Kniha: Báječná léta pod psa
Autor: Michal Viewegh
Přidal(a): Brendy
Autor: Michal Viewegh (1962)
- prozaik, fejetonista, publicista
- vystudoval UK, tři roky pracoval jako učitel na ZŠ
- poté pracoval jako redaktor v nakladatelství, rozhodl se, že se bude psaní sám věnovat
- náměty hledá v osobním životě, humoristický odstup a ironicko-groteskní tón, svěží, lehké a poutavé vyprávění, prolíná dramatické situace s komickými
- mnoho jeho knih bylo zfilmováno
Další významná díla:
- Výchova dívek v Čechách, Účastníci zájezdu, Román pro ženy, Román pro muže, Povídky o manželství a sexu, Biomanželka, Mafie v Praze
- Kritikové říkají, že Výchova dívek v Čechách a Báječná léta pod psa byly jeho jediné dva kvalitní romány. Od té doby napíše každý rok jeden román.
- Jeho romány jsou předem promyšlené, nejdříve si zjistí co jeho cílová skupina čtenářů chce. Podobně propracované to měl třeba E. A. Poe.
Znaky období a zařazení autora
- Literatura 2. poloviny 20. století
- Próza konce 20. století
- začíná sametovou revolucí 17. listopadu 1989
- spojení tří literárních proudů, konec politické cenzury
- mnoho ne zcela hodnotných knih (vycházely zbrkle s mnoha chybami)
- existují soukromá nakladatelství, obnova kontaktů se světem
Autoři, kteří tvořili ve stejné době
Vlivy na tvorbu
- Viewegh chtěl napsat o době svého dospívání, pravdivě, ale s nadhledem
Rozbor díla: Báječná léta pod psa
Obecná charakteristika
- druh: epika
- žánr: román – rodinný, humoristický, autobiografický, společenskokritický
- (větší rozsah, řada událostí soustředěných kolem společného jádra, mnoho postav i dějových linií)
Tematická výstavba
- námět: autor se snaží zachytit pomocí vlastních zkušeností, obraz dětství a dospívání v rodině, pokoušející se čelit totalitnímu diktátu, atmosféru 60. let přes tzv. normalizaci až po pád komunismu
- místo děje: Praha, Sázava
- doba děje: 1968 – 1989
Postavy:
- Kvido – neohrabaný, tlustý, nadprůměrně inteligentní kluk, který už jako malý chlapec svými chytrými řečmi každého šokuje, jeho záliba je jazyk a psaní; uměl číst a psát dávno před nástupem do školy, zamilovaný do Jarušky, autorovo alter ego
- Jaruška – nejlepší kamarádka a později dívka a žena Kvida; v pubertě se ohlíží o přitažlivějších klucích, než je Kvido, ale nechá se Kvidem „sbalit“, když mu zemře dědeček a ona ho lituje; je na všechno alergická (pyly, fixy, léky, …)
- Kvidův otec – inteligentní člověk, pochází z chudých poměrů, vystudovaný ekonom, má státnice z angličtiny a z němčiny a červený diplom, za žádnou cenu by nevstoupil do komunistické strany, zblázní se z režimu, rád pracuje se dřevem; neprůbojný, podmanivý, nerad vyvolává a řeší konflikty, na malou chvíli se promění ve „světáka“
- Kvidova matka – právnička, herečka, ochotná a milující, bojí se psů, protože ji jeden napadl, když byla těhotná
- Paco – Kvidův bratr, průměrný ve škole, spí pod širákem a chová se jako kovboj
- Ing. Zvára – nejlepší kamarád Kvidova otce; není tak dobrý jako Kvidův otec, Kvidův otec mu psal na škole seminární práce, je jeho nadřízeným, vstoupil do komunistické strany
- babička Líba – matka Kvidovy matky, posedlá svým zdravím, vášnivá cestovatelka, nekupuje maso, ale vaří levnější jídla, aby ušetřila na cestování, z cest nosí domů nejstrašnější dárky a vždy posílá černobílou pohlednici s veršem o cestě
- dědeček Josef – otec Kvidova otce
- babička Věra – matka Kvidova otce
- dědeček Jiří – otec Kvidovy matky
- Zita – gynekoložka, rodinná přítelkyně, za totality musela pracovat v kině
- Šperk – komunista, který měl v době totality velkou moc
- Pavel Kohout – spisovatel a disident
- Mirjana – Chorvatka
Myšlenky
- umožňuje hluboký pohled na člověka, jimž doba střídavě smýká od úspěchu k pádu a neohlíží se na jeho city, potřeby, vzdělání, schopnosti
- zarážející je absurdita obsazování důležitých pracovních míst lidmi, jejichž jedinou předností je okamžitá přizpůsobivost režimu a dobré kádrové vysvědčení
- kromě humoru a jisté nadsázky jsou v knize zdůrazněny a zesměšněny typické prvky komunistického režimu
- neřeší problémy, ale podává obraz o životě mezi léty 1968 a 1989 – politika, sociální situace, mezilidské vztahy, lidská psychika
- báječná léta = léta mládí, dospívání apod.; pod psa = 70. – 80. léta, doba komunismu, cenzura, sledování lidí
Jazyková výstavba
- er forma
- jazyk: živý, spisovný i hovorový, anglické a německé výrazy, vulgarismy, časté dialogy
- retrospektivní, autobiografické prvky (autor sám zažil to, o čem píše)
- ironie, satira, humor, nadsázka
- důraz na „literárnost“ zřetelný v četných citátech a odkazech
Kompoziční výstavba
- kniha je psána retrospektivně (tyto pasáže jsou přerušeny úryvky ze „současnosti“), konec knihy psán chronologicky, obsahuje výpisky z deníku (ich-forma)
- hlavním vypravěčem je Kvido, místy však knihu vypráví někdo jiný
- důležité jsou komentáře hlavního hrdiny k jednotlivým událostem
- objevují se zde úryvky z básní, některé části knihy jsou psány jako divadelní scénář
- prolínání dvou rovin – vyprávění o rodině a rozhovory s nakladatelem
Kritika a vliv díla
- roku 1997 byl podle knihy natočen stejnojmenný film (P. Nikolaev)
- jeho kritikové tvrdí, že píše „podivným stylem“ a jeho knihy řadí k tzv. „nízké literatuře“
- knihu nechtělo žádné nakladatelství vydat, nelíbil se jim způsob, jak byla napsána
- původní název zněl Kvidova rodina
- nakonec za toto dílo obdržel Cenu J. Ortena (1993)
Srovnání
- podivný otec: Ota Pavel: Smrt krásných srnců
Obsah
Ústřední dějovou linií je vlastně vývoj nadprůměrně inteligentního chlapce Kvida.
Vše začíná poněkud originálním narozením hlavního hrdiny této knihy – Kvida – na divadelních prknech… Svérázný příchod na svět už jako by předznamenal Kvidův budoucí život. Žije se svým otcem a matkou v Praze až do doby, kdy ji obsadí sovětská vojska. Ze „strategických“ důvodů se rodina rozhodne přestěhovat do Posázaví, kde může Kvidu v poklidu vyrůstat, zatímco jeho rodiče budou pracovat v místních sklárnách. Ve škole Kvido poznává svou první a celoživotní lásku Jarušku. Protože je Kvido velmi nadaný, brzy se stane pro své recitátorské umění miláčkem ředitelky Šperkové a pomůže tak nevědomky své rodině k vytouženému vlastnímu bydlení. Brzy ke Kvidovi přibydou noví rodinní příslušníci: bratr Paco a fena německého ovčáka Něha. Protože Kvidův otec nechce vstoupit do komunistické strany, není mu umožněno povýšení v práci (ani jiné výhody), a nakonec je z tohoto útlaku na pokraji zhroucení… Proto maminka začíná akci na záchranu tatínka – Kvido je pověřen úkolem zajistit svému otci vnuka.
V epilogu jsou vylíčeny osudy postav po roce 1989.
Můj názor
Kniha mě velmi zaujala a prakticky se dá říct, že mě v žádné části nenudila. I když kniha popisuje obyčejný život v rodině, styl jakým je kniha psaná je natolik poutavý a vtipný, že musíte neustále ve čtení pokračovat. Na knize se mi také líbilo, že dobu komunismu, která nebyla pro lidi, kteří s režimem nesouhlasili vůbec jednoduchá, je zobrazena satiricky, s humorem a zdůrazňuje absurdity režimu.
