Kniha: Deník Anny Frankové
Autor: Anne Franková
Přidal(a): Silvie
Anne Franková
– Anna Franková se narodila 12. června 1929 ve Frankfurtu nad Mohanem . Její rodné jméno je Annelise Marie Franková.
– byla dívka z německé židovské rodiny.
– Margot Franková (16. února 1926 – 9. března 1945) byla její sestra. Edith Holländerové její matka.
– Chtěla se stat spisoatelkou, proto její otec po návratu zvážil vydání Deníku jako knihy.
– Frankovi byli reformní Židé, dodržovali mnohé tradice judaismu. Edith Franková se více starala o děti, zatímco Otto Frank, vyznamenaný německý důstojník z první světové války, se zajímal o učené bádání a měl velkou knihovnu.
– Ke třináctým narozeninám 12.června 1942 Anne dostala malý zápisník, který ukázala otci několik dní před tím ve výloze obchodu.
– Proslavil ji její deník, který si psala během skrývání vAmsterodamu za druhé světové války.
– Její rodina uprchla do Amsterodamu před nacismem, který získával na síle v Německu, ale neunikli úplně, jelikož Nizozemsko bylo okupováno Německem. Protože se zvyšovalo pronásledování a persekuce Židů, celá rodina se v červenci 1942 ukryla v tajných místnostech kancelářské budovy Otto Franka.
– Po dvou letech skrývání byla skupina prozrazena a deportována do koncentračních táborů.
– Anne zemřela na tyfus v táboře Bergen-Belsen.
– Její otec Otto, který jediný z rodiny přežil a vrátil se do Amsterodamu, našel její deník. Tento unikátní záznam se rozhodl vydat
– Deník Anne Franková dostala ke svým třináctým narozeninám a zachycuje události jejího života od 12. června 1942 až do posledního záznamu z 1. srpna 1944. Z původní nizozemštiny byl přeložen do mnoha jazyků a stal se jednou z nejčtenějších knih po celém světě.
– Anna je dívka které je 13. let. Je to dívka, která v podstatě neměla matku. Tedy měla, ale její matka se o ní moc nezajímala. Měla totiž radši její 2. dceru Margot. Anne v průběhu knihy mění hodně. Dospívá, prožívá lásku ,ale i závist a nenávist.
Jazykové prostředky:
– Kniha je psaná jako deník. Má 262 stran.
– V příběhu se vyskytuje mnoho smutných věcí.
– Dále je tampopsaných spoustu rozporů mezi obyvateli zadního domu. Vyskytuje se tam ale i láska Anny k Petrovi.
– Tento deník bylo nakonec přeložen z jeho originálu holandský do mnoha jazyků a se stal jedním z nejvíce na světě čtených knih. Na deníku byla také založena divadelní produkce a opera.
– spisovný (hovorová a knižní čeština)
– Deník je psán v ich formě, deníkovými záznamy. Jazyk je spisovný, objevuje se tam jak hovorový tak knižní.
Kompozice a charakteristika:
– Kniha je zařazována do oblasti beletrie, je to autobiografický román a dokument z období 2. světové války. Celý deník je složen z dopisů fiktivní kamarádce Kitty, které se Anne svěřuje se všedními i nevšedními událostmi pobytu v zadním traktu, ale o době i krátce před potopením.
– Anne začala deník přepisovat (a upravovat) poté, co v rádiu slyšela zprávy, že autentické záznamy a deníky budou důležité při rekonstrukci života v období druhé světové války. Přepis nebyl dokončen.
– Finální kniha je smíchaná texty z původního a přepisovaného deníku, starší vydání postrádají části o vztahu Frankových na žádost Annina otce (znovu přiřazeny až v roce 2001).
– Kniha je řazena do válečné literatury druhé světové války.
– Kniha není členěna do kapitol, deník není psát den za dnem.
– Je více variant deníku, rozdílem jsou překlady a různé množství zveřejněných dat, též jména se mohou v jednotlivých denících lišit.
– V knize jsou vloženy autentické Anniny ilustrace.
Doba a místo děje:
– 14. června 1942 – 1. srpna 1944
– v Amsterodamu, hlavně v budově kanceláře Annina otce, v utajeném Zadním traktu, mezi lety 1942 a 1944
– Děj se odehrával během 2.světové války.
– A. Hitler se snažil vyhladit židy, pomocí Koncentračních taborů.
– Období druhé světové války, válečná literatura. Kniha poprvé vydána 1974.
– 13. března 1933 proběhly ve Frankfurtu komunální volby a Hitlerova nacistická strana vyhrála. Krátce poté začaly antisemitskédemonstrace a Frankovi ze začali obávat, co se s nimi stane, pokud zůstanou v Německu. Později téhož roku odešla Edith s dětmi doCách ke své matce Rose Holländerové. Otto Frank zůstal ve Frankfurtu, ale poté, kdy dostal nabídku na založení společnosti v Amsterodamu, odešel, aby si mohl zařídit práci a ubytování pro svou rodinu.
Hlavní postava:
Anne Franková – třináctiletá židovská dívka, která má spoustu přítelkyň i tajných ctitelů; v tak pro Židy těžké době působí vesele, možná až bezstarostně, což jí její okolí často vytýká; ve skutečnosti všechno vnímá a dotýká se jí to víc, než si ostatní myslí; často se cítí osamělá a má pocit, že jí nikdo nerozumí; k narozeninám dostane deník a do něj píše dopisy vymyšlené kamarádce Kitty, která jediná jí může porozumět, protože – jak sama říká – „papír je trpělivější než lidé“
Margot Franková – Starší sestra Anne,
Otto Frank-(“Pim”) –Annin otec, se kterým měla nejúžší vztah
Edith Holländerové –Annina Matka, která se Anně dostatečně nevěnovala.
Victor Kugler ,Johannes Kleiman, Miep Giesová a Bep Voskuijlová – Byli jedinými zaměstnanci, kteří o ukrytých lidech věděli a pomáhali jim. Poskytovali jim jediný kontakt s vnějším světem, jinými lidmi v domě, přinášeli zprávy o vývoji války a politické situaci. Zajišťovali všechny potřeby, starali se o bezpečnost a zásobovali je jídlem, což byl čím dál tím víc těžší úkol. Anne psala, jak se snažili a usilovali o zlepšení nálady uprchlíků i během nejhorších časů. Všichni si byli vědomi, že pokud je chytí, hrozí jim za skrývání Židů trest smrti.
pan van Dann, paní van Dannová a šestnáctiletý Peter.
Dussel- zubař a přítel rodiny
Obsah deníku:
Anna Franková se narodila 12. června 1929 ve Frankfurtu nad Mohanem. Ke třináctým narozeninám 12.června 1942 Anne dostala malý zápisník, který ukázala otci několik dní před tím ve výloze obchodu. Ačkoliv to byla kniha na podpisy a autogramy s červeno-bílou čtverečkovanou vazbou a malým zámečkem na obálce, Anne se rozhodla, že ji použije jako deník. Začala popisovat sebe, svou rodinu a přátele, školu a místa, které by ráda navštívila.¨
V červenci 1942 dostala Margot Franková předvolání od Ústředny pro židovské vystěhovalectví který jí přikazoval, aby se přihlásila k přesídlení do pracovního tábora ,proto se v pondělí ráno 6. července 1942 se rodina přesunula na místo úkrytu. Ve svém bytě zanechali nepořádek, aby vyvolali dojem, že zmizeli náhle, a Otto Frank zanechal dopis, který naznačoval že odjeli do Švýcarska. Jako Židé nesměli použít veřejnou dopravu a šli pěšky několik kilometrů do svého nového domova s několika vrstvami oblečením na sobě, jelikož se neodvážili vzít si zavazadla. Victor Kugler Johannes Kleiman, Miep Giesová a Bep Voskuijlová byli jedinými zaměstnanci, kteří o ukrytých lidech věděli a zajišťovalivšechny potřeby, starali se o bezpečnost a zásobovali je jídlem, což byl čím dál tím víc těžší úkol.
Koncem července se k Frankům připojila rodina van Dannových: pan van Dann, paní van Dannová a šestnáctiletý Peter, potom v listopadu přibyl ještě Dussel, zubař a přítel rodiny. Anne měla radost z nových lidí, se kterými si může povídat, ale napětí se rychle rozvinulo uvnitř skupiny nucené bydlet v takových omezených podmínkách.
Annin vztah s matkou byl napjatý a Anne psala, že mají málo společného. Ačkoliv se občas hádala s Margot, psala o neočekávaném poutu, které mezi nimi vzniklo. Citově nejblíže pro ní zůstával její otec. Nejprve odmítla plachého a nemotorného Petera van Dann, o něco později v něm našla spřízněnou duši.
Anne trávila většinu času čtením a vzděláváním se, zatímco stále psala do svého deníku. Nejenže vypráví události, jak se odehrály, ale píše také o svých pocitech, plánech, o věcech, o kterých s nikým nemohla mluvit. Psala pravidelně až do posledního zápisu 1. srpna 1944. Ráno 4. srpna 1944 byli obyvatelé odvezeni k výslechu. Victor Kugler a Johannes Kleiman byli také odvezeni a následně uvězněni, Miep Giesová a Bep Voskuijlová mohly jít. Později se vrátily do zadního traktu, kde našly Annin deník ležet na zemi. Vzaly ho spolu s několika alby fotografií a Geisová vše chtěla vrátit rodině, až se vrátí.Obyvatelé skrýše byli odvezeni do tranzitního tábora Westerbork, kterým již prošlo více než 100 000 Židů.
Skupina byla 2. září odvezena do koncentračního tábora Osvětim. Tam dorazili po třídenní cestě a byli rozděleni podle pohlaví, takže muži a ženy se již navzájem neviděli.
Anne bylo 15 před 3 měsíci, takže stejně jako všichni ostatní ze zadního traktu přežila selekci, ačkoliv si myslela že její otec zemřel. Spolu s ostatními ženami byla Anne nucena se vysvléci a podrobit se desinfekci, byla jí oholena hlava a na paži vytetováno identifikační číslo.
Tam se šířily nemoci a Anne onemocněla svrabem. V březnu 1945 vypukla v táboře epidemie tyfu, která zabila asi 17 000 vězňů. Svědci později vypověděli, že Margot byla tak slabá, že se zabila pádem z postele, a o několik dní později zemřela i Anne. Odhadují, že se tak stalo několik týdnů před osvobozením tábora britskou armádou 15. dubna 1945. Protože přesné datum není známo, má se za to, že Anne zemřela někdy mezi koncem února a polovinou března. Otto Frank přežil a vrátil se do Amsterodamu
Podrobnějšíinformace o deníku:
– Deník začala psát, protože si chtěla psát s kamarádkou a nemohla, tak se rozhodla psát deník. Zápisy v deníku psala jako dopisy a pak slyšela v londýnském rozhlasu, že se shromažďují spisy o utrpení lidi, tak ho začala opisovat a tak vznikla 2. Verze.
– V knize jsou popisované obyčejné situace, ale i strach z prozrazení, firma je totiž několikrát vykradená.¨
– -Zmíněn výčet věcí, co Židé smí a nesmějí dělat (nesmí např. jezdit tramvají).
– Anne popisuje velmi otevřeně vztah k chlapcům. Porovnána Petera Wessela a Peterem Van Daanem. Následně popisuje jejich duševní splynutí jako lásku (s Petrem Van Daanem).
– V knize je vidět zřejmý vývoj nejen samotné Anne (za dobu, kterou stráví v zadním traktu neuvěřitelně rychle dospěje), ale také celé společnosti v zadním traktu.
– Zmiňován život a vzpomínky na život před potopením, co Anne chybí (např. vítr ve vlasech, volnost, škola), ve škole často vyrušovala „tlachalka“.
– Popis odcizování vůči matce.
– Anne se učí samostudiem těsnopis, matiku, francouzštinu, doufám každé příští září, že už se vrátí do školy.
– Musí být stále potichu, přes den nesmějí ani splachovat záchod.
– Očekávání invaze, poslouchají rádio, aby se dověděli nové informace, invaze nakonec přijde, ale v Holandsku se nic neděje.
– -Sepisuje přání, co chce, až se dostanou ven.
– Anne a Peter jsou protiklady, Peter je starší, ale po psychické stránce méně vyspělý než Anne.
Popis zadního traktu:
„Dům Anne Frankové se nachází na ulici Prinsengracht číslo 263 v centru Amsterdamu, vedle Westerkerku, jednoho z největších historických kostelů. Úzký dlouhý pokoj Anny a Margot sousedil s ložnicí rodičů. Van Danoovi obývali dvě místnosti nahoře. Jediný vchod do tajného bytu maskovala zvláštní otáčivá knihovna. Zatemnění zajišťovaly závěsy na všech oknech. Po příchodu Dussela se Margor nastěhovala k rodičům a Anne se o pokojík musela dělit s novým příchozím.“
Další autoři spojeni s 2.sv. Válkou:
E. M. REMARQUE (Jiskra života)
W.STYRON (Sophiina volba)
J. HELLER (Hlava XXII)
N. MAILER (Nazí a mrtví)
