Kniha: Egypťan Sinuhet
Autor: Mika Waltari
Přidal(a): Mischa
DÍLO
Egypťan Sinuhet
– Finsky SinuheRgyptilainen
– V ČR někdy s dovětkem (podtitulem): …patnáct knih ze života lékaře
AUTOR
Mika Waltari (finský spisovatel)
PŘEKLADATEL
Marta Hellmuthová
– Nejdříve dostala povolení k překladu z francouzštiny (od roku 1951 o něj usilovala), ten však podle jejích slov „není dokonalý“ a je nepřesný, nevystihuje autorův jazyk, proto se dílo rozhodla přeložit z originálu, náš překlad je tedy jeden z nejhezčích a nejpřesnějších překladů na světě
LITERÁRNÍ DRUH
LITERÁRNÍ ŽÁNR
DOBA A OKOLNOSTI VZNIKU
– r. 1945 ve Finsku (světová literatura v 2. polovině 20. století a ve 21. století)
– 2. světová válka
– Ačkoliv se děj odehrává ve Starověkém Egyptě, autor používá řadu nesmrtelných prvků- především důležitost a víru v základní lidské hodnoty- svobodu a toleranci
– Waltari: „Psal jsem o své době, ale v historickém převleku.“
– Inspirace v Orientální literatuře- „Vlastní životopis Sinuhetův“ a ve vlastním životě autora
TÉMA DÍLA
– Život egyptských faraónů, ale i obyčejných a prostých lidí
DOBA A MÍSTO DĚJE
– Starověký Egypt, 18. dynastie egyptských faraónů
– Dochází k neúspěšnému pokusu o sociální reformu společnosti
– Vláda faraónů Amenhotepa III., AmenhotepaIV./Achnatona, Smenchkarea, Tutanchamona, Aje a Haremheba.
CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH POSTAV
Egypťan Sinuhet
– Inteligentní a citlivý člověk, hlavní postava knihy a také vypravěč
– Sledujeme jeho osudy od dětství až do stáří
– Je také nezodpovědný- kvůli jeho touhám si zmaří celý život (je mu sebrán všechen majetek)- stává se nešťastným
– Jeho největším přáním je, aby mohl žít pokojným a spokojeným životem, kvůli nešťastné zkušenosti začne cestovat a objevovat svět (zúčastní se války, stává se faraonovým vrchním otvíračem lebek, atd.)
Senmut
– Sinuhetův nevlastní otec, Sinuheta najde jako malého kojence plavat v rákosovém košíku, vychová ho; lékař chudých
Kipa
– Sinuhetova nevlastní matka
Kaptah
– Sinuhetův otrok, kterého si koupí; postupem času se stává spíše jeho přítelem
– I přesto, že je jako otrok považován za hloupého, je inteligentní a mnohokrát dává Sinuhetovy dobré a věcné rady do života
– Miluje peníze, všechny své pány- včetně Sinuheta okrádal a okrádá, ale jej by nikdy nezradil
Nefernefernefer
– Krásná kněžka, která nadevše na světě miluje bohatství a rozmařilý život
– Očaruje každého muže a cíleně toho využívá- nechává si jejich majetek přepisovat na sebe a tak bohatne a je okrádá
– Okrade také Sinuheta, ale ten se jí za to pomstí
Haremheb
– Krutý a drsný vojevůdce, který své vojáky umí ovládat a motivovat; stává se Sinuhetovým přítelem
– Je zamilovaný do faraonovy sestry Beketamon, která se jej ale štítí
Minea
– Krásná dívka, do které se Sinuhet zamiluje
– Má obrovský taneční talent; zpočátku se chová jako chlapec, později se v ní ale projeví něžná a smyslná dívka, která si ale dále zachovává svou hrdost
DŮLEŽITÉ MOTIVY
– Láska, přátelství, víra, atd.
KOMPOZIČNÍ PLÁN
– 15 knih, každá o jedné části jeho života (knihy řazeny samostatně do kapitol)
– 660 stran
– Mapa, vysvětlivky, poznámky o knize a jejím autorovi, poznámky k překladu
JAZYKOVÝ PLÁN
– Hovorová čeština, u Haramheba mnoho vulgarismů
– Inverze ve větách, řečnické otázky, apostrofy
– Waltariho jazyk v originále- biblická finština a styl klasických egyptských povídek faraónských
– Ich-forma- vypráví Sinuhet
DĚJ
Kniha první – Lodička z rákosu
Sinuhetův příběh začíná na pískem zaprášeném a Nilem omývaném území starověkého Egypta. Vesetský lékař chudých Senmut a jeho žena Kipa naleznou během období záplav malou rákosovou loďku, jak se poklidně houpe na nilské hladině. Jaké je jejich překvapení, když v ní naleznou malého, ba snad i právě narozeného chlapce. Dítě označí za dar bohů, dají mu jméno Sinuhet a s neutuchající radostí jej přijmou za vlastního. Chlapec vyroste v nadaného, chytrého a na to, že zřejmě pocházel z prosté egyptské rodiny, až neobyčejně pohledného mládence. Sinuhet se z počátku chce stát vojákem, aby se nemusel učit číst a psát, a přesto si dobyl slávy. Avšak otec Senmut jej seznámí s chromým invalidním a chudým starcem, který kdysi byl známým a slavným faraonovým vojákem, který však již ze své slávy a bohatství nemá nic než vzpomínky, bolest a kyselé víno od rodičů, kteří chtějí, aby řekl jejich potomkům pravdu o svém bídném řemesle. Během svého dospívání se tedy Sinuhet rozhodne stát se lékařem jako jeho otec a nastoupí proto do chrámové školy.
Kniha druhá – Dům života
Po dlouhé roky nevkročí do Vesetských ulic. Celé jeho dospívání však provází pochyby o skutečné síle bohů a starých tradic. Přesto se však stává zdatným lékařem a je dokonce přizván k faraonskému dvoru, byť jen jako pomocník královského otvírače lebek Ptahhora, aby pomohl při otvírání lebky faraona Amenhotepa III., který je stár a nemocen a který po zákroku zemře.
Kniha třetí – Vzrušení Vesetu
V této době se také seznamuje s faraonovým synem, Amenhotepem (po otcově smrti Amenhotep IV., později Achnaton), a také s Haremhebem, v té době prostým mladíkem z Hatnisutu, toužícím po vojenské kariéře. Po smrti faraona je Sinuhet, jako pomocník lékaře, který jej ošetřoval v posledních okamžicích, „popraven“ spolu s Ptahhorem a duševně prostým zastavovačem krve. Šlo však jen o symbolickou popravu, ačkoliv již nikdy nemohl oficiálně vystupovat jako Sinuhet, aniž by ke svému jménu nepřidal druhé jméno Ten-jenž-jest-osamělý, které získal od nového faraona
Kniha čtvrtá – Nefernefernefer
Nezkušenost předčasně vyspělého chlapce se brzy projeví, když se Sinuhet nechá vlákat do záludných intrik bastetské kněžky Nefernefernefer, jejíž oči jsou svůdné a jméno tak krásné, že se musí opakovat třikrát, aby se člověk nabažil. Na její naléhání jí věnuje majetek jak svůj, tak později i svých rodičů; ti v zoufalství spáchají sebevraždu. Mladý lékař je zdrcen vlastním chováním, neví, co si má vlastně sám se sebou počít, a proto spolu s věrným otrokem Kaptahem utíká do dobrovolného vyhnanství do Sýrie.
Kniha pátá – Chabirové
V Sýrii se Sinuhetovi podaří vybudovat mezi ostatními lékaři pověst výtečného odborníka. Chce také poznat válku, a proto se rozhodne rozjet za svým dávným přítelem Haremhebem bojovat proti Chabirům. Vojsko je porazí a Sinuhet se vrací. Díky šikovnému Kaptahovi bohatne i v nepřítomnosti, ale vzpomínky na hořkou minulost jej stále pronásledují, a tak smutně opouští Sýrii a vydává se vstříc novým cestám za poznáním.
Kniha šestá – Den nepravého krále
Sinuhetovi se během jeho dlouhého putování podaří navštívit nejdřív zemi Mitánskou – štít mezi bojovnými národy a poté slavný Babylón, kde vládne mladičký Burna-Buriaš II., kterému pomůže od problémů se zuby. Nedlouho potom nastane den nepravého krále, což je tradice, při které nejhloupější z města je na den králem a král jeho otrokem. Nepravý král je večer usmrcen. Král Burna-Buriaš II. si vybere Sinuhetova sluhu Kaptaha jako nepravého krále, pro jeho směšné chování. Seznámí se tu s krásnou otrokyní krále Mineou, které dopomůže k útěku, stejně jako zachraňuje svého otroka před osudem nepravého krále.
Kniha sedmá – Minea
Sinuhet doprovází Mineu na cestě do jejího domova na ostrově Kréta s rozkvétající minojskou civilizací. Cestou se přestrojí za chudáky a projdou zemí Mitánskou a Chatti, Chetitskou říší, kde Sinuhet získá vzácný železný nůž od strážného, jehož uzdravil. Uvidí také Mineu poprvé tančit před býky. Minea mu však i přes vzájemný cit nedovolí aby do ní vstoupil, neboť se zaslíbila krétskému bohu a náleží jedině jemu.
Kniha osmá – Temný dům
Po dlouhém putování tam nakonec dorazí a v té době není ani on zdaleka Minei lhostejný. Avšak je zaslíbená krétskému bohu a nakonec i odvedena do paláce boha, jako mnoho jiných jí předcházejících. Podle tradice se tento losem vyvolený návštěvník může po měsíci vrátit zpět, ovšem nikdo tak zatím neučinil.Sinuhet pronikne dovnitř, navzdory zákazu, a odhalí strašlivý původ krétského boha i osud Minei. Tvor, jemuž byli mnozí jí předcházející, obětováni, byl mrtev a rituální smrt Minei měl na svědomí velekněz, který se snažil zachovat běh obřadu. Starobylá legenda však předpovídala, že zemře-li jejich bůh, zemře i jejich civilizace (a nedlouho po té vskutku vybuchne ostrov Théra a civilizaci zničí). Z Kréty se Sinuhet vrací zpět do Egypta.
Kniha devátá – U krokodýlova ocasu
Sinuhet zjistí, že kníže Aziru kuje pikle proti Egyptu. Sinuhet tedy odcestuje do Egypta. Tady se zatím nový panovník Amenhotep IV. k velké nelibosti kněžstva a obyvatel země pokouší nastolit kult nového boha Atona, který má nahradit dosavadní božstva a hlavního boha Amona, jehož kněží jsou mocnější než faraon. Sinuhet se mezitím zamiluje do Merit, chudé dcery hostinského U krokodýlova ocasu, s níž se seznámil již po svém návratu z cest po cizích zemích. Ta ho okouzlí svou neobyčejnou moudrostí a laskavostí.
Kniha desátá – Město nebeských výšin
Bezradný faraón žádá o pomoc jak Sinuheta, tak i jeho dávného přítele Haremheba, silného pouštního bojovníka, nedlouho po jeho návratu ze země Kuš. Haremheb je pověřen, aby nenásilně potlačil vzporu proti Atonovi, ovšem to se zvrhne v krveprolití. Egypt je také ohrožen králem Aziru a lstivými Chetity, ovšem faraon nechce válku a Egypt ztrácí většinu Sýrie. Amenhotep si změnil jméno na Achnaton a odstartoval reformu náboženství tím, že převzal vojensky Amonův chrám a jeho kult zakázal. V téže době založil i nové město Achetaton a již nikdy neopustil hranice jeho pozemků. Sinuhet je nucen se odstěhovat do Achetatonu, nového hlavního města, vystavěného jako Atonova oáza. Poklidná idyla však netrvá dlouho.
Kniha jedenáctá – Merit
Egypt mezitím prochází řadou proměn, neboť jsou postupně zakázány i všechny ostatní kulty, chrámy zavírány a jejich majetek zabavován. Což však činí problémy pro hospodářství, neboť chrámy plnily i funkci hospodářských center. Nelépe si vede Egypt i v mezinárodních vztazích a protože Achnaton je pacifista, nijak ani nezasahuje proti různým nepokojům v egyptských državách na jihu země i na východě v Levantě. A u Merit jej nečeká jenom Merit, ale i její údajný kmotřenec Thovt.
Kniha dvanáctá – Vodní hodiny měří čas
Nedlouho poté však musí společně s Haremhebem odcestovat do války. Vrátí se a již vidí faraonovy vize jinýma očima. Faraonova druhá dcera zemře a pro faraona je to velká rána.
Kniha třináctá – Království Atonovo na zemi
Jak doba plyne, nepřátelství lidu je čím dál větší a Atonovi odpůrci stále výbojnější. Při jedné krvavé vzpouře mezi Atonovými a Amonovými stoupenci je ve Vesetu zavražděna i Merit a Thovt, o němž se teprve nyní Sinuhet dozví, že je jeho vlastní. Sinuhet ztrácí chuť žít, klade si jejich smrt za vinu, připadá si jak prázdná skořápka a vše mu připadá čím dál marnější. Postupně se proti panovníkovi plánuje spiknutí, do kterého jsou zapojeni Amonovi kněží, Haremheb, mocný kněz Aj a nakonec i samotný Sinuhet, jenž se pro dobro své země rozhodne podat faraónovi smrtící jed. Po něm nastupuje jako faraon Smenchkaré, avšak ten se ukáže jako slabý panovník a proto je záhy vystřídán mladým Tutanchatonem. Ten je pod vlivem jak Haremheba tak Aje a pod jejich taktovkou přesune dvůr zpět do Vesetu, poklonil se Amonovi a změnil si jméno na Tutanchamon.
Kniha čtrnáctá – Svatá válka
V zemi, rozvrácené stálými náboženskými vzpourami a boji, se moci chopí Haremheb a Aje, avšak stále je oficiálně panovníkem mladičký faraon. Oni dva však mezitím pracují na restauraci předreformních poměrů v zemi a Haremheb se pokouší vojenskou silou zpacifikovat jak vzpoury uvnitř země tak hlavně vojenské nebezpečí stran Chetitů, kteří zničili mocnou říši Mitanni, spojence Egypta, a byli pro něj hrozbou a dobyli mnoho egyptských držav v Sýrii a Levantě. Uzavřeli spolu úmluvu, že po dobu této války bude u moci mladý faraon, ale jakmile bude vybojováno bezpečí Egypta a zajištěn mír, bude i Tutanchamon odstraněn.
Kniha patnáctá – Haremheb
Když byl tento mír a klid zajištěn, nastoupil podle oné úmluvy jako nový faraon Aje. Ten byl z nich starší a proto se i oba dohodli, že Haremheb si na trůn vydrží počkat. Aby však potvrdil vlastní nárok na trůn, nechá zapsat své chudé rodiče do knihy vyšší vrstvy a pro spojení s posvátnou božskou krví se ožení s princeznou Beketamon. Sňatek s Beketamon však není jednoduchá záležitost, neboť princezna je již dlouhou dobu zaslíbena chetitskému princi Šubattuovi. I zde musí nastoupit Sinuhetovo lékařské umění a mladý princ je zákeřně otráven. Tím sice Sinuhet zachránil egyptský trůn před Chetity a věnoval jej do rukou Haremhebovi, stále jej však pronásledují neodbytné sny, plné myšlenek na správnost jeho počínání a na jeho původ. Již věděl, kým ve skutečnosti je, a ironicky sledoval boje o trůn, neboť jediná osoba, jenž se mohla nazývat synem bohů, byl on sám. Ještě za Achnatonova života se shodou náhod dozvěděl, že je utajeným potomkem dřívějšího faraóna a jeho mladičké manželky, mitannské princezny Taduchippy. Byl vložen do rákosové loďky a poslán po proudu Nilu, aby si nikdy nemohl nárokovat své právo na trůn před synem faraóna a královské manželky Tij. Nicméně osud kdysi zamíchal kartami a Sinuhetovi nezbývá nic jiného něž svůj původ tajit. A tak se po Ajově smrti moci chopil Haremheb. Faraón Haremheb velmi cestoval, podnikl mnohé, někdy méně, někdy více úspěšné výpady vůči svým nepřátelům a pomalu obnovoval vojenskou stabilitu Egypta.
Sinuhet zatím začal opět provozovat své lékařské umění, ale netajil se vlastními názory na boje, války či samotného faraóna, neboť za ně těžce zaplatil vlastními zkušenostmi a již se nechtěl podílet na dalších lžích. To se mu stalo osudným, neboť Haremheb, obávaje se Sinuhetových vědomostí, učinil rozhodný krok – nechal Sinuheta poslat do vyhnanství, kde tento již starý lékař sice žil v dostatku a pohodlí, nicméně už nikdy nesměl vstoupit na egyptskou půdu. A právě v tomto vyhnanství sepsal Sinuhet své paměti, svých patnáct knih ze života lékaře.
TEXT NA OBÁLCE KNIHY
Waltari zasadil svůj román do Starého Egypta, do doby panování 18. dynastie egyptských faraónů. Prostřednictvím ústřední postavy lékaře Sinuheta, který je představitelem vrcholné vzdělanosti té doby, dává nahlédnout do barvitého prostředí egyptských panovníků, stejně jako do životů obyčejných a prostých lidí. Samotný příběh lékaře Sinuheta je tím nejvlastnějším lidských osudem se všemi zvraty, vítězstvími i prohrami; osudem, v němž čtenář sleduje Sinuhetovypřiběhy od mládí až do pozdního věku. Autor předkládá v tomto díle snad nejucelenější obraz určitého historického období, který byl o Starém Egyptě formou románu vůbec napsán.
OSOBNÍ OHODNOCENÍ
Kniha se mi velice líbila. Ze začátku jsem se sice do čtení musela nutit, ale v okamžiku, kdy jsem začala chápat souvislosti a začala jsem se orientovat „v čase a prostoru“ jsem si čtení knihy užívala. Nejvíce se mi asi líbila pasáž, kdy v knize společně se Sinuhetem vystupuje také Minea.
