Kniha: Konečná diagnóza
Autor: Arthur Hailey
Přidal(a): sealej
Autor: Arthur Hailey
Jeho životní data: 1920-2004
Originální název: The Final Diagnosis
Rok vydání (vzniku):1959
Žánr: Profesní román
Umělecký směr / Tvůrčí skupina: moderní literatura
Kompozice: Román nemá konkrétního vypravěče, sleduje myšlenky různých postav prolínajícíh se dějem. Jejich příběhy jsou poskládány chronologicky, vzájemně se prolínají a doplňují skutečnosti ostatních příběhů.
Údaje o autorovi ve vztahu k dílu: Konečná diagnóza je Haileyho prvním bestsellerem. Hailey je znám tím, že vždy před napsáním některé ze svých novel důkladně prostudoval pracovní prostředí, do kterého pak děj zasadil. Proto jsou jeho novely včetně Konečné diagnózy velmi realistické. Autor se narodil v Anglii do rodiny, která mu z finančních důvodů nemohla umožnit vzdělání, jaké si přál. Sloužil v druhé světové válce jako letec.
Doba děje: Příběh se odehrává v 50. letech 20. století
Místo děje:moderní nemocnice Three Counties
Hlavní postavy a jejich charakteristika:
Hlavní postavou je Joe Pearson, stárnoucí primář patologického oddělení, který nemá rád změny.Později se ale dovídáme, že než zakrněl, býval v něčem podobný svému kolegovi Davidu Colemanovi. Ten přijde na patologické oddělení jako podřízený Pearsona, oproti kterému sice nemá tolik zkušeností, za to má ale výborné vzdělání a je vysoce inteligentní, i když vůči svému okolí uzavřený. Další postavou je Kent O’Donell, primáč chirurgie a šéf správní rady nemocnice. Je velkorysý, laskavý, vynikající chirurg, který má talent pro organizaci nemocnice a je empatický. V nemocnici se musí vyrovnat s řadou potíží, kteér mu přináší nejen Joe Pearson, nicméně je zvládá s přehledem, i když se musí zaplétat do politikaření, které se mu nelíbí.
Námět:
Námětem je úsek života doktora Joea Pearsona, vedoucí patologického oddělení nemocnice Three Counties. Toto oddělení je považováno za méněcenné ve srovnání s ostatními, přitom na něm závisí, jak vás kniha přesvědčí, životy mnoha pacientů. Například miminko nového laboratorního technika na patologii Johna Alexandra, který je jedním z nejbližších spolupracovníků starého patologa. To, po chybném vyhodnocení testu a pošetilém odmítnutí nových technik, umírá. Další katastrofou hrnoucí se na nemocnici je tyfus, který se zde objevil, ten se naštěstí podaří zastavit, opět zásahem Joea Pearsona. Ten nakonec odchází do penze. A přenechává oddělení svému mladšímu kolegovi Colemanovi. Také zachrání život devatenáctileté dívce Vivian, které se musí amputovat noha.
Téma:
Tématem je konflikt mezi odmítavým postojem vůči změnám a pokroku, který je reprezentován Joem Pearsonem a Eustacem Swaynem na jedné straně a pokrokovostí a snahou o modernizaci nemocnice, který je zastoupen Davidem Colemanem a Kentem O’Donellem. Co je lepší, zdrženlivost starých, či horlivost mladých? To je zde ukázáno i na konkrétním případě Johna Alexandera a jeho dítěte, ale na druhou stranou potvrzenou diagnózou maligního nádoru Vivian. Poatologické oddělení vlastně ovlivňuje pacienty všech oddělění, i když se to tak nezdá. Vivianě se musí amputovat noha a tak přichází o nohu a s tím i o mladého sekundáře Mikea Seddonse. Hailey nás seznamuje s prostředím nemocnice, vidíme ji nejen jako bežný člověk, ale i se vším politikařením, honbou za prostředky a vztahy.
Jazykové zvláštnosti (+ příklady):
Hailey užívá odborné výrazy z nemocničního prostředí, lékařskou mluvu. Například názor maligní, benigní (zhoubný, nezhoubný).
Kulturní souvislosti:
Arthur Hailey tvořil v době, kdy subkultury v Americe pociťovaly odpor vůči konzumní společnosti. 50. léta- éra Presleyho apod. USA a Sovětský svaz soutěžily ve zbrojení, prezidentem spojených států byl později zavražděný Kennedy. Co se týče Čech, začali jsme se otevírat západním vlivům a socialistický režim se začal prosazovat jako idea socialismu s lidskou tváří. Bohužel 1968 k nám vpadla vojska Varšavské smlouvy a přišla léta normalizace.
Vlastní názor:
Osobně mám Haileyho knihy velice ráda, protože dávají pohled na věc z mmnoha různých pohledů, nejen z vypravěčova. Dozvíme se z nich hodně o chodu zařízení o kterých píše, ale také o myšlenkových postupech lidí vystupujících v příběhu. Přijde mi to jako psychologická studie lidí, nebo vztahů mezi lidmi, tedy studie sociologická. Kniha je čtivá, má zajímavou zápletku.
