Kniha: Dům o tisíci patrech
Autor: Jan Weiss
Přidal(a): Kamila
Jan Weiss
– začal ve Vídni studovat práva, ale nedostudoval, protože 1914 musel narukovat
– bojoval na italské a po té na ruské frontě, kde byl zajat a odveden do zajateckého tábora
– prodělal tyfus a přišel o prst z mrazu
– do Čech se vrátil v roce 1920
– jeho důležitými cestami v jeho tvorbě byla realita = příběhy o válce, zkušenosti z války a zajetí a fantastika – často spojena se sny, ale ne jako surrealisté -> sen není únik před realitou, ale boj o co neúplnější poznání reality, fantastické je nástrojem průzkumu každodenního (Hájek)
– Tyto dvě složky se prolínají právě v Domě o tisíci patrech, zde je ale také ještě jedna důležitá složka a to kritika společnosti
Děj:
Děj začíná probuzením se hlavního hrdiny z hrozného snu na schodišti v neznámém domě. Hrdina ztratil paměť, neví kdo vlastně je, ani kde je. ( Ukázka č 1) Podle obsahu svých kapes zjistí, že je nejspíše detektiv, jmenuje se Petr Brok a vyšetřuje Mullerdóm a únosy krásných žen, včetně princezny Tamary, kterou má zachránit. Jeho výhoda je neviditelnost, takže se může pohybovat po domě bez povšimnutí.
Postupně zjišťuje, že Mullerdóm je spíše mrakodrap, který představuje celý svět. Každé z tisíce pater je vlastně rozlehlým městem a jeho výška není ukončena, neboť horní patra se neustále staví do výše. Lidé s vyšším postavením žijí v nižších patrech, jen si užívají, nic nedělají, lidé ve vyšších patrech dřou a staví Mullerdóm stále výše. Pánem domu je Ohisfer Muller, který je vševědoucí a všudypřítomný jako bůh. Brok se rozhodne utlačovaným pomoci, vydává se výtahem do nižších pater hledat tyrana Mullera, aby jej mohl zneškodnit. Zjišťuje, že cesty na hvězdy,které Muller údajně zajišťuje jsou podvod. Mladé ženy, které chtěly odcestovat, jsou odvlečeny do nevěstinců, mladí muži do otroctví a zbývající lidé, kteří nenajdou uplatnění, jsou zabiti a zpracováni na různé suroviny. Nakonec Petr Brok nachází princeznu Tamaru a zachraňuje ji, později nalezne i velkého tyrana Mullera, který ve skutečnosti vypadá jako trpaslík a zabije ho. V tu chvíli se Mullerdóm rozpadá a hrdina se probouzí ze snu. Zjišťuje, že je voják, který se právě probudil po několika dnech blouznění a vypadá to, že se konečně uzdravuje.
Hlavní postavy:
Petr Brok/Neznámý voják = detektiv, čestný, bojující proti nespravedlnosti, ostatními popisován jako nový Bůh, vyvolený
Princezna Tamara = krásná, unesena do Mullerdómu(původně princezna Velkomoravské země), usiluje o ni princ Arčorgen, ale ona je příliš hrdá a nemá jej ráda, odmítá jej, snaží se uprchnout
Ohisfer Muller = uctíván jako bůh, nikdo krom Arčorgena nezná jeho pravou identitu, manipuluje se všemi lidmi ve svém domě, ovládá penězi, lhaním a podvody celý svět, neštítí se ničeho
Charakteristika díla:
– Román, ale není to román v tradičním smyslu à není to román s postavami a fabulí
– Nebylo možné ho někam zaškatulkovat
– Inspirací je pro něj válka a společnost
– Sen je realitou a realita snem
– Zcela netradičně je hlavní dějovou linií horečnatý sen ve stavu člověk mezi životem a smrtí
– Děj má pohádkový koncept
– Autor podporuje podporuje autentičnost snu zdánlivě dokumentaristicko-reportážními prvky jako jsou různé nápisy, cedule.
– Záblesky lampičky jsou postupně častější – postupná gradace, která vyvrcholí v poslední kapitole. Dům zobrazuje třídy a vrstvy společnosti.
Hlavní téma:
V knize jsou zobrazeny 2 základní dějové linie v nichž nalézáme 3 témata
1. Linie – Realitaà voják, který má tyfus a trpí bolestmi a horečkami
– V knize se o realitě dozvídáme až v poslední kapitole. Čtenáři je realita nastíněna na počátku knihy, ale je chápána, jako sen, který se vrací ve chvílích, kdy detektiv Brok ztrácí vědomí. Skutečný sen (tedy sen o Domě o tisíci patrech) je tedy chápán jako realita a skutečnost (záblesky lampičky a prostředí ve kterém se voják nacází) je chápána jako sen. (Ukázka 3)
2.Linie Sen, fantazie – Fantastický sen, který v horečkách voják prožívá jako realitu
a) Příběh Petra Broka
S Petrem Brokem putujeme do domě o tisíci patrech a prožíváme s ním dobrodružství. Hledáme tyrana Mullera v jakémsi labyrintu nazvaném Mullerdóm. Děj příběhu je právě zasazen do tohoto snu. Brok bloudí a nalézá, jak hezké věci, tak i ohavné a strašidelné.
b) Kritika společnosti – Odráží se ve snu
Celý snový příběh má svůj význam a to Weissovu kritiku společnosti. Mullerdóm je vlastně svět, který je viníkem války a lidského utrpení. Sen je soudem nad společností, který má svou realistickou názornost a pravdivost.
„Fantasmagorická vize základních vývojových tendencí společnosti v němž vládne nad lidmi temná abstraktní síla peněz, v níž se všechen technický a civilizační rozvoj stal ničivým automatismem, nepřátelským člověku.“ Hájek
Román z roku 1929 à někdy je hodnocen jako předvídavý a prorocký román, který předpověděl dnešní technický a civilizační svět a hrůzy druhé světové války.
