Kniha: Farma Zvířat
Autor: George Orwell
Přidal(a): Lenka
Druh:
Žánr: Bajka neobvyklého rozsahu, alegorická bajka
Forma: próza
Doba a místo děje: na statku v anglii, čas neurčitý
Jazyk: barvité popisy, přiléhavé výrazy, hojný výskyt přímé řeči, bez archaismů a zastaralých slov.
Kompozice: Bajka o deseti kapitolách
ZNAKY:
- alegorie, rysy bajky a pohádky
- kritika komunismu
- narážka na Lenina (elektrifikace)
MYŠLENKA DÍLA: Na začátku může být sice dobrá myšlenka, ale když se někteří dostanou k moci, ztrácí všechny zásady a snaží se hrát pouze ve svůj prospěch. Jde jim o moc a o majetek, a toho všeho se snaží dosáhnout i „přes mrtvoly“. Tím pádem si mění pravidla podle svého. Kritika komunismu a Sovětského svazu, zvláště lidí, kteří jsou u moci a zabíjejí, zneužívají a obelhávají ostatní. Autor předpověděl spoustu událostí v Sovětském svazu a ve východním bloku Evropy.
CHARAKTERISTIKA DÍLA:
- alegorická bajka
- podává obraz totalitní společnosti (jeden druh zvířat tyranizuje jiné)
- kniha je obrazem despotismu a násilí
- odhaluje a demaskuje všechny skutečnosti, které k totalitě vedou
- nejedná se o úplně čistou bajku (zvířata se totiž proti lidem vzbouřila a bojovala s nimi)
- rozpoznáme trefně zachycené rysy totalitních režimů (některé z nich ovšem v době napsání díla ještě neexistovaly – to svědčí o předvídavosti autora); vše začíná vzpourou a zdánlivě lepší budoucností; nastolení nových pravidel, které ze začátku vychází (pak se to ale sváží do stereotypu); logicky se bude chtít zase někdo vyšvihnout nahoru (navzdory pravidlům, ale „pro dobro všech“); Orwell knihou varuje před takovou situací, narážel i na situaci v tehdejším SSSR (mnozí spojenci SSSR leccos dovolili a také mu leccos odpustili v zájmu všech)
- je jasné, že se v podobiznách prasat a ostatních zvířat mnozí politici viděli (proto začala kniha u nás vycházet až po roce 1989)
NARÁŽKY NA TOTALITNÍ REŽIMY:
- sedmero přikázání pro zvířata
- prasata jako vedoucí (vyvýšení jedinci)
- veřejné popravy (pro nic za nic, zvířata se mezi sebou udávají a pořádně neví proč a za co)
- lhaní zvířatům o situaci (ty tomu slepě věří)
- nový směr – animalismus
- postupný růst přísnosti, nátlaku a pravidel
- reálný obraz situace je horší než to, co mají zvířata „nakukané“ v hlavách a čemu slepě věří
HLAVNÍ POSTAVY:
Napoleon – prase, nejchytřejší, ale nejmazanější, podvodník, zrádce, pokrytec, prospěchář
Kuliš – chytré prase, čestný, má dobré nápady
pan Jones – původní majitel farmy, alkoholik
Boxer – kůň, největší dříč, idealista, čestný, pracovitý
Pištík – prase, pravá ruka Napoleona, lhář
Major – inteligentní kanec
Molina – klisna, ráda se parádí mašlemi
OBSAH:
Když Major umíral na Panské farmě v Anglii, svolal si ostatní zvířata a povídal jim o tom, jak je lidé na statku trápí a že musí být revoluce. Revoluce nastala. Zvířata vyhnala z farmy opileckého pana Jonese a s ním všechny ostatní lidi, a prasata coby nejinteligentnější zvířata se zmocnila vedení farmy. Nastalo období Zvířecí farmy a animalismu. Hymnou se stala píseň Zvířata Anglie, jejich heslem věta „čtyři nohy dobré, dvě nohy špatné“. Zvířata stanovila Sedm přikázání, která musí být dodržována. Mezi nimi byla pravidla o tom, že žádné zvíře nesmí zabít jiné zvíře, nikdo nesmí pít alkohol, všechny zvířata jsou si rovna, žádné zvíře nesmí spát v posteli. Nejdříve šlo všechno pěkně – zvířata byla svobodná a pracovala skvěle. Jenom Molině se nová politika příliš nelíbila. Stýskalo se jí po tom, jak ji lidé hladili, krmili cukrem a zdobili jí hřívu pentlemi. Proto utíká z farmy k lidem. Dvě nejchytřejší prasata byli Kuliš a Napoleon. Tato dvě prasata se stala vůdci celé farmy. Některá zvířata se naučila číst a trochu psát, ale většina z nich byla velmi hloupá a ochotná poslouchat prasata na slovo. Lidé se snažili získat farmu zpět, ale zvířata je společnými silami porazila. Nejstatečněji ale bojoval Kuliš. Tato slavná bitva dostala název „bitva U Kravína“. Zvířecí farma se má stát vzorem pro celé okolí. Prasata plánují například zavést elektřinu. Napoleon s Kulišem se mezi sebou začalihádat. Kuliš chtěl postavit větrný mlýn, ale Napoleon ne. Napoleon vyhnal chudáka Kuliše a poslal na něj divoké psy, které si sám vychoval. Všem ostatním zvířatům napovídal lži a překroutil spoustu věcí. Hloupoučká zvířata mu uvěřila, že Kuliš se spolčil s lidmi a v bitvě U Kravína se zachoval velmi zbaběle. Napoleon rozkázal stavět větrný mlýn a namluvil zvířatům, že větrný mlýn byl původně jeho nápad a Kuliš mu ho ukradl. Zvířata tvrdě pracují. Mlýn je stavěn třikrát. Jednou totiž spadne, podruhé je zničen lidmi. Zvířata mají čím dál horší podmínky k životu, pracují příliš tvrdě a mají nedostatek jídla. Pištík jim předhazuje čísla a statistiky o tom, jak se jejich situace rok od roku lepší, a zvířata mu slepě věří. Prasata zatím obydlují dům pana Jonese. Jsou lenošní jako lidé. Spí v postelích, pijí alkohol a poopravují Sedm přikázání. Změní například to, že všechna zvířata jsou si rovna, některá jsou si ale rovnější, žádné zvíře nesmí pít alkohol přes míru a žádné zvíře nesmí spát v posteli s prostěradly. Vraždí ostatní zvířata. Ta si nechají namluvit, že skutečná znění Sedmi přikázání již zapomněla. Nejoddanější pracovník je kůň boxer, jehož heslem je, že musí pracovat lépe a s chutí. Pracuje ale tolik, že se předře. Nedočká se důchodu, jak mu bylo slíbeno, ale je odvezen na jatka. Zvířata, která umí číst, tohle zjistí, když přijede řeznické auto. Pištík jim ale napovídá, že Boxer byl odvezen do nemocnice autem, které dříve patřilo řezníkovi, ale teď si ho koupil doktor. Prasata se naučí chodit po dvou a mezi ostatními zvířaty prochází s bičem. Začínají spolupracovat s lidmi a přejmenují farmu zpět na Panskou. S lidmi popíjí a hrají karty. Ostatní zvířata sledují, jak se v domě hádají prasata s lidmi a uvědomují si, že je od sebe nedokáží rozeznat. Prasata totiž vypadají jako lidé.
