Kniha: Havířská balada
Autor: Marie Majerová
Přidal(a): Knoflik
Marie Majerová (1. 2. 1882 – 16. 1. 1967)
O autorovi:
Vlastním jménem Marie Bartošová byla české prozaička, komunistická novinářka a národní umělkyně. Pocházela z chudé rodiny. Absolvovala měšťanskou školu v Kladně. Pak působila jako služebná v Budapešti, krátkou dobu jako písařka v Praze. Žila ve Vídni a zapojila se do dělnického hnutí. Krátce žila i v Paříži, potom se vrátila do Prahy. Její mládí ovlivnilo celou její tvorbu a politické názory. Pracovala jako redaktorka Rudého práva, kde psala pro děti, i v dalších novinách. Dělala překladatelku francouzštiny, němčiny a ruštiny. Angažovala se i v politice.
Další díla:
Siréna, Panenství, Červené kvítí, Divoký západ, Hledání domova
Současníci:
J. Hašek, L. Klíma, K. Čapek, E. Bass, V. Vančura, M. Lazarová, F. Křelina, I. Olbracht, J. Havlíček, E. Hostovský, J. Glazarová
Literární druh:epika
Literární žánr:baladická novela
Literární směr:sociální próza a sociální realismus, 1. pol. 20. století
Kompozice:členěno na 3 kapitoly, dále na odstavce
Obsah díla:
V první kapitole vypráví Rudla Hudec svůj příběh do první světové války. Protože je na „černé listině“ kvůli dávné stávce, používá jméno Jan Zvonař. Odchází na krušnohorsko, protože se tam otevřely nové doly a doufá,že ho zaměstnají. Dostane práci a ujmou se ho čeští horníci. Za nějaký čas za ním přijede jeho nevěsta Milka a vezmou se. Rudla dostane do dvojice Milfaita, chlapa, který vždy udělá víc, než musí. On jediný ví o Rudlově totožnosti. Pomůže Rudlovi, když se na něj sesype strop v šachtě a od té doby jsou nerozluční kamarádi. Milfait pomáhá Rudlovi i živit děti, protože žádné s manželkou nemají. Když chtějí Rudlu a Milfaita od sebe v dolu rozdělit, vzepřou se a oba jsou propuštěni. Milfait hned odchází do Vestfálska. Láká Rudlu, aby přišel taky, že jsou tam lepší výdělky, a když Rudla nemůže sehnat práci pod zemí, seberou se s Milkou a dětmi a za Milfaitem se přestěhují.
Druhá kapitola začíná odvedením Rudly do války. Po krátké době jsou, ale všichni horníci, posláni zpět do dolů, že státu více prospějí, když budou vojsko zásobit uhlím. Rudla se vrací domů. Nějaké peníze vydělá, ale sotva to stačí. Když je nejstaršímu synovi čtrnáct let, vezme ho Rudla sebou do dolu. Ten je šťastný, že může přispět do rodinného rozpočtu. Pracuje v jiné směně než Rudla, a tak se moc nevidí. Jednou v dolech praskne důlní voda, zaplaví spodní šachty, ty se zbortí, celý důl se propadne a pohřbí asi šest set horníků. Všichni horníci, kteří zrovna nebyli v dolech, běží pomoci svým zapadlým kamarádům. Ale šachty, které zůstaly, se zbortí taky a pohřbí i záchranné čety. Rudla svého syna nenajde, je třeba vyklidit důl, vynést z něj všechny mrtvoly a důl zavřít. Vypisují se odměny za každou nalezenou mrtvolu. Milfait odchází do Anglie a za nějaký čas za ním přijede i manželka. Rudla zůstává ve Vestfálsku v jiném dole. Když se mu jednou v dole bortí strop u šachty a v podpěrách mu uvíznou dva prsty, usekne si je, jen aby v šachtě nezůstal celý, Jako invalida už pod zem nemůže a tím začíná všechna jeho smůla. Vrací se s rodinou zpátky do Čech, ale ani tady práci nesežene.
Ve třetí kapitole vypráví Milka Milfaitovým, kteří po dvaceti letech přijeli na návštěvu, všechno, co se jim za těch dvacet let přihodilo. Končí tím, že Rudla je teď žebrákem, tři starší synové jsou ženatí a nejmladší dcera se bude vdávat. Akorát nejmladší ze synů se nechtěl oženit, když zůstal táta bez práce. Milfaitovi jsou smutní, že jim o tom Hudcovi nenapsali, byli by jim rádi pomohli. Ale jsou rádi, že jsou po takové domě zase všichni spolu.
Druh kompozice:celý příběh vyprávěn retrospektivně
Téma:život dělníků, jejich bídy a těžký život lidí během války
Postavy:Rudolf Hudec = Jan Zvonař
– štíhlý a statný, velmi pracovitý, miloval přírodu a svou rodinu, měl rád práci v dole
Milka Hudcová –štíhlá, měla modré oči a světlé vlasy, citlivá, milovala přírodu a svou rodinu, dobrá hospodyně
Tonda Novák = Milfait
– parťák a kamarád Rudly, vysoký s vypracovaným tělem, autoritářský, staral se více o jiné než o sebe
Prostředí děje:Česko, Německo – Sasko
Postavení autora:vypravěč
Pojetí díla:obraz hornické bídy
Jazyk:spisovný i nespisovný, slang, nářečí,dialogy, monology, ich-forma, přímá řeč, …
Slohový postup:vyprávěcí
