Kniha: Feťák
Autor: William Seward Burroughs
Přidal(a): karola
WILLIAM SEWARD BURROUGHS
– 1914 – 1997
– svým dílem ovlivnil beat generation, hippies, sci-fi literaturu, dále i tvorbu hudebníků
– narodil se ve státě Missouri, kde prožil i dětství
– ovlivněn útoky na černochy, ke kterým tam docházelo, tyto útoky se v mnoha formách objevují v jeho díle
– tento druh rasismu odsuzoval a americkou kulturu a společnost považoval za „pistolnickou“
– je zajímavé, že sám měl ke zbraním kladný vztah, na počátku 50. let nešťastnou náhodou při jednom ze svých mejdanových čísel zastřelil svoji manželku Joan.
– studoval na Harvardu, srovnávací lingvistiku a anglickou literaturu, krátkou dobu studoval i medicínu ve Vídni.
– po ukončení studia prošel celou řadou krátkodobých zaměstnání, např. krysař, barman, soukromý detektiv, pracoval na úřadech i v továrnách, dealer drog, atd.
– několik let strávil v Maroku, Anglii a Francii, podnikl expedici do latinské a střední Ameriky, kde hledal nové halucinogenní rostliny (vše v díle Feťák)
– sám byl nějakou dobu závislý na drogách. Jeho děd byl americký vynálezce William SewardBurroughs.
FEŤÁK
– prvotina, vydáno pod pseudonymem William Lee
– poprvé vydán v r. 1953, ale vzhledem k šokujícímu obsahu, vyšel až v 70. letech
– autobiografický román – osobní zkušenosti
– žurnalistický popis vzniku návyku na drogu, pokusů tento návyk ukončit, změn psychiky narkomana
– i když se jedná o jednu etapu jeho života, autor si tu udržuje odstup, je nezainteresovaný
– zachycuje vlastní zkušenosti s drogami, jedná se o autentickou zkušenost narkomana
– droga, narkomanství popisuje jako způsob života pro určitý typ lidí, např. chudá vrstva obyvatel NY, ztroskotanci, delikventi,… celkem: lidé bez motivace
– dílo: věcné, krátké, ale detailní, jednoduchá větná struktura
– autor podává přesný popis, jak se stal narkomanem, dále popisuje svoji závislost, snahu této závislosti se zbavit
– droga jako fenomén – mnoho lidé se stalo feťáky, ulice přeplněny feťáky
– při četbě čtenář získává i popis celé společnosti, autor na nás vrhá celkové společenské klima
– dílo lze považovat za jakousi zpověď autora vypsat se ze svého divokého života a zároveň jako umělecké dílo se zajímavou tématikou
– hlavním tématem jsou drogy, jejich síla, moc a zkažení světa
– co drogy dokáží – jak dokáží měnit člověka, co způsobí návyk (nemožnost žít normální život, neboť droga se pro feťáka stává novým způsobem života)
– jazyk, kompozice: jednoduchá větná konstrukce, spisovný, ale i hovorový, užití slangu (typického pro feťáky), sem tam vulgarismus (např. buzík, buzerant), detailní popis feťáckého prostředí
– téma je stále aktuální
– síla knihy tkví v autentičnosti a realisticky pravdivých detailech, které by si jako neznalec tématu jen tak z prstu nevycucal
OBSAH:
Burroughs zpočátku popisuje svůj bezstarostný život v dětství, studia na soukromé škole a zkušenosti z armády. Jako všichni toxikomani se Burroughs nikdy nechtěl stát narkomanem. Většinou jako všichni narkomani se i autor dostal k drogám z nudy a brzy si vytvořil návyk. (1. UKÁZKA) Palčivá potřeba drog ho rychle dohnala k překupnictví, díky čemuž měl stálý přísun jak drogy, tak i peněz.
Většina knihy popisuje čas strávený s přáteli narkomany, obstarávání drog či se zaobírá lidmi, kteří drogy shánějí. Dále se zde setkáváme s neustálým strachem z policie, se zatčením a přechováváním drog a s několika neúspěšnými pokusy o vyléčení (2. UKÁZKA)
V závěrečné části knihy popisuje autor drogové prostředí Mexika – monopolističtí dealeři, špatné „zbožíčko“ a zkorumpovaná policie. On sám se zde jen bezcílně poflakuje a snaží se vyhnout návratu do Ameriky, kde by ho čekal soud a jistojistě také vězení. Nakonec si uvědomí marnost svého života a rozhodne se s drogou skoncovat. Místo drogy si ale vytvoří závislost na alkoholu, která ho ničí snad ještě více. Nakonec se ale překoná, obě závislosti zlomí a v úplně poslední pasáži koketuje s myšlenkou odjet do povodí Amazonky, kde prý Indiáni užívají zázračnou drogu yage, která má zvyšovat telepatickou senzitivitu.
Ukázka č. 1, str. 39 – 40
Tehdy mi došla droga a už dvakrát jsem vyvařil poslední bavlnky. Droga se vaří na lžičce a do kapátka ji nasáváte kousíčkem bavlny, aby na lžičce nic nezbylo. Trochu roztoku v bavlnce zůstane a narkomani si tyto kousky bavlnky schovávají pro případ nouze. Obalamutil jsem starého doktora historkou o migréně a získal od něj recept na kodein. Kodein je lepší než nic a pět gránů pod kůži vás ochrání před tím, aby vám nebylo zle. Z nějakého důvodu je nebezpečné píchat si kodein do žíly. Pamatuju se, jak nás to jednou v noci s Hermanem zaskočilo a neměli jsme nic jiného než kodeinový sulfát. Herman vařil první a píchl si jeden grán do žíly. Okamžitě zrudl a pak zase úplně zbledl. Sedl si celý zesláblý na postel. „Můj bože,“ vydechl. „Co je?“ ptal jsem se. „Je to přece naprosto v pohodě.“ Vrhl na mě kyselý pohled. „V pohodě?“ No tak si teda taky šlehni. Uvařil jsem si grán a připravil si nádobíčko. Herman mě chtivě pozoroval. Stále seděl na posteli. Jakmile jsem vytáhl jehlu z paže, pocítil jsem intenzivní a naprosto nesnesitelné svěděním odlišné od svědění po píchnutí morfia. Cítil jsem, jak mi otéká tvář. Prsty mi naběhly a byly dvakrát tak velké. „No,“ zeptal se Herman, „je to v pohodě?“ „Ne.“ Rty jsem vůbec necítil, strašně mě bolela hlava…..
grán – starší jednotka hmotnosti v oboru zlatnictví, lékarnictví
unce = 0, 28 gramu
OTÁZKY:
1. Co popisuje ukázka?
2. Z jakého důvodu si hlavní hrdina píchnul dávku kodeinu? Proč to udělal?
3. Jak myslíte, že se hrdina zachoval potom?
4. Jak na Vás tato ukázka zapůsobila?
Ukázka č. 2, str. 19 – 20
Pár večerů po setkání s Royem a Hermanem jsem si vzal jednu ze syretek. To byla moje první zkušenost s drogou. Syretka je jako tuba od pasty na zuby, s injekční jehlou na konci. Strčíte do jehly špendlík, ten propíchne uzávěr a syretka je připravena k použití.
Morfium nejdřív zasáhne zádní část nohou a pak i krku, ve valící se vlně ochabnutí, které uvolňuje svaly od kostí, takže si připadáte, jako byste se vznášeli a neuvědomovali si hranice těla, stejně jako když ležíte v teplé slané vodě. Když se takhle uklidňující vlna rozlila mou tkání, zažil jsem silný pocit strachu. Zdálo se mi, že se mimo mé zorné pole nachází nějaká hrozná příšera. Jakmile jsem pootočil hlavu, pohnula se, takže jsem ji nikdy pořádně neviděl. Zvedal se mi žaludek, položil jsem se a zavřel oči. Míjely řady obrazů, jako když se díváte na film, obrovský denní bar, osvětlený neóny, které stále rostl a rostl, až všechno pohltil ulice, dopravu i silniční opravy, číšnice nesla na podnose lebku, hvězdy na jasném nebi. Fyzický pocit strachu ze smrti, přerušení dechu, zastavení krve. Zdříml jsem si a probudil se s návalem strachu. Druhý den ráno jsem zvracel a až do oběda mi bylo špatně.
OTÁZKY
1. Proč myslíte, že hl. hrdina okusil „příchuť“ drogy? Co jej k tomu mohlo vést?
2. Jakým způsobem tu autor popisuje děj, který vykonává hl. hrdina?
3. Jak se podle vás zachoval hrdina?
Ukázka č. 3 str. 78 – 86
Krátce shrnul můj zdravotní stav a průběh závislosti. „Pacient se zdá klidný a jako důvod pro vyhledání léčby uvádí nutnost postarat se o rodinu.“ Vrátný mě zavedl k mému oddělení. „Jestli se chcete drogy zbavit,“ řekl, „tak tohle je místo, kde to můžete provést.“
Zřízenec se mě zeptal, jestli chci opravdu přestat. Přisvědčil jsem. Přidělil mi vlastní pokoj. Asi po patnácti minutá zřízenec zavolal: „Píchání!“ Všichni na oddělení si stoupli do řady. Když vyvolával naše jména, prostrčili jsme ruku okénkem ve dveřích do ambulance a zřízenec dal každému injekci. Měl jsem abstinenční příznaky, ale píchnutí mě postavilo na nohy. Okamžitě jsem dostal hlad. Šel jsem doprostřed místnosti, kde byly lavice, židle, rádio, a dal se do řeči s mladým Italem. …
Po skončení medikace můžete zůstat ještě sedm dní ve stavu. Pak si musíte najít práci a něco dělat. Lexington má vlastní farmu a mlékárnu. … Nepočítal jsem s tím, že se zdržím tak dlouho, abych musel pracovat. Když začalo píchnutí na cestu odeznívat, dostavili se abstinenční příznaky. … Když skončila noční medikace, propustili mě, ale stále mi bylo zle. V pěti jsme si vzali za chladného, větrného odpoledne taxíka do Lexingtonu.
„Jde o to dostat se hned z Lexingtonu,“ radili moji společníci. „Jdi rovnou na autobusovou zastávku a zůstaň tam, dokud ti nepojede autobus.
OTÁZKY
1. Proč myslíte, že hrdina navštívil Lexington? Co ho k tomu nejspíš vedlo?
2. Myslíte, že si hrdina vzal radu přátel k srdci?
Ukázka č. 4, str. 176 – 177
Rozhodnutí skončit je rozhodnutím buněk, a jakmile jste se rozhodli s fetováním přestat, nikdy se už nemůžete vrátit k drogám nastálo, tak jako jste se jim předtím nedokázali vyhnout. Když skoncujete s drogou, vidíte všechno jinak. … Četl jsem o droze, které se říká yage, užívané Indiány z povodí Amazonky. Yage prý zvyšuje telepatickou senzitivitu. … Chci takovou znalost telepatie, kterou bych mohl použít. … Rozhodl jsem se, že odjedu do Kolumbie a pokusím se získat yage. Bill Gains je se Staroušem Ikem na kordy. Se ženou jsme se rozešli. Jsem připraven vyrazit na jih a hledat neředěné rozšoupnutí, které by na rozdíl od drogy, které všechno uzavírá, spíš otevíralo. Rozšoupnutí je, když vidíte věci ze zvláštního úhlu. Rozšoupnutí je chvilkové osvobození od nároků stárnoucího, opatrnického, neustále bolavého a poděšeného těla. Možná najdu v yage to, co jsem hledal v trávě, koksu a ostatních drogách. Možná, že bude yage tím konečným šlehnutím.
telepatie: z řečtiny, tzv. cítění na dálku, jasnovidné získávání a mimosmyslový přenos informací
být na kordy: rozhádaný
OTÁZKY
1. Proč náš hrdina po překonání návyku stále hledá jiné možnosti užívání drog?
2. Z jakého důvodu mohla žena opustit hl. hrdinu?
3. Co myslíte, že hledal ve všech těch drogách? Co tedy hledá v yage?
4. Co si můžeme představit pod větou „Možná, že bude yage tím konečným šlehnutím.“?
– jeden z nejvýznamnějších představitelů beat generation, po vydání jeho významného románu „Na cestě“ byla skupina přijata
– prozaik, básník francouzsko-kanadského původu
– pochází z šlechtického fr. rodu, na tuto skutečnost rád poukazoval
– již jako dítě psával povídky a novelky, dokonce psal vlastní noviny (četl pouze on), v 11 letech napsal první román
– studium na Kolumbijské univerzitě, výtečný student (svými studijními výsledky představoval ideu slušného Američana), hrál fotbal, stipendium, bohužel se zranil a přišel tím o stipendium
– nastoupil do armády, k námořnictvu, pro své schizoidní chování vyhozen, tak začal cestovat po Americe
– po vydání románu „Na cestě“ se stal známým, finančně zajištěným, propadl alkoholu a ten se mu stal osudným
= díla: autor 14 románů, psal i poezii, čerpá ze svých zážitků, z doby, kdy se toulal po Státech. Píše velmi uvolněně a jak sám tvrdil, psal, jak to bylo. Toulal se beze všeho pouze s batohem
- poezie: ovlivněna přírodou, buddhismem, spíše smutném melancholické, doprovázeny jazzem, první verš se opakuje, např. „San Francisco blues“
- „Podzemníci“- v opojení drog to psal 3 dny a 3 noci
- „Dharmoví tuláci“- spontánní próza, postavy beatníků – hlavní postava se toulá, odchází do hor, kde medituje v přírodě, je osamělý a nakonec se vrací, souvisí s ruksakovou revolucí
- „Na cestě“ bible beat generation (najdeme v ní všechny znaky)
- „Dharmoví tuláci“- spontánní próza, postavy beatníků – hlavní postava se toulá, odchází do hor, kde medituje v přírodě, je osamělý a nakonec se vrací, souvisí s ruksakovou revolucí
– autobiografické prvky, spontánní
– napsáno během 3 týdnu na jednu roli papíru (30 m), bez členění na odstavce, kapitoly a bez interpunkčních znamének
– při vydání nechtěl nic měnit
– vydáno až po 6 letech (1957)
– reportáž ze silnice, souvisí s ruksakovou revolucí
– parta lidí se vydává napříč Amerikou, různými způsoby (nákladní vlaky, stop, pěšky,…), jsou znechuceny běžným společenským životem, vysoce postavenými lidmi
– Dean Mariarty (SalParadise) – jeden z hlavních vůdců, má různá jména (sám Keronac)
–ČR: u nás vydána v roce 1978 – hned 1. den byla vyprodána, stala se symbolem proti tehdejšímu
režimu, např. čeští autoři, kteří vnímali literaturu podobně – Václav Hrabě – „Blues“, „Blues pro bláznivou holku“
– forma románu: – chybí zápletka (tradiční), jedná se spíše o popis jednotlivých událostí
– text připomíná reportáž (bezprostřední záznam myšlenek, pocitů, situací,…)
– žít přítomností, nezabývat se minulostí,
– hlavní motiv románu je cesta –nejde o hledání něčeho, ale o cestu samotnou, co se na ní odehrává
- Na cestě není tradičním románem, dalo by se hovořit o básnické reportáži ze silnice.
- Je to bezprostřední záznam dojmů, názorů a myšlenek, prostě pestrá mozaika detailů.
Témata a motivy
- americká materialistická společnost v kontrastu s nevázaností hlavních hrdinů
- hrdina „tulák“, snaha o „blažený život“, život lidí v jednotlivých státech USA
Kompozice, čas a prostor, vypravěč
- Kniha je rozdělena do pěti částí, na konci každé z nich (kromě čtvrté) se hlavní hrdina SalParadise vrací ke své tetě do New Yorku. Jednotlivé části jsou rozděleny na kapitoly, které na sebe navazují.
- Příběh se odehrává v prostředí amerických měst a silnic ve 40. – 50. letech 20. století.
- Vypravěčem je zde hlavní hrdina SalParadise, který vypravuje, jde tedy o tzv. ich-formu. Vypravěč detailně zachycuje jednotlivé postavy, všímá si především osamělých tuláků, stopařů a v na každém se snaží najít něco dobrého.
Postavy a děj
- SalParadise – vypravěč, představuje v knize autora Jacka Kerouaca, obdivovatel svého kamaráda Deana Moriartyho, člověk s neústupnou touhou po cestování a poznávání nových míst i lidí
- Dean Moriarty – mládí strávil v pasťáku za krádeže aut, jeho otec byl opilec a vězeň, Dean je nespolehlivý kluk, který nikdy nevydrží na jednom místě a nikdy nevydrží jen s jednou holkou, v průběhu knihy se vyvíjí, stává se z něj blázen
- starouš Bull, Camilla, Marylou, Inez (- Deanovy ženy a milenky), Carlo Marks, RemiBoncoeur
- skupinka mladých lidí, kteří jsou znuděni společenským životem a i vlastním prostředím znechucených newyorských intelektuálů, nachází svého Krista v osobě černocha Deana Moriartiho. Sal, začínající romanopisec, se s ním vydává na pouť Amerikou, toulá se od Atlantiku po Pacifik, povaluje se v zapadlých uličkách, žije životem darebáků, hovoří o Nietzschovi, Proustovi, Hemingwayovi.
- Oba protagonisté usilují o život nikoliv „správný“, ale přinášející uspokojení. Dosahují ho zběsilým sbíráním životních zkušeností, ale také drogami, sexem a jazzem.
Jazykový rozbor – slovní zásoba
- spisovná (hovorová, neutrální slova)
- vulgarismy
- slang
- zhrubělá a hanlivá slova
- mazlivá a familiární slova
