Kniha: Golet v údolí
Autor: Ivan Olbracht
Přidal(a): Barča
Ivan Olbracht (1882-1952)
Vlastním jménem Kamil Zeman. Byl prozaik a novinář. Narodil v rodině advokáta a spisovatele. Matka pocházela z česko-židovské rodiny. Po absolvování gymnázia ve Dvoře Králové nad Labem se odebral na studia práv do Berlína. Po dvou letech pokračoval ve studiu v Praze. Zde však brzy přestoupil na filozofii, obor historie – zeměpis. V roce 1909 univerzitu opustil a začal se věnovat žurnalistice. Publikoval např. v Dělnických listech, v Právo lidu a Rudém právu. Věnoval se politické činnosti, nejdříve v sociálně demokratické levici, potom v komunistické straně. Za svou politickou aktivitu byl dvakrát vězněn. Ve 30. letech 20. století jezdil k delším pobytům na Podkarpatskou Rus, kde čerpal inspiraci pro svou další tvorbu.
Další díla:
povídka- O zlých samotářích
román- Anna proletářka
Golet v údolí
Je povídkový soubor napsáný po 1. světové válce. Slovo ,,golet“ znamená v hebrejštině exil, nebo vyhnanství- v tomto případě ves Polanu. Kniha je sestavena ze tří povídek, které na sebe nenavazují. Děj se odehrává v malé židovské vesnici Polana na Podkarpatské Rusi po 1.sv.v..
Literární druh: próza
Literární žánr: povídky
Kompozice je chronologická, retrospektivní (o Haně),(řetězová).
Dílo je psáno spisovnou češtinou v er-formě. V knize se objevují věty jednoduché, ale i dlouhá souvětí. Často jsou zde použity dialogy.
Hlavní postavy:
1.Povídka
Bajnyš Zisovič- mazaný, vychytralý, má rád své děti a chce pro ně jen to nejlepší
Cestující manželé-nedůvěřiví, bohatí
–muž-výbušný a agresivní
–žena– klidná, ale namyšlená
2.Povídka
Pinches Jakubovič- krejčí, vychytralý, bojí se své ženy
Brana Jakubovičová-samostatná, přísná, rázná a energická žena
3.Povídka
Josef Šafar-neschopný obchodník, nerozhodný, ale věrný své víře
Hanele- milá, citlivá
Ivo Karadžič- hezký muž s milýma očima a pěkným úsměvem, veselý, plný energie a života
obyvatelé Polany- jsou oddaní své víře
Děj:
1.Zázrak s Julčou
Bajnyš Zisovič je chudý žid, který musí živit manželku a osm dětí. Snaží se žebrat po obchodech. Bajnyš přesto věří v zázrak, protože Hospodin nemůže nechat žida zemřít. Další den, potkal Bajnyš dva turisty- ženu a muže. Oba byli unavení a proto shánějí koně, který by je odvezl do města a tak jim Bajnyš nabýdl vymyšlenou pětiletou kobylu pana Mordchema. Poté co je dovedl k sobě domů dělal že je u pana Mordchema a tajně se domluvil se svou ženou Rojzou že jím půjči svou dvacetiletou Julču. Když turisté uviděli Julču byli zprvu rozlobení, ale na konec si koně i s Bajnyšem pronajmuli. Každý den platili Bajnyšovi 25 kč za nájem a 5 kč na jídlo.
2. Událost v Mikve
Každý před-šábesový večer se Polanští muži scházeli, aby se podrobili posvátné koupeli v mikve. Koupel absolvovaly i ženy, ale jen čtrnáct dní po objevení červeného květu. Během té doby jsou ženy nečisté, to znamená, že se nesmí muže dotknout, dívat se na něj, příliš s ním mluvit a musí spát na odděleném lůžku. Noc po koupeli mohou plnit své manželské povinnosti.
Pinches Jakubovič se obával toho dne kdy přijde do mikve i jeho žena Brama. Prosil Boha o zázrak. Večer se sešli muži v mikvi. Pinches vstoupil do mikve jako první, ale zjistil, že voda klesla pod stavenou hranici, a proto je nečistá. Všichni byli tímto zaskočeni, jen Pinchovi to bylo jedno. Po několika dnech přijel rabín a mikve vyčistili mlékem a napustili opět vodou. Jakmile byla mikve opět plná, jako první se spěchala umýt Brana.Vyšlo najevo že nehodu v mikve způsobil patnáctiletý Riva, kterého tam poslal Pinches, aby oddálil plnění svých malželských povinností.
3. O smutných očích Hany Karadžičové
Hanele Šafářová pocházela z židoské rodiny. Do Polany se dostalo psaní z Prahy, že v Moravské Ostravě se bude zakládat hachašara. Ten, kdo byl v hachašaře, se mohl dostat do Palestiny, vysněné země všech Židů. Z Polany jela pouze Hanele. V Ostravě začala Hanele nový život. Začala zde pracovat jako šička a poznala tu také muže jménem Ivo Karadžič. Ivo Hanu často bral na obědy, do divadla a kina. Jednou spolu jeli i na služební cestu do Prahy, kde ji koupil pěkné šaty a pozval ji do Národního divadla. Po několika týdnech ji představil i své mamince. Hanele se doví, že Ivo od židovské víry dávno ustoupil a stal se nevěřícím. Hanele se s touto skutečností smířila, ale obávala se, co na to řeknou její rodiče. Po čase se vydali do Polany. Rodiče je přijali vřele, Ivo se jim líbil. Nechtěl věno a to jim vyhovovalo. Záhy se ale dozvěděli že není Žid. Přemlouvali ho k víře, ale on ze svého přesvědčení neustoupil. Vesničané ho mezi sebe nepřijali, začali ho urážet a vyhánět z Polany ven. Ivo z Polany odešel a vzal si sebou Hanu. Hana se k vůli jeho lásce rozloučila s celou milovanou vesnicí a s rodiči a odešla s Ive. A oči Hany Karadžičové, nejkrásnější oči celé Polany zůstaly smutnými navždy.
Hlavní myšlenka: Silná víra lidi ovlivňuje tak, že se jejich činy zdají špatnými.
Motiv: láska, víra, vychytralost
Kontrast: bohatství x chudoba
Téma: Hlavním tématem jsou životy lidí v chudém kraji a jejich silná víra.
Vedlejším tématem je rozdíl mezi životem lidí v Polaně a v Ostravě.
židovské výrazy– Git morgn-dobrý zítřek
mikve-lázně
goj-člověk, který není žid
metafora-červený květ
archaismy-jest, o tom arci nevěděl pranic
V roce 1995 natočil na motivy této knihy stejnojmenný film režisér Zeno Dostál.
