Jméno práce: Eutanázie
Slohový útvar: Úvaha
Přidal(a): Narine
„Smrt“ – je dobrá nebo špatná? Je možné dát jednorázovou odpověď?
Každá živá bytost se snaží od mala vyhnout smrti a co nejdéle žít, ale mnohdy ne u všech se to podaří, ať už je to vina toho dotyčného nebo osudu.
V mnoha kulturách je obraz smrti často spojen s temnotou, ale co dělat, když smrt je jediný způsob, jak rozsvítit? Co udělat, když Boží dar života se stane přítěží a trápením? Nebo najít odvahu ten život opustit?
Dnes je eutanazie v některých zemích povolena, ale není zcela přijata. V Rusku je eutanazie zakázaná a kvalifikuje se jako vražda. Ale zákon je zákon.
Na eutanazii má každý jiný názor. Když se hluboce zamyslím a poslouchám své vnitřní „já“ tak mám na tuto věc odlišný názor, než moje rodina. Ta tvrdí, že je to nejlepší, ale dle mého názoru to tak není. Člověk přišel na svět, aniž by se ho někdo ptal, jestli chce a najednou chtějí rozhodovat, či má žít nebo ne? Uvědomují si, že člověk, který už prožil své, už je starý a nevyléčitelně nemocný a jen trpí bolestí, se rozhodne nebo jeho rodina rozhodne vše ukončit, ale nejsme věštci.
Co když se ten člověk za týden bude cítit lépe, co když se stane zázrak? Osud už mnohokrát ukázal, že zázraky se dějí a my bychom té osobě tu šanci žít, možná i rok navíc, vzali?
Ale na druhou stranu, když se ten zázrak neuskuteční? Toto ani nedokážu odůvodnit ani vyjádřit názor.
U zvířat se to moc neřeší, ale měli bychom si uvědomit, že zvířata jsou mnohdy lepší a užitečnější než někteří lidé. Zvířata také dýchají stejný vzduch jako my. U nich se nespekuluje či žít nebo nežít. V těchto případech je „eutanazie“ nahrazeno jiným výrazem – „nucená porážka.“ Chápu, že nemocný dobytek se musí „zabít“ kvůli šíření epidemii, ale to, že nechám utratit psa, který někoho pokousal, ať už to bylo z jakéhokoliv důvodu, nepochopím. V tu chvíli lidé nemyslí srdcem, ale automaticky dělají to, co si myslí, že je „správné“ jako roboti.
V každém případě, já na eutanazii nemám jasnou odpověď. Jen mohu říci, že bych nikdy v životě nedokázala toto udělat, i když se pohybuji ve zdravotnictví, vidím, jak někteří pacienti trpí, ale na toto bych nikdy neměla odvahu ani svědomí, protože bych si to nikdy neodpustila, i když by mi moje okolí tvrdilo a přesvědčovalo, že to bylo správné, že jsem ho osvobodila, ale vždycky tady bude 1% šance, že by se mu udělalo lépe, že by se stal zázrak a bolest by se zmírnila.
Proto obdivuji doktory z USA, Nizozemí a dalších státech, že zvládají rozhodovat o životě nebo smrti.
Narine Vasiljanová, 4.ZB
Hodnocení: 1 = výborný
