Kniha: Dita Saxová
Autor: Arnošt Lustig
Přidal(a): Adéla Janoutová
Rozbor:
-psychologická próza z období druhé světové války
-novela se odehrává v poválečné době v židovském prostředí
-stylizuje psychologii postav a přenáší nás do situace té doby, kdy lidé měli po válce problémy vrátit se do běžného života
-používají se cizí slova především v názvech nahrávek, poměrně dlouhé popisy
-v mnoha pasážích je děj jen naznačován a až po delší době se dozvídáme, jak to doopravdy bylo
Obsah:
Dita Saxová je osmnáctiletá židovská dívka, která jako jediná z rodiny přežila válku. Po válce se dostala do internátu v Praze v Lublaňské ulici, kde žila s dalšími děvčaty s podobným osudem. Všechny si velice rozuměly, protože je jejich stejné zážitky silně poznamenaly a spojovaly. Kromě Lindy Huppertové, která stíhala všechny drby. Dívek se ujala Isabella Goldblattová a její muž po válce, kdy se lidé neměli kam vracet. Příběh začíná náznakem, že měli tři děti, proto se tedy chtěli obklopit dětmi. Dita zdědila zlaté folie, každé spolubydlící dala 2 a za zbytek si koupila zlatý náramek a nechala si na něj vyrýt „Život není to, co chceme, ale to co máme.“ Dita Saxová stále vzpomíná na minulost a snad, aby na ni zapomněla a zjistila, kdo je, začíná si s muži o které třeba ani nemá zájem. Zpočátku si začala s D.E. a hned druhý den na to šla jako poslední na prohlídku k Fitzovi a svedla ho. Měla výčitky svědomí, že je lehká dívka. Potom, co zemře Isabella na rakovinu prsu a odstěhuje se do Anglie za budoucím manželem, odjede Dita Saxová do Švýcarska do Grindelwaldu, kde se studuje cizí jazyky a poznává různé lidi, mezi nimi jsou i synové muže, který vlastní penzion, kde Dita bydlí. Ti ji zavedli k sobě do bytu a začalo se schylovat k tomu, co už se zdálo obvyklé, ale Dita pocítila, že to není správné. A na poslední chvíli se zabývala otázkou smyslu života. Najednou si přála, aby byla s maminkou v plynové komoře, už nedokázala žít, rozhodla se vyjít na ledovec jedné z hor a sklouzla.Na závěr Ditě píše Munk s obavami o její život, ale dopis jí nikdy nedošel.
Dita Saxová-dívka, která neví, co chce a svádí na koho přijde
Lev Goldblatt-muž, který je majitel domu Lublaňská
Isabella Goldblattová-žena Lva a náhradní matka všech dívek a tří zemřelých synů
Alfred Neugeborn-neúspěšný Ditin nápadník a zloděj
D.E.Huppert-nápadník Dity
Herbert Lágus-nabízí Ditě zázemí ve Španělsku
Emil Fitz-doktor dívek
Antonie Blauová-Ditina nejlepší přítelkyně, která touží být dospělá
Linda Huppertová-nenáviděná Ditou a nevlastní sestra D.E.
BrittaMannerheimová-spolubidlící Dity Saxové Antonie Blauové
Erich Munk-Dita mu připomínala jeho zemřelou dceru
Životopis
Arnošt Lustig byl prozaik, autor próz s židovskou tematikou, scénárista. Pochází z rodiny malého obchodníka.
Arnošt Lustig byl roku 1941 z rasových důvodů vyloučen ze školy a o rok později poslán do Terezína. Prošel koncentračními tábory Osvětim a Buchenwald. V březnu 1945 uprchl z pochodu smrti a až do osvobození se skrýval.
Od podzimu roku 1945 studoval Lustig na VŠPS. Přispíval do různých periodik. Jako zpravodaj Lidových novin byl roku 1948 vyslán do Izraele v izraelsko-arabské válce.
Lustig byl redaktorem Čs. rozhlasu, vedoucím kulturní rubriky týdeníku Mladý svět, pracoval jako scénárista Čs. filmu.
Po srpnu 1968 odešel Lustig do Jugoslávie a v roce 1970 se usadil v USA. Zde mimo jiné přednášel filma literaturu na American University Washington, D.C.
Z díla:
Lustigovo literární dílo je poznamenáno tragickým osudem Židů a holocaustem i vlastními zážitky z koncentračních táborů.
Povídkové soubory:
Noc a naděje – 1957
Démanty noci – 1958
Ulice ztracených bratří – 1959
Novely:
Dita Saxová – 1962, o mladé židovské dívce, která se po zážitcích z koncentračního tábora znovu střetává s nejistotou v poválečném světě
Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou – 1964, psáno podle skutečné události z roku 1943 v Itálii. Tehdy skupina zajatých bohatých židovských podnikatelů s americkými pasy byla podvedena, ožebračena a potom dopravena do plynových komor.
Romány:
Nemilovaná – Z deníku sedmnáctileté Perly Sch. – 1979, tragický příběh dívky z Terezína
Ve svých prózách i s odstupem padesáti let hledá Lustig smysl lidství a podstatu lidského bytí.
Prózy v rámci rozsáhlého románového cyklu – Král promluvil, neřekl nic:
Collette, Dívka z Antverp – 1992
