Jana Eyrová – rozbor díla k maturitě (3)

 

Kniha: Jana Eyrová

Autor: Charlotte Brontëová

Přidal(a): Silvie

 

 

Autor: Charlotte Bronteövá

• narodila se roku 1816 v Anglii a zemřela 1855
• Byla jednou z 6 dětí, které vychovával po smrti její matky podivínský otec, který byl konzervativním kaplanem
•  byla nejstarší ze třech slavných sester – spisovatelek Brontëových.
• všichni tři žili ve zdech pochmurné fary na yorkshirských vřesovištích a nedostatek skutečného života si od dětství nahrazovaly vymýšlením příběhů
• na svou dobu byla velmi vzdělaná
• byla spolu se svými sestrami poslána do dívčí školy (popsáno v románu Jana Eyerová)
• Nejprve se začala věnovat básním a se svým bratrem Branwellem psala povídky. Po ukončení studia se živila jako učitelka a guvernantka.
• Její sestra Emily Brontëová napsala knihu Na větrné hůrce
• Stejně jako její sestra nejprve psala pod mužským pseudonymem.
• Její první díla kritika označila jako brakové. Charlotte se přesto literární tvorbě dále věnovala a to i po smrti svých sester a bratra, kteří zemřeli na tuberkulózu. Po jejich smrti žila Charlotte spolu se svým otcem
• psala pod pseudonymem Wellesley
• Díky románu Jana Eyrová sklidila veliký úspěch, navštívila Londýn a začala se pohybovat ve vznešenějším prostředí. Spřátelila se s W.M.Thackerayem nebo Elizabeth Gaskell.
• zaujímala kritické stanovisko k aristokraticko-buržoazní společnosti, ale zároveň k ní neodolatelně tíhla. Obdobný rozpor nacházíme i v jejich názorech na náboženství. Ačkoliv ostře kritizovala Anglikánskou církev podléhala někdy anglickému učení natolik, že docela nekriticky odsuzovala všechno katolické a zároveň hledala konečné řešení sociálních protikladů v křesťanské lásce a charitě
• V červnu r. 1854 se provdala za Arthura Bell Nichollse, otcova vikláře.
• Její úmrtní list označuje za příčinu smrti tuberkulózu. Je také možné, že zemřela na Tifus

Romány:

• Jana Éterová, Shirley, VilletteProfesor (publikováno posmrtně)

Básně:

• Currela, Ellise a Actona BElla (společná sbírka básní sester Brontëových)

 

REALISMUS

• Realismus pod drobnohledem – nejedná se o pouhý směr, jde o tendenci. Již od počátku se jedná o vztah autora k realitě. Teprve v období renesance lze konstatovat, že realistické tendence již dominovaly. Byl znovu uplatněn Aristetolův princip „umění jako věrné nápodoby skutečnosti“. Budeme-li sledovat vývojovou linii realistických tendencí, dojdeme až do 19 stol., které dle soudobých názorů přivedlo realismus do krajních mezí. Umělec již nebyl svázán dobovými konvencemi, nebyl ovlivňován náboženskými dogmaty, byl potlačen vliv romantické rozervanosti. Velice příhodné je konstatování, které připomíná, že v realismu se vlastně jedná o ztrátu lidských iluzí.
• Příčiny vzniku realismu: týká se to zejména pozitivní filozofie. Pozitivismus- směr uznávající poznatky věd za jediné skutečné poznání. Pozitivismus tedy redukuje filozofii jen na oblast jevů a jen s těmi pracuje. Dialektický materialismus a Historický materialismus. Lipidárně řečeno „Jak lidé žijí tak také myslí.“
• Charakteristické rysy literárního realismu 19. stol – principem je pravdivost a věrnost skutečnosti. Skutečnost by měla být zachycená v celé své komplexnosti a složitosti, můžeme tedy hovořit o objektivitě uměleckého díla. Realismus se nikdy neuchyluje do minulosti, a když ano tak proto, že hledá mezi dobami dávnými a soudobými. I když má realismus ve vínku snahu o pravdivost, skutečnost trpně nekopíruje.
• Kritický realismus– spisovatelé kritického realismu tedy záměrně zobrazovali střízlivou skutečnost plnou sociálních konfliktů, sledovali člověka i s jeho vztahy k okolí, analyzovali poměry ve společnosti, ukazovaly determinaci lidské psychiky prostředím, v němž člověk žil.

 

Rozbor díla: JANA EYROVÁ

• Jana Eyrová je román anglické spisovatelky Charlotte Brontëové, který vydala v roce 1847 pod pseudonymem Currer Bell.
• Spisovatelka se zde velmi zosobňuje s hlavní hrdinkou Janou. Román je svým příběhem i myšlením postav typický pro romantismus – Edward  i Jana byli “nehezcí”, ale citliví a vzdlaní.

Bohaté slečny byly zase krásné, ale hloupé a prahly po penězích, stejně tak tomu je i u namyšlených pánů. Dalším důkazem toho, že se jedná o romantické dílo je dobře viditelná autobiografičnost, úvahy a protiklady.Na tehdejší poměry je tato kniha velmi pokroková, nekopíruje pouze zásady romantismu, ael objevují se v ní i nové, realistické motivy a prvky nebo mnohá přirovnání a metafory. Sama autorka v některých částech románu oslovuje čtenáře a komunikuje s ním.

Kniha se dočkala okamžitého úspěchu u kritiky i čtenářů, velký  Román inspiroval řadu dalších umělců a patří k největším klenotům klasické světové literatury. O jeho významu svědčí i vznik cca 30 filmových, televizních a muzikálových adaptací.

Děj je zasazený do domu, v němž vládnou nevysvětlitelná tajemství, a do jeho pochmurného okolí. Román nesvědčí jen o historii citů a vášní, ale je i velkolepým obrazem jejich osvobození od předsudků. Ukazuje portrét ženy viktoriánské doby, která chce svobodně rozhodovat o svém osudu, tato vnitřní síla a odhodlání jí nakonec pomohou zvítězit nad všemi nástrahami a dovedou ji ke štěstí.

 

Místo a čas děje:

• 30. léta 19. století, internátní škola v Lowoodu, panství Thornfield

 

Žánr:

• sociálně-psychologický román (psáno prózou, spisovný jazyk)

 

Styl psaní

• literární druh: epika  Žánr: román Děj a místo: odehrává se v době viktoriánské na anglických velkostatcích

 

Styl a jazyk díla:

• psáno spisovným jazykem bez hovorových vět.
• Občas se objevuje retrospektivní postup
• Výskyt francouzských vět
• Dobře viditelná autobiografičnost, úvahy a protiklady
• Je prozaické.
• Slova zde nejsou náročná na čtení nebo pochopení.
• Dílo je psáno – ich formou.
• Přirovnání, metafory.

 

Kompozice:

• Dílo je psané chronologicky, nepřeskakuje se zde v čase.
• Kniha se skládá z třiceti sedmi kapitol, na konci knihy jsou vloženy vysvětlivky.
• Román Jana Eyrová byl napsán roku 1847, tudíž v období vrcholného realismu.

 

Kontrasty:

• Krása x ošklivost
• Chudý (Jana) x bohatý (pan Rochestr)
• Chytrost, citlivost (Jana a pan Rochestr) x hloupost, namyšlenost (Bohaté slečny)
• Vzdělanost x nevzdělanost

 

Hlavní myšlenka:

Hlavní myšlenkou autorky bylo, přiblížit čtenářům sociální postavení hlavní hrdinky, ale také se pokusila o celkové ztvárnění viktoriánské doby v průběhu celého děje. Svůj zájem věnovala především ženám, jež trápí osamělost, společenská bezvýznamnost a bída, ale posiluje je zároveň, že jsou vzdělané, duševně bohaté a ušlechtilé, a také, že dovedou a vůbec chtějí pracovat.

 

Rysy románu:

Náboženství:

skrz román se Jana snaží dosáhnout rovnováhy mezi morální povinností a pozemským štěstím. Ačkoliv se nezdá, že by Jana tíhla k některému z tradičních forem lidového křesťanství, ctí tradiční morálku zejména ve sňatku s mužem, který je již ženatý. Odmítá se stát jeho milenkou. Poslední věta románu, je modlitba za st John Rivers. Náboženství působí na jejich chování, ale ona se někdy snaží potlačit své pravé já.

Genderové vztahy:

Důležité téma v románu je zobrazení patriarchální společnosti. Jsou zde tři hlavní mužské postavy: Brocklehurst, pan Rochester a St John, kteří se snaží udržet Janu v podřazeném postavení a zabránit jí vyjadřovat své city, myšlenky a pocity. Jana si bere pana Rochestra až si je jistá, že jejich manželství bude rovné.

Láska a vášeň

Tvoří hlavní téma románu. Jana Eyerová je milostný příběh. Překážky pro naplnění lásky mezi hlavními hrdiny jsou hlavním dramatickým konfliktem v tomto románu. Nicméně román zkoumá i jiné druhy lásky např. Helen Burns a její nezištná láska ke kamarádce. Vidíme zde také důsledky nedostatku lásky jak ve vztahu Jany a paní Reedové, tak ve směšném manželství mezi panem Rochestrem a jeho ženou. Během práce Charlotte naznačuje, že pokud se život nežije vášnivě, tak se nežije naplno. Nedostatek vášně St Johna Riverse ostře kontrastuje s panem Rochestrem, který je plný vášně. Jeho zranění při požáru může být bráno jako trest za jeho minulost plnou vášnivých nerozvážností, a jako symbolické zkrocení jeho vášnivé excese.

Nezávislost:

Janin vzdor proti paní Reedové je její první aktivní vyhlášení nezávislosti v románu. Helen Burns a miss Tempel jsou prvními osobami, které jí uznávají proto jaká ve skutečnosti je. Rochester miluje Janu pro to jaká je. Vyzná se, že je jeho ideální žena (inteligentní, věrná, milující). Vůbec mu nevadí, že je Jana vychovatelka a tím jeho podřízená a přitom jeho chování kontrastuje s postojem Blanche a Marií Ingram, které vidí Janu pouze jako služebnou a podřízenou. I St John Rivers vidí Janu poze jako nástroj, který b mu pomohl k uskutečnění svých plánů. Její manželství s Rochestrem je manželství dvou nezávislých osob.

Hledání domova a rodiny:

Jana v celém průběhu románu vyhledává místo, které by mohla nazývat svým domovem. Paní Reedová a její děti odmítají Janu uznat jako člena rodiny a poskytnout jí domov plný lásky. Spíše se k ní chovají jako k vetřelci. Jana najde své místo a dočasný domov v internátě, ale je to spíše protiklad domova. Jana se později domnívá, že našla domov na panství pana Rochestera, kde jí k srdci přiroste její svěřenka Adélka. Nakonec svůj pravý domov a lásku nachází v náručí pana Rochestera.

 

Děj:

Jana vyrůstala u své bohaté tety, která ji nenáviděla. Když se Jana bránila proti útoku jejího syna Jana, rozhodla se, že dívku pošle do školy. V Loowodském ústavu prožije Jana osm let ve skromných podmínkách a poté se rozhodne podat si inzerát na místo vychovatelky. Je přijata v Thorfieldu, kde má učit malou Francouzsku Adélku. Pod vedením hospodyně je zde šťastná. Po nějaké době pomůže na cestě osamělému jezdci, o kterém se později dozví, že je majitelem Thorfieldu. Pan Orchester si po krátké době Janu velice oblíbí. Jednou v noci ucítí Jana kouř a pana Rochestera zachrání z plamenů, které někdo založil v jeho pokoji. Tato příhoda je poněkud ututlána a Jana si poprvé uvědomí, že v Thorfieldu je nějaké hrůzné tajemství.
Pán Thorfieldu si brzy pozve šlechtickou společnost a po Janě vyžaduje, aby s nimi trávila večery. Jednou za nimi přijde stará cikánská věštkyně. Poté co předpověděla budoucnost snoubence pana Rochestera si zavolá Janu. Ta se dozví, že věštkyně je pan Rochester. Ke společnosti se připojí podivín pan Mason, který je opět za záhadných okolností zraněn. Jana ho ošetřuje, ale tajemství je před ní ukryto.
Po odjezdu smetánky požádá pan Rochester Janu o ruku. Ta je do něj již dlouho zamilovaná, a proto souhlasí. Při svatebním obřadu se však od pana Masona dozvídá, že je Rochester již ženatý, a to se šílenou ženou, která se ho snažila zabít.
Jana prchá a v zuboženém stavu ji nachází kněz Jan Křtitel, o kterém se brzy dozví, že je její bratranec. Její strýc zemřel a zanechal ji bohatství, o kterém se ji ani nesnilo. Křtitel Janu žádá, aby s ním odjela jako manželka za misionářskou kariérou, ale Jana odmítá.
Vyjíždí hledat pana Rochestera, který je již svobodný. V Thorfieldu totiž vznikl požár, který zahubil jeho ženu a jeho připravil o zrak a ruku. Jana se k němu vrátí a konečně se vezmou. Po několika letech šťastného manželství začíná pan Rochester vidět na jedno oko a konečně spatří své potomky.

 

Charakteristika hlavních postav:

• Jana Eyrová: V románu můžeme vidět proměnu Jany Eyrové z malého děvčátka na dospělou ženu. V dětství byla velmi utažená a skromná, protože si uvědomovala, že žije v domácnosti svého strýce a je jim přítěží. V ústavě se bouří progi křivdě a nespravedlnosti a umí se postavit na obranu slabších. Je velmi cílevědomá a snaživá, velmi ráda se učí a je ochotná vždy pomoci druhým. Svým způsobem je i tvrdohlavá. Jako učitelka je velmi trpělivá, má porozumění pro své žákyně. Je velmi chápavá a ochotná podat pomocnou ruku kdykoliv. Lidi si získává svojí ladkavostí, pokojností, ale i tajemností, která byla vůkol ní. Byla malé štíhlé postavy. Tvář měla bledou a vlasy vždy uhlazené a uvázané. Vždy byla upravená, ačkoliv neměla prostředky na to, aby se mohla parádit. Měla hluboké hnědé oči, kterými pronikala jiným do hloubky duše.
• Pan Rochester: člověk, který v životě hodně zkusil a jehož život naučil být tvrdým. Pocházel z bohaté společnosti, v mládí hodně utrácel a žil lehkovážným životem. Až později uměl ocenit takové hodnoty, za kterými se neskrývali peníze. Uměl být krutý, ale zároveň něžný. O tom, že měl dobré srdce, svědčí i to, že se ujal malého děvčátka jménem Adélka. Byl nešťastný, protože ho donutili ke sňatku se ženou, kterou nemiloval. Nakonec se však dočkal svého štěstí v Janě.
• šílená žena pana Rochestra: zapálila Thornfield, sama uhořela a pan Rochester přišel o ruku a o zrak. Pochází z rodiny šílenců. Její matka byla také šílená a pila jako duha.
• Marie Templová: představená loowodské školy, která se Janě stane vzorem a matkou.
• Adéla Varensová: malá dívka, o kterou se Jana Eyerová starala v domě pana Rochestera.
• paní Sára Reedová: pečlivá a dobrá hospodyně. Domácnost a hospodářství měla pevně v rukou, jen děti se někdy poněkud vymykaly její výchově. Stará se o mladou Janu, kterou nemá ráda. Upřednostňuje pouze své děti Jiřinu, Elišku a Jana. Děti Janu nemají rády a dělají ji naschvály.
• Helena Burnsová: kamarádka z dívčí loowodské školy, tichá, duševně vyspělá, podléhá tuberkulóze

 

Okomentovaný citát

Kněz pokračoval – vztáhl už ruku k panu Rochesterovi a chystal se vyslovit otázku; „Bereš si tuto ženu za manželku?“ – a tu se hned za nimi ozvala zřetelně slova: „Sňatek nemůže být uzavřen – prohlašuji, že je zde překážka.“  Kněz pozdvihl oči k mluvčímu a stál tam oněmělý, stejně i kostelník. Pan Rochesetr sebou trochu trhl, jako by se pod ním otřásla země; trochu se rozkročil, aby stál pevněji, a neobraceje hlavu ani oči řekl: „Pokračujte.“ „Nemohu pokračovat, dokud se nevyřeší a nedokáže, že toto tvrzení je pravdivé nebo lživé“, pronesl pan Wood. „Obřad se musí přerušit,“ dodal hlas za námi, „Mohu svou výpověď dokázat.“

Ukázka ze svatebního obřadu Jany a pana Rochestera, kdy přišel pan Mason a přerušil svatbu. Na této ukázce je vidět velmi přesný a podrobný popis událostí.

 

Filmové adaptace:

• Jana Eyrová (Jane Eyre) – americké romantické drama z roku 1944, Režie Robert Stevenson
• Jana Eyreová (Jane Eyre) – britský romantický seriál z roku 1983, Režie Julian Amyes
• Jana Eyrová (Jane Eyre) – britské romantické drama z roku 1996, v hlavních rolích Anna Paquin a Nic Knight. Režie Franco Zeffirelli