Kladivo na čarodějnice – rozbor díla k maturitě (2)

 

Kniha: Kladivo na čarodějnice

Autor: Václav Kaplický

Přidal(a): Denny+Tsesa

 

 

Václav Kaplický

• *28. 8. 1895 Starý Tábor (dnes Sezimovo Ústí)
• + 4. 10. 1982 Praha
• železniční dělník, voják, legionář, úředník na ministerstvu národní obrany, v nakladatelstvích, spisovatel
• redaktor (Rudé právo, Literární noviny…)
• Po ukončení studia na gymnáziu byl povolán do armády, padl do ruského zajetí, stal se členem čs. legií, dostal se však do rozporu s jejich vedením, a proto byl vězněn na mysu Gornostaj u Vladivostoku. Do vlasti se vrátil až v roce 1919. Krátký čas pracoval jako úředník, redaktor a ředitel (Čin, Pokrok, Melantrich aj.), přispíval do novin a časopisů (Obroda, Jihočeské listy, Rudé právo, Národní politika, Rudý večerník atd.). Po roce 1950 se věnoval výhradně práci spisovatele. Byl silně ovlivněn legionářskou prózou. Snažil se o prohloubení lidové četby. Později se začal věnovat výhradně historické próze. Inspiraci čerpal z husitské doby, čarodějnických procesů a bezpráví.

 

Další díla:

• Železná koruna
• Život alchymistův
• Bandita – kniha pro mládež

 

Rozbor díla: Kladivo na čarodějnice

• Žánr: román (rozsáhlý příběh psaný prózou, charakteristické je velké časové rozpětí, je zde mnoho jednajících postav  mění charakter, vyvíjejí se)
• Ilustrátor: Miroslav Váša, obálku navrhl a graficky upravil Zdenek Seydl.
• Rok prvního vydání: 1963
• Téma: Čarodějnické procesy na Jesenicku v 17. století
• Doba děje: konec 17. století
• Místo děje: Jeseníky – Losiny, Šumperk a okolní obce
• Časové rozpětí: 17 let (1678 – 1690)
• Poslání knihy: výstraha před zneužíváním neomezené moci nad životy lidí.
• Kompozice: Dělení na kapitoly. Chronologická forma, závěrečný epilog retrospektivně nahlíží na děj knihy. Vše psáno er-formou.
• Jazyk: Spisovný jazyk, historizující jazyk, použití přechodníků. Vypravěč není. Použití latiny
• Adaptace: 1969 – Otakar Vávra – Kladivo na čarodějnice, analogie s politickými procesy 50. let
• Inspirace: Pier Haggard, Kladivo na čarodějnice, rockbalet (Opava)

 

Postavy

• děkan Kryštof Lautner – moudrý, výřečný, hodný, vzdělaný, odvážný, oblíbený mezi lidmi
• Zuzana Voglická – sirotek, děkanova hospodyně – má kvůli toho špatnou pověst, a to ji trápí, hodná, platonicky zamilovaná do děkana, který ji jako malou zachránil
• Jindřich Boblig z Edelstadtu – zlý, krutý, inkviziční soudce (už 40 let), soustředí se na zisk, krutě trápí obviněné
• hraběnka z Galle – naivní, neúčastnila se vyslýchání, Boblig se ji hnusil
• Marie Schuchová – žebračka, obviněná z čarodějnictví
• Kašpar Sattler – utekl do Vídně, zatčen Turky
• děkan Winkler – olomoucký děkan, býval nejlepším přítelem Lautnera
• Hutter – přítel Lautnera, bývalý soudce
• Ignát – Bobligův společník, hrbatý, odporný

 

Děj knihy:

• Kniha začíná popisem života farské kuchařky Zuzany Voglickové, která slouží na faře děkana Kryštofa Aloise Lautnera stejně jako Florián, jeho kočí
• Peklo začíná na velikonoční pondělí, kdy v sobotínském kostele dojde k incidentu. Vdova Maryna Schuchová během mše dostává hostii, kterou nesní, ale velmi neobratně se ji snaží schovat do šátku. Naneštěstí ji zahlédne ministrant a vše okamžitě hlásí faráři Schmidtovi. Ten dá okamžitě poslat pro rychtáře a posílá lístek děkanovi Lautnerovi.
• Proč chtěla Schuchová hostii odnést z kostela? Poslala ji pro ni Dorota Groerová, porodní bába, když zjistila, že Dorotě Davidové přestala kráva dojit. (pověra)
• Vdova je převezena i s farářem na losinský zámek, který spravuje Angelia Anna Sybila z Galle, rozená Žerotínová (teta pozdějšího majitele Františka Maxmiliána). Zde zasedá tribunál složený z hraběnky z Galle, zámeckého hejtmana Vinarského, rentmistra  (pokladníka)Vraného, purkrabího Mayera, losinského faráře Königa, faráře Shcmidta a děkana Lautnera. Dozvídají se od obžalované co provedla. Obžalovaná Schuchová o Groerce řekne, že je stará čarodějnice. Děkan Lautner navrhuje přísné pokání, protože je zastáncem toho, že lidé by se měli v kostele učit o nepravosti tzv. „babských pověr“, ale sobotínský farář König navrhuje, aby bylo posláno do Olomouce pro advokáta a bývalého inkvizičního soudce Jindřicha Františka Bobliga z Edelstadtu. Tímto začínají čarodějnické procesy.
• Po příjezdu se František Boblig ubytovává na losinském zámku spolu se svým pomocníkem Náckem. Vyslýchá vdovu Schuchovou, která se doznává z čarodějnictví a obviňuje další lidi, Dorotu Davidovou a Dorotu Groerovou.
• To ale Bobligovi nestačí. Zjistil, že v Losinách a okolních městech se nachází spousta bohatých lidí, které by mohl z čarodějnicví usvědčit a jejich majetek by pak propadl hraběnce z Galle a jemu.
• Po upálení prvních dvou žen (Dorota Davidová zemřela během výslechu), došlo k zatýkání dalších osob. Mezi nimi se nacházely: správcová Petrová, žena zámeckého sklepmistra Zuzana Stubenvollová a další. Na zámku proto musely být přistavěny další cely.
• Děkan Lautner proto odjíždí za svým starým přítelem děkanem Winklerem do Mohelnice. Děkan Winkler ho srdečně přijímá, ale po Lautnerově prosbě, aby se přimluvil u biskupa Liechtensteina za řádné prošetření případu „čarodějnic“ a zastavení čarodějnických procesů se Winkler staví na stranu Bobliga a označuje Lautnera za pomateného, protože nevěří bezmezně Písmu svatému. Děkan nevidí jinou možnost než navštívit biskupa Liechtensteina. Winkler ho prosí aby za biskupem nejezdil. Lautner se dozvídá, že není oblíben u dvora Jeho milosti. Protože je až moc oblíben u obyčejných lidí.
• Mezitím se Nácek rozhlíží po Šumperku a dodává Bobligovi jména lidí, kteří jsou bohatí. Boblig si tato jména pečlivě zapisuje a u výslechů se obžalovaných cíleně ptá na tyto osoby.
• Po zatčení Doroty Biedermannové, lazebnici dochází k zatčení významných losinských a šumperských obyvatel: ženy Barvíře Sattlera, papírnice Weillemannová, ženy soudce Huttra, žena papírníka Göttlichera a dalších
• Poté se děkan Lautner vydává za biskupem Liechtensteinem. Děkana Lautnera odbíjí s tím, že práci Bobliga pečlivě sleduje a zatím nenašel jediné pochybení.
• Po nějakém čase dojde k zatčení Zuzany, děkanovy kuchařky, která se na mučidlech přiznává k čarodějnictví a obviňuje samotného Lautnera. Zuzana je upálena a děkan je zatčen. Protože je ale duchovního stavu, je nejprve uvězněn na Mírově. Poté co ho biskup Liechtenstein exkomunikuje z církve je předán světské moci a 18. 9. 1685 je v Mohelnici upálen.
• Po osmi letech se do Olomouce vrací bývalý knížecí soudce Hutter, který před upálením Lautnera odchází do Vídně, aby se dovolal pomoci samotného císaře. Na cestě je ale přepaden a odvlečen do tureckého zajetí. Dozvídá se o smrti své ženy a všech svých blízkých.
• A jak dopadl František Boblig? Po ukončení procesů (dovolil si obvinit vážené občany Olomouce) na kterých velmi zbohatl, odešel na odpočinek a stihl se dokonce oženit. Zemřel ve velmi vysokém věku.

 

Zdroje:

• http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=502&hl=V%C3%A1clav+Kaplick%C3%BD+  (9. 10. 2011)
• http://www.csfd.cz/film/9455-kladivo-na-carodejnice/zajimavosti/   (9.10. 2011)