Bible – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Bible

Autor: Mnoho autorů

Přidal(a): Petra

 

 

Bible je nejstarší orientální hebrejská literatura. Tvoří přechod mezi orientální a evropskou literaturou. Bible neboli Písmo svaté je soubor textů, pravidel náboženské víry a morálky.

Dělíme jí na Starý a Nový zákon. Považujeme jí za základní knihu dvou náboženství judaismu a křesťanství. Jde o soubor nejen náboženských, ale i historických, právnických a literárních textů.

Je středem zájmů a proto je překládána do několika národních jazyků.

 

Starý zákon

• Většina jeho obsahu je v hebrejštině, část v aramejštině (ne v arménštině – rozdíl je zcela zásadní). Najdeme zde základ židovského náboženství, soubor názorů na svět a člověka. Toto dílo je nejrozsáhlejší a žánrově nejrozmanitější souhrn děl hebrejské literatury.
• Dějiny židů: Abrahám, David a Goliáš. Činnost proroků: předpověď příchodu Mesiáše (vykupitele). Střídání nářku a prosby s oslavou Boha (Žaltář).
• Tóra neboli Pentateuch se skládá z 5 knih Mojžíšových (zde nalezneme historii a zákony Židů)

 

1. Genesis

• O stvoření světa a člověka, o prvních lidech Adamovi a Evě, kteří neposlechli božího příkazu nejíst ze stromu poznání (učinili tím 1.hřích), o jejich vyhnání z ráje a ztrátě nesmrtelnosti, lidstvo poté stiženo nemocemi, bídou, strastmi a musí pracovat v potu tváře.
• O synech Adama, Kainovi a Ábelovi, a 1.zločinu na zemi (bratrovražda z nenávisti).
• O potopě světa (což byl trest boží za zločiny lidí, zachránil se jen spravedlivý Noe s rodinou ve velkém korábu a když voda opadla znovu zalidnil a oživil zemi).
• O pyšných potomcích Noemových, kteří chtějí dosáhnout nebe a staví babylónskou věž, aby se vyrovnali Bohu, trestem jim je zmatení jazyků (původně jednotné lidstvo rozděleno na mnoha národů).
• O Abrahámovi a jeho potomcích (Izák, Jákob, Josef a jeho 11 bratrů), což jsou počátky biblických dějin Hebrejů (Židů), národ pod zvláštní ochranou Hospodinovou, Abrahám vyvedl lid svého kmene z Mezopotámie do dnešní Palestiny, Hospodinova zkouška Abrahámovy oddanosti, měla zjistit je-li ochoten na jeho žádost obětovat syna Izáka, místo obvyklého berana.
• Osudy Jákobova syna Josefa, jenž je prodán bratry do egyptského otroctví, kde dosáhl významného postavení na dvoře faraóna, když v Kanaán, zemi Hebrejů vypukl hlad, vypravili se Jákobovy synové do Egypta pro potraviny, zde se opět setkali s bratrem, Josef bratrům odpustil, usadili se v Egyptě, stali se praotci jednotlivých hebrejských kmenů, jejich potomci postupně upadli do nevolnictví, ale byli vysvobozeni Mojžíšem.

 

2. Exodus

• O narození a životě Mojžíše, který vyvedl s Hospodinovou pomocí Izraelity zázračně přes Rudé moře z Egypta, na Sinajské poušti je zachránil před hladem a dovedl je do země, kterou mu zaslíbil bůh Jahve (Hospodin) na hoře Sinaj, tam obdržel Mojžíš i soubor obřadních pravidel a mravních přikázání (Desatero) upravujících vztahy lidí k Bohu a mezi sebou.

 

3. Leviticus

• Část knihy kulticko-rituální se zákony pro kněze a levity.

 

4. Numeri

• O izraelitech na Sinajské poušti, o putování až k hranicím Palestiny, o posledních úkolech Mojžíšových.

 

5. Deuteronomium

• Řeči Mojžíšovy, v závěru zákoník, Mojžíšovo poslední pomazání a zlořečení.
• Knihy soudců a knihy královské navazují na knihy Mojžíšovy, popisují osudy židovského národa za vlády prvních králů.
• Knihy proroků obsahují vyprávění z dějin Izraele, výroky a skutky proroků, kteří předpovídali příchod Mesiáše, dílo Izaiáše, Jeremiáše a Ezechiela a 13 dalších proroků.
• Svaté spisy jsou básnické knihy.
• Žalmy, Job, Přísloví, Pět svitků (Píseň písní neboli Šalamounova, Rút, Kazatel, Jeremiášův pláč, Ester), Kniha Danielova část kde se objevuje s mystické zjevení, apokalypsa, spisy historické.
• Žalmy jsou náboženské hymny, původně zpívané za doprovodu strunného nástroje. Střídá se zde nářek a prosba s oslavou a chválou Boha.

 

Desatero:

• 1. Nebudeš mít vedle mě jiné Bohy, nedělej si žádné obrazy boha, služ jenom mě
• 2. Nezneužiješ mého jména
• 3. Budeš světit sedmý den, ten den nebude nikdo pracovat
• 4. Budeš ctít svého otce a svou matku
• 5. Nezabiješ
• 6. Nesesmilníš
• 7. Nepokradeš
• 8. Nebudeš o svých bližních mluvit nepravdu
• 9. Nebudeš toužit po ženě, která patří jinému
• 10. Nebudeš toužit po majetku chudých

 

Nový zákon

• Křesťané ho přidali až v 1. stol. po Kristu. Texty jsou psány řecky.
• Obsahem je život Krista a jeho učení v podání jeho žáků a stoupenců, tzv. epištoly (listy apoštolů) a evangelia (poselství).
• 4 evangelia (Matouše, Marka, Lukáše, Jana) vypráví o životě, umučení a zmrtvýchvstání Krista.
• Příchod Krista byl prorokován ve starozákonných příbězích, Kristus vykoupil lidstvo z jeho hříchů. Golgota (hora), na které byl ukřižován Ježíš Kristus. Christos = pomazaný. Křesťanský letopočet se počítá od narození Krista. O Ježíšově dětství toho moc nevíme, více informací z jeho života až po křtu Janem Křtitelem, od té doby kázal a shromažďoval své učedníky (apoštoly). Putoval Galií, kritizoval církev za náboženské pokrytectví, hlásal myšlenky rovnosti, spravedlnosti, pokory a pokání, kladl důraz na lásku k bližnímu a nelpění na pozemských statcích, vše vysvětloval v podobenství, příbězích. Základ je mravní ponaučení a snaha o změnu myšlení. Popudil proti sobě kněžstvo, byl označen za falešného proroka.
• Po Jidášově zradě byl v Jeruzalémě zatčen, souzen římským místopřísedícím Pilátem, který ho odsoudil k ukřižování pod nátlakem židů.
• Skutky apoštolů o působení Kristových žáků, o rozvoji křesťanských náboženských obcí. Sepsány byly svatým Lukášem.
• Listy – 21 epištol – autory jsou: Pavel, Jakub, Jan, Juda. Sepsáno je vše formou kázání a rozprav. Epištoly jsou listy určené výše postaveným osobám nebo národům vysvětlující Ježíšovo učení (např. List Římanům, List Židům,…).
• Zjevení sv. Jana – Apokalypsa – polomytický spis o konci světa a posledním soudu, o zkáze světa a kristově příchodu. Zjevení sv. Jana je zároveň apokalypsa. Tato část je zakončením Svatého Písma. Obraz konce světa, hrůzy, které budou předcházet konečnému střetnutí dobra a zla, poslední soud a návrat Ježíše Krista na zem.
• Jan se dostává na ostrov, kde je mu zjeveno prokletí, spatřil sedmkrát zapečetěnou knihu, ve které uviděl hrůzy.
  • 1. pečeť – dobyvatel na bílém koni
  • 2. pečeť – ohnivý kůň, jehož jezdec odebral lidstvu mír
  • 3. pečeť – černý kůň, jehož jezdec měl v rukou váhy, za denní práci odměřil malou mzdu, znamená to pro lid hlad, chudobu
  • 4. pečeť – šedý kůň, jehož jezdec se jmenoval smrt, kudy projel lidé zemřeli
  • 5. pečeť – byli pomstěni ti, kteří byli zabiti pro svoji víru
  • 6. pečeť – zemětřesení, zatmění slunce, měsíc zkrvaví, hvězdy padají na zem, poškození země. Andělé to zastaví a zachrání lid, kteří věří v Boha.
  • 7. pečeť – objeví se sedm andělů s polnicemi (hudebními nástroji).

• • První zatroubí: začne pršet oheň s krví (1/3 země sežehnuta).
  • Druhý: 1/3 moře bude zničena horou svrženou do moře.
  • Třetí: výbuch hvězdy (zničení 1/3 vod a zemře mnoho lidí).
  • Čtvrtý: potemní 1/3 slunce, měsíce a hvězd.
  • Pátý: ztemní slunce, do ovzduší se dostane dým a kobylky, které budou trýznit lidi (vůdce kobylek = abaddon, hubitel).
  • Šestý: oheň, dým, síra ( ti, kteří přežijí se přesto neodvrátí od svých hříchů, majetek je pro ně bližší).
  • Sedmý: vlády nad světem se ujme Pán a jeho mesiáš, budou panovat na věky věků, navěky vyhubí zlo, před jejich nástupem budou zničeny špatné lidské vlastnosti, ďábel je svržen.

 

• Bible je bez podstatných změn dochována až do dneška, stala se nositelkou tradice, je důležitým základem pro víru a morálku, základ pro evropské kultury, biblické náměty se vyskytují v malířství, sochařství, architektuře, ve filmu, …
• V běžném životě používání útvarů z bible: přirovnání (návrat ztraceného syna, nevěřící Tomáš, starý jako Metuzalém,…).
• Přeložena nejprve do latiny v 4.-5. stol. n. l., poté do gótštiny.
• Z latiny byla přeložena do staroslovenštiny (9. stol.), do jednotlivých národních jazyků (od 14. do 17.stol.). Do češtiny přeložení téměř celá za Karla IV., úplný překlad v 16.stol jednotou bratrskou.