Kniha: Epos o Gilgamešovi
Autor: Neznámý autor
Přidal(a): Britka, Adush
Autor díla
- Vznik z lidové slovesnosti – autor neznámý.
Literárně-historický kontext
- nejstarší dílo světové literatury, počátek starověku
- vzniká z lidové slovesnosti kolem roku 2000-1700 př. n. l., památka sumerského písemnictví
- u nás v té době doba bronzová
- orientální kultura, Akkadská říše, starověký přední východ, Mezopotámie
- nedochován v úplnosti, rekonstruován z více verzí
- v této době vznikali žánry- mýty, hymny, modlitby, zpěvy, nářky
- účel literatury byl zejména náboženský, ale i praktický
Další díla této doby
-
- Chammurapiho zákoník – Babylonská literatura
- Příběhy tisíce a jedné noci – Perská literatura, původně indický soubor příběhů
- Starý zákon – Syropalestina, hebrejská literatura
- základ pro judaismus a kulturní tradici židů, od 15. st. př.n.l. – vznikal asi 1100 let, rozsáhlejší a starší část Bible, hebrejština, aramejština, 5 knih Mojžíšovích (Tóra), Knihy soudců, Královské knihy, Prorocké knihy
- Vlastní životopis Sinuhetův – Egypt
- hyeroglifické nápisy vytesané na stěnách pyramid nebo hrobek, papyrové svitky, o životních osudech egyptského lékaře
- Hymnus na slunce – Egypt, z doby Nové říše
- Knihy mrtvých – Egypt
- soupis rad a magických zaříkadel, která mají mrtvému pomoci při jeho cestě podsvětím k posmrtné blaženosti
- Máhabhárata – rozsáhlý epos veršovaný, popisující bratrovražedný boj mezi dvěma rody
- Rámajana – Indie, hrdinský epos o princi Rámovi
- Kamasutra – Indie
- Řecko – Homér- Ilias, Odyssea. Euripides- Medeia.
- Řím – Ovidius- Proměny. Plautus- Komedie o hrnci.
Rozbor díla: Epos o Gilgamešovi
Epos o Gilgamešovi je považován za první velký epos světové literatury. Předcházely vyprávění o údajném králi – Gilgamešovi. Nejedná se o mytologické příběhy.I když z mytologie vycházejí. Příběh se zabývá dvěma velkými tématy.
Literární žánr
- Nejstarší sumerský babylonský hrdinný epos (epos = z řečtiny=slovo, řeč, pověst). Zachovány jsou jen útržky z tabulek nalezených na různých místech světa. Vznikl jako ústní lidová slovesnost. Psán v Sumerštině,Akadštině.
- Epos – rozsáhlá epická veršovaná skladba, spousta postav, spletitý děj, rozsáhlé popisy, popisuje významné události, činy mimořádných osobností, hrdinské činy
- Epika, poezie, báseň, volný verš
Téma a motiv:
- život a osudy vládce Gilgameše
- hledání věčného života, bohové a polobozi, přátelství, nadpřirozeno, symbolika, strach ze smrti
- přátelství, náboženské rysy, odpor vůči bohům
- uvědomění – člověk nemůže být nesmrtelný, nesmrtelný zůstává jen svými činy
Kompozice
- chronologická
- 12 tabulek dohromady vyprávějících příběh Gilgameše. Dílo velice rozsáhlé.
- Prolog (předmluva, úvod do děje) a 4 další časti
- Symbolika: čísla 3 6 7, had symbol zla, hříchu
- člověk nemůže být nesmrtelný, nesmrtelným zůstává jen svými činy
- rozsáhle popsané činy hrdiny, popisy postav i prostředí také bohatě popsány
Vypravěč a slohový postup:
- er- forma
- vypravěč má podobu monologu, nezaujatě popisuje děj
- promluvy: převážně vyprávění, úvaha
- verš: volný verš
Jazykové prostředky
- původně klínovým písmem na hliněných deskách, akkadština a sumerština
- archaismy („Mám snad já kráčet před tebou, aby ústa tvá volala: ‚Jen dál, neboj se!“)
- číselná symbolika (Enkidu obcoval s nevěstkou bez ustání po šest dní a sedm nocí)
- poetismy
- knižní výrazy
- přímá řeč (I zavolali Aruru mocnou: „Tys Gilgameše stvořila, nyní stvoř podobu jeho. Nechť čelí srdci jeho bouřlivému. Nechť změří spolu síly, ať oddychne si Uruk.“)
- inverze (obrácený slovosled), personifikace, metafora, metonymie
- opakování slov ve verších= epifora (na konci), anafora (na začátku), epiteton = ozdobný přívlastek ve verších
- žánr vysokého stylu, kontrasty, přirovnání
Časoprostor:
- Mezopotámie, město Uruk, čas za vlády krále Gilgameše
Postavy
- Gilgameš – vysoce postavený muž nesoucí hrdinské rysy (udatnost, odvaha, chrabrost, nezlomnost), 1/3 člověk, 2/3 bůh, silný panovník – panoval přísně až tyransky, ale moudře
- Enkidu – Gilgamešův přítel, pomocník, napůl zvíře, byl vyslaný bohy aby zabil Gilgameše
- Ištar – bohyně, zášt, pýcha, pomstychtivost, chtěla si vzít Gilgameše- ten odmítl
- Aruru – bohyně, stvořila z hlíny Enkidua
- Ninsun (matka) – bohyně
- Churava – nestvůra, nadpřirozená bytost
- Utanapištyn –bůh ,dříve člověk, stal se bohem po potopě světa
- Ostatní postavy mají roli rádců, nebo naopak protivníků
Stručný obsah
Gilgameš (ze dvou třetin bůh a z jedné třetiny člověk) je líčen jako tyranský vládce, nutící své poddané k těžké práci na stavbě hradeb města. Obyvatelé žádají bohy o pomoc. Ti proto sešlou na zem polodivokého člověka Enkidua, jenž má Gilgameše přemoci. Původně protivníci se však stanou přáteli a vykonají mnoho hrdinských činů. Enkidu umírá v důsledku prokletí bohyně Ištar a Gilgameš, který pocítí strach ze smrti, se vydává hledat tajemství nesmrtelnosti. Bez úspěchu se vrací do města Uruk a poznává, že hradby, které dal vybudovat, chrání město před nepřáteli a jsou dílem, jež ho činí velikým a nesmrtelným.
Okolnosti vzniku díla:
Gilgameš byl patrně historickou postavou, vládcem královského města Uruk. Klíčoví motiv hradeb jako ochránce svého lidu.Téma statečného bojovníka vymykajícího se běžným měřítkům tvoří vedle náboženské literatury základ písemnictví každého národa.
Vlastní názor:
Epos je v originále poskládán z několika hliněných tabulek překlady se mohou lišit. Hledání věčného života. Promítá se zde strach z války a ze smrti. Zajímaví epos o lásce,strachu ze staří a smrti.
Ukázka díla:
- Kruté smrti se nevyhneš!
- Což na věky stavíme dům?Což na věky pečetíme?
- Což na věky bratří o podíl se dělí?
- Což na věky trvá na zemi hněv? Což na věky zvedá se řeka a záplavu přenáší?
- Kuklu svou opouští vážka.
