Kniha: Král Lávra
Autor: Karel Havlíček Borovský
Přidal(a): Faltyska
Karel Havlíček
- (1821 Borové na Vysočině – 1856)
- byl český básník, politik,novinář, spisovatel,literární kritik – ZAKLADATEL MODERNÍ ČESKÉ ŽURNALISTIKY
- patřil k poslední generaci národního obrození – národních buditelů
- přídomek Borovský dle místa svého narození, dětství –studium na gymnáziu v Jihlavě a Německém Brodě – německé prostředí – pociťuje národností rozdíly, po maturitě studium v Praze v kněžském semináři, chce se stát knězem, ale nesnáší přetvářku, poněmčování, je zhnusen poměry v církvi ->
- v Praze se stal velkým rusofilem a podporoval všeslovanskou vzájemnost – vyléčil ho pobyt v Rusku – domácím učitelem dětí ruského profesora – dílo – Obrázy z Rus
- po návratu novinářem – Pražské noviny – redaktor – velký úspěch – brilantní kritika Tylova románu Poslední Čech, kdy se postavil proti uznávanému dramatikovi a spisovateli, rozkol mezi nimi
- 1848 – založil Národní noviny – velká popularita, podílel se na organizaci Všeslovanského sjezdu, zapojil se do revolučního hnutí –zatčen, ale propuštěn – protože byl poslancem říšského sněmu, dále vystupoval ostře proti vládě a cenzuře –Národní noviny zakázány, musel z Prahy
- Kutná hora – časopis Slovan, také zakázán – návrat do Německého Brodu –chce se věnovat hospodaření
- 1851 zatčen – poslán do vyhnanství – Brixen (Tyrolské elegie) stále pod policejním dozorem – nesmí publikovat
- 1855 návrat domů – smrt ženy na TBC, sám TBC dostává, umírá v Praze v necelých 35 letech na TBC
- pohřeb vlastenecká demonstrace – Božena Němcová položila na rakev trnovou korunu, symbol mučednictví, její manžel za účast na pohřbu musel na 8 dní do vězení
- K.H. Borovský si ve svém vyhnanství v Brixenu přečetl v novinách prózu Moritze Hartmanna Listy z Irska. Natolik jej zaujala, že v roce 1854 na základě tohoto příběhu a řecké báje o králi Midasovi napsal groteskní veršovanou pohádku Král Lávra. Volba irské látky poskytla Havlíčkovi záminku příběh vztáhnout k českému prostředí. Nikdo ze soudobých čtenářů nemohl přehlédnout paralelu mezi irským bojem o nezávislost proti anglické nadvládě a bojem českých vlastenců. Havlíček se ani nenamáhal počešťovat irská jména – Lavra= Lávra, Wicklov u Dublinu = Viklov. Tyranie krále Lávry je groteskně vystavená kruté realitě Bachova absolutismu. Mocní mohou cokoli – lid je bezmocný. Oslovení v závětu – „Dceruško drahá“ je autobiografickým prvkem – dcera Zdeňka, toto dílo lze číst i jako výpověď o Havlíčkově vlastním osudu, o situaci intelektuála, který tváří v tvář despotické moci musí o pravdě mlčet. Báseň kolovala v Čechách pouze v opisech, tiskem vyšla až v roce 1863
Další díla:
-
- Obrazy z Rus
- Tyrolské elegie
- Křest svatého Vladimíra
- epigramy – krátké pointované veršované skladby (ironie)
Literárně historický kontext
- 50.léta 19.stol.
- Politická. situace:
- neúspěšná revoluce 1848 -> Bachův absolutismus (upevnění)
- mnohonár. monarchie zachována, ale pád feudalismu (zrušeno poddanství)
- Umění:
- potlačení celého kulturního života
- Malířství – Josef Mánes a jeho rodina,
- Hudba: počátky tvorby Bedřicha Smetany, Viléma Blodka,
- Divadlo – Tyl živoří na divadelních štacích, umírá vyčerpáním
- přednost má vše rakouské, německé
Literární směry:
- Realismus
- Stagnace- zákazy, cenzura
- N.O. – zastavení úpadku češtiny, vytvoření nového spisovného jazyka, obnovení národní lit., emancipace, (čj byla v hlubokém úpadku, germanizační snahy Habsburků,
- 1.etapa – obraná
- 2.etapa – více ofenzivní (snaha zrovnoprávnit)
- 3.etapa – ustálení norem čj,
- 4. etapa N.O.
- neúspěšná revoluce 1848, mnohonár. monarchie zachována, absolutism.upevněn; ale pád feudalismu (zrušeno poddanství)->
- literatura porážkou revoluce velmi ovlivněna –> zlom.
- 1. polovina 50.let doznívání předchozího: 1853 Kytice 1855 Babička, 1852-55 tři velké
- Havlíčkovy satirické skladby (opisem, vydány později) = epigramy
Rozbor díla: Král Lávra
Literární druh:
- lyricko–epické dílo
Žánr:
- satirická alegorická básnická skladba kratšího rozsahu s pohádkovými motivy končící ponaučením jako u bajky
- V díle je použit výsměch -> satirická
- Jsou zde používány alegorické prvky = jinotaje = skrytá kritika -> alegorická
- Rok vzniku: 1854
HLAVNÍ MYŠLENKA (význam sdělení)
- Paralela mezi irským bojem za nezávislost na Anglii a osvobozeneckým úsilím českých vlastenců, tyranie rakouské vlády a bezmocnost poddaných, mocní mohou cokoli – lid je bezmocný
- Havlíček v díle přesně popsal dění kolem sebe
- Člověk by se neměl stydět za to jaký je, protože by tak mohl ublížit ostatním
- Pointa na konci díla – pravda vždy vyjde najevo
- Skrytá kritika rakouského panovníka slaboduchého Ferdinanda I. (V.) Dobrotivého
TEMATICKÁ VÝSTAVBA
Téma (děj):
- Irský král Lávra je oblíbeným panovníkem, je tu však něco, co jeho poddaní nemohou pochopit – jednou v roce se dá oholit a ostříhat a holiče nechá popravit, holiči každý rok losují, kdo bude krále holit, los padne na mladého holiče Kukulína, jeho stará matka, která nemá už nikoho jiného, jde krále prosit o milost, a tak je Kukulín jmenován královým holičem, ale nesmí nikomu prozradit tajemství krále – ten má oslí uši,Kukulína tajemství trápí, tak se na radu matky vydá k poustevníkovi, který mu poradí, aby své tajemství našeptal do staré vrby, Kukulínovi se uleví, po čase král pořádá slavnost, kam pozval i hudebníky z Čech,kteří jsou svým uměním proslulí, cestou jeden z muzikantů ztratí kolíček od basy, udělá si nový ze staré vrby, na slavnosti začne basa sama hrát, hraje o tom, že král Lávra má oslí uši, lidé jsou překvapeni, ale nakonec uznají, že „oslí uši královské koruně sluší“, král je rád, že je poddanými oblíben
Motivy:
- pohádkové, inspirace irskou baladou, která se podobala starořecké pověsti o králi Midasovi
JAZYKOVÝ PLÁN
- Vypravěč v er-formě (není přímým účastníkem děje)
- Jsou používány polopřímé, nepřímé řeči a přímé
- Humorný, používání archaismů
- Jazykové prostředky typické pro pohádku (personifikace, metonymie, archaismy, byl jednou jeden a závěr s ponaučením…)
- Vychází z lidové poezie, lidový humor i lidová mluva, písňová forma, velmi srozumitelné
- Verše zaujmou svou melodičností, jednoduchostí, rýmem
- Knižní a básnické výrazy
- Velké množství metafor, epitet, elips…
KOMPOZIČNÍ PLÁN
- Uspořádání tematických celků v čase: chronologické
- Řazení tematických celků: řetězcové
- Spojování tematických celků: gradace, pointování
- Členění literárního díla:
- Počet slok: 37
- Počet veršů ve sloce: 7
- Druh rýmu: nepravidelný – 1. a 3. verš se nerýmuje, rýmové schéma – ABCBDDB
ČASOPROSTOR
- Čas: neurčitý (kritizována autorova současnost)
- Místo: Irské království, vrba u jezera, na hradě a v okolí (doopravdy míněno Rakouské císařství – alegorie)
INSPIRACE
- dílo bylo zfilmováno
LIT. KRITIKA
- V době vzniku bylo dílo přivítáno vlastenci, oficiálně mohlo vyjít až deset let po napsání, předtím kolovalo v opisech mezi lidmi, přijato kladně – jinotaje pochopeny
- Dílo inspirovalo další české básníky – Jan Neruda , Josef Václav Sládek, Jaroslav Vrchlický
- Aktuálnost díla – i dnes se mocní chovají tak, že se my – poddaní – nestačíme divit, také skrývají své vady, hrají divadlo
SROVNÁVÁNÍ
- řecká báje – Král Midas, irská balada
- Poznámka autora rozboru: Vypracováno co možná nejpřesněji podle plánu v Maturita 2011 – Český jazyk a literatura (základní úroveň, edice odmaturuj)
