Kniha: Evangelium podle Jana (Bible – NZ)
Autor: apoštol Jan
Přidal(a): Rammirez
Hlavní postavy:
Ježíš a jeho 12 učedníků (Jidáš, Jan, Lukáš, Tomáš, Šimon, Natanael, Filip, Josef atd.), Annáš, Pilát
Obsah:
Na začátku je prolog:
„Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechny věci byly učiněny skrze ně a bez něj nebylo učiněno nic, co je. V něm byl život a ten život byl světlo lidí. A to světlo svítí ve tmě, ale tma ho nepohltila.”
Jan byl seslán bohem, aby vydával svědectví o bohu a Ježíši Božího syna. Na začátku Jan zvěstoval, že Ježíš neboli Mesiáš povstal a přišel na zem a měl se zjevit Izraeli. Ježíše považovali Jan a jeho 2 učedníci za učitele, který by je měl učit jak se dostat k Bohu. Ježíš si toho dne dal povolat svých 12 učedníků z různých měst. Pak Ježíš začal konat skutky a zázraky. První zázrak učinil na svatbě v Galilei, kde proměnil vodu ve víno. Druhý zázrak udělal ještě znovu v Galilei a uzdravil syna královského úředníka. V Jeruzalémě uzdravil chromého člověka, který nemohl chodit a pak chodil. Toto byl třetí zázrak. Měl pět chlebů a dvě ryby a dokázal z toho nakrmit stovky jeho následovníků, když odcházeli za Galilejské jezero, čtvrtý zázrak. Dokázal oživit Lazara bratra Marty a Marie, kterého měl rád, tento čin se počítá, jako pátý zázrak. Navzdory těmto skutkům a zázrakům se Ježíšovy nepodařilo přesvědčit židovské představené, že on je syn Boží. Nařknuli ho za rouhání, když tvrdil, že je Božím synem a chtěli jej zatknout, ale Ježíš utekl, protože věděl, že ještě nepřišla jeho chvíle, kdy má zemřít a šířil poselství svého otce dál. Až jednoho dne, svolal své učedníky u poslední večeře, kde jim oznámil, že ho jeden z jeho učedníků zradí. Ježíš věděl, že to je Jidáš, ale zeptal se ho jeho nejmilejší učedník kdo to je. Ježíš mu tiše řekl „Je to ten, kterému podám namočené sousto” a podal jej Jidášovi. Jidášovi pak Ježíš řekl „Co děláš, dělej rychle” což si všichni u stolu nevěděli, co tím myslel a tak se domnívali, jelikož má na starosti pokladnu, že má jít nakoupit nebo dát peníze chudým. Jidáš se zvedl a odešel. Záhy pak na to Ježíš zbylým učedníkům řekl, že zemře, ať pro něj nejsou smutní a šíří jeho a Otcovo přikázání (aby měli lásku k druhým) dál. Také je upozornil na to, že má taky hodně nepřátel a jak zemře, budou usilovat i o životy jeho učedníků. Poté Ježíš i jeho učedníci šli za potok Kedron, kde ležela zahrada. Jidáš, ale mezi tím, šel pro židovskou stráž a zavedl ji až k Ježíši. Tam ho zatkli a odvedli k Annášovy, který byl tchánem velekněze. Ten tvrdil, že je Ježíš (neboli jak mu už říkali ”Král židů”) nevinný, ale židovští přestavení byly stále přesvědčeni, že musí zemřít. Ježíš si uvědomoval, že umře a tak židovským představeným naznačil, jakou smrtí má zemřít (ukřižováním), protože věděl, že židi nemají popravy dovoleny. Pak ho dali do vězení a tam ho Pilát tloukl a bičoval. Když Ježíše znovu povolali před židovské představené, tak mu Pilát nasadil trnovou korunu a červený plášť. Pilát také představeným řekl, že je nevinný. Hned na to židovští představení řekli, ať ho dají ukřižovat. Ježíš nesl svůj kříž až na místo jménem Lebka, hebrejsky zvané Golgota. Tam ho ukřižovali a s ním dva jiné z obou stran a Ježíše uprostřed. Pilát potom dal připravit na kříž nápis „Ježíš Nazaretský, židovský král”. Pak, aby se naplnilo písmo, Ježíš řekl „Žízním” učedník mu dal napít octa, který tam byl ve džbáně a pak řekl „Je dokonáno” a umřel. V den přípravy na obzvlášť významnou sobotu židovští představení požádali Piláta, aby odsouzeným nechal zlámat nohy a dal je sejmout z křížů. A tak vojáci zlámali nohy jednomu i druhému, kteří byli ukřižováni s ním. Když ale přišli k Ježíši a viděli, že je mrtev tak mu nohy nelámali. Jeden z vojáků mu probodl bok kopím a hned vyšla krev a voda. Potom Piláta poprosil Josef (učedník Ježíše), jestli by mohl sejmout Ježíšovo tělo z kříže. Pilát svolil. Pak Ježíšovo tělo zabalili do pláten s vonnými mastmi a pochovali ho v zahradě poblíž místa ukřižování. Jednoho dne šla Marie Magdalénská (sestra matky od Ježíše) k hrobu. Když uviděla kámen, odvalený od hrobu, okamžitě běžela za ostatními učedníky, aby jim řekla, že Ježíšovo tělo odnesli. Dva učedníci s Marií šli k hrobu, a když se oba učedníci přesvědčili, že v hrobě nikdo není, šli zpátky domů. Jediná Marie tam zůstala a plakala u hrobu. A zrovna se jí někdo zeptal proč pláče, a když se otočila, uviděla Ježíše. A tak šli domů a svolali zase učedníky na snídani u Tiberiadského jezera. Potom šli učedníci na ryby, ale tu noc nic nechytili a jak se vraceli, Ježíš jim pověděl, aby hodili síť na bok od lodi. Hned jakmile ji tam hodili, měli v ní tolik ryb, že je ani málem utáhnout nemohli. Po snídani Ježíš řekl Šimonovi, aby pečoval o jeho stádo (aby se staral o jeho věřící). Ačkoliv se Šimon ostýchal, přijal Ježíšovu vůli a stal se pastýřem.
A na konci je epilog:
To je ten učedník, který vydává svědectví o těchto věcech a zapsal je a víme, že jeho svědectví je pravdivé. Ježíš ovšem udělal i mnoho jiných věcí. Kdyby měly být všechny jednotlivě vypsány, mám za to, že by bylo napsáno tolik knih, že by se ani nevešly na svět.
Moje hodnocení:
Podle mně je to úžasný příběh a jsem velice překvapen, že to vůbec říkám, protože jsem byl ohledně tady toho dost skeptický. Moc se mi to líbilo hlavně proto, že ten děj byl velice dobře napsaný a zároveň i chytrý například u domyšlení obrazných výroků Ježíše. Jsem moc rád že jsem ji četl, ale křesťanem i tak nebudu.
Rozbor díla:
Rozbor díla najdete [zde].
