Kniha: Hospoda Na mýtince
Autor: Z. Svěrák a L. Smoljak
Přidal(a): justýna
AUTOŘI:
Zdeněk Svěrák (* 28. března 1936 Praha)
- Český humorista, dramatik,scenárista, textař a herec. Úzce spolupracoval s Ladislavem Smoljakem (v divadle Járy Cimrmana, v 70. – 80. letech i jako filmový scenárista), se svým synem Janem (ve filmu od 90. let) a s hudebním skladatelem Jaroslavem Uhlířem (na písních pro děti a hudbě ke svým filmům). Je držitelem dvou cen Český lev za scénář k filmům Kolja a Vratné lahve. Jeho filmu Kolja (scénář a herec) byla dne 24. března 1997 udělena cena americké filmové akademie Oscar za nejlepší zahraniční film roku 1996. Pedagog češtiny a literatury.
Ladislav Smoljak (9. prosince 1931 Praha – 6. června 2010 Kladno)
- Filmový i divadelní režisér, scenárista a herec. Úzce spolupracoval se Zdeňkem Svěrákem, se kterým psal pro Divadlo Járy Cimrmana hry o českém fiktivním géniovi Járovi Cimrmanovi. Pedagog matematiky a fyziky.
ZAŘAZENÍ DO LITERÁRNÍHO KONTEXTU:
Divadlo a drama po roce 1945:
50. léta
- Jan Drda – Hrátky s čertem – budovatelská dramata – stejné jako poezie a próza, tendenčnost, černobílé vidění, cílem je vychovávat diváky, kolektivizace,…
- Pavel Kohout – Taková láska
60. léta
- uvolnění ve společnosti- lyrická dramata
- Čechov (není důležitý děj, ale pocity)
- F. Hrubín – Srpnová neděle (na plovárně, různé postavy), Kráska a zvíře
- Milan Kundera – Majitelé klíčů, Ptákovina
- divadla malých forem a studiové scény – nahrazují klasická divadla (Praha, Brno, Liberec),navazují na avantgardu (V+W)
- Divadlo Na zábradlí – vzniká na počátku 60. let v Praze – „nehotové divadlo“ – nejdůležitější forma autorského divadla – představení vzniká před samotným divákem = text – apeallové divadlo – pořady vzpomínek, písniček a komentářů – Kdyby tisíc klarinetů – nejznámější hra
- Divadlo na provázku – dnes Husa na provázku – Brno, 1967 – hodně známých – B. Polívka, M. Donutil, J. Pecha- Milan Unde – dramatik, Balada pro banditu
- Semafor – hudebně-zábavné pražské divadlo – 1959 ho založil Jiří Suchý = sedm malých forem – formy využívané divadlem – kabaretně koncipované hry se zpěvy – Suchý + Šlitr – novou formou se snažili přiblížit kabarety, písničky atd. – J. Grossmann + M. Šimek – M. Horníček, J. Dvořák – navazovalo na divadlo V+W – hravost, experimenty – dnes Suchý + Molavcová – Zuzana je sama doma (1960), Návštěvní den I.-III. (1969-1971), Kytice (1972)
- Divadlo Járy Cimrmana – jméno postavy poprvé v rozhlasovém pořadu Vinárna U pavouka – založeno 1967, Žižkov – Jiří Šebánek, Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Karel Velebný (kořeny ve Vinárně U pavouka) – fiktivní postava českého všeuměla, samouka, zneuznaného génia (vědce, umělce, vynálezce) – základem je inteligentní mystifikace – projev českého postmodernismu – inteligentní humor – srozumitelný, pochopitelný pro všechny – improvizace, parodie, způsob hereckého podání-civilní, záměrně neprofesionální (Svěrák „demonstrátor“), pouze muži jako herci (hrají i ženské postavy) – zdroje – mystifikační humor Haška, postupy a poetika V+W, dadaismus, poetismus, postmodernismus – hry mají dvě části – vědecký seminář (přednáška), který rozebírá Cimrmanův život a dílo + vlastní hru – Akt, Vyšetřování ztráty třídní knihy, Hospoda na mýtince, Vražda v salóním kupé, Němý Bobeš, Dlouhý,Široký a Krátkozraký, Posel z Liptákova, Lijovec, Dobytí severního pólu, Záskok, Švestka, Afrika, České nebe
70. a 80. léta
- období normalizace
- situační komedie + hry s historickou tematikou
- upravování literárních předloh (adaptace)
- rozvoj televizních her
- „bytové“ divadlo = neoficiální – nemohli se hrát jinde než v bytech – Vlasta Chramostová – 1976 přednesla ve svém bytě básně J. Seiferta (k jeho 75. narozeninám) – začátek neoficiálního divadla
- studiové scény – malá divadla – Studio Y – Liberec – divadlo Sklep – vzniklo na konci 70. let – experimentální – ohlas u mladých diváků – Tomáš Hanák, Tomáš Vorel, David Vávra, Milan Steindler – scéna českého divadelního postmodernismu – později se spojilo s dalšími divadelními soubory (80. léta) – Pražská pětka (divadlo, film) – Kopytem sem, kopytem tam (1988), Pražská pětka (1987), Kouř
90. léta
- uvádí se i zakázaní dramatici (Kohout, Kundera,…) – cizí náměty – rozvoj
Teorie dramatu
- Aristoteles (antika) – Poetika – teoretické základy dramatu – zásada trojí jednoty (místa, času, děje)
- teorie katarze – při sledování děje probíhá mravní očista diváka
- kompozice – expozice (úvod), kolize (zápletka), krize (vrcholí zápletka), peripetie (náhlý obrat), katastrofa (vyřešení)
- Pozn. Kdo je vlastně Jára Cimrman – nic, fikce, smyšlená postava, jeho jméno poprvé zaznělo 16.9.1966 ve virtuální neal. Vinárně U pavouka. : řidič parního válce z národního podniku stavby silnic a železnic v H. Králové a lidový umělec, naivní sochař-samouk. Jeho existenci usvědčuje truhla v liptákovské chalupě.
ROZBOR DÍLA :HOSPODA NA MÝTINCE
- premiéra v Malostranské besedě v Praze 1969
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA DÍLA:
- Literární druh: drama
- Literární žánr: opereta (hra se zpěvy)
- Literární směr: poválečné divadlo, dramatická tvorba po roce 1945
Téma:
- jako většina jejich představení sestává Hospoda Na mýtince ze dvou částí – série odborných referátů, týkajících se života a díla Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla-z úryvku z Cimrmanovy operety Proso.
Motiv:
- odlehčení od běžného života
Jazyk:
- v předehře se vyskytuje: spisovný jazyk, vědecké termíny/odborné názvy, vytříbenost jazyka
- hl. dějství: nespisovný/hovorový jazyk, vulgarismy, dvojsmysly, vady řeči (v záskoku)
Jazyk. prostředky:
- nesmyslné výrazy- dadaismus, poetismus, nadsázka, komika
Vypravěč:
- není
Kompozice:
- 1. část – vědecká přednáška, referáty
- 2. část- výstupy, repliky, scénické poznámky, dialogy
PROSTOR A ČAS
- dílo se odehrává na stále na jednom místě – hospoda s jedním stolem uprostřed lesa (dědeček hostinského nechtěl, aby mu tam chodili lidi)
- konec 19. století
POSTAVY:
- Hostinský (Zdeněk Svěrák)
- hrabě Ferdinand von Zeppelin – havaroval se vzducholodí (Miloň Čepelka)
- Vězeň Kulhánek – vězněn 20 let (Ladislav Smoljak)
- Inspektor Trachta – sedí u hospody 15 let, odvedl si Zeppelina (G. Rumlena)
- Fiktivní vnučka Růženka
OBSAH DÍLA:
- Pro děj je u tohoto představení klíčový jeden z referátů-Umělecká loupež. Jeho obsahem je fakt, že původně sedmihodinová opereta Proso jako celek byla rozkradena uměleckou komisí složenou z předních operetních tvůrců- Franze Lehára, Johanna Strausse nebo Oskara Nedbala.Címrman totiž zaslal tuto operetu nedoporučeně do Vídně do operetní soutěže.
Děj:
- Vlastní děj operety se odehrává v hospodě Na mýtince, která je umístěna na odlehlém místě v lesích (původní majitel si nepřál, aby mu tam chodili lidi). Do hospody postupně dorazí Hrabě Ferdinand von Zeppelin, jemuž náhodný výstřel zničí vzducholoď, a uprchlý vězeň Kulhánek. Oba se zamilují do fiktivní vnučky hostinského Růženky (ta v operetě nevystupuje a vlastně ani neexistuje) . Děj vrcholí ve chvíli, kdy se z figuríny nehnutě sedící u jednoho stolu již 20 let vyklube inspektor Trachta, který zatýká hrabě Von zeppelina- který se ve skutečnosti jmenuje Miklos Gocs. Kvůli kterému vězeň Kulhánek seděl téměř 20 let nevinně.
PROČ JE DÍLO TAK OBLÍBENÉ:
- Vzhledem k tomu , že to bylo jediné divadlo, které i po státním převratu neztratilo diváky, tak si myslím, že vnímání bylo pozitivní.
- Dnes jedno z nejoblíbenějších divadel.
- Dokonalá mystifikace a ohromující genialita Cimrmana, vytváření jakési fiktivní pseudovědy
- Příbuznost studentské recesi, hra s nesmyslem, určitá intelektuální náročnost
- Důležité-humor je okouzlující, dojemný, lidský…
- Způsob hereckého podání- civilní, až někdy záměrně neprofesionální, bez trapného přehrávání – Svěrák bývá demonstrátorem – herec je tam proto, aby lépe , názorněji a důkladněji přiblížil divákům předmět svého vyprávění. S tím souvisejí i přednášky
- Obyčejné a všední skutečnosti jsou přiblížený jako zásadní jevy
- Absurdita, improvizace a parodování.
INSPIRACE LITERÁRNÍM DÍLEM:
- V roce 1997 byl pořízen divadelní záznam.
