Blues pro bláznivou holku – rozbor díla k maturitě (3)

 

Kniha: Blues pro bláznivou holku

Autor: Václav Hrabě

Přidal(a): Birdy

 

Václav Hrabě 

• *13.6. 1940 +5.3.1965)
• vystudoval pedagogickou fakultu v Praze. Živil se poté jako učitel.
• Jediný představitel tzv. Beat Generation v Čechách. Osobně se setkal s Ginsbergem.
• Beat Generation: generace básníků a prozaiků, která vznikla v USA a je pro Spojené Státy typickou. Beatníci opovrhovali společností a chtěli se nějak vymykat. Protest nad současnou společenskou situací vyjadřovali charakteristickým životním stylem, do kterého patří tuláctví, alkohol, drogy a nevázaný sex a blízký vztah k džezové muzice.
• Recitoval v poetické vinárně Viola
• Václav Hrabě holdoval jazzové a bluesové hudbě, která výrazně ovlivňovala jeho dílo.
• Zemřel tragicky v pouhých 25 letech, kdy se otrávil oxidem uhelnatým.
• Všechna jeho díla byla vydávána posmrtně a těšila se velkého zájmu zejména u mladých lidí.
• Osobně se setkal s americkým básníkem Allenem Ginsbergem a napsal s ním rozhovor (v roce 1965 u příležitosti jeho vystoupení v Praze).

 

Další díla: 

• • Horečka, časopisecky 1967, knižně 1994 – jediná dochovaná povídka
  • Stop-time – 1967, pásmo, které vyšlo jako bibliofilie Blues v modré a bílé, 1977
  • Černé nebe nad městem, 1985
  • Blues pro bláznivou holku, 1991 – všechny známé básně na podkladě nalezených rukopisů
  • Blues, 1995
  • Margot – divadelní hra, jejíž rukopis se později ztratil

 

Literárně-historický kontext

Beat generation

• 50. léta. Cítí se být vyřazeni z měšťácké společnosti, vystupovali proti komercím a civilizačním vymoženostem, konzumnímu způsobu života, bohémský život, tíhli k buddhismu ale upravovali si ho podle sebe. Těžiště – San Francisco. Měli rádi Jazz. Hippies se jimi z části inspirovali
• Jejich styl: ich forma, obecný jazyk, autobiografické, drogy, alkohol

 

Další autoři tohoto období: 

• • Jack Kerouac (1922 – 1969)
    • Hráč amerického fotbalu, později se přiklání ke vzdělání.
    • Dílo- Na Cestě – román 1957, bible beatníků. Ich forma, autobiografické – Putování z Východu na Západ USA – dopad i na Hippies.
  • Allen Ginsberg (1926-1997)
    • Kvílení, volný verš. (Jak W. Whitman) , proti konzumní společnosti.
  • William Burroughs
    • gay, feťák, nahý oběd
  • Josef Kainar
    • hudba – měl taky rád jazz, místy vulgární jazyk. Nové mýty (1946) – Tato sbírka výrazně vychází z programu umělecké skupiny 42. Obsahuje mj. i jeho nejslavnější báseň Stříhali dohola malého chlapečka, která byla také zhudebněna Vladimírem Mišíkem.

 

Rozbor díla: Blues pro bláznivou holku

Určit literární druh a žánr

• Literárním druhem je lyrika vyslovující subjektivní básníkovy pocity, jeho úvahy, myšlenky a nálady, upřednostňující monologické vyjádření v první osobě. Lyrika nezachycuje časovou následnost událostí, své téma rozvíjí v časově souběžných obrazech.
• Žánr je milostná nebo přírodní lyrika

 

Definovat téma, postihnout hlavní myšlenku výňatku, Charakterizovat postoje lyrického mluvčího, pojmenovat atmosféru navozenou textem

• Témata jsou často pesimistická. Popisuje pomocí nechutných přirovnání své deprese, rozčarování, strasti. Na druhou stranu ve většině básní je hlavním motivem láska, slasti, ale i stesk po ní, či neštěstí, které přivozuje (to ve většině případech). Dalším významným motivem je noc a Praha. Do prostředí tajemné noci nebo krásné Prahy zasazuje nemalou část své tvorby.
• Prolog: Hrabě hned v prologu charakterizuje své motivy k tvorbě. Celý prolog adresuje těm, kterým chce věnovat tuto sbírku a naopak ty, pro které jeho verše nejsou. Autor kritizuje tradiční poetiky a jejich způsob psaní básní, používání ošperkovaných metaforických výrazů apod. Básník konkretizuje a vybírá si individuality a konkrétní osoby, se kterými se v životě setkal a kteří i jistým způsobem ovlivnili jeho tvorbu. On sám píše realisticky a syrově. Nebere si servítky a píše o tom, co prožil a co žije. Nemá žádné zábrany a čtenáři chce i díky vulgárním výrazům přiblížit jeho subjektivní prožitky
• Variace na renesanční téma: Notoricky známá a vůbec asi nejznámější báseň od Hraběte. Na tom se zasloužilo nejvíc zhudebnění skladby Vladimírem Mišíkem. Hlavním motivem básně je láska, kterou Hrabě přirovnává k večernici, krásné lodi, ale i k bolesti z probuzení.

 

Zasadit Blues pro bláznivou holku do kontextu díla

• Hrabětovy básně se za jeho života nedočkaly ani jednoho knižního vydání, všechny soubory vycházely až posmrtně, protože autor tragicky zemřel v necelých pětadvaceti letech, když se otrávil oxidem uhelnatým. Zemřel mladý – kultovní – stejně jako další významný český básník Karel Hynek Mácha.
• Václav Hrabě publikoval své básně pouze časopisecky. Krátce po jeho smrti se jeho básně recitovaly v pražské Viole, brněnském Malém divadle hudby a poezie a v litvínovském Docela malém divadle.
• S díla Václava Hraběte se dochovalo asi osmdesát básní a jediná próza. Rytmem naplněné básně si přímo říkaly o jejich zhudebnění. Některé z nich, zvláště v podání Vladimíra Mišíka, doslova zlidověly.
• Václav Hrabě se stavěl proti měšťáctví, pokrytectví a dvojí morálce. Jeho básně byly někdy rozmáchlé, jindy až provokativně přízemní.

 

Další básně: 

Krátká báseň o Praze

• Na této básni je mi velice blízké, že hovoří o městě, ve kterém jsem od mala vyrůstal a oslovila mě velice tím, že píše o např. o Karlově mostě, tzn. O místě, kterém já osobně znám velice dobře. Zároveň v ní vidím věci, které se v Praze opakují kažodoročně – léto a zima, křik holubů či smutek milenců

Infekce

• Tato báseň mi velice připomíná současnou dobu, kdy píše o případu infekce tetanu (svým způsobem se dá přirovnat k pandemii covidu), Přijde mi pozoruhodné, že takováto témata zajímala i autora píšícího v 50 či 60 letech. Taky na mě působí nedůvěrou k doktorům, kdy příliš nevěří, že ho doktoři na operačním stole zachrání

 

Popsat verš, rým, styl, charakterizovat básnickou kompozici a výstavbu

• Hrabětovi básně jsou psány  volným veršem – neřídí se rytmem, verše mají různou délku a rým je nepravidelný.
• Básník je novátorský, používá neotřelá přirovnání, je plný nápadů. Projevuje se jeho obrovská fantazie, hraje si s asociacemi, které čtenáři mohou občas připadat skoro jako nesmysly. Často využívá kontrasty. Některé verše jsou melodické až zpěvné (nejvíce Déšť).
• Ve svých básních dochází autor k nečekaným závěrům, rozvíjí je do netušených poloh, jeho popisy a vyjádření všedních věcí jsou originální. K tématu naznačenému v nadpisu básně se mnohdy vrací na jejím konci, čímž z částí celku někdy vypadajících jako by k sobě ani nepatřily, udělá celek uspořádaný, který má „hlavu a patu“.
• Některá jeho sdělení mi ale i tak připadala nepochopitelná, až příliš schovaná v metaforách. Jindy básník zase vaše představy vede jako na šňůrce a potom, co je v posledním řádku opustí, vy sami si vlastními asociacemi a představami dotvoříte konec básně.
• Snad u všech básní je mistrně vystižena atmosféra a popisy básníkových citů jsou jemné a něžné, dalo by se až říci náznakové. Jeho poezie vám občas připadá hravá a skoro naivní ale vzápětí zas máte pocit, že nese hluboké myšlenky. Některé verše jsou hluboce jímavé, snad žádné nejsou veselé či pro zasmání; maximálně jsou roztomile něžné.