Jana Eyrová – rozbor díla k maturitě (2)

rozbor-díla

 

Kniha: Jana Eyrová

Autor: Charlotte Brontëová

Přidal(a): Barb

 

 

Autor: Charlotte Brontëová

Byla anglická spisovatelka, třetí nejstarší z pěti sester Brontëových. Její romány se, stejně jako romány jejích sester, počítají ke klasickým dílům anglické literatury.

Charlotte se narodila roku 1816 v Thorntonu u Bradfordu do rodiny kněze. Její dvě mladší sestry Emily a Anne byly také spisovatelky. Spolu se sestrami byla v dětství poslána do dívčí školy, která neblaze ovlivnila její zdraví a zároveň jí byla inspirací pro část románu Jana Eyrová. Poté se tedy vrátila domů a spolu se sestrami a bratrem začali psát povídky a básně. Charlotte pracovala jako učitelka a guvernantka v mnoha rodinách v Yorkshiru a také se pokusila o práci v penzionátu a všechny tyto zkušenosti zúročila ve svých románech. Poté zemřeli všichni Charlottini sourozenci a ona zůstala sama s otcem. Zemřela rok po své svatbě, nejspíše na tuberkulózu.

 

Začlenění knihy do kontextu autorovy tvorby, okolnosti vzniku, další díla

Jako své první dílo publikovala Charlotte novelu Zelený skřítek. Poté společně se svými sestrami vydala básnickou sbírku, té se však prodaly jen 2 výtisky, přesto se sestry nenechaly odradit a Charlotte poté pod pseudonymem Currer Bell vydává mimořádně úspěšnou Janu Eyrovou. Ta jí přináší takovou slávu, že se ke knize hlásí pod svým vlastním jménem a následně vydává knihu Shirley. Charlotte se stala slavnou a pohybovala se ve vysokých londýnských kruzích. Dalším románem pro dívky a ženy je Villette, který je složený ze dvou částí. A jako poslední kniha je vydán Profesor, kterého sice napsala již před Janou Eyrovou, ale je publikován až po Charlottině smrti. Všechny její romány byly přeloženy do češtiny.

 

Období vzniku, směr, podobná díla

Spojnicí mezi druhou generací anglických romantiků a představiteli pozdního anglického romantismu tvoří dílo sester Brontëových. Charlotte Brontëová se celosvětově proslavila románem Jana Eyrová. Román je na tehdejší poměry velice pokrokový, protože nekopíruje pouze zásady romantismu, ale objevují se v něm i nové, realistické prvky a motivy.

Romantismus je široké umělecké hnutí především první poloviny 19. století, v romantických dílech obraznost a citovost převládala nad rozumovostí. Romantismus odrážel prohlubování protikladů mezi individuem a společností, ideálem a skutečností, uměním a životem. Základem směru je touha po svobodě, pocit osamocení, odcizenosti, cynismus. Romantismus v překladu znamená ‚sen o skutečnosti‘, díla jsou zaměřena buď do minulosti nebo do budoucnosti.

Realismus – principem je pravdivost a věrnost skutečnosti, realismus se neuchyluje do minulosti. Sleduje člověka a jeho vztahy. Můžeme ho považovat za doprovodnou část romantismus, ale také za jeho protiklad, dlouho existovali vedle sebe. Je to metoda založena na všestranném studiu života společnosti a nitra člověka. Pravdivě zobrazuje skutečnost, ale nekopíruje ji, podstatou je objektivní přístup ke společnosti.

Společnost doby, ve které Charlotte žila

  • Období mezi dvěma revolucemi (1789-Francouzská, 1848-evropská), nebyly splněny očekávání, došlo k neúspěšným revoltám, pocit nespokojenosti a buřičství.

 

Autoři doby:

ROMANTISMUS

  • Emily Bronteova – Na Větrné hůrce – symbolické pojetí severoanglické přírody se slučuje s baladickým, „goticky“ tajuplným a mnohdy až surrealisticky snovým příběhem.
  • George Gordon Byron – Childe Haroldova pouť
  • Percy Bysshe Shelley – Odpoutaný Prometheus
  • Walter Scott – Ivanhoe
  • Victor Hugo – Chrám Matky Boží v Paríži
  • Bratři Grimmové
  • Alexander Sergejevič Puškin – E. Oněgin, Piková dáma, Boris Godunov, Kapitánská dcerka
  • Michail Jurjevič Lermontov – Démon, Hrdina naší doby
  • ČR- Mácha, Erben, Tyl

 

REALISMUS

 

Rozbor díla: Jana Eyrová 

Celková charakteristika

Jana Eyrová je román, který vydala v roce 1847 pod pseudonymem Currer Bell a který líčí dramatické vztahy neurozené hrdinky k byronovsky hrdému a tajemnému šlechtici. Spisovatelka se zde velmi zosobňuje s hlavní hrdinkou Janou.

Román je svým příběhem i myšlením postav typický pro romantismus – Edward  i Jana byli “nehezcí”, ale citliví a vzdělaní. Bohaté slečny byly zase krásné, ale hloupé a prahly po penězích, stejně tak tomu je i u namyšlených pánů. Dalším důkazem toho, že se jedná o romantické dílo je dobře viditelná autobiografičnost, úvahy a protiklady. Na tehdejší poměry je tato kniha velmi pokroková, nekopíruje pouze zásady romantismu, ale objevují se v ní i nové, realistické motivy a prvky nebo mnohá přirovnání a metafory. Sama autorka v některých částech románu oslovuje čtenáře a komunikuje s ním.

Děj je zasazený do domu, v němž vládnou nevysvětlitelná tajemství, a do jeho pochmurného okolí. Román nesvědčí jen o historii citů a vášní, ale je i velkolepým obrazem jejich osvobození od předsudků. Ukazuje portrét ženy viktoriánské doby, která chce svobodně rozhodovat o svém osudu, tato vnitřní síla a odhodlání jí nakonec pomohou zvítězit nad všemi nástrahami a dovedou ji ke štěstí.

 

Obsah

Místo a doba:

  • 30. léta 19. století, internátní škola v Lowoodu, panství Thornfield
  • V době viktoriánské na anglických velkostatcích.

 

Děj:

Jana Eyrová ještě jako malá holčička ztratila rodiče a jedinou příbuznou byla paní Reedová, která slíbila svému manželovi – bratrovi Janiny matky – než zemřel, že se o malou Janu postará a nechá ji žít ve svém panství na Gatesheadu. Sama už měla tři děti – dvě děvčátka a jednoho chlapce. Ať Jana dělala cokoli, nikdy se to tetě nelíbilo a nikdy se jí nezavděčila. Její děti Janu šikanovaly, děvčátka jí opovrhovala a Janu trápila nejen duševně, ale i fyzicky. Leckdy ji uhodila, když se nikdo nedíval, brala jí její oblíbené věci, žalovala a donášela. Jednoho dne to Jana nevydržela, a když jí Jan sebral i oblíbenou knihu a uhodil ji, vrhla se na něho. Přivolaná teta vzala Janu a odvedla ji do pokoje svého zemřelého manžela, kde Janu na noc zamkla. Pro Janu byl pokoj plný děsu a strachu, měla hrůzu ze tmy a zdálo se jí, že tam je duch mrtvého pana Reeda. Zhroutila se a omdlela. Našla ji služebná a hned byl přivolán lékař. Teta Reedová se po této zkušenosti rozhodla, že Janu pošle do nějaké vzdálené školy, aby se jí navždy zbavila. Jakmile se malá Jana z nervového zhroucení uzdravila, poslali ji do školy v Lowoodu.

Tady měly dívky velmi přísný režim a byly i fyzicky trestány. Vedoucí školy na dívkách velmi šetřil, dostávaly malé porce, strádaly zimou, neboť jim málo topil a měly nedostatečné oblečení. Každé ráno se myly ve studené vodě a vlasy musely mít staženy úhledně do drdolu. Každé odpoledne trávily povinně hodinu na zahradě, a to i v nejnevlídnějším a nejhorším počasí. Jana si našla kamarádku Helenu, která byla chytrá a hodná. Věřila v Boha a dodávala Janě sílu, aby vůbec zvládla utrpení ve škole. Na Helenu si však zasedly všechny učitelky vyjma ředitelky, která ji měla naopak ráda. Helena si nikdy nepostěžovala. Náročné hodiny ve škole, všudypřítomná zima a odpoledne trávená v mrazivé zahradě přispěly k tomu, že se ve škole rozmohly nemoci. Na jednu z nich Helena umírá.

Jana jako jedna z mála přečkala zlé časy, a dokonce se na dva roky stala učitelkou. Po dvou letech si podala inzerát a ozvala se jí paní Fairfaxová ze šlechtického sídla v Thornfieldu.

Osmnáctiletá Jana se tak dostala do rodiny Rochesterů a ujala se malé Adélky. Postupem doby se zamilovala do pana Rochestera a city mladé vychovatelky byly opětovány. V té době se Jana dozvídá, že její teta, paní Reedová, která ji poslala do lowoodské školy a ztratila o ni zájem, umírá a chce Janu ještě na smrtelné posteli vidět. Jana odjíždí a dozví se od ní, že její jediný žijící příbuzný ji před několika lety hledal jako jediného dědice. Když se pak vrátí domů, pan Rochester Janu požádá o ruku. V den svatby se však vyjevila skutečnost, že Rochester je již ženatý. Už 15 let měl za manželku šílenou Španělku, kterou držel pod zámkem na půdě svého domu a která byla zdrojem tajemna a záhadných tajemství.

Nešťastná Jana z Rochesterova sídla uprchla, několik dní bloudila v neznámém kraji a žebrala, až se polomrtvé Jany ujali neznámí lidé – sestry Diana a Mary a jejich bratr, kněz Jan Křtitel (St. John Rivers) – Riversovi. Jana se uzdraví a s těmito lidmi se velice spřátelí. Jan Křtitel ji nabídne práci učitelky v Moortonské škole pro děti, Jana s nadšením přijímá. Jednoho dne se však stane něco nečekaného, Jana se dozvídá, že po strýci zdědila velké jmění a pomocí tohoto dědictví vyjde najevo, že Jana s Riversovi jsou příbuzní, strýček Eyer byl bratrem Janina otce a zároveň také bratrem matky Riversů. Jana peníze spravedlivě přerozdělí mezi své sestřenice a bratrance. Zároveň po ní Jan Rivers chce, ať s ním Jana jako jeho manželka odjede do Indie jako misionářka –systematicky ji učil hinduistánsky- Jana s ním chce jet, ale jen jako jeho sestra. Tohle mezi nimi vyvolá mírný konflikt a aby se Jana definitivně rozhodla, chce ještě jednou vidět milovaného Rochestera, kterého musela proti své vůli opustit. Vrací se tedy do Thornfieldu, kde zjistí, že v domě vypukl požár, který založila Rochesterova žena, a sídlo vyhořelo. Při požáru se Rochesterova žena zabila skokem z terasy. On se snažil zachránit ji, ale přišel přitom o oko, a navíc mu museli amputovat ruku. Nakonec Rochester oslepl téměř úplně a přestěhoval se proto s nejvěrnějšími sluhy do odlehlého domu, kde ho našla Jana a i přes jeho postižení se rozhodla vzít si ho. Postupem času se Rochesterovi začal vracet zrak. Jan Rivers umřel v Indii, sestry Mary a Diana se prodaly.

 

Členění díla a jeho kompozice

  • Kniha se skládá z třiceti sedmi kapitol, na konci knihy jsou vloženy vysvětlivky, v anglickém originále se vyskytuje i doslov. Je to sociálně-psychologický. Dílo je psané chronologicky, nepřeskakuje se zde v čase.

Kontrasty:

  • Krása x ošklivost
  • Chudý (Jana) x bohatý (pan Rochestr)
  • Chytrost, citlivost (Jana a pan Rochestr) x hloupost, namyšlenost (Bohaté slečny)
  • Vzdělanost x nevzdělanost

 

Hlavní myšlenka:

  • Hlavní myšlenkou autorky bylo, přiblížit čtenářům sociální postavení hlavní hrdinky, ale také se pokusila o celkové ztvárnění viktoriánské doby v průběhu celého děje. Svůj zájem věnovala především ženám, jež trápí osamělost, společenská bezvýznamnost a bída, ale posiluje je zároveň, že jsou vzdělané, duševně bohaté a ušlechtilé, a také, že dovedou a vůbec chtějí pracovat.

 

Hlavní postavy a jejich charakteristika

  • Jana Eyrová: V románu můžeme vidět proměnu Jany Eyrové z malého děvčátka v dospělou ženu. V dětství byla velmi utažená a skromná, protože si uvědomovala, že žije v domácnosti svého strýce a je jim přítěží. V ústavě se bouří proti křivdě a nespravedlnosti a umí se postavit na obranu slabších. Je velmi cílevědomá a snaživá, velmi ráda se učí a je ochotná vždy pomoci druhým. Svým způsobem je i tvrdohlavá. Jako učitelka je velmi trpělivá, má porozumění pro své žákyně. Je velmi chápavá a ochotná podat pomocnou ruku kdykoliv. Lidi si získává svojí laskavostí, pokojností, ale i tajemností, která byla okolo ní. Byla malé štíhlé postavy. Tvář měla bledou a vlasy vždy uhlazené a uvázané. Vždy byla upravená, ačkoliv neměla prostředky na to, aby se mohla parádit. Měla hluboké hnědé oči, kterými pronikala jiným do hloubky duše.¨
  • Pan Rochester: člověk, který v životě hodně zkusil a jehož život naučil být tvrdým. Pocházel z bohaté společnosti, v mládí hodně utrácel a žil lehkovážným životem. Až později uměl ocenit takové hodnoty, za kterými se neskrývaly peníze. Uměl být krutý, ale zároveň něžný. O tom, že měl dobré srdce, svědčí i to, že se ujal malého děvčátka jménem Adélka. Byl nešťastný, protože ho donutili ke sňatku se ženou, kterou nemiloval. Nakonec se však dočkal svého štěstí v Janě.
  • Paní Fairfaxová: hospodyně na panství pana Rochestera, inteligentní, milá, zvídavá hospodyně, Janě se stala v jejím osamocení oporou, avšak zpočátku Janě rozmlouvala vztah s panem Rochestrem, bylo to proti konvencím
  • Diana a Mary Riversovy: velice inteligentní slečny, mají zájem o studium, rády učí jak ostatní, tak sebe, ujmou se Jany při jejím bloudění a postarají se o ni
  • Jan Křtitel: místní kněz, je velice vzdělaný a rozumný, miluje své sestry, ale dokáže být velice striktní a přísný, do Jany není zamilován, ale chce si ji vzít, protože je to v jeho zájmu, obětuje svůj život pomoci ostatním, umírá jako misionář v Indii
  • Berta: Berta Antoinetta Mason, žena pana Rochestra, pochází z degenerované rodiny šílenců.
  • Marie Templová: představená loowodské školy, která se Janě stane vzorem a matkou.
  • Adéla Varensová: malá dívka, o kterou se Jana Eyerová starala v domě pana Rochestera.
  • Paní Sára Reedová: pečlivá hospodyně. Domácnost a hospodářství měla pevně v rukou, jen děti se někdy poněkud vymykaly její výchově. Stará se o mladou Janu, kterou nemá ráda. Upřednostňuje pouze své děti Jiřinu, Elišku a Jana.
  • Helena Burnsová: kamarádka z dívčí loowodské školy, tichá, duševně vyspělá, velice inteligentní, Jana se jí velice inspiruje, Helena podléhá tuberkulóze
  • Pan Blocklehurt: tvrdý, přísný, striktní a zlý muž, Janě vezme sen o jejím vysněném domově ve škole, káže o morálních hodnotách a sám podle toho nejedná

 

Forma a literární druh

  • Forma – próza
  • Literární druh – epika
  • Literární žánr – román
  • Literární směr – Próza 1. poloviny 19. století, anglická literatura

 

Rysy románu:

Náboženství:

Skrz román se Jana snaží dosáhnout rovnováhy mezi morální povinností a pozemským štěstím. Ačkoliv se nezdá, že by Jana tíhla k některému z tradičních forem lidového křesťanství, ctí tradiční morálku zejména ve sňatku s mužem, který je již ženatý. Odmítá se stát jeho milenkou. Poslední věta románu, je modlitba za st. John Rivers. Náboženství působí na jejich chování, ale ona se někdy snaží potlačit své pravé já.

 

Genderové vztahy:

Důležité téma v románu je zobrazení patriarchální společnosti. Jsou zde tři hlavní mužské postavy: Brocklehurst, pan Rochester a St. John, kteří se snaží udržet Janu v podřazeném postavení a zabránit jí vyjadřovat své city, myšlenky a pocity. Jana si bere pana Rochestra až si je jistá, že jejich manželství bude rovné.

 

Láska a vášeň

Tvoří hlavní téma románu. Jana Eyerová je milostný příběh. Překážky pro naplnění lásky mezi hlavními hrdiny jsou hlavním dramatickým konfliktem v tomto románu. Nicméně román zkoumá i jiné druhy lásky např. Helen Burns a její nezištná láska ke kamarádce. Vidíme zde také důsledky nedostatku lásky jak ve vztahu Jany a paní Reedové, tak ve směšném manželství mezi panem Rochestrem a jeho ženou. Během práce Charlotte naznačuje, že pokud se život nežije vášnivě, tak se nežije naplno. Nedostatek vášně St. Johna Riverse ostře kontrastuje s panem Rochestrem, který je plný vášně. Jeho zranění při požáru může být bráno jako trest za jeho minulost plnou vášnivých nerozvážností, a jako symbolické zkrocení jeho vášnivé excese.

 

Nezávislost:

Janin vzdor proti paní Reedové je její první aktivní vyhlášení nezávislosti v románu. Helen Burns a miss Tempel jsou prvními osobami, které jí uznávají proto jaká ve skutečnosti je. Rochester miluje Janu pro to jaká je. Vyzná se, že je jeho ideální žena (inteligentní, věrná, milující). Vůbec mu nevadí, že je Jana vychovatelka a tím jeho podřízená a přitom jeho chování kontrastuje s postojem Blanche a Marií Ingram, které vidí Janu pouze jako služebnou a podřízenou. I St John Rivers vidí Janu pouze jako nástroj, který by mu pomohl k uskutečnění svých plánů. Její manželství s Rochestrem je manželství dvou nezávislých osob.

 

Hledání domova a rodiny:

Jana v celém průběhu románu vyhledává místo, které by mohla nazývat svým domovem. Paní Reedová a její děti odmítají Janu uznat jako člena rodiny a poskytnout jí domov plný lásky. Spíše se k ní chovají jako k vetřelci. Jana najde své místo a dočasný domov v internátě, ale je to spíše protiklad domova. Jana se později domnívá, že našla domov na panství pana Rochestera, kde jí k srdci přiroste její svěřenka Adélka. Nakonec svůj pravý domov a lásku nachází v náručí pana Rochestera.

 

Jazyk a styl

  • psáno spisovným jazykem bez hovorových vět
  • Občas se objevuje retrospektivní postup
  • Výskyt francouzských vět
  • Dobře viditelná autobiografičnost, úvahy a protiklady
  • Je prozaické
  • Slova zde nejsou náročná na čtení nebo pochopení
  • Dílo je psáno – ich formou.
  • Přirovnání, metafory; „silnice se vlnila kolem úpatí kopce a mizela v hlubokém průsmyku“, „vítr prudce fičel, hrom bil docela blízko, lítě a temně, blesky se křižovaly takřka bez ustání, déšť se lil proudem“
  • Obsáhlé popisy prostředí, přírody; „modravé vrcholky kopců“
  • Charakterizace postav
  • Oslovení čtenáře „Čtenáři, víš…“

 

Zajímavosti, vlivy, překlady, film

  • Kniha se dočkala okamžitého úspěchu u kritiky i čtenářů, román inspiroval řadu dalších umělců a patří k největším klenotům klasické světové literatury.
  • O jeho významu svědčí i vznik cca 30 filmových, televizních a muzikálových adaptací.
  • nejznámější filmovou adaptací je film z roku 1996 (zcela vypouští druhou polovinu příběhu a rodinu Riversů) a nynější novinkou je film z roku 2011 (zachycuje i druhou polovinu)
  • příběh však podle mého názoru nejpřesněji kopíruje seriál z roku 1983
  • na motiv knihy vznikl i český seriál (1972), představitelkou Jany byla Marta Vančurová
  • kniha byla vydána pod pseudonymem Charlottiným Currer Bell
  • velký obdiv na adresu knihy vyslovil například William Makepeace Thackeary
  • kniha je označována za „Jeden z největších milostných příběhů všech dob.“
error: Stahujte 15 000 materiálů v rámci našeho členství nebo v online kurzech.