Jméno práce: Bez činu zůstává i ta nekrásnější myšlenka bezcennou
Slohový útvar: Úvaha
Přidal(a): Verča
„Bez činu zůstává i ta nekrásnější myšlenka bezcennou“ (Mahátma Gándhí)
Myšlenka, nápad, idea. Každý den se mi jich honí stovky hlavou a nikdy nevím, proč se mi nedaří na vše jednoduše zapomenout. Impozantní, nýbrž i ohyzdné myšlenky jsou pořád tu a tíží moje svědomí. Často se zamýšlím nad tím, jaký by byl svět bez filozofů a myslitelů, kteří mně už pomohli při rozluštění mnohým otázek.
Žijeme v temném světě, kde se stává, že lidé zhodnotí jednu krásnou myšlenku jako cenou, zatímco jinou, chytrou jako bezcennou. Závisí to ale na lidech, kteří danou věc posuzují. Dalo by se zde tedy mluvit o hodnotě nápadů, které vymyslíme během našeho života. Pro jednoho může být daná záležitost něco, pro co by obětoval celý svět. Pro jiného to nemá žádný význam. Jestliže se nám ale v hlavě zrodí nápad, který považujeme za cenný, je nutno ho realizovat. Samotná myšlenka nestačí, protože nemá sílu, aby se sama vytvořila.
Jeden zářný příklad za všechny. S naší třídou jsme zdědili po bývalých žácích velký, „třídní“ kámen. Pro mě i mé spolužáky má ten kámen zvláštní pouto, ale profesoři i žáci jiných tříd v něm vidí pouze kus šedé, studené a tvrdé hmoty. Měli jsme už mnoho nápadů, co s ním vlastně jednoho dne uděláme, až naši školu nadobro opustíme. Nebyli jsme ovšem nikdy schopni všechny tyto surrealistické vize naplnit, i když byly různorodé, zůstaly jen v našich hlavách, a proto náš kámen stále zůstává nedbale položen u jednoho z oken a mlčí jako hrob. Obávám se, že tam zůstane už navždy.
Domnívám se, že můj oblíbený filozof Mahátma Gándhí měl naprostou pravdu – ,,Bez činu zůstává i ta nekrásnější myšlenka bezcennou“. Většinou se jen nevinně vkrade do našich hlav a nemůže za to, že ji nikdo nechce převést do obrazu reálného.
Hodnocení: 2 = chvalitebně
