Kniha: Hlava XXII
Autor: Heller Joseph
Přidal(a): Monika
Světová literatura 2. poloviny 20. století, USA
Ve druhé polovině 20. století působí spisovatelé, kteří dodnes patří ke „stálicím“ světové literatury. Jejich tvorbu již nelze zařadit až na výjimky k vyhraněným literárním tendencím, a proto bývají představování dle země svého původu či působení. Velká Británie – Anthony Burgess (Mechanický pomeranč); William Gerald Golding (Pán much); Salman Rushdie (Satanské verše; Děti půlnoci); Graham Green (Tichý Američan); Francie – Jacques Prévert (Slova; Déšť a pohoda; Slunce noci); Raymond Queneau (Zazi v metru; Stylistická cvičení); Simone de Behavoir (Druhé pohlaví); Německo – Gunter Grass (Plechový bubínek); USA – Woody Allen (Annie Hallová; Zahraj to znovu, Same; Co všechno chcete vědět o sexu a bojíte se zeptat); Robert Fulghum (Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce; Už hořela, když jsem si do ní lehal; Ach jo); Artur Hailey (Letiště; Kola; Hotel; Konečná diagnóza); Evan Hunter (Džungle před tabulí; scénář k filmu Ptáci); Ken Kesey (Vyhoďme ho z kola ven; Přelet nad kukaččím hnízdem); Ira Levin (Rosemery má děťátko; Stepfordské paničky); Macdonaldová (Vejce a já; Co život dal (a vzal)); Jerome David Salinger (Kdo chytá v žitě); William Styron (Sophiina volba); Kurt Vonnegut (Snídaně šamiónů; Groteska); Finsko – Mike Waltari (Egypťan Sinuhet).
JOSEPH HELLER (1923-1999)
americký spisovatel, kritický proud americké literatury
pocházel z Brooklynu (New York)
rodiče byli židovští přistěhovalci z Ruska
Columbijská univerzita, New York a Oxford, Anglie
práce v reklamních agenturách
Dílo:
Hlava XXII (1961)
- první román
- ironicky píše o věcech, o kterých se ironicky psát nemá
- absurdní, ale realistické
- vychází z autorových vlastních zkušeností
Něco se stalo (1974)
- příběh o hodnotových krizích, lidských úzkostí a nutnosti volby, vyjádření obavy o osud člověka v odosobněném světě
Gold za všechny peníze (1979)
- obdobný námět jako próza něco se stalo
- groteskní příběh intelektuála, který marně usiluje o kariéru v nejvyšších washingtonských kruzích
Zavírací hodina
- zde jde o jakýsi návrat k hlavnímu hrdinovi z Hlavy XXII
- tento dílo zdaleko nedosahuje kvalit díla prvního
Ve všech dílech humoristické a satirické vidění světa, zobrazování amerického způsobu života, poodkrývání zákulisí i těch nejposvátnějších věcí.
HLAVA XXII (1961); CATCH – 22
CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA
- americký protiválečný román se společensko – kritickými prvky (antimilitaristická satira)
POSTAVY
- Yossarian – hlavní postava, kapitán letectva, která vlivem válečné mašinerie přichází o veškeré ideály. Je typickým příkladem tzv. deziluzivní postavy. Je to trochu klaun a trochu blázen.
- Plukovník Cathcart – nekompromisní velitel letky
- Další vojáci a důstojníci – jejich jména uvozují jednotlivé kapitoly knihy – kapitán Black, desátník Whitcomb
ČAS A PROSTOR
- ostrov Pianola ve Středozemním moři
- období 2. světové války
DĚJ
Yossarian slouží u vojenské letky ve Středozemním moři. Povinný počet letů se stále zvyšuje, kamarádi umírají jeden za druhým a jemu je jasné, že jedinou šancí na únik před smrtí je útěk. Dezertuje a odchází za vidinou švédských blonďatých krásek, které metaforicky zosobňují vše, co je vojáku ve válečných podmínkách nedosažitelné. Válečný svět je představen jako absurdní scéna zaplněná bezbranými individui, která se snaží najít důstojný způsob, jak přežít její nepochopitelné zákonitosti. Ty zastupuje především nesmyslná Hlava XXII, vojenský zákon umožňující uvolnit vojáka ze služby z důvodu psychické poruchy. Zároveň se v něm praví, že pokud si dotyčný svou chorobu uvědomuje, je to důkaz, že ničím netrpí a je zcela zdráv. Absurdnost paragrafu staví proti sobě vojáka a jeho nadřízenou instituci, zobrazující v přeneseném pojetí model světa a bezmocnost individua v něm. Člověk se přestává v bludišti restrikcí orientovat a také na to záměrně rezignuje. Román vrcholí Yossarianovou poutí zničeným a na kolena poraženým Římem, při níž si uvědomuje devastační dopad války na lidské hodnoty a individualitu vůbec a uzavírá sám pro sebe mír jako formu protestu.
KOMPOZICE
- vylíčení mnoha absurdních situací
- časové roviny příběhu se složitě prolínají, k jeho soudružnosti proto slouží postava Yossariana
- jednotlivé kapitoly jsou uvozovány jmény vojáků a důstojníků – vytváří se tak mozaika událostí s různými aktéry v popředí
JAZYK A STYL
- vynikající vyprávění
- smysl pro psychologii postav a jejich charakteristiku pomocí drobných každodenních úkonů, rituálů, typických projevů chování
- líčení hrdinů s neskrývanou ironií a satirou
- humor místy až morbidní, situační komika vyrůstá z naturalistického pojetí dějů
- napětí je dosaženo balancováním na hraně absurdní grotesknosti a smrtelné vážnosti v pojetí látky
OKOLNOSTI VZNIKU DÍLA
- pojetí války i u dalších autorů
- Hlava XXII byla dobovou kritikou často odsuzována, protože Heller zobrazil hlavního hrdinu jako člověka, který se snaží si primárně zachránit svou kůži bez ohledu na obranu vlasti
- nařčení z protiamerických postojů
VLIV DÍLA
- časté srovnávání Hlavy XXII s Haškovými o řadu let staršími Osudy dobrého vojáka Švejka
- na obdobném tématu stojí populární americký seriál M.A.S.H. z prostředí korejské války, který se Hlavě XXII blíží motivem paragrafu osvobozující blázny z armády i stylem humoru jako takovým
HLAVNÍ MYŠLENKA
Ukázat absurdnost války a zesměšnit její principy.
Román byl zfilmován M. Nicholsem roku 1969.
První vydání u nás v roce 1964 – kultovní kniha, okamžitá obliba u čtenářů, která trvá dodnes.
V anglicky mluvících zemích se výraz „Catch – 22“ stal už dávno slovníkovým heslem, označujícím neřešitelnou, absurdní situaci, ze které není úniku, protože se v ní navzájem blokují (nejméně) dvě neslučitelné podmínky.
