Franz Kafka – životopis

 

 Jméno: Franz Kafka

 Přidal(a): Filip Pleskač

 

 

 

 

Narodil se ve Starém městě pražském (Rakousko-Uhersko) 3. července 1883 do rodiny židovského velkoobchodníka Hermanna Kafky a Julie Kafkové. Julie Kafková pocházela z Poděbrad, kde se na jejím rodném domě od roku 2010 nachází Franzova busta. Byl nejstarším z šesti dětí manželů Kafkových.

Nejprve navštěvoval Německou chlapeckou obecnou škole v Masné ulici, poté Německé státní gymnázium. Mezi lety 1901 a 1906 byl studentem právnické fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity, navštěvoval také přednášky germanistiky a dějin umění. Během svých studií poznal celoživotního přítele Maxe Broda a v roce 1906 se stal doktorem práv. Pracoval v několika pojišťovnách a dosáhl nesporného kariérního úspěchu.

Své první texty publikoval v mnichovském časopise Hyperion a Brodově almanachu Arkadia.

V roce 1917 onemocněl na tuberkulózu, z práce dostal tříměsíční volno na zotavenou a po něm odjíždí na venkov, kde hospodaří jeho sestra Ottla. V roce 1922 definitivně opouští své zaměstnání a rok na to se stěhuje do Berlína. Zde žil s mladou Dorou Diamantovou z ortodoxní židovské rodiny.

Byl přesvědčeným sionistou, odebíral pražský sionistický list Selbstwehr a učil se hebrejsky. Snil o životě v Zemi izraelské. Byl vegetarián, abstnent, nekuřák, zábavný a citlivý společník. Nebyl příliš sebevědomý, považoval se za životního ztroskotance a to především díky ne velmi pozitivnímu vztahu s jeho přísným otcem. Za svůj život žil se čtyřmi ženami, velký vliv na něj měla Milena Jesenská, první překladatelka jeho děl do češtiny. Mluvil německy, česky i francouzsky.

3 června 1924 zemřel na tuberkulózu hrtanu v sanatoriu v Kierlingu u Klosterneuburgu v Dolním Rakousku.

 

Ke svému dílu byl Kafka neobyčejně kritický. Jen malou jeho část uvolnil, většinou pod nátlakem, ke knižnímu vydání (Rozjímání, Proměna, Ortel, cyklus Venkovský lékař, V kárném táboře, cyklus Umělec v hladovění). Větší část jeho díla, ta, která později vytvořila Kafkovu světovou slávu, vyšla z pozůstalosti („americký“ román Nezvěstný, romány Proces a Zámek, přes 30 povídek a desítky fragmentů, Deníky z let 1909–1923 a cykly korespondence Felice, Mileně, Ottle a rodině a Rodičům z let 1922/24) díky tomu, že jeho nejbližší přítel Max Brod, poslušen vyššího mravního příkazu nerespektoval Kafkovo přání, aby jeho rukopisy bez milosti spálil. Zabýval se otázkou hledání smyslu života a hledání místa v životě a ve světě. Důležitými motivy jeho tvorby jsou pocity vyřazenosti a izolovanosti. V kontrastu s tím je časté humorné a ironické líčení. Dalším podstatným rysem jeho tvorby jsou hrdinové, kteří se stávají předmětem útlaku a ponižování. Ukončení jeho děl jsou převážně tragická a bezvýchodná.

Kafka je autorem, jež položil základy existencialismu, navázali na něj o několik dekád později především francouzští autoři (Camus, Sartre) a jde o jednoho z nejvýraznějších autorů 20. století.

 

Směry a prvky Kafkových děl:

  • Existencialismus – pocity vyřazenosti, izolace, poníženosti, nepochopení
  • Nihilismus – smíření se se svým osudem, čekání, „nežití“, nic nedělání
  • Expresionismus – líčení citů a pocitů, emocionalita
  • Magický realismus – prolínaní mezi realitou a sny
  • Absurdita, tragické konce, bezútěšnost

 

Soudobí autoři

  • Franz Werfel: expresionismus, žil a zemřel v Beverly Hills,životopisný román o G. Verdim; Sjezd abiturentů; Čtyřicet dní; křesťanská tématika – Zrcadlový člověk, drama
  • Max Brod: Život plný bojů – popisuje osudy skupiny autorů, vůdčí osobnost; vydával Kafkovy díla, byl Kafkův životopisec a blízký přítel.
  • Egon Erwin Kisch: pražský německy píšící reportér a spisovatel židovského původu, velmi známý také svojí přezdívkou Zuřivý reportér; odpůrce NSDAP; fejetony, reportáže, drama; Pražský pitaval; Americký ráj; Golem
  • Gustav Meyrink: Golem – téma postupně mizejícího židovského města v Praze, prolínání současné a rudolfinské Prahy; měl rád staré židovské pověsti z Prahy; fejetony; překládal Dickense

Hledání smyslu lidské existence a především existencialismus přivedly na podobnou cestu i další spisovatele. Mezi české následovníky či pokračovatele Franze Kafky jsou v různých etapách své tvůrčí činnosti řazeni například: Ludvík Vaculík, Bohumil Hrabal, Karel Pecka, Jan Kameníček, Libuše Moníková a další tvůrci. Odkazy na Kafkovy knihy se objevují v dílech světové literatury.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————