Kniha: Evžen Oněgin
Autor: Alexandr Sergejevič Puškin
Přidal(a): Věra
Alexandr Sergejevič Puškin
- 26. 5. 1799 v Moskvě – 29. 1. 1837 v Petrohradu
- Ruský básník prozaik a dramatik
- Považován za zakladatele moderní ruské literatury
- Část svého života ve vyhnanství kvůli opisům jeho veršů, které kolovaly mezi lidem
- Odpůrce nevolnictví
- Zemřel v souboji s milencem své ženy
Puškinovo dílo
- Zobrazuje barvitě a bez příkras ruskou společnost počátku 19. století
- Zachycuje zoufalost zbídačeného lidu, salónní nudu šlechty, půvab ruské přírody, tragické konflikty, ale i upřímnou a nezměrnou lásku k vlasti
- Hrdina byronovského typu
- píše poémy, romány i novely
- Cikáni, Evžen Oněgin, Piková dáma,…
Romantismus (1. pol. 19. století)
- Vznikl v Anglii na počátku 19. století
- Rozrušoval myšlenky osvícenectví a klasicismu
- Postava jde proti společnosti → výsledek rozporu mezi sny a skutečností (ideály romantiků a dobovou realitou)
- Individualismus, zaměření na jedince a jeho nitro, cit, láska
- Metoda kontrastu (nevinný vrah, hezký člověk je křivák, ohava je dobrý)
- POSTAVY: vrazi, zloději, žebráci, mrzáci, prostitutky, sirotci, odsouzenci, alkoholici, cikáni
- PROSTŘEDÍ: hřbitov, jeskyně, jezera, chudinské čtvrtě, náměstí, vězení, hrobky, zvonice, půdy,…
- ČAS: noc, půlnoc, brzy ráno, poledne
- DĚJ: nenaplněná láska, neštěstí, tajemno, tragično
Autoři ve svých knihách hledají únik, odklon od společnosti:
- V historii: W. Scott – Ivanhoe, QuentinDurvard,…
- Ve fantazijním světě – E.T.A. Hoffmann – Hoffmannovy pohádky
- K legendám a mystice
- K lásce, jež je mocnější než těžkosti a rozpory kolem
- K lidové tvorbě a mytologii
- Byronismus = světobol – bolest, že svět je jedou velkou tyranií lidí
Autoři:
- M. J. Lermontov – Démon
- I. A. Gončarov – Oblomov
- G. G. Byron – ChildeHaroldova pouť
- P. B. Shelly – Odpoutaný Prométheus
- M. Shelly – Frankeistein
- sestry Brönteovy
- Victor Hugo – Chrám matky boží v Paříži, Bídníci
- Alfred de Musset – Zpověď dítěte svého věku
- bratří Grimové – pohádky
- Adam Mickiewicz – Pan Tadeáš
- Henrik Sienkiewicz
Rozbor díla: Evžen Oněgin
- Literární druh: lyricko-epické dílo (spíše epika)
- Literární žánr: veršovaný román (román ve verších)
- Literární forma: poezie
- Dílo psal přes sedm let
Téma:
- nenaplněná láska, obraz ruské společnosti
Motiv
- Motiv zbytečného člověka = člověk, který se nechá společností živit, ale není jí nijak přínosný (např Raskolnikov v díle Zločin a trest)
Kompozice:
- Chronologická zrcadlová kompozice (založená na protikladech a kontrastu)
- román je členěn do 8 hlav, každá uvedena citátem nějaké známé osobnosti
- Oněginská strofa = 14 veršů
Jazyk:
- Psáno spisovným jazykem se zastaralými prvky a často francouzskými větami
- Krátké dynamické věty, básnické přívlastky a jiné básnické obraty
- Psáno ich formou, postava vypravěče vstupujícího do děje, popisy přírody,…
Vypravěč
- Střídání vypravěče – většinou vypráví autor, u dopisů přenechá vyprávění Oněginovi nebo Taťáně (Podobně například v díle Milá sedmi loupežníků od Viktora Dyka)
- Komunikuje se čtenářem
Doba a místo děje:
- Začátek 19. století, prostředí ruského venkova, Petrohrad, Moskva, Oděsa
Postavy:
- Evžen Oněgin – Mladý šlechtic s dobrým vzděláním i společenským postavením, který představuje zbytečného člověka. Je to cynik, skeptik, životem naprosto znuděný. Je bez cíle. Dříve žil jako bohém, ale přestalo ho to naplňovat.
- Taťána Larinová – Je opakem Oněgina. Je naivní, citlivá, introvertní a skromná venkovská dívka. Až v Moskvě se vlivem okolností promění v chladnou a racionální ženu.
- Olga Larinová – Mladší sestra Taťány, milá a krásná dívka, je společenská a energická.
- Vladimír Lenský – Mladý romantický básník a snílek, je velmi zamilovaný do Olgy, se kterou je zasnoubený. Oněginův přítel.
Obsah:
Evžen Oněgin je mladý a cynický. Patří k petrohradské zlaté mládeži, styl života jeho okolí ho ale nudí. Nebaví ho povrchní život plný zábavy. Chtěl by se stát literátem, ale na to je příliš líný. Všechno vidí jako problém, život ho nebaví, pořád se nudí. Jednoho dne odjíždí Oněgin na venkov, aby dědil po svém strýci. Setká se tak s Lenským, mladým básníkem a idealistou. Díky němu se seznámí se statkářkou Larinovou a jejími dvěma dcerami Olgou a Taťánou. Starší Olga je snoubenkou Lenského. Ušlechtilá a citlivá Taťána se okamžitě zamiluje do Oněgina a vyzná se mu veršovaným dopisem. Oněgin ale dívku odmítá. Znovu se setkají, když přijde k Oněgin s Lenským na oslavu k Larinové. Taťána je z Oněginovy přítomnosti nervózní a ten ji dráždí tím, že flirtuje s Olgou. Ta se jeho pozornosti nebrání a protancuje s ním celou noc. Tím Oněgin popudí Lenského, který ho vyzve na souboj. Oněgin zvítězí, když Lenského zabije. Oněgin venkov opouští a cestuje po Rusku. Mezitím Larinová odváží Taťánu do Petrohradu, aby si tam našla ženicha. Netrvá dlouho a zakouká se do ní vážený generál. Brzy je svatba. Oněgin se po třech letech vrací do Petrohradu a znovu se představí ve společnosti na nejbližším plese. Znovu se potkává s Taťánou, ze které se mezitím stala krásná a hrdá kněžna. Oněgin se do nové Taťány zamiluje a stejně jako ona před lety se jí vyzná v dopise. Taťána Oněgina sice stále miluje, ale nechce být nevěrná manželovi, proto Oněgina odmítá.
Inspirace dílem:
- Evžena Oněgina ztvárnil do podoby Opery P. I. Čajkovskij
