Kniha: Farma Zvířat
Autor: George Orwell
Přidal(a): Kamca
Děj se odehrává v Anglii v 50 letech dvacátého století.
Román farma zvířat je napsán formou bajky
Román Farma zvířat z roku 1945 je skvělým alegorickým dílem anglického spisovatele a politického vizionáře George Orwella. Pomocí zvířat, která vyženou z farmy lidi a sama se ujmou vlády, přesně popsal vývoj totalitního režimu. Nejlépe se v této zvířecí alegorii dá rozpoznat kritika stalinovské dikatury.
CHARAKTERISTIKA DÍLA
Román Farma zvířat vznikal během 2. světové války, byl vydán v roce 1945.
Je satirickou zvířecí alegorií, bajkou. Na životě zvířat na farmě popisuje Orwell politické vztahy v totalitní společnosti. Farma je tedy alegorií totalitního státu.
Orwell naráží především na Stalinovu dikaturu. Přesně vystihuje vývoj totalitního režimu – od nespokojenosti s původní vládou, přes revoluci a následného opojení z ní, mocenské boje v čele vlády a postupný úpadek a návrat ke starým formám vlády, mnohdy ještě mnohem horším.
Děj se odehrává na statku v Anglii, čas není blíže určený.
V celém díle jasně poznáváme narážky konkrétně na Stalinův absolutismus a na komunismus celkově. Jsou zde hlavní znaky vývoje diktátorských režimů. Je to revoluce, poté následující opojení z ní, pozdější boje o moc (obviňování a pozdější odstraňování bývalých spojenců) a nakonec úpadek a vrácení se ke starým formám útlaku, mnohdy ještě daleko horším.
Stejně tak jako v tomto díle, byla ve skutečnosti v komunistickém Rusku (ale i v ostatních komunistických zemích) potlačována znalost historie.
Původní předsevzetí jsou též měněny. Například na sedm přikázání. Zvířata si je skutečně pamatovala správně, ale nebyla si natolik jista, aby poznala podvod. A je otázkou, zda by něco udělala, kdyby to zjistila. Je těžké spoléhat se na vlastní paměť, když všichni okolo tvrdí něco jiného.
Pravděpodobně u všech obviněných zvířat není přiznání k sabotáži pravdivé a jsou k němu donuceni proto, aby byla posílena nenávist k nepříteli vůdce a aby bylo zřejmé, že za všechno může on.
ÚSTŘEDNÍ POSTAVY
Pan Jones – Majitel Panské farmy. Ke zvířatům není zrovna vstřícný.
Prase Major – Staré, nemocné prase, které před smrtí vyburcuje ostatní k revoluci, vzpouře proti Jonesovi. Představitel Lenina.
Prase Napoleon – Samopasovaný vůdce ostatních zvířat. Vymýšlí pravidla pro ostatní a sám se jimi neřídí. Představitel Stalina. prase, nejchytřejší, ale nejmazanější, podvodník, zrádce, pokrytec, prospěchář
Prase Kuliš – Konkurent Napoleona, přetahují se spolu o moc. Snaží se o modernizaci farmy. Napoleon ho ale nakonec vyžene. Představitel Trockého. chytré prase, čestný, má dobré nápady
Psi – Vycvičení pomocníci Napoleona. Představují tajnou policii.
Ovce – Hloupá zvířata, která jen opakují naučené fráze.
Koně – Pracují a udělali by cokoliv, aby farma vzkvétala. Věří, že jsou si všechna zvířata rovna.
Boxer – kůň, největší dříč, idealista, čestný, pracovitý
Pištík – prase, pravá ruka Napoleona, lhář
Osel Benjamin – Moc dobře chápe celou situaci, ale nevidí způsob jejího řešení. Znázorňuje pasivního intelektuála.
Krkavec – Znázorňuje věřícího, který nemá ve společnosti důležité místo, ale nejde se ho zbavit.
Slepice
Lidé – Kapitalisté, vykořisťovatelé.
JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A STYLISTIKA
Jazyk je spisovný. Bajka obsahuje barvité popisy. Častá je přímá řeč a dialogy.
Vyprávění probíhá v er-formě, je chronologické.
Bajka neobvyklého rozsahu – slabší knihy; barvité popisy, přiléhavé výrazy, hojný výskyt přímé řeči, bez archaismů a zastaralých slov.
ZNAKY:
- alegorie, rysy bajky a pohádky
- kritika komunismu
- narážka na Lenina (elektrifikace)
MYŠLENKA DÍLA:
Na začátku může být sice dobrá myšlenka, ale když se někteří dostanou k moci, ztrácí všechny zásady a snaží se hrát pouze ve svůj prospěch. Jde jim o moc a o majetek, a toho všeho se snaží dosáhnout i „přes mrtvoly“. Tím pádem si mění pravidla podle svého. Kritika komunismu a Sovětského svazu, zvláště lidí, kteří jsou u moci a zabíjejí, zneužívají a obelhávají ostatní. Autor předpověděl spoustu událostí v Sovětském svazu a ve východním bloku Evropy.
MOTIVY:
Totalismus – obrazově ukázán na zvířatech, něco jako bajka
Píseň Zvířata Anglie – něco jako teď je hymna
Sedm přikázání – zákony…
Farma zvířat – nový název Panské farmy po vyhnání majitele pana Jonesa
CHARAKTERISTIKA DÍLA:
- alegorická bajka
- podává obraz totalitní společnosti (jeden druh zvířat tyranizuje jiné)
- kniha je obrazem despotismu a násilí
- odhaluje a demaskuje všechny skutečnosti, které k totalitě vedou
- kniha byla v roce 1954 zfilmována (má podobu animovaného příběhu – režie Joy Batchelor a John Halas; 72 minut)
- nejedná se o úplně čistou bajku (zvířata se totiž proti lidem vzbouřila a bojovala s nimi)
- rozpoznáme trefně zachycené rysy totalitních režimů (některé z nich ovšem v době napsání díla ještě neexistovaly – to svědčí o předvídavosti autora); vše začíná vzpourou a zdánlivě lepší budoucností; nastolení nových pravidel, které ze začátku vychází (pak se to ale sváží do stereotypu); logicky se bude chtít zase někdo vyšvihnout nahoru (navzdory pravidlům, ale „pro dobro všech“); Orwell knihou varuje před takovou situací, narážel i na situaci v tehdejším SSSR (mnozí spojenci SSSR leccos dovolili a také mu leccos odpustili v zájmu všech)
- je jasné, že se v podobiznách prasat a ostatních zvířat mnozí politici viděli (proto začala kniha u nás vycházet až po roce 1989)
ALEGORIE VERSUS SKUTEČNOST:
- Šíření Leninovy ideologie, parodie Mausolea – vystavení lebky zemřelého Majora a její oslavování
- Říjnová revoluce v SSSR – revoluce zvířat, vyhnání Jonese z farmy
- Spor Stalina a Trockého, vyhnání Trockého – Napoleon versus Kuliš, vyhnání Kuliše z farmy
- Pracovní nadšení – postava koně Boxera
- Krize hospodaření bolševického režimu – stále menší příděly žrádla
- Pakt o neutočení – dohoda s lidmi na konci knihy
- Tajná policie – speciálně vycvičení psi
- Nepřemýšlející dav lidových vrstev – ovce
- OSEL JAKO AUTOR
- Orwell ve svých dílech vždy angažoval postavu, která měla autobiografické rysy. V tomto případě je onou postavou osel Benjamin – nejstarší obyvatel farmy, skrytý intelektuál, cynik a morouz, který se projeví teprve tehdy, když jde o jeho přátele.
NARÁŽKY NA TOTALITNÍ REŽIMY:
- sedmero přikázání pro zvířata
- prasata jako vedoucí (vyvýšení jedinci)
- veřejné popravy (pro nic za nic, zvířata se mezi sebou udávají a pořádně neví proč a za co)
- lhaní zvířatům o situaci (ty tomu slepě věří)
- nový směr – animalismus
- postupný růst přísnosti, nátlaku a pravidel
- reálný obraz situace je horší než to, co mají zvířata „nakukané“ v hlavách a čemu slepě věří
OSOBNÍ NÁZOR:
- kniha je velmi přesná v charakteristikách režimů
- dokonale popisuje rozvoj a stupňování nátlaku a postupné rozmáhání se jedinců
- Orwell byl nadčasový, dokázal perfektně popsat režim, který u nás později zavládl
- kniha je vtipná a dokázala jsem se do ní během chvilky začíst
- bavila mě, protože popis režimu byl převeden na zvířata
- výborná personifikace (prasata = vedoucí)
DĚJOVÁ LINIE
Zvířata žijí na Panské farmě pana Jonese ne v těch nejlepších podmínkách, ale jsou smířená se svým osudem. Jednoho dne, když se Jones opije, se ale všechna sejdou ve stodole, kde jim staré prase Major vypráví o revoluci, která má brzy přijít. Když za pár dní zemře, vzbouří se zvířata proti panu Jonesovi a vyženou ho i s ostatními lidmi z farmy.
Farma je přejmenována na Zvířecí farmu a do čela se postaví prasata jako nejchytřejší zvířata. Na mocenském vrcholu jsou prasata Napoleon a Kuliš, Napoleon ale plánuje samovládu. Oba se stále hádají.
Na farmě začne platit nových sedm pravidel: Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel. Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel. Žádné zvíře nebude chodit oblečené. Žádné zvíře nebude spát v posteli. Žádné zvíře nebude pít alkohol. Žádné zvíře nezabije jiné zvíře. Všechna zvířata jsou si rovna. Zvířata je mají pro své blaho i pro kolektivní blaho dodržovat. A skutečně. Najednou se zlepší produktivita práce, zvířata se cítí svobodná a pracují více.
Situace se ale začne obrycet, když se Napoleonovi podaří zbavit Kuliše. Pomocí svých psů, které si vycvičil k poslušnosti, proti němu poštve ostatní zvířata a vyžene ho z farmy. Je obratným komunikátorem a před hloupými zvířaty dokáže své myšlenky i činy přesvědčivě obhájit. Má tak v rukou veškerou moc a dopřává výhody i ostatním prasatům.
Uplyne rok a zvířata jsou prací unavená, pracovní podmínky jsou ještě horší, než když řídili farmu lidé. Vše, co je na farmě špatně, ale Napoleon svaluje na Kuliše. Mezi zvířaty vyhledává se svými psy jeho spojence a likviduje je. Zvířata si všímají, že stanovená pravidla nejsou některými dodržována, ale nikomu to nevadí. Nakonec se prasata přestěhují do domu, navléknou lidské šaty, začnou spát v postelích. Sedm pravidel se mění v jedno: Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.
V závěru se na farmě setkávají prasata s okolními farmáři. Ostatní zvířata za oknem pozorují jejich hodování. Lidé prasata obdivují, jak si dokázala ostatní podrobit. Napoleon přejmenuje farmu ze Zvířecí na Panskou. Zvířata pochopila, že už není rozdíl mezi lidmi a prasaty.
George Orwel
Eric Arthur Blair (25. června 1903 Motihari, Bengálsko – 21. ledna 1950 v Londýně), známější spíše pod svým literárním pseudonymem George Orwell, byl britským novinářem, esejistou a spisovatelem a sympatizoval s levicí. Světovou popularitu si získaly jeho alegorické antiutopické romány Farma zvířat a 1984, popisující nehumánnost totalitních ideologií.
-anglický prozaik a esejista
-vlastním jménem Eric Arthur Blair
-narodil se v rodině koloniálního úředníka
-studoval v Anglii na elitní škole v Etonu
-několik let působil jako policejní úředník v Barmě,ale v roce 1927 odtud odešel s pocitem spoluviny za koloniální útlak
-od roku 1930 pracoval jako novinář, publikoval pod pseudonymem a tím se chtěl rozejít s minulostí
-jako novinář i jako bojovník na straně republikánů se George Orwell účastnil španělské občanské války
-za války pracoval pro BBC
-měl hluboké sociální cítění, byl levicového zaměření, ale nikdy nebyl členem žádné politické strany
Zemřel v roce 1950 na tuberkolózu.
Orwell byl vášnivým socialistou, zastáncem rovnosti a sociální spravedlnosti a odpůrcem fašismu, což se odrazilo v celém jeho díle.
Dodnes patří k nevýznamnějším literárním osobnostem 20. století.
Jako satirik bývá často srovnáván s Franzem Kafkou a je označován za proroka našeho věku.
Všeobecně je považován za jednoho z nejlepších anglických esejistů vůbec.
Kompletní sbírka jeho esejů vyšla v angličtině ve čtyřech svazcích pod názvem ´Sebrané eseje, novinové články a korespondence´.
dílo
Farářova dcera, Barmské dny, Bože chraň aspidistru, Trosečníkem v Paříži a Londýně , Jak umírají chudí, Nadechnout se, Cesta k wiganskému molu, Hold Katalánsku, V břiše velryby, Úpadek anglické vraždy, Obratník raka, Farma zvířat, 1984 – nejslavnější román
Světová literatura po 2. SV
