Kniha: Hobit
Autor: John Ronald Reuel Tolkien
Přidal(a): RP
John Ronald Reuel Tolkien (1892-1973)
–britský spisovatel, profesor anglického jazyka a literatury na univerzitě v Oxfordu
– význačný jazykovědec, znalec staré angličtiny a severštiny
– spolu s nejbližším přítelem C. S. Lewisem (Letopisy Narnie) byl členem literárního diskusního klubu Inklings („Tušitelé“ nebo „Inkousťata“)
– v roce 1972 obdržel od královny Alžběty II. Řád britského impéria
– považován za stěžejního autora fantasy literatury
dílo: Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky (1937) – viz. níže
trilogie Pán prstenů (1954-1955) – obsahuje díly Společenstvo prstenu, Dvě věže a Návrat krále, seznamuje s životem v smyšlené Středozemi, magický protiklad konzumní společnosti a uspěchaného světa, kromě dětí tato trilogie zaujala i dospělé, po vydání v Anglii byla nejčastěji pirátsky kopírovaným čtením na amerických univerzitách
Silmarillion (1977) – mytologický cyklus legend, líčící stvoření vesmíru a vybudování známého světa, Tolkien nazývá Středozem
Mnozí literární kritici označují Tolkienovy knihy za literární brak, přesto byl Pán prstenů v několika anketách na konci 20. století vyhlášen knihou století a inspiroval nejen filmaře (Peter Jackson), ale i hudebníky (např. Led Zeppelin, Enya) a mnoho daších.
Fantasy literatura – epická hrdinská fantastika, odehrává se v imaginárních světech nebo v dávné minulosti. Čerpá z mytologie, bájí, hrdinského eposu. Hlavním motivem je zápas dobra se zlem s prvky magie. Důležitým prvkem je často nevysvětlitelný nadpřirozený úkaz či projev magie – to fantasy odlišuje od sci-fi. Za předchůdce a zakladatele se považují H. Z. Haggard, Robert Erwin Howard (Conan Barbar), Howard Phillips Lovecraft, J. R. R. Tolkien. K současným autorům se řadí například T. Pratchett (Úžasná zeměplocha) či Douglas Adams (Stopařův průvodce po galaxii).
V anglosaské oblasti se objevují pokusy o „emancipaci fantasy“ – autoři chtějí, aby byla brána jako rovnocenný partner „vysoké“ literatury (tkz. mainstreamu). Přestože fantasy knihy jsou často bestsellery, kritika se jimi zabývá jen okrajově, neudělují se jim prestižní literární ceny, bývají označovány jako ne příliš kvalitní literatura nebo literatura pro děti.
Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky
Charakteristika díla:
Tento román proslavil oxfordského profesora, angličana J. R. R. Tolkiena a stal se jedním z významných děl fantasy literatury.
snová novoromantická fantazie, vyprávějící o fantastickém světě hobitů – nenápadných lidiček milujících mír, veselí a dobré bydlo, žijících v podzemních norách v rozsáhlé oblasti zvané Středozem
Obsah díla:
Hobit Bilbo Pytlík se společně s čarodějem Gandalfem a třinácti trpaslíky vydává získat poklad jejich předků, který ukradl drak Šmak. Na dobrodružné cestě přemůžou zlé obry, jsou napadeni a zajati skřety. S Gandalfovou pomocí se trpaslíkům podaří utéct, Bilbo se však při útěku ztratí ve skřetích tunelech, kde najde kovový prsten. V jeskyni se setká se šišlajícím tvorem Glumem, jemuž prsten patřil. S pomocí prstenu (kdo jej nosí je neviditelný) se Bilbo dostane z jeskyně ven. Po setkání s Gandalfem a trpaslíky uniknou zlým vlkům. Kožoměnec Medděd jim pomáhá na začátku nebezpečné cesty do Temného hvozdu, na jehož okraji je opouští čaroděj Gandalf. Poté, co díky Bilbovi a prstenu vyváznou ze zajetí pavouků a uniknou z vězení krále lesních elfů, se dostanou do Jezerního města (Esgaroth). Odtud vyplují na sever, kde v Hoře hlídá rudozlatý drak Šmak jejich poklad. Bilbo je trpaslíky vyslán, aby prozkoumal Horu, v níž drak sídlí. Díky prstenu se mu podaří odnést z drakovy jeskyně drahokam Arcikam a utéct. Drak je rozzuřen a chce zničit blízké město Jezerních lidí Esgaroth. Brzy je ale zabit lukem jednoho z Jezerních lidí (Bardem lučišníkem). Ti se pak společně s elfy vydávají do Hory pro poklad. Trpaslíci, kteří jsou stále v Hoře, se nechtějí s elfy a jezerními lidmi o poklad dělit. Nakonec jsou nuceni se dohodnout, aby společně odrazili útok skřetů a divokých vlků, kteří je napadnou. Dojde k bitvě, kterou vyhrají až s pomocí orlů a Medděda. Poklad je rozdělen mezi trpaslíky, hobita, elfy a Jezerní lidi.
Po návratu domů Bilbo „své zlato a stříbro utratil většinou na dárky, jak užitečné, tak výstřední… Kouzelný prsten zůstal jeho velkým tajemstvím, poněvadž si jej navlékal hlavně tehdy, když k němu přišla nějaká nepříjemná návštěva. Dal se na psaní poezie a s oblibou navštěvoval;… a třebaže málokdo věřil jeho vyprávění, zůstal velice šťastný až do konce svých dní, dožil se jich neobyčejně mnoho.“ (citace)
Dobrodružství končí jednoho podzimního večera, kdy chce začít Bilbo psát paměti a navštíví jej Gandalf s jedním z trpaslíků.
Struktura díla:
Hlavním motivem knihy je zápas dobra a zla. Inspirací byla autorovi starogermánská a keltská mytologie, kterou dobře znal. Pro fiktivní zemi, v níž se děj knih odehrává, vymýšlí autor její vlastní historii, mapy, kroniky, jazyk a nechává v ní žít kromě lidí i další různé bytosti: např. hobity, dále elfy, při jejichž vytvoření se inspiroval v severské a staroirské literatuře, trpaslíky a mnoho dalších bytostí.
Prozaické vyprávění bývá proloženo verši (ve verších jsou např. písně elfů, hádanky, které si dává hobit Bilbo s Glumem atd.).
Motiv prstenu, který Bilbo nalezl v Glumově jeskyni, se objevuje v následující trilogii Pán prstenů, kde se stává nástrojem zla.
