Jméno práce: Jaký je význam temperamentu pro mou práci
Slohový útvar: Úvaha
Přidal(a): Pavlascorp
Jaký je význam temperamentu pro Vaši práci
Temperament je souhrn duševních vlastností osobnosti, které určují průběh, dynamiku celého prožívání a chování osobností. Určuje, jak člověk prožívá nebo projevuje svoje city, a jak je vnímá. Vlastnosti temperamentu jsou vrozené a dají se nejméně ovlivnit prostředím a výchovou.
Pro práci kuchaře je rozhodně nejdůležitější schopnost dobře zvládat stres, protože pracuje v neustálém stresu. Je to zapříčiněno hlavně tím, že zákazníci v restauraci neradi čekají na objednané jídlo a tak, pokud se v jednu chvíli sejde větší množství objednávek, je tuto situaci velmi nesnadné zvládnout. Vedle časové náročnosti jsou ještě další faktory, které zvyšují stres. Není žádný prostor pro chyby nebo omyly a v kuchyni bývá často vysoká teplota, což na únavě a stresu dost přidává. Stres nejlépe zvládá flegmatik, který je klidný, trpělivý a v každé situaci se dokáže ovládnout.
Další důležitou vlastností dobrého kuchaře je kreativita. Schopnost neustále vymýšlet nové postupy a recepty určitě každý majitel restaurace ve svém podniku uvítá, protože podnikání v hostinské činnosti je velmi konkurenční prostředí a pokud neustále nepřicházíte s novými nápady, nemáte šanci na úspěch. Kreativní typ je sangvinik, kterému stereotyp a jednotvárnost nevyhovuje a lehce se přizpůsobuje novým věcem. Sangvinik je také velice živý, pohyblivý a optimistický, což se pro tuto profesi také hodí.
Za svého působení po třebíčských restauracích jsem ale v kuchyních potkával spíš osoby, které na mě působili spíš jako cholerici. Většinou to byli výbušné, konfliktní, podrážděné, prudké typy. To se ale také dá přičítat věčnému stresu v této profesi. Pokud se totiž se stresem nedokážete správně vyrovnat, stane se z vás dřív nebo později klubko nervů, které při sebemenším podnětu agresivně vybuchuje. Myslím, ale že i cholerik má v kuchyni své místo. Například na pozici šéfkuchaře, kde je potřeba silný, prudký typ, který se nebojí konfliktu a dokáže svůj tým rychle a efektivně srovnat a vést. Rozhodně ale není jednoduché s takovýmto člověkem pracovat a někdy to vyžaduje velkou dávku sebezapření.
Kdo se do kuchyně rozhodně nehodí, je melancholik. Je nevyrovnaný, není sebevědomý, je příliš citlivý a zranitelný. Také je nespolečenský a není komunikativní a komunikace je v tomto zaměstnání velmi důležitá a to jak s kolegy v kuchyni, tak se servisem.
Když jsem přemýšlel nad tím, ke kterému typu bych zařadil sám sebe, zjistil jsem, že na sobě nacházím od každého typu něco. Myslím si, že v práci jsem už poměrně flegmatický, neboť už jsem na většinu situací zvyklý, ale pořád se najdou věci, které mě dokáží rozčílit do nepříčetnosti. Myslím si, že jsem dostatečně komunikativní a taky poměrně optimistický. Těžké pracovní situace se snažím řešit s humorem a vlastně humor používám jako obranu proti těžkým situacím i v běžném životě. Na druhou stranu mezi moje vlastnosti rozhodně nepatří trpělivost, také se občas těžko vyrovnávám s novým prostředím. Někdy u sebe pozoruji, že se mi příliš nedaří navazovat nové kontakty. Nicméně práce v neustálém stresu mě už dost unavuje a tak přemýšlím o změně profese.
Hodnocení: 2 = chvalitebně
