Kniha: Kladivo na čarodějnice
Autor: Václav Kaplický
Přidal(a): eva1234
Literární teorie
FORMA (= způsob, jakým je skutečnost v literárním díle ztvárněna)
Obecná charakteristika literárního díla
Literární druh
epika (text dějový)
Literární žánr
epický žánr – prozaický – román
- Literární směr/sloh (obecně doba vzniku díla)
- léta 20. století – historická beletrie
Organizace jazykových prostředků
Umělecký text má: – prozaickou formu = próza
– jazyk literárního díla (dále LD) – nositel významu
– základní zdroj vyjadřování = spisovný jazyk – vypravěč i postavy, některé z postav, např. Boblig z Edelstadtu a děkan Lautner užívají i latinské výrazy. (Př. signum diabolicum = dábelské znamení (znamínko na těle, při jehož propíchnutí neteče krev))
Próza
= řeč nevázaná
– základním vyjadřovacím prostředkem = věta (kromě gramatických pravidel se neřídí žádnou normou)
Stylistická charakteristika textu
– věty jednoduché i souvětí, přímé řeči (občasné užití přechodníků)
OBSAH
Epika
– má děj (děj lze převyprávět)
Vypravěč
Druhy vypravěče: objektivní = vševědoucí vypravěč (tj. vyprávění z hlediska více
postav
Způsob vyprávění: er – forma = vševědoucí vypravěč („on“ – 3. os. j. č.)
Děj a kompozice
Kladivo na čarodějnice obsahuje 44 kapitol + epilog. Každá kapitola má svůj název (např. 1. kapitola – Svatební hostina, 44. kapitola – Ztracený syn). Obsahem epilogu je návrat Kašpara Huttera po osmi letech do rodného kraje, kde se dozvídá o osudu svých blízkých, o řádění Bobliga z Edelstadtu, o zastavení čarodějnických procesů císařem z Vídně. V závěru je zamyšlení nad zlem a důsledkem lidských pověr – „ Říkáme stále zloduch Boblig. Ano, ale nebyl i on jen nástrojem něčeho ještě obludnějšího, než byl sám? Nástrojem strašné pověry? Kdy se konečně lidé zbaví pověr? Kdy? Říká se, že oheň utíká za paličem, stejně i pověra dohání člověka. Ale proč? Protože lidé příliš rádi mají pohodlí, ticho, protože si tak mnozí oblíbili otroctví. Jednou však slunce musí prorazit tmou. Musí! Musí!“ (citace: Kaplický, V.: Kladivo na čarodějnice, s. 303. ) Po epilogu následuje krátké poděkování svým přátelům za spolupráci.
Kladivo na čarodějnice je historický román pojednávající o severomoravských čarodějnických procesech. Hlavní postavou je inkvizitor Jindřich František Boblig z Edelstadtu, který byl povolán do Velkých Losin, aby zde zřídil inkviziční tribunál. Jeho první obětí byla Marie Schuchová, žebračka z Vernířovic. Po ní následovalo obrovské množství procesů, při nichž byli nevinní lidé pod těžkou torturou (mučením) donuceni obviňovat všechny své známé z čarodějnictví, zvlášť měli vyjmenovávat ty, kteří měli v jejich místě bydliště nějaký vliv a majetek. Shromažďování majetku bylo hlavní prioritou Bobliga z Edelstadtu. Celkem kvůli jeho nenasytnosti bylo zmařeno přes 100 lidských životů. Procesy skončily, až když páni prohlédli Bobligovy praktiky a přestali mu platit. O konec čarodějnických procesů se zasloužil kníže Dietrichstein, který měl mocné přátele na vídeňském dvoře. Po zastavení procesů žil Boblig nějaký čas v Šumperku, poté najednou zmizel.
– Děj:
linie hlavní: Bobligovy čarodějnické procesy, trvaly od roku 1678 – 1696. Toto časové údobí však není přímo v knize uvedeno.
– do hlavní linie je zahrnut příběh šumperského děkana Kryštofa Aloise Lautnera a jeho hospodyně Zuzany Voglickové. Oba byli Bobligem nařčeni z čarodějnictví a upáleni na hranici.
– kompozice vyprávění: chronologické (časová posloupnost děje)
Postavy
a) hlavní
Advokát Jindřich František Boblig z Edelstadtu
– přímá charakteristika: starý ošuntělý muž, neoholená tvář, porostlá hustým šedivým vousem, ošuntělý oblek plný prachu, vystouplý břich, chraplavý hlas, pronikavý pohled, špatný chrup
– nepřímá charakteristika: k vrchnosti – dvorné chování, zdvořilé vyjadřování, výmluvný, vynikající manipulátor, k obžalovaným – nelidský, nekompromisní, hamižný, dopřává si dobrého jídla a pití.
Šumperský děkan Kryštof Alois Lautner
- přímá charakteristika: muž menší postavy, obtloustlý, značně prořídlé vlasy, laskavé a veselé oči, zvučný mladistvý hlas, výborný zpěvák, dobrý společník
- nepřímá charakteristika: čestný a zásadový muž, ke všem laskavý, soucitný, spravedlivý, hlavní oponent Bobliga z Edelstadtu
b) vedlejší
Hospodyně šumperského děkana Lautnera Zuzana Voglicková
– přímá charakteristika: mladá, krásná, pěkně vyklenuté čelo, malinko zvednutý nosík, krásně vykrojená ústa, velké, temně hnědé oči, perleťové zuby, bohaté vlasy, pěkná postava
– nepřímá charakteristika: sirotek, od 13 let u děkana, poslušná, svým zjevem okouzlila nejednoho muže
Další vedlejší postavy: Kašpar Sattler – barvíř, jeden z nejbohatších sousedů šumperských, Marie a Lízl Sattlerová, manželka Kašpara Sattlera – v mládí byl do ní zamilován děkan Lautner, Jindřich Pešek – tkalec, Kašpar Hutter – bývalý knížecí soudce (jako jediný přežil, protože padl do rukou Turkům. Vrátil se do rodného kraje až 8 let po procesech. Nikdo z jeho známých Bobligovo řádění nepřežil.), hraběnka z Galle – letitá vznešená paní, bezdětná, vychovává své dva synovce, ta pozvala Bobliga na své losinské panství, olomoucký biskup hrabě Liechtenstein, sobotínský farář Schmidt – nařkl Marii Schuchovou z čarodějnictví, Ignác – pomocník, pravá ruka Bobliga, mistr Jokl – kat, vykonavatel rozsudků inkvizičního tribunálu a další postavy…
Čas
2. polovina 17. století
Prostor
Severomoravský kraj – oblast Velkých Losin, Šumperk
