Dobytí severního pólu – rozbor díla

 

Kniha: Dobytí severního pólu

Autor: Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak

Přidal(a): Míša

 

Zdeněk Svěrák (*1936) & Ladislav Smoljak (1931–2010)

Život autorů:

Zdeněk Svěrák:

• český dramatik, scénárista, herec a textař
• narodil se v Praze, kde také studoval na gymnáziu a na pedagogické fakultě UK
• chvíli pracoval jako učitel, poté v Československém rozhlase, kde vznikla postava Járy Cimrmana (zde také poznal Jaroslava Uhlíře, se kterým tvoří písničky pro děti)
• mezi lety 1961–1969 byl členem KSČ
• napsal scénáře: Tři veteráni, Vrchní, prchni!, Ať žijí duchové!… 
• hrál: Po strništi bos (režie Jan Svěrák, knižní předloha ZS), Kolja (Oscar)…
• spolupracuje se synem Janem Svěrákem (režisér)
• věnuje se charitativní činnosti

 

Ladislav Smoljak:

• režisér, scénárista a herec
• narodil se v Praze, kde také studoval na gymnáziu a na pedagogické fakultě UK (na DAMU nebyl přijat)
• pracoval jako učitel, redaktor MF a poté i jako scénárista a režisér 
• režíroval: Rozpuštěný a vypuštěný, Jára Cimrman ležící, spící…
• hrál: Kolja, Na samotě u lesa…
• společné scénáře: Marečku, podejte mi pero!, Jáchyme, hoď ho do stroje!…

 

Literárně-historický kontext

• uměleckou tvorbu determinovaly v tomto období opět politické mezníky
• po smrti J. V. Stalina (1953) a hlavně po 20. sjezdu ruské komunistické strany (1956) se uvolnila neúnosná společenská atmosféra – nastává proces „destalinizace“ ve všech komunistických zemích
• nadále však platilo, že komunistický systém je jediný správný, zločinů a chyb se dopouštěli pouze jedinci
• nový byl požadavek práva kráčet s komunistickou stranou v čele vlastní cestou a nepodléhat striktně příkazům z Moskvy, zrodil se pojem „socialismus s lidskou tváří“
• sterilní mocenská špička nahrazena „reformními komunisty,“ symbolem uvolnění atmosféry se stalo jméno Alexander Dubček ve funkci nejvyššího představitele KSČ
• nastává rychlý rozkvět české kultury, zrušení cenzury, vznik nových časopisů (Tvář – přispěvatelé většinou pozdější signatáři Charty 77, Host do domu – brněnští básníci)
• pořádají se sjezdy spisovatelů a literární konference, Prahu v tomto období navštívila řada světových umělců (např. Allen Ginsberg, představitel americké BG) a do čela Svazu spisovatelů (Komise pro nápravu křivd) zvolen J. Seifert
• ve všech oblastech společenského života bylo patrné, že občanská iniciativa směřuje dále než představy reformních komunistů, ti se ocitli v kleštích, na jedné straně veřejnost s požadavkem demokracie, na druhé straně hrozivá sfinga SSSR
• zvací dopis se stal pro sovětské vedení záminkou pro invazi do Československa (byl vlastizradou i podle tehdejších zákonů), podepsaní za ni nikdy nebyli souzeni, pravost podpisů byla prokázána kriminalistickými metodami:  
  •  „… považujte toto naše prohlášení za naléhavou prosbu a žádost o vaši akci a všestrannou pomoc. Vzhledem ke složitosti a nebezpečnosti vývoje situace v naší zemi vás žádáme o maximální utajení tohoto našeho prohlášení. Z tohoto důvodu píšeme osobně přímo Vám v ruštině.“
• 21. srpen 1968: vojenská invaze paktu Varšavské smlouvy do Československa s cílem zabránit obrodnému procesu a postupu na cestě k demokracii
• 16. leden 1969: sebeupálení studenta Filozofické fakulty UK Jana Palacha:
  • „Vzhledem k tomu, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit lid této země následujícím způsobem. Naše skupina se skládá z dobrovolníků, kteří jsou odhodláni se dát pro naši věc upálit.“ 
• 25. únor 1969: sebeupálení studenta Střední průmyslové školy v Šumperku Jana Zajíce:
  • „Protože se navzdory činu Jana Palacha vrací náš život do starých kolejí, rozhodl jsem se, že vyburcuji Vaše svědomí jako pochodeň č. 2…K tomuto činu jsem se odhodlal proto, abyste se už vážně vzchopili a nenechali sebou vláčet několika diktátory. Pamatujte, když někomu vystoupí voda nad hlavu, je už jedno o kolik. Nemáme se čeho bát, jedině smrti. Ale smrt není zlá, strašné je jenom umírání. A toto je pomalé umírání národní svobody…“ 
• březen 1969 Stockholm: mistrovství světa v hokeji, naši hokejisté zde porazili Sovětský svaz, transparenty v hledišti „V srpnu vy – dneska my“ nebo „Dnes vám nepomůžou ani tanky“
• výročí srpnové okupace: spontánní demonstrace rozehnána policií a armádou, komunistická strana vydává dokument Poučení z krizového vývoje

 

Divadlo Járy Cimrmana:

• vzniklo v roce 1967
• jedná se o divadlo malých forem (autoři her jsou i herci, malé publikum, satira, humor)
• her o Járu Cimrmanovi je celkem 15

 

Autoři tohoto období: 

• poezie:
  • Václav Hrabě (Blues pro bláznivou holku; beat generation)
  • Vladimíra Čerepková (beat generation)

• próza:

• • Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky)
  • Ladislav Fuks (Spalovač mrtvol)

• divadla malých forem:

• • Semafor (Jiří Suchý a Jiří Šlitr)
  • Divadlo Na provázku
  • Divadlo Na zábradlí (Václav Havel)

• film:

• • Miloš Forman (Přelet nad kukaččím hnízdem, Amadeus)
  • Jiří Menzel (Ostře sledované vlaky, Obsluhoval jsem anglického krále, Postřižiny)

 

Rozbor díla:

Kompozice

• Představení je rozděleno do dvou částí. První je beseda o hře a po přestávce následuje hra samotná.
• o Samotný děj je prokládán výstupy učitele, který předčítá z deníku polární výpravy. Jeho prostřednictvím se dozvídáme o důvodu podniknutí výpravy na severní pól a o dalších skutečnostech probíhajících během exkurze. Tímto předčítáním se urychluje děj.

 

Literární druh:

• drama

 

Literární žánr:

• komedie

 

Literární období:

• Blýskání na časy (1956–21. srpen 1968)

 

Prostředí:

• Severní pól, rok 1908–1909

 

Jazyk:

• hovorová řeč
• archaismy, historismy, germanismy
• scénické poznámky
• děj je chronologický
• učitel čte před oponou zápis z cesty (kapitoly přeskakuje)
• trudomyslnost = zasmušilost, sklíčenost (proti ní bojují písničkou)
• kniha je rozdělena do 2 částí:
• beseda o hře
• hra, která je rozdělena do 5 obrazů

 

Beseda

Rozebírá skutečnosti ze života Járy Cimrmana (Génius, který kromě této hry napsal ještě několik dalších, jež jsou postupně objevovány, a který ovlivnil spoustu významných osobností a jejich tvorbu.)

• Recitace básně Má školní brašnička (neustále přerušována)
• Popis Cimrmanovy polární výpravy (objev sněžného člověka)
• Hra Přetržené dítě (Během přednášky se zjistí, že došlo k omylu způsobenému nemocí Cimrmana, který svou hru diktoval sousedovi a ten si při zapisování neuvědomil, že Cimrman má zánět horních cest dýchacích. Hra Přetržené dítě by se tedy správně měla jmenovat Přetržené nitě a kvůli záměně hlásek b-m a d-n vzniká podobných omylů spousta.)
• Živé obrazy
• Všichni přednášející mluví spisovnou češtinou občas proloženou vulgarismem, zavádějí nové „odborné termíny“ (např. polární samohaná). K pochopení některých vtipů je potřeba znát další souvislosti.

 

Hra Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem

• Postavy:
  • o Náčelník Karel Němec: představuje typického vůdce a organizátora, který má hlavní nezpochybnitelné slovo
  • o Pomocný učitel Václav Poustka: snaží se neustále výpravu zabavovat, píše deník polární výpravy
  • o Lékárník Vojtěch Šofr: věčný kritik, jako první propadá trudomyslnosti
  • o Potah Varel Frištenský: během výpravy zastává funkci tažných psů, naivní, jednodušší myšlení

 

Děj:

• Čtyři členové Jednoty podolských otužilců se vypraví dobýt severní pól. Během driftování je postupně přepadne trudomyslnost a rozhodnou se tedy vrátit domů. Najednou spatří polární záři a nabití novou energií pokračují směrem na severní pól. Na 87. rovnoběžce zjišťují, že již nemají co jíst a tak náčelník navrhuje sníst „psy“. Při snaze nechat Fryštenského zmrznout objeví, že si celou dobu nese s sebou housera. Zažehnají tedy hlad a pokračují dál. Během povídání o teple a kamnech nalezne Fryštenský obrovský rampouch, o kterém učitel Poustka prohlásí, že se jedná o profesora McDonalda, který se svou výpravou před rokem zmizel. Po chvíli najdou i jeho společníka poručíka Berana a oba dva odnesou na severní pól. Protože stále ještě nemají co jíst a navíc ještě zjistí, že nemají jídlo na zpáteční cestu, rozhodnou se sníst Berana. Během jeho ohřívání Beran oživne a vysvětlí jim vědecký pokus McDonalda, který plánoval, že rozmrznou až za několik staletí. Rozmrzelý Beran se tedy přidá k polární výpravě a společně (i se zamrzlým prof. McDonaldem) se vrací hladoví domů. Až den na to dorazil na pól Američan Peary, Češi se ke svému prvenství nepřihlásili, protože by sláva připadla nenáviděnému Rakousku. Až po převratu roku 1918 se jediný žijící účastník výpravy  Varel Frištenský přihlásil k této události a prodloužil si tak pobyt v psychiatrické léčebně o 10 let.