Babička - rozbor díla k maturitě (3)

rozbor-díla

Kniha: Babička

Autor: Božena Němcová

Přidal(a): Pavka

LITERÁRNÍ TEORIE

Obecná charakteristika literárního díla

Organizace jazykových prostředků

Jazykové prvky:

Tematická výstavba díla

Vypravěč – jednotlivé obrazy vypráví určitá osoba
Děj a kompozice
Nejednotný děj – je to řada obrazů z venkovského života, které jsou spjaty ústřední postavou
Kompozice – dvě dějová pásma
Příjezd babičky
Od 8.kapitoly asi rok na Starém Bělidle, obraz života ve všech ročních obdobích
Prolog – vzpomínka na babičku, její oslovení
Epilog – poslední dny babiččina života, pohřeb
Epizoda – příběh Viktorky

Stručný obsah:

autorka vzpomíná na vlastní dětství a svou babičku, vše doplněno a rozšířeno o poznání lidového života, hlavně na Domažlicku
Vše je uspořádáno do obrazů – např.
- příjezd babičky na Staré Bělidlo k Proškovým, její všední den, popis její světničky
- hosté na Starém bělidle, návštěvy ve mlýně, cesty do myslivny,
- návštěva zámku, rodinné slavnosti, pouť
- příchod pana Bayera – vypravuje o životě na horách
- vypravování dětí o škole
- popis jednotlivých ročních období, a typická činnost a způsob života během nich – jaro – povodeň, podzim – dračky, Mikuláš, zima – štědrovečerní zvyky, masopust, léto – dožínky
- o Viktorce a jejím osudu
- líčení babiččiny smrti a jejího pohřbu

Hlavní postavy

postavy z venkovského prostředí (vlastně protiklad k zámku)

Babička Magdalena Novotná – prostá, moudrá, zkušená, laskavá, pracovitá, obětavá, starostlivá, vztah k přírodě, zvířatům, k vlasti,
Barunčiny rodiče – Proškovi (Panklovi) – matka málomluvná, zpanštělá, otec srdečný, přímý, sdílný, tyto postavy jsou úmyslně dány do protikladu
Děti – Barunka – autorka, zvídavá, bystrá, citlivá
Jan, Vilém, Adélka – bezstarostné, hravé
Mlynář, Kristla a Jakub, rodina Kudrnova, Viktorka – postavy z okolí, lidové typy

postavy z panského stavu – postavy jsou idealizované

Paní kněžna Kateřina Zahaňská – koná dobré skutky, má ráda babičku, vidí v ní svůj vzor
Komtesa Hortensie
Služebnictvo na zámku

Místo a doba děje

Význam sdělení – hlavní myšlenka díla

Autorka dílem chtěla ukázat harmonický život prostých lidí, dokonalého člověka jako vzor lidskosti a ušlechtilosti.

LITERÁRNÍ HISTORIE

Společensko-historické pozadí

Autor: Božena Němcová

Česká spisovatelka
Narodila se ve Vídni v roce 1820 do rodiny panského kočího a české služky
Své dětství prožila v Ratibořicíc u České Skalice – zde na ni měla velký vliv babička – Magdalena Novotná – maminka maminky. Ovlivnil ji i pobyt v německé rodině panského správce, kde poprvé přišla do styku s literaturou
V 17 letech se na nátlak matky provdala za dvakrát staršího úředníka finanční stráže, stále se stěhovali, měli 4 děti, , manželství nebylo šťastné
Když bydleli v Praze Němcová se scházela s představiteli tehdejší české kultury, začala psát a uveřejňovat své básně v časopisech
Později se přestěhovali na Domažlicko, kde Němcová začala sbírat lidové pohádky, pověsti, začala se zajímat o sociální situaci obyčejných lidí
Její vlastenectví přinášelo rodině nemálo problémů, tajná policie členy rodiny stále sledovala. Po nástupu Bachova absolutismu se jejich situace ještě zhoršila – tehdy Němcová nepřestala ve svém úsilí – vlastenectví
V roce 1850 byl manžel přeložen do Uher, ale Němcová s ním neodešla, odstěhovala se do Prahy. Manžela v Uhrách několikrát navštívila a využila tyto návštěvy ke shromažďování materiálů, ze kterých potom psala pohádky.
V roce 1861 těžce onemocněla, manžel ji přestal posílat finanční pomoc, nastalo velmi těžké období jejího života, zemřel syn Hynek – tehdy vznikla Babička
V roce 1862 umírá

Dílo:

Národní báchorky a pověsti – pohádky, místní pověsti a legendy, hlavní myšlenkou pohádek je rovnost všech lidí, vítězství mravních hodnot nad silou zla
Slovanské pohádky a pověsti – napsala je tak, jak je slyšela od vypravěčů
Babička
Divá Bára – napsáno po vzoru J. K. Tyla
V zámku a podzámčí – povídka poukazuje na kontrast mezi krutostí chudoby a marnotratností zbohatlíků
Pohorská vesnice – povídka z prostředí chodské vesnice si klade za cíl urovnat vztahy mezi šlechtou a lidem

LITERÁRNÍ KRITIKA

Dobové vnímání literárního díla

První zpracování Babičky vyšlo v roce 1855. Do dnešní doby se Babička dočkala na 350 vydání a byla přeložena do více než 20ti jazyků. Různá vydání ilustrovali různí výtvarní umělci, např. A. Kašpar.
Dílo se stalo podkladem k libretu opery K. Kovařovice Na Starém bělidle.
Dílo bylo třikrát zfilmováno. Nejznámější filmovou adaptací je Babička v režii A. Moskalyka z roku 1971, kde babičku ztvárnila J. Kurandová a Barunku L. Šafránková

Kritika

Dílo okamžitě přijato velice kladně, a to jak literárními kritiky tak i čtenáři.
Čtenáři její pohádky a povídky zařadili do zlatého fondu české literatury.

Posouzení aktuálnosti tématu a zpracování daného literárního díla

V knize je popisován život obyčejných lidí zcela věrohodně, a to je důvod, proč by si měl člověk toto dílo přečíst, ab věděl o svých kořenech, odkud vzešel.
Jasně je zde poznat, co je zidealizované, jak by to mělo být a nikdy nebylo.

SROVNÁNÍ DÍLA S VYBRANÝM DÍLEM Z FORMÁLNÍHO ČI TÉMATICKÉHO HLEDISKA

Babičku jsem nedokázal přečíst celou, byl na mě moc složitý text – dlouhá souvětí, obsáhlé popisy. Vybrala jsem si jen určité části – obrazy.
Viděl jsem dvě filmové adaptace, z roku 1971 se mi moc líbila – zhlédl jsem ji několikrát.