Farma zvířat - rozbor díla k maturitě (4)

rozbor-díla

Kniha: Farma zvířat

Autor: George Orwell

Přidal(a): Stepa, Maru

George Orwell (1903 – 1950)

scifi, neuvěřitelno
Brit, vlastním jménem Eric Blaire
pochází z Indie, ale celý život strávil v Anglii (ve VB novinář, v občanské válce ve Špa)
na východě dílo tajeno, odsuzováno
antiutopický román: 1984 – opět hrůzy režimu
byl levicového smýšlení
zemřel na Tuberkulozu

Jeho tvorba:

politická myšlenka v dílech
psal také reportáže
psal prózu a eseje (např.: Uvnitř velryby a jiné eseje)

Absurdní literatura/drama

absurdnímu dramatu víc sedí drama – na jevišti je to lépe zkousnutelné
jazyk: nekomunikace, nelogické, automaty na fráze
situace: bezvýchodné, nepochopitelné, absurdní → zmatení HH
znehodnocení komunikace

Spisovatelé

Samuel Beckett (1906 – 1907)
- Ir, odjel do FR, učitel aj, novinář
Alfred Jarry (1873 – 1907)
- povídka, nad kterou se nám zastavuje rozum: Král Ubu
- Král se zbaví nepřátel, je zlý. Když se ho chtějí zbavit, tak uteče – nový teror, bezvýchodnost, absurdita.
Eugen Ionesco (1912 – 1994)
- Rumun, žil ve FR, překladatel, postavil se x okupaci ČSl v r. 1968. Dramata ještě více nesrozumitelná, než od Becketta
- drama: Plešatá zpěvačka
Allan Robe – Grillet – Absurdní román, antiromán
- Manifest na nový román – řekl, že by to chtělo psát jinak, že je to pořád stejné
- v románu nepotřebujeme děj ano psychologické postavy, stačí dokonalý popis věcí, faktů
- anonymní, bezcharakterní postavy, nevíme o nich nic (pan K, on, oni, …)
- náhodné časové prolínání, volné návaznosti, nelogičnost
- často detektivní náměty – možnost pohybu v čase
- Díla: Žárlivost, Gumy
- Víme, kdo bude oběť – Pan Dupont. Nechá se prohlásit za mrtvého, aby tomu unikl, sehraje svoji smrt. Vyšetřovatel se jednou náhodně setká s údajně mrtvým Dupontem. Vyšetřovatel nakonec zabije Duponta → nepotrestaná vražda, stala se jakoby už dávno.
- předtím: Beat Generation – Ginsberg, Kerouac
- alegorický román, fantasy/neuvěřitelno 1. pol. 20. st.

Rozbor díla: Farma zvířat

Literární druh:

epika

Žánr

novela ( krátké dílo, málo postav)

Výrazová forma:

Próza

Téma

Původně dobrá politická myšlenka ztroskotává, protože někteří členové jsou zlí, využívají situace k dosažení svého.

Motivy:

alegorie je zcela zřejmá – na malém prostoru Orwell zachycuje dějiny SSSR, a to od šíře leninské ideologie (vystavená lebka prasečího Lenina Majora jako parodie mauzolea), přes říjnovou revoluci až po střet Stalina s Trockým a následné vyhnání Trockého. V podobě stachanovce Boxera je zachyceno pracovní nadšení, ve stále menších přídělech krmení krize bolševického hospodaření, a celá kniha končí satirou paktu o neútočení, válkou a následným přerodem revolučních prasat v jejich největší nepřátele – lidi. Z literárního hlediska je zajímavá volba metafor: zatímco některé jsou poměrně očekávané (psi jako STB, kůň jako dříč, ovce jako nepřemýšlející kus masa), jiné naopak poměrně překvapí, zejména ta ústřední – neškodní pašíci působí jako vůdci proletariátu, diktátoři a původci veškerého zla. Další zajímavou postavou je osel. Orwell ho bere jako autoportrét – Benjamin je cynický, nezúčastněný intelektuál, který se zapojí do dění až když se dotknou jeho přítele Boxera.
Pozoruhodné je zachycení proměn revolučních nálad a postupná uzurpace ze strany prasat, a vývoj kolektivní paměti, umně manipulované prasaty, kdy se z Kulišova hrdinství postupně stane zbabělost a zrada. Revoluční desatero je nahrazeno absurdní tezí vyjadřující nadřazenost prasat. Příběh je tragický. Z hlediska zvířat k žádné velké změně nedošlo, pouze se snad nakrátko zlepšila jejich nálada.

Motivy režimu:

nadřazenost jedné rasy, zbavování se nepřátel, psi jako STB, naivní občané věřící ve změnu, lži a intriky, píseň Zvířata Anglie něco jako dnešní hymna, sedm přikázání – zákony …
– toto všechno je znázorněno alegoricky – tzn. pomocí skrytého/přeneseného významu

Kompozice

Dílo je rozděleno do 10 kapitol
Chronologické
Část je retrospektivní (Majorovo vzpomínání na matku)

Jazyk:

Spisovný
Jednoduchý, prostý, čtivý, postupná gradace
Souvětí i krátké věty
Často opakovaná slova (Soudruh- narážení na komunisty)
Zvířata jsou personifikována
Vypravěč je vševědoucí
Přímá a nepřímá řeč

Čas a místo

Na farmě pana Jonesa (v Anglii)
Čas nelze rozpoznat, ale nejedná se o dávnou minulost.

Postavy

Napoleon – prase, nejchytřejší, ale nejmazanější, podvodník, zrádce, pokrytec, prospěchář
Kuliš – chytré prase, čestný, má dobré nápady
pan Jones – původní majitel farmy, alkoholik
Boxer – kůň, největší dříč, idealista, čestný, pracovitý, naivní a slepý
Pištík – prase, pravá ruka Napoleona, lhář
Major – inteligentní kanec, který vzbouřil zvířata
Molina – klisna, ráda se parádí mašlemi, hloupá

Děj

Když kanec Major umíral na Panské farmě v Anglii, svolal si ostatní zvířata a povídal jim o tom, jak je lidé na statku trápí, jak mají nedostatek žrádla, jak jsou otroky lidí, a že musí být revoluce. Revoluce nastala. Zvířata vyhnala z farmy opileckého pana Jonese a s ním všechny ostatní lidi, a prasata coby nejinteligentnější zvířata se zmocnila vedení farmy. Nastalo období Zvířecí farmy a animalismu. Hymnou se stala píseň Zvířata Anglie, která byla zpívána na kterékoliv schůzi a jejich heslem věta „čtyři nohy dobré, dvě špatné“. Všichni se spojili proti lidem. Zvířata stanovila Sedm přikázání, která musí být dodržována. Mezi nimi byla pravidla o tom, že žádné zvíře nesmí zabít jiné zvíře, nikdo nesmí pít alkohol, všechna zvířata jsou si rovna, žádné zvíře nesmí spát v posteli, každý, kdo chodí po dvou nohách je nepřítel, žádné zvíře nebude chodit oblečené, … Nejdříve šlo všechno pěkně – zvířata byla svobodná, pracovala skvěle a s chutí a byla soběstačná. Jenom Molině se nová politika příliš nelíbila. Stýskalo se jí po tom, jak ji lidé hladili, krmili cukrem a zdobili jí hřívu pentlemi. Proto utíká z farmy k lidem. Dvě nejchytřejší prasata byli Kuliš a Napoleon. Tato dvě prasata se stala vůdci celé farmy. Některá zvířata se naučila číst a trochu psát, ale většina z nich byla velmi hloupá a ochotná poslouchat prasata na slovo. Lidé se snažili získat farmu zpět, ale zvířata je společnými silami porazila. Nejstatečněji ale bojoval Kuliš, který se vrhl přímo na pana Jonese. Tato slavná bitva dostala název „bitva U Kravína“ a Kuliš dostal vyznamenání. Zvířecí farma se má stát vzorem pro celé okolí. Prasata plánují například zavést elektřinu. Napoleon s Kulišem se mezi sebou začali hádat a spory byly čím dál větší. Kuliš chtěl postavit větrný mlýn, ale Napoleon ne. Napoleon vyhnal chudáka Kuliše a poslal na něj divoké psy, které si sám vychoval. Všem ostatním zvířatům napovídal lži a překroutil spoustu věcí. Hloupoučká zvířata mu uvěřila, že se Kuliš spolčil s lidmi a v bitvě U Kravína se zachoval velmi zbaběle. Od té doby se na farmě začaly dít podivné věci a za všechno podle prasat mohl Kuliš, který byl od začátku revoluce zrádce. Napoleon rozkázal stavět větrný mlýn a namluvil zvířatům, že to byl původně jeho nápad a Kuliš mu ho ukradl. Zvířata tvrdě pracují a nebrání se. Pořád si myslí, že to dělají pro sebe a že se budou mít lépe, až ho dostaví. Mlýn je stavěn celkem třikrát. Jednou totiž spadne díky silnému větru a podruhé je zničen lidmi, kteří ho při další bitvě odpálí střelným prachem. Zvířata mají čím dál horší podmínky k životu, pracují příliš tvrdě a mají nedostatek jídla. Pištík jim předhazuje čísla a statistiky o tom, jak se jejich situace rok od roku lepší, a zvířata mu slepě věří. Prasata zatím obydlují dům pana Jonese, oblékají se, pijí whisky a přes prostředníka Whympera obchodují s lidmi – hlavně se dvěma sousedy (Frederick a Pilkington). Jsou lenošní jako lidé. Spí v postelích, pijí alkohol a poopravují Sedm přikázání. Změní například to, že všechna zvířata jsou si rovna, některá jsou si ale rovnější, žádné zvíře nesmí pít alkohol přes míru a žádné zvíře nesmí spát v posteli s prostěradly. Vraždí ostatní zvířata za to, že byla údajně spolčena s Kulišem a za jakékoliv myšlenky proti Napoleonovi (již zvaný Vůdce). Ta si nechají namluvit, že skutečná znění Sedmi přikázání již zapomněla. Nejoddanější pracovník je kůň Boxer, jehož heslem je, že musí pracovat lépe a s chutí a že Napoleon má vždycky pravdu. Pracuje ale tolik, že se předře. Nedočká se důchodu, jak mu bylo slíbeno, ale je odvezen na jatka. Zvířata, která umí číst, tohle zjistí, když přijede řeznické auto. Nejvíc nešťastný je osel Benjamin a kobyla Lupina, kteří byli jeho nejlepší přátelé. Pištík jim ale napovídá, že Boxer byl odvezen do nemocnice autem, které dříve patřilo řezníkovi, ale teď si ho koupil doktor. Prasata se naučí chodit po dvou, mezi ostatními zvířaty prochází s bičem a hlídají je obrovští psi. Začínají spolupracovat s lidmi a přejmenují farmu zpět na Panskou. S lidmi popíjí a hrají karty. Ostatní zvířata sledují, jak se v domě hádají prasata s lidmi a uvědomují si, že je od sebe nedokážou rozeznat. Prasata totiž vypadají jako lidé.

Sedm přikázání

Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel.
Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel.
Žádné zvíře nebude chodit oblečené.
Žádné zvíře nebude spát v posteli.
Žádné zvíře nebude pít alkohol.
Žádné zvíře nezabije jiné zvíře.
Všechna zvířata jsou si rovna.

Úryvek textu:

Nápis byl velmi úhledný, a až na to, že místo pít napsal Kuliš -pýt-, a jedno -s- bylo vzhůru nohama, v něm nebyla jediná chyba. Kuliš pak přikázání přečetl všem nahlas. Zvířata přikyvovala v naprostém souhlasu a některá chytřejší se jim začala ihned učit nazpaměť.

„A nyní, soudruzi,“ volal Kuliš, odhazuje štětec, „vzhůru na senoseč! Učiňme otázkou cti mít sklizeno dříve, než míval Jones a jeho lidé.“

Rozbor úryvku:

V První části jsou vyjmenovaná pravidla farmy, která si sama zvířata vymyslela a sepsala. Pravidla jsou sepsána v bodech a pravidel je sedm. Na závěru ukázky je Motivace zvířat k práci, snaží se být lepší, než farmář Jones. Přesto že jsou so zvířata rovna, tak lze z části: ,,některá chytřejší se jim začala ihned učit nazpaměť“ vyčíst, že absolutní rovnost není možná, protože vždy jsou alespoň malé rozdíly mezi jedinci.
Vyskytuje se přímá řeč a také složenina (senoseč)

Vlastní názor

Tato kniha se mi líbila. Nadchlo mě to přirovnání lidí se zvířaty, díky kterým se dá lépe poznat, jak to v historii vypadalo v politice. Líbí se mi, že je dílo promyšlené a plno souvislostí s komunismem a politickou situací autorovy doby. Obdivuji jeho nápad se zvířecí farmou a myslím, že je to velice zajímavá, ale zároveň i drsná kniha.