Kniha: Balady a romance
Autor: Jan Neruda
Přidal(a): Niky
Život autora a vliv na jeho tvorbu: Jan Neruda (1834-1891)
- český básník, prozaik, novinář, fejetonista, divadelník, literární a výtvarný kritik
- hlavní představitel generace májovců
- narodil se v Praze na Malé Straně v bývalých újezdských kasárnách; do Ostruhové (dnešní Nerudovy) ulice se přistěhoval až jako čtyřletý se svými rodiči ze Zásmuk; v Ostruhové ulici bydleli v domě U Dvou slunců.
- studoval na gymnáziu, poté neúspěšně práva
- novinářem deníku Čas, poté Hlas
- byl ale také redaktorem časopisů – např. Rodinné kroniky, Květy, Lumír, psal fejetony
- jako novinář byl uznáván, ale jako básník ne, protože psal o „ošklivých“ věcech
- velmi nerad cestoval – všechna jeho díla se odehrávají v Praze
- problémy s alkoholem
- většinu života prožil v nouzi
- nikdy se neoženil
- jeho životními láskami byly Anna Holinová, Karolína Světlá, Terezka Macháčová, Anička Tichá
Znaky Nerudovy tvorby
Nerudova poezie
- tíhne k realistickému pohledu na svět (odmítání idyličnosti, iluzí), nesmlouvavý a nezkreslený obraz
- epičnost, reflexivnost, vtip humor, sarkasmus, sociální cítěni, sebeironie
- skromný, chvílemi až drsný jazyk
- využívání lidové poezie
Nerudova próza
- realistické ztvárnění skutečnosti
- drobnokresba – specifický záběr na jednotlivé postavy
- umělecká stránka jazyka
- výběr slov a větná stavba blízká spíše hovorové řeči
- vše směřuje ke stručnosti a k úsečnosti
- snaha o přesné zobrazení skutečnosti
- pozorovací talent – uvědomoval si maličkosti, detaily
Dílo
Novinář
- vtip a satirický humor, dobrý postřeh, napsal přes 2000 fejetonů! (fejetony signoval malým trojúhelníkem pod textem)
Poezie
- Hřbitovní kvítí: odraz atmosféry ve společnosti, pesimistické verše
- Knihy veršů: má tři oddíly, známá je báseň Dědova mísa (sociální balada, nadpřirozeno)
- Písně kosmické: víra v pokrok lidstva, optimismus v souvislosti se změněnými dobovými poměry, motiv kosmu
- Balady a romance
- Prosté motivy: intimní zpověď stárnoucího básníka
- Zpěvy páteční: patetické, vlastenecké verše, vydané po jeho smrti, chápány v souvislosti s Velkým pátkem (= smrt po které následuje vzkříšení), součástí je báseň Láska
Próza
- Povídky malostranské: zpodobňuje malostranský život z dob svého mládí, starosvětské prostředí, svět maloměstských lidiček, střídá tón vážný a humorný, věrná charakterizace postav
- Arabesky: soubor povídek, obrázky z pražského života
Rozbor díla: Balady a romance
- druh: lyricko-epická básnická sbírka
- výrazová forma: poezie
- žánr: romance nebo balada (Neruda zde však smazává tradiční chápání romance a balady, balady mají ráz spíše rozmarné romance nebo legendy)
- balada: lyrickoepická báseň ponurého děje a většinou tragického konce X romance: lyrickoepická báseň rozmanitého obsahu, nejčastěji milostná nebo romantická tematika, vyznívá optimisticky
- sbírka velmi zapadá do české národní tradice
Formální podoba
- kompozice: chronologická, členění textu: 12 balad a 6 romancí, častá er-forma
- jazyk: psáno ve verších (trochej – charakteristický pro češtinu), několik typů rýmů, vyskytuje se zde knižní mluva i básnické prostředky (ale ne přemíra, protože Neruda tvrdil, že spousta obrazů myšlenku až dusí!), ale i hovorový jazyk
- motivy: náboženské, historické, biblické, o smrti, národu, přírodě, politické motivy, motiv viny a trestu, lidské vztahy…
- epičnost, reflexivnost, vtip, humor, sarkasmus, sociální cítění, sebeironie (znaky Nerudovy poezie všeobecně)
- využívání lidové poezie, bájí, obyčejů… (apokryfy = převyprávění obecně známého tématu)
- skromný, chvílemi až drsný jazyk, říká věci přímo
- ve svých básních vypráví krátké příběhy
- prvky dynamizace – elipsy sloves, zvolací věty, hromadění interpunkce
- básnické prostředky: přirovnání, metafory, anafory, anastrofy, archaismy, básnické přívlastky
Tématická výstavba
Balada pašijová: náboženský motiv, základem obecně lidské problémy, názory prostého lidu
- děj: Satan přináší Bohu svou žalobu. Nestačí mu Ježíšova oběť za spasení celého lidstva, požaduje víc. Andělé tedy Ježíšovi přidávají další utrpení (nevděk, zrada). Nakonec Satan požaduje muka největší – aby Ježíš viděl, jak jeho matka lká pod křížem.
Balada horská: náboženský motiv, zobrazení naivity dítěte
- děj: Dítě se ptá babičky, jak vyléčit nemocného. Poradí mu, že jitrocelem a jahodníkem. Dítě byliny natrhá a snaží se vyléčit ukřižovaného Ježíše (na kříži v kostele).
Balada dětská: naivní představa lidí o smrti
- děj: Pro nemocné dítě, jehož matka usnula, si přišla smrtka. Dítě nejprve nechtělo odejít, avšak nakonec matku přece opustilo.
Balada česká: národní motivy, nadpřirozeno
- děj: Rytíř Paleček potká lesní ženy. Jedna z nich, Vesna, mu je ochotna splnit jedno přání. Paleček si přeje, aby se mohl probudit každý rok na jaře, když je příroda nejkrásnější. Vždy pouze na osm dní.
Romance o Černém jezeře: přírodní a vlastenecké motivy
- děj: Na dně temného jezera je pohřbena dávná sláva českého národa, na kterou se již zapomnělo. Toto magické tajemství přitahuje autorovo pozornost a nemůžu od hladiny odtrhnout oči. Autor pod jeho hladinou tuší hrdiny, kteří zesnuli pro vlast.
Romance o Karlu IV.: historické a národní motivy
- děj: Králi nechutnalo české víno. Kritizoval jej a přirovnával k českému národu. Nakonec mu však zachutnalo a i český národ si oblíbil.
Romance o jaře 1848: politický podtext
- děj: Jediná báseň ve sbírce s politickým podtextem. Autor popisuje změny v chování společnosti během uvolnění režimu v revolučním roce.
Romance italská: náboženský motiv
- děj: Ugo Bassi (mnich a republikán) je vydán do Říma během boje o sjednocení a má být popraven. Mnich knězi, který se mu před smrtí vysmívá, říká, že jej Bůh pozná podle rudého praporu a přijme jako svého sluhu.
Romance Helgolandská: motiv viny a trestu, je to spíše balada, než romance
- děj: John navede loď na břeh, aby ztroskotala. Když k ní přijde a chce ji vykrást, z jejích útrob se ozývají prosby o záchranu. Trosečník nabízí půl jmění z lodě. John ho nechává umřít, protože chce vše. Ráno, když se k lodi vrátí, zjistí, že muž byl jeho budoucí zeť.
Balada zimní: motiv nadpřirozena, viny a trestu, zlo je potrestáno
- děj: Čaroděj osvobodil tři muže z šibenice. Na oplátku pro něj mají sehnat polštář (ukraden chudě vdově), víno (ukradeno z kostela) a chléb (Hostie ukradená knězi, když ji nesl nemocnému). Druhého dne jsou všichni čtyři nalezeni mrtví.
Balada stará – stará!: o lidských vztazích, sociální tematika
- děj: Žena se vrhne i s dítětem do řeky, aby ukázala mlynáři, co jí provedl.
Balada tříkrálová: náboženský a sociální motiv
- děj: Tři králové se chtěli po narození vnutit Ježíšovi. Ten jim odvětil, že až ho budou popravovat, nepřijde žádný z nich.
Romance štědrovečerní: náboženský motiv, vyznívá humorně
- děj: Sv. Petrovi ze zdá, že je spolu s celou vesnicí u zrození Páně. Nejhezčí dívka ze vsi líbá Ježíška a Petr se velmi zlobí, když Panna Maria nezakročí.
Balada májová: náboženské motivy, humorné, spíše romance
- děj: Mladá dívka prosí svatou Petronilu, aby jí našla chlapce. Je jí jedno jakého, jen aby nebyl zrzavý. Když panna najde právě zrzka, dívka jej ráda přijímá.
Balada rajská: náboženské motivy, humorné, spíše romance
- děj: Svatá Alžběta je patronkou věrných žen. Je však smutná, protože za pět set let nenašla jedinou.
Balada o duši Karla Borovského: národnostní námět, na konci modlitba za záchranu národa (jeho ostrý jazyk nám bude chybět)
- děj: Dvě dobré duše jsou vpuštěny do ráje, ale třetí – Havlíčkova nejprve ne. Svatý Petr ji přijímá teprve poté, co Borovský řekne jedinou modlitbu, kterou kdy napsal.
Balada o polce: polka: představuje dívku, ve skutečnosti jde o tanec, je to spíše romance (veselé)
- děj: Vypráví o tom, jak do vesnice přijela polka (v básni personifikována jako krásná a veselá dívka)a všichni se roztancovali.
Balada o svatbě v Kanaán: biblický motiv (Ježíš proměnil vodu na víno)
- děj: Na svatbě v městě Kanaán došlo víno. Přítomen byl však Ježíš s matkou. Když Ježíšovi přinesli vodu, přeměnil ji ve vynikající víno.
Zasazení do kontextu české literatury
- Neruda patří do tzv. Generace Májovců (literatura 2. poloviny 19. stol.)
Generace májovců
- navazovala na odkaz K. H. Máchy (člověk, který neváhal bořit zažité představy o povaze a funkci českého básnictví)
- život byl svázán a limitován absolutistickou vládou Františka Josefa I., který r. 1848 nastoupil na rakouský trůn
- A. Bach byl ministrem vnitra, zavedl přísnou cenzuru, byla potlačena svobodná publicistika a svoboda projevu, omezení vydávání knih
- 1867- rakousko-uherské vyrovnání, české země pocítily zvýšený centralizační tlak z Vídně
- Neruda celou situaci pojmenoval jako „časy zaživa pohřbené“
Almanach Máj
- vystoupení básnické generace, nelíbila se jim situace nejen v literární oblasti
- hlavními organizátory byli Vítězslav Hálek a Jan Neruda
- chtěli svým dílem prolomit „mrtvé“ období
- chtěli dát najevo svou nespokojenost s politickým a kulturním životem, chtěli prosadit demokratické ideály
- chtěli vytvořit novou literaturu, jež by pravdivě zobrazovala svět (tíhnutí k realismu)
- požadavek světovosti literatury, překlady děl
Představitelé Almanachu Máj:
- Karel Jaromír Erben,
- Božena Němcová
- Jan Neruda
- Karolína Světlá – Vesnický román, Kříž u potoka
- Vítězslav Hálek – Večerní písně, V přírodě, Pohádky z naší vesnice
- Adolf Heyduk, Rudolf Mayer, Sofie Podlipská
