Kniha: 451 stupňů Fahrenheita
Autor: Ray Bradbury
Přidal(a): domííí, Anna
Ray Bradbury:
22. 8. 1920 – 6. 6. 2012, americký spisovatel, romanista, esejista
Narodil se V Illinois ve městě Waukegan v rodině anglických osadníků.
Jeho matka sama byla nadšena filmovým uměním a to přenesla i na svého syna. Byl nadšeným čtenářem Edgara Allana Poea. Ve dvaceti letech se přestěhoval s rodinou do Arizony. Hrál a zpíval při ochotnických představeních. Pak se přestěhovali do Los Angels, kde autor žil do dnes, již více než 60 let. Po studiu se rozhodl pro spisovatelskou karieru. Z počátku jeho tvorba vycházel v časopisech. V roce 1947 se oženil s Margueritou, se kterou se seznámil v knihkupectví v nakladatelství. Má fanoušky i mezi čtenáři, kteří nemají rádi sci-fi díky svému básnickému jazyku. Své povídky často shrnoval do sbírek. Celkem vydal přes 400 samostatných povídek.
Byl také autorem divadelních her, scénářů, předmluv, hororů, básní.
Další související spisovatelé
- Autoři antiutopického románu:
- George Orwell – Farma Zvířat, 1984
- Karel Čapek – Válka s mloky, R.U.R.
- William Golding – Pán much
- Autoři scifi/fantasy
- H.G. Wells – Válka světů
- J.R.R. Tolkien – Pán Prstenů, Hobit aneb cesta tam a zase zpátky
- Další autoři z časového období
- Ernest Hemingway – Stařec a moře, Komu zvoní hrana
- Gabriel García Marquez – 100 roků samoty, Láska za časů cholery
Charakteristika knihy 451 stupňů Fahrenheita:
Literární druh: próza -> epika
Literární žánr: antiutopický román
- antiutopický román = druh románu, který pojednává o společnosti v situaci, do která bychom se nechtěli dostat a varuje nás před touto situací
Téma knihy: totalitní režimy, bránění vzdělání, manipulace
Motivy knihy: oheň, knihy, netečnost, nevzdělanost, procitnutí, válka, totality
Název díla: 451 stupňů Farenheita – teplota, při níž se papír vznítí a hoří
Kompozice
- Román dělený na 3 části
- Er-forma, vševědoucí vypravěč
- Chronologická kompozice s retrospektivními prvky (vzpomínání na dobu před pálením knih)
- antiutopie, moderní svět – přetechnizovaný
Jazyk a styl
- Přímá řeč převažuje nad pásmem vypravěče, postavy hovoří hovorově (např. brouky z hlavy nevyžene, natlouct lidem do hlavy)
- Spisovný jazyk v pásmu vypravěče
- V knize najdeme spádný děj i úvahové pasáže (rozhovory s Clarissou, Montagovy myšlenkové procesy)
- přímá řeč; dialogy
- úvahy postav
Časoprostor
- Děj se odehrává v USA, doba zde není přímo definována (neznámá budoucnost ), proto, abychom si mohli domyslet prostředí podle sebe, víme pouze to, že je to doba přetechnizované civilizace a moderního světa.
Hlavní postavy:
- Guy Montag – požárník, který je nejdříve zaslepený technikou, ale později si sundá růžové brýle, pozná hodnotu společnosti. Je statečný, netrpělivý a inteligentní. Touží po pravdě a po změně.
- Mildred Montagová – žena Guye Montaga, lehce ovladatelná svými přítelkyněmi a názory společnosti. Zaujatá moderní dobou, závislá na “zábavných” technologiích, jako všichni členové společnosti je otupělá neustálou zábavou a neschopna hlubšího citu nebo uvědomění morálních hodnot. Vyděšená z autorit.
- Clarisa McClellanová – mladá dívka, která se stane přítelkyní Montaga, velice citlivá a odlišná od společnosti – zvyklá se na svět dívat jinak, představuje problém pro společnost.
- Velitel Beatty – kapitán požárníků, který je oddaný svému povolání, je proti lidem, kteří čtou knihy a nechovají se tak, jak je předepsáno. Nicméně je vzdělaný o historii z knih (v jeho řeči nalezneme odkazy na literární díla). Pomatený, fanatistický, přesvědčen o pravdivosti ideje a jejím pozitivním dopadu na životy lidí.
- Profesor Faber – starý muž, přítel Montaga, chce změnit společnost, čte knihy, studovaný (bývalý profesor angličtiny), inteligentní, statečný. Touží po změně, ale příliš starý a unavený, než aby ji realizoval.
Obsah knihy:
Hlavní hrdina Guy Montag je požárník, který pálí domy, v nichž lidé čtou knihy, což je zakázané. Ze začátku mu to přijde správné, než potká dívku jménem Clarissa. Mladé děvče, které potká cestou domů z práce, myslí si o ní, že je divná, protože se prochází sama po městě, když nemůže usnout. Hned mu dojde, že to bude jedna z těch, kteří čtou knihy. Snílci a blázni. Clarissa mu vysvětlí, že dříve požárníci domy hasili a ne pálili. Tím, se zamýšlí nad dobou, v níž žije, společností a atd. Nic mu nedává smysl. Po příchodu domů objeví svou ženu Mildred na posteli předávkovanou prášky na spaní. Záchranáři jí vypumpují žaludek a vše je jako dřív. Montag je zmatený, jelikož Mildred je zamilovaná do zmodernizované doby, jeho si nevšímá a on zapomněl na hezké chvíle s ní a no to, kde se poznali. Potom co jednoho dne musejí zapálit jeden dům s knihami, ve které nechají uhořet i starší ženu, nastane v Montagovi zlom. Chce zjistit, proč jsou knihy tak špatné. Poprosí o pomoc svou ženu Mildred a také se setkává s postarším profesorem Faberem. Čtou knihy a zároveň je schovávají. Mezi tím se Montag dozví, že je Clarissa mrtvá, přejelo jí auto a její rodina je pryč. Velitelovi Beattymu je divné Montagovo chování a pídí se potom, co za tím stojí. Žena Mildred, Montaga udá, jelikož vystrašil její přítelkyně, když začal recitovat básně z knih. Beatty a požárníci okamžitě přijedou k domu Montaga, Mildred odjede bez rozloučení. Beatty nutí Guye vypálit svůj dům. Poté Guy zabije plamenometem i velitele Beattyho a omráčí i dva zbylé požárníky. Cítí se velmi provinile a utíká z města, ale ještě se chce setkat se Faberem. Začíná štvanice a pátrání po Montagovi. Sledují ho helikoptéry, elektroničtí ohaři a vše se promítá živě v televizi. Utíká zmatený, žíznivý a vyčerpaný až k Faberovi. Ten mu dá špinavé oblečení, aby ho ohaři nevystopovali, a dohodnou se, že se sejdou v St. Luis. Faber mu poradí, ať uteče na venkov, kde se ukrývají profesoři, kteří se učí knihy nazpaměť. Montagovi se to přes všechny nástrahy povede a setkává se vzdělanými profesory. Příběh končí tím, jak vypukne válka, město je bombardováno. Vzdělanci a Montag se vydávají městu na pomoc, svými vědomostmi.
Ukázka z knihy:
Montag zadržel dech. „Tady v sousedství byla jedna dívka,“ řekl zvolna. „Teď je pryč. Myslím, že je mrtvá. Nemůžu se ani upamatovat na její obličej. Ale ta byla jiná. Jak — jak je to možné?“ Beatty se usmál. „Tu a tam se to stává. Myslíš Clarissu McClellanovou? Máme její rodinu v kartotéce. Dávali jsme na ně pozor. Dědičnost a okolí jsou zvláštní věci. Za několik málo let si člověk všechny brouky z hlavy nevyžene. Domácí prostředí může nadělat spoušť v tom, co se pokoušíme natlouct lidem do hlavy ve škole. Proto jsme také rok co rok snižovali věk pro přijímání dětí do školky, až je teď málem vytahujeme z kolíbek. Kvůli McClellanovým jsme měli několik planých poplachů, když bydleli v Chicagu. Knihu jsme nikdy žádnou nenašli. Záznamy o strýčkovi jsou pestré, je to asociál. A to děvče? Byla jak časovaná bomba. Podle toho, co jsem viděl v jejích školních záznamech, rodina ji určitě podvědomě ovlivňovala. Nestála o to vědět, jak se co dělá, ale proč se to dělá. A to může člověka snadno zmást. Začne se pořád ptát proč, a jestli nepřestane, určitě ho z toho brzo rozbolí hlava. Tomu děvčeti je líp, jestli je mrtvá.“
Rozbor ukázky
- Téma úryvku: řeč kapitány Beattyho o Clarisse McCleallonové
- Motivy úryvku: společnost, myšlení, rodina, rozdíly
- Slohový postup výňatku: vyprávěcí
