Kniha: Frankenstein
Autor: Mary W. Shelleyová
Přidal(a): Skokan
Edice dobré četby, překlad Tomáš Korbař v roce 1969, 135 stran
Forma
Epika, gotický(předchůdce hororu) /romanitický (hlavním tématem jsou pocity, nálady) hororový román, próza, slovní zásoba průměrná
Obsah:
Děj:
Kniha je uvozována dopisy, které posílá R. Walton své sestře paní Savillové z dobrodružné výpravy na severní pól. Při této výpravě potká naprosto vyčerpaného muže, který se představí jako Frankenstein. Po chvilce naléhání se uvolí i k tomu, že začne vyprávět svůj příběh. Walton si o všem dělá poznámky a tak se čtenář dovídá o tom, jak Frankenstein byl již od mládí přívržencem přírodních věd a když vyrostl do staršího věku, tak odjel z Ženevy do Ingolstadtu studovat. Při těchto studií dokazuje vynikající výsledky a jejich důsledkem je, že zjistí, jak vdechnout neživému život. Udělá tedy schránku pro svou budoucí bytost. Při této činnosti vykazuje rozčilení až šílenství a dokud nemá práci hotovou, tak nechává všechny ostatní věci stranou. Konečně přichází chvíle, kdy svému výtvoru vdechuje život, ale jen co tvor otevře oči, tak se poděsí k smrti a utíká pryč ochromen hrůzou a hnusem. Celou noc problouzní a těžce onemocní. Před smrtí ho zachrání pouze pomoc jeho přítele Celrvala. Když se jakžtakž uzdraví, tak mu přichází dopis od otce, ve kterém píše o tom, že jeho bratr Vilém byl zavražděn. Frankenstein vyráží tedy okamžitě zpět domů. Po cestě se setká se svým výtvorem a od té chvíle je přesvědčen, že to on byl vrahem. Doma pak zjišťuje, že za vraždu má být popravena úctyhodná služebná. Snaží se ji zachránit, ale marně. Propadá hluboké depresi a v rámci rekonvalescence se vydává do hor, kde se setkává znovu se svým výtvorem. Nejdřív ho chce zabít, ale nakonec ho tvor přesvědčí, aby si vyslechl jeho příběh. A tak tvor vypráví o tom, jak po stvoření pomalu poznával svět a učil se přežívat. Jak se u všech lidí, ke kterým zpočátku cítil velkou náklonnost a lásku shledával pouze s nepochopením a nenávistí, až se nakonec usídlil v dřevníku přiléhajícímu ke stavení. Zde pozoroval život místních lidí, učil se číst, psát a mluvit a v noci jim pomáhal s prací. Zamiloval se do této rodinky a tak se jednou, když v domě byl sám slepý stařec, pokusil s nimi navázat kontakt. Pokus skončil krachem a rodina se raději rozhodla odstěhovat. To byl poslední hřebíček do rakve a on tak všece rozezlen zapálil dům a přísahal pomstu všem lidem. Později zabil Viléma. A teď tvor po Frankensteinovi požaduje, aby mu stvořil družku, jinak prý se mu bude mstít až do smrti. To nakonec Frankenstein přijme a propadne depresi ještě hlubší. Nakonec se však se svým kamarádem Clervalem rozjede do Anglie a dále do Skotska, kde na místních ostrovech začíná s prací. Je to práce špinavá a hnusí se mu, až jednou, když k němu netvor přijde, dílo rozmetá. Tím si ortel zpečetil. Tvor zabije Clervala. Frankenstein začne blouznit a ani nevnímá, že je za vraždu obžalován on sám. Viny se sprostí až ve chvíli, kdy se jeho stav zlepší a on se ospravedlní. Poté se vydává zpět do Ženevy, kde se ožení se svěřenkyní jeho rodičů, Alžbětou. Však ještě v noci svatební, nevěsta je zavražděna a Frankenstein se vydává na lov za tvorem. A tak se na svém pátrání dostal až sem, za polární kruh. Na konci knihy jsou ještě uvedeny dopisy, ve kterých Waltona líčí setkání s tvorem, který nakonec i nad Frankensteinovou mrtvolou lituje svých činů.
Vypravěč
Celý příběh je vyprávěn ich formou a má celkem tři vyprávěče (Roberta Waltona, Viktora Frankensteina, monstrum).
Kompozice
Hlavní rámec tvoří vyprávění dobrodruha Roberta Waltona, snažícího se doplout se svou lodí k Severnímu pólu. V jeho vyprávění je vložen příběh Viktora Frankensteina, tvůrce netvora. Uprostřed románu je pak šest kapitol, ve kterých sám netvor líčí svou historii od oživení až po další setkání se svým tvůrcem. Do románu jsou vloženy i další, drobné a většinou romanticky dojemné příběhy lidí, kteří ušlechtile a nesobecky čelí těžkému osudu, zvláště kapitola 14. (příběh rodiny Laceyů), která je vlastně zcela samostatným příběhem v příběhu.
Postavy
Roberta Waltona – dobrodruh mířící k severnímu pólu
Viktora Frankensteina – stvořitel monstra
Clerval – kamarád Frankensteina
Vilém – bratr Frankensteina, zavražděn monstrem
Elisabeth – nevlastní sestra Frankensteina, jeho nastávající manželka, zavražděna monstrem
monstrum – stvořeno Frankensteinem
Čas
Děj je vyprávěn lineárně, jen ve chvíli, kdy tvor líčí svůj život, tak se vrací do minulosti. Příběh se odehrává v Evropě na začátku 19. století, v době vzniku.
Prostor
Děj se odehrává převážně v Alpách, ve Švýcarsku. Část děje, které je vyprávěna pomocí Waltnových dopisů se odehrává v Grónsku, část děje, kdy Fr. chce stvořit partnerku monstru, se odehrává ve Spojeném království.
Význam sdělení
Román si klade otázku, jak moc je „stvořitel“ odpovědný za „stvořené“ a do jisté míry je i varováním před důsledky vědeckých experimentů a sobeckým zaměřením moderního člověka v době průmyslové revoluce, jež je v románu stavěno do kontrastu vůči altruistickým a ušlechtilým činům často obyčejných lidí
Literární historie
Společensko-historické pozadí
V době jejího mládí válčila Anglie, v které žila proti Francii v Napoleónských válkách. Po výhře spojeneckých vojsk se Spojené království stalo světovou mocností. Zhruba v tu dobu se ovšem začali bouřit dělníci, protestujíc proti špatným podmínkám k práci. Tento protest vyústil k zrušení otroctví a nastavení lepších podmínek pro britské dělníky.
Kontext
Román v sobě propojuje prvky gotického románu a romantického románu (např. utrpení, plynoucí z osamělosti hlavních hrdinů i netvora)
Autorka:
Narodila se roku 1797 v Londýně jako druhá dcera slavné feministické učitelky a spisovatelky Mary Wollstonecraftové (Od tuď i W v jejím jméně). Její otec byl známý anarchistický filozof, romanopisec, novinář a ateista William Godwin. Brzy po jejím narození jí však zemřela matka a staral se o ni jen otec. Ten jí také poskytl u ženy v té době velice neobvyklé vzdělání.
Roku 1814 se seznámila se svým budoucím manželem, známým romantikem Percym Bysshem Shelleym. Jejich lásku vyplňovaly především diskuze nad knihami, často filozoficky zaměřené – a právě schopnosti debatovat si Percy B. Shelley na své manželce cenil nejvíce (vzali se roku 1816).
Původní verze příběhu o Frankensteinovi byla napsána během deštivého léta r. 1816, které trávila Mary Godwinová se svým nastávajícím manželem Percy Bysshe Shelleym na dovolené u lorda George Gordona Byrona. Dlouhou chvíli si krátili vymýšlením hrůzostrašných historek. Zatímco Shelleyová vytvořila kultovní román Frankenstein, lord Byron napsal fragment povídky Vampýr, kterou pak k vydání přepsal John William Polidori a která se stala inspirací k pozdějším „upířím“ hororům (např. Dracula). Dva klasické motivy hororových příběhů tak vznikly současně a vlastně zcela náhodně.
Roku 1822 se Percy utopil, když ho zastihla na lodi bouře – ve věku pouhých třiceti let. Mary se po manželově smrti věnoval propagaci jeho díla, díky ní se dočkalo mnoha vydání a je publikováno dodnes. Zemřele roku 1851 ve věku 53 let na mozkový nádor. Teprve po smrti došla uznání jako spisovatelka.
Anglická spisovatelka období romantismu, známá především svým dílem Frankenstein. Kromě tohoto slavného hororového příběhu je mj. autorka například postapokaliptické sci-fi Poslední člověk a historické fantasy povídky Smrtelný nesmrtelný.
Inspirace literárním dílem
Příběh ovlivnil literaturu i popkulturu napříč žánry a inicioval vznik mnoha hororových příběhů a filmů. Dalo by se říct, že autorka vytvořila archetyp Frankensteina.
Co se týče filmu, tak vůbec poprvé byl Frankenstein převeden na filmové plátno roku 1910 krátkým filmem v produkci Thomase Edisona. Roku 1931 točí James Whale pro studio Universal asi nejslavnější verzi s Borisem Karloffem v roli monstra a Colinem Clivem jako dr. Frankensteinem. Během následujících 17 let jsou natočena 3 pokračování (Frankensteinova nevěsta, Frankensteinův syn a Frankensteinův duch ) a čtyři filmy ve kterých se Frankensteinovo monstrum objevuje spolu s jinými klasickými universalovskými monstry (Frankenstein a vlkodlak, Frankensteinův hrad, Draculův hrad a Bud Abbott a Lou Costello potkávají Frankensteina). Mezi lety 1957 a 1974 vyrábí britské studio Hammer sérii o Frankensteinovi (Frankensteinova kletba, Frankensteinova pomsta, Frankensteinovo zlo, Frankenstein stvořil ženu, Frankenstein musí být zničen a Frankenstein a monstrum z pekel). O 18 let později přichází další snímek od režiséra Davida Wickese v hlavní roli s Patrickem Berginem. O rok později vychází další film. A o další rok později, roku 1994, točí režisér Kenneth Branagh asi nejvěrnější zpracování v hlavních rolích s Robertem De Nirem v roli monstra a Kennethem Branaghem jako Victorem Frankensteinem. Roku 2004 vzniká TV film Frankenstein.
Postava a námět z Frankensteina se objevil i v mnoha jiných filmech jako např. Frankenstein: Souboj gigantů (1966), Odpoutaný Frankenstein (1990) či Van Helsing (2004)
Literární kritika
Soudobá
V době vzniku bylo dílo přijato s velkým ohlasem.
Dnešní
Pro čtenáře hororů 21. století je to již četba poměrně nezáživná, místy naivní, román tedy často vychází i v různých převyprávěních.
Mýty kolem románu
Kromě zaměňování tvůrce s jeho monstrem je nejčastější mylná představa Frankensteinova netvora jako chladného a tupého stvoření bez emocí. Netvor v knize Shelleyové je však bytostí s bohatým emocionálním životem, schopnou nejenom vzteku, ale i lítosti, dojetí, vytržení z krásy okolního světa. Navíc je i velmi výřečný a schopný velmi racionální a sofistikované argumentace.
Martin Votruba, V.B-G,28.5.2011
