Kniha: Epos o Gilgamešovi
Autor: Neznámý autor
Přidal(a): luciiesh
Rozbor díla: Epos o Gilgamešovi
Obsah
Gilgameš, ze dvou třetin bůh a z jedné člověk, byl králem města Uruk. Vládl zde velmi tvrdě a krutě, nechal své poddané dřít se na stavbě hradeb kolem města, každé ráno je budil bubnováním, a aby zvýšil jejich výkonnost v práci, přestal pouštět muže k ženám i otce k synům. Poddaní se s takovou tyranií nechtějí smířit a tak prosí o pomoc bohy. Ti je vyslyší a bohyně Aruru stvoří z hlíny Enkidua, polodivokého člověka s tělem porostlým srstí a dlouhými vlasy, který se, jako jediný, může s Gilgamešem měřit. Enkidu žije se zvířaty ve stepi, a ta ho berou jako jednoho z nich. Pomáhá jim tak, že ničí pasti nastražené uruckými lovci. Jeden z lovců přichází za Gilgamešem se zprávou o podivném divokém člověku, který kazí jejich práci a Gilgameš mu poradí, ať za ním přivede nevěstku Šamchatu, aby ho svedla. Lovec tak učiní a Šamchatu za Enkiduem odvede. Ta ho opravdu svede, několik dní se spolu milují a Enkidu zlidští a zmoudří. Zvěř už s ním proto nechce nic mít. Nevěstka odvede Enkidua do Uruku, kde se naučí pít pivo a jíst chléb. Gilgameše na jeho příchod upozorní matka, bohyně Ninsun, když vyloží jeho podivný sen. Oba se setkají okamžiku, kdy Enkidu chce vstoupit do chrámu, kde se koná svatba. Utkají se spolu a Enkidu Gilgameše porazí. Ten pozná, že může být člověk stejně silný, i silnější než on sám a uzavřou spolu přátelství na život a na smrt. Poté se oba vydají do Libanonského pohoří zabýt obra Chuvavu, strážce cedrového lesa. To se jim podaří a s obrovou hlavou se vracejí do Uruku. Když se vrátí, zamiluje se do Gilgameše bohyně Ištar, ale Gilgameš ji odmítne, protože ví, kolik už měla milenců. Bohyni to urazí a prosí bohy o pomstu. Bohové pošlou na oba hrdiny nebeského býka, kterého se jim podaří přemoci (Enkidu vyrve býkovy kýtu a hodí ji Ištaře přímo do tváře). Za jeho zabití se bohové rozhodnou potrestat je, a určí, že zemře Enkidu. Ten skutečně onemocní a za dvanáct dnů zemře. Gilgameše smrt jeho věrného druha a přítele velmi raní a několik dnů propláče u jeho lůžka. Nechce se smířit s tím, že také zemře a tak se vydá za svým příbuzným Uta-napištimem, kterému bohové dali nesmrtelnost za to, že jako jediný přežil potopu. Proto Gilgameš putuje přes horu Mašu, pohoří věčné tmy až mořskému pobřeží, kde žije Siduri, šenkýřka bohů. Když ji Gilgameš všechno řekne, pošle ho za převozníkem Uršanabim, který ho jako jediný může převést k ostrovu, kde sídlí Uta-napištim , přes vody smrti. To se jim podaří, Gilgameš se s Uta-napištim setká a prosí ho o radu, jak nesmrtelnost získat. Ten mu řekne, že jediný způsob je sedm dní a šest nocí bdít. Gilgameš je ale po své cestě velmi unaven a úkol nezvládne. Na naléhání své ženy prozradí Uta-napištim Gilgamešovi ještě jednu možnost, kterou je rostlina života na dně moře. Gilgameš se pro ni bez váhání vypraví, potopí se s kameny uvázanými k nohám a květinu utrhne. Když se však vrací domů a zastaví, aby se u studánky, aby se napil, odloží květinu n a kámen a sežere mu jí had. Gilgameš nejprve běduje, že jeho snažení bylo marné, ale pak pochopí, že sám nesmrtelný být sice nemůže, ale může se stát věčným svými činy. Vrací se proto do Uruku a dostaví hradby kolem města
Celková charakteristika
- Epos „ epická báseň, čerpá z mýtu, vypráví buď o důležitých historických událostech nebo významných činech nějaké význ. osobnosti. Motiv cesty – hrdina putuje a zažívá dobro i zlo Epická šíře – spousta vedlejších postav a jejich příběhy
- pravděpodobně nejstarší souvislá písemná památka, ze starověké Mezopotámie
- nejdřív ústně (od r. 3000), později zapsána klínovým písmem do 12 hliněných tabulek (zbyly 2)
- 2 velká témata: “ možnost člověka dosáhnout nesmrtelnosti “ vztahem přátelství
- nesmrtelnost nutné hledat v hodnotách, které přetrvají delší dobu než člověk
- a) abstraktní (přátelství)
- b) konkrétní (hradby jako obdivuhodné stavitelské dílo)
- děj je rozvíjen velmi pomalu, spousta motivů se opakuje
Postavy
- Gilgameš – král města Uruk, pohledný a silný, ze dvou třetin bůh a z jedné člověk. Jeho role není jednoznačně pozitivní, zezačátku je popisován jako krutý vládce, ale zjištění, že není nejsilnějším na světě a následné hluboké přátelství s Enkiduem ho změní k lepšímu. Mění ho také jeho porážka Enkiduem a přítelova smrt. Po neúspěšném hledání nesmrtelnosti pochopí, že ta je v činech člověka, proto se vrací dokončit stavbu hradeb.
- Enkidu – původně Gilgamešův protivník, se zvířecí duší. Po epizodě s Šamchat se z něj stává člověk. Spřátelí se s G., jejich vztah stavěn nad vztah muže a ženy. E. zastupuje racionální,G. iracionální způsob jednání a myšlení.
Kompozice
- 2 části, dodatkem k hlavnímu příběhu několik menších epizod (Gilgameš a Chuvava, Gilgameš a Akka, Gilgameš a nebeský býk, Gilgameš, Enkidu a podsvětí).
- kanonická podoba eposu, ohraničena motivem hradeb v prologu a v epilogu
Jazyk a styl
- nejstarší příběhy psány sumersky, pak verze akkadské a chetitské (známy i mimo Mezopotámii)
- dobře patrná ústní tradice předávání
- postavy mnohdy označovány svými přívlastky (typické pro starší literární projevy), např.: Ten, kdo přemohl Chuvavu v cedrovém lese = Gilgameš
- typické – opakování ustálených větných konstrukcí, mnohdy až charakteru refrénů
- častá číselná symbolika (hl. 6 a 7) a hyperbola
- děj rozvíjen pomalu, spousta motivů se opakuje
Okolnosti vzniku
- Gilgameš “ historickou postavou.
- v neklidné době bojů mezi městskými státy “ nutné vytvořit systém pasivní obrany – tzn. motiv hradeb, a nalézt silnou vůdčí osobnost.
- sám Gilgameš “ oslavován jako ochránce svého lidu – téma statečného a nadlicky schopného bojovníka tvoří vedle náboženské literatury základ písemnictví každého národa.
- filozofická rovina eposu (snaha o dosažení nesmrtelnosti)“ ukazuje na potřebu tehdejšího člověka zabývat se otázkami hlubšími, mimo realitu všedního života.
Vliv díla
- starý zákon – motiv potopy
- Homérova Odyssea
- později oratorium Bohuslava Martinů: Gilgameš
