Jméno práce: Farma zvířat
Slohový útvar: Referát
Přidal(a): Leaaa
George Orwell: Farma zvířat
I. Úvod – bibliografické údaje.
II. Stať: 1) Informace o autorovi.
2) Téma knihy.
3) Podrobnější seznámení s obsahem.
4) Charakteristika postav.
5) Smysl příběhu.
III. Závěr – shrnutí, hodnocení, čtenářský zážitek.
Román George Orwella Farma zvířat byl vydaný v roce 2004 a z anglického originálu přeložen Gabrielem Gősselem. Tato kniha je politickou bajkou napsanou v roce 1944 na samém konci války.
George Orwell – britský novinář, esejista a spisovatel – patří k nejvýznamnějším literárním postavám 20. století. Žil v meziválečném období a jeho životní postoje se vyznačovaly
výraznými protesty proti absolutismu, neboť si uvědomoval vzrůstající moc fašistů a komunistů.
Román je alegorií na totalitarismus (animalismus v příběhu). Farma představuje Sovětský svaz a vývoj poměrů v tomto státě. Vlastnosti vůdců a poddaných jsou přeneseny na zvířata. Na začátku jsou si všichni rovni, ale později jsou si někteří rovnější.
Příběh se odehrává na Panské farmě, kterou vlastní pan Jones. Děj začíná vyprávěním prasete Majora o svém snu, jak se zvířata osvobodila a získala pro sebe celou Anglii. Když Jones začne zvířata zanedbávat, dojde ke vzpouře. Vedení se chopí prasata Kuliš a Napoleon a nastolí řád, kdy jsou si všechna zvířata rovna.
Brzy však dochází k rozporům mezi Kulišem a Napoleonem, které nakonec vedou k roztržce. Napoleon vyhání Kuliše a tvrdí ostatním zvířatům, že byl zrádce a spojenec pana Jonese. Napoleona jako vůdce chrání smečka psů a začínají se dít podivné věci. Postupně dochází k upravování pravidel soužití ve prospěch prasat, tenčí se příděly jídla, zvířata více pracují a kdo byl spojencem Kuliše, je odstraněn. Nakonec se Napoleon naučí chodit po dvou a také prasata se začínají chovat jako lidé.
Charakteristika postav:
Major (Lenin), dá zvířatům podnět k revoluci, jejího propuknutí se však nedožije.
Napoleon (Stalin), vůdce, začne zavádět totalitní praktiky (popravy, redukce jídla)
Kuliš (Trockij), soupeří o moc s Napoleonem, a tak je vyhnán.
Smyslem příběhu je upozornit na ošidnost moci jednotlivce či malé skupiny a poukázat na fakt, že jakmile je kdokoliv u moci, má časem podobné záměry jako předcházející vládci. Významem je varování před absolutismem, který omezuje svobodu člověka.
Prvotním impulsem pro přečtení románu byla skutečnost, že kniha byla v komunistickém
Československu zařazena do seznamu zakázaných literárních děl. Vedla mě k zamyšlení nad vlivem moci na chování lidí (či zvířat). Zaujala mě autorovým přístupem k tématu a využitím animalismu v příběhu. Pro její nadčasovost, srozumitelnost a zábavnost ji mohu doporučit
i ostatním čtenářům.
Hodnocení: 1 = výborný
