Kniha: Král Lear
Autor: William Shakespeare
Přidal(a): TB
AUTOR: WILLIAM SHAKESPEARE (1564 – 1616)
- anglický dramatik a básník
- narodil se ve Stratfordu nad Avonou v rodině rukavičkáře
- vystudoval gymnázium
- v osmnácti letech se oženil s Anne Hathaway, měl s ní 3 děti
- odešel do Londýna, stal se spolumajitel, dramatikem i hercem divadla The Globe Theatre
- Divadlo ® kruhový amfiteátrový tvar, jeviště bylo ze 3 stran obklopeno stojícími diváky, další seděli na ochozech a galeriích, chyběla opona, ženské role hráli převlečení chlapci
- vytvořil téměř 40 her
- náměty většinou nejsou orginální ® zpracovával prozaické či dramatické předlohy nejrůznějšího původu (antické náměty, kroniky, lidová slovesnost) ® přetvářel je však do originální podoby
- v dramatech vypouští božstva
- píše sonety
- Komedie, kde je příznačný renesanční optimismus ® Zkrocení zlé ženy, Marná lásky snaha, Sen noci svatojánské ® sebevědomé, aktivní předsudky nespoutané postavy, svádějící boj s přežitky minulosti, se vším, co brání přirozenému životu
- Jeho tvorbu rozdělujeme:
- první období 1591 – 1600
- v prvním období své tvorby se inspiroval kronikami, historií, lidovými baladami i epikou Boccaccia a Chaucera
- náměty především z anglické minulosti a antiky
- psal především komedie (ve kterých vítězí láska a spravedlnost), historická dramata
- historické hry:
- Jindřich IV., Jindřich V., Jindřich VI., Richard II., Richard III.
- nejvíce však komedie:
- Veselé paničky windsorské, Kupec benátský, Zkrocené zlé ženy etc
- v nich se vysmívá lidské hlouposti, namyšlenosti a přežitkům
- hrdinky jeho her jsou: energetické, přebírají iniciativu, prosazují své představy o životě a lásce ® tím se odlišují od středověkých hrdinek = pasivních trpitelek
- Romeo a Julie (1595) nejznámější z tohoto období je tato tragédie
- Příběh dvou veronských milenců pocházející ze znepřátelených rodů Monteků a Kapuletů. O svou lásku bojují proti svým rodinám, zaplatí však cenou nejvyšší – svými životy. Teprve nad mrtvými dětmi se oba rody usmíří
- druhé období 1601 – 1608
- ovlivněno osobní krizí, smrtí nejstaršího syna, hmotnou starostí o rodinu i bojem o uznání
- pesimismus, sonety, napsal tehdy své nejslavnější tragédie
- Hamlet, kralevic dánský (1600-1601)
- Mladý princ podezírá svého strýce, že úkladně zavraždil jeho otce, aby se mohl sám ujmout vlády a oženit s bývalou královnou. Rozhodne se pomstít. Předstírá šílenství, hledá pravdu, propadá pesimismu, myslí na sebevraždu, přemítá o smyslu lidského života.
- Othello, benátský mouřenín (1603-1604)
- Macbeth (1606)
- Král Lear (1605 – 1606)
- námět hry je zklamaná otcovská láska, zrada, kterou král pocítil od svých nejbližších – vlastních dcer
- třetí období od roku 1609
- smíření se životem, romance (prvky komedie i tragédie)
- píše hry s pohádkovými motivy
- Zimní pohádka – částečně se odehrává v Čechách, ale jsou vylíčeny nereálně
- Cymbelín,Bouře
- Sonety (1609)
- 154 sonetů věnováno příteli a ochránci a „černé dámě“
- většina básní vypovídá o intimním životě autora
- tématem jsou rozpory, protiklady v lásce, která nevede vždy jen ke štěstí, ale často i k zoufalství
- oslavuje krásu „krásného přítele“, „Černé dámy“
- Shakespearova drama jsou psána blankversem (nerýmovaný verš z 5ti jambů), který se střídá s prozaizovanou řečí
- HRDINOVÉ
- hrdinové řídí svůj osud sami, na rozdíl např. od antických tragédií, v nich podléhali bohům.
- postavy jsou historicky zakotvené, přesto „nadčasové“ – mají co říct i dnešnímu divákovi
- tam kde to bylo nutné, porušil autor i aristotelskou zásadu tří jednot (místa, času a děje)
- nedodržoval jednotu času, místa, děje
- jako překladatel Shakespeare vynikl V. Sládek
ZAŘAZENÍ DO DOBY + DALŠÍ AUTOŘI TÉ DOBY
- renesance a humanismus v evropské literatuře
- Dante Alighieri (Božská komedie), Giovanni Boccaccio (Dekameron), Niccoló Machiavelli (Vladař), Geoffrey Chaucer (Canterburské povídky), Thomas More (Utopie), Christopher Marlowe (Doktor Faust)
- renesance (z francouzského renaissance – znovuzrození, obrození)
- myšlenkový a umělecký směr označující snahu o obrození společnosti na základě antických ideálů
- důraz je kladen na poznání a vzdělání, proto se v této době rozvíjí přírodní vědy a vědy o člověku
- lidé se chtějí vymanit ze středověkého myšlení a vnímání světa, kde je středem všeho Bůh
- staví se proti středověké teologii
- vnímají svobodu jako přirozený stav člověka, prosazují individualismus (člověk jako originál, který je schopen tvořit) ® v němž je zájem soustředěn na člověka, jeho osobnost a pozemskost
- přesto základní ideologií zůstává křesťanství ovlivňující morálku a myšlení v celé Evropě
- antropocentrismus, panteismus (ztotožňování Boha s přírodou)
- období převratných myšlenek – heliocentrický systém (místo geocentrického)
- o zrušení hlavních středověkých dogmat se zasloužil především Giordano Bruno, Galileo Galilei, Mikuláš Koperník a další
- docházelo k formování nových teorií o státu a politice: Thomas More (Utopia), Tommaso Campanella (Sluneční stát)
- humanismus (z latinského humanus – lidský)
- myšlenkový směr, filosofický a historický proud
- zdůrazňuje svobodný rozvoj lidské osobnosti
- základním jazykem renesančních humanistů je klasická latina, nikoli její středověká
- kritizuje feudální řád i církev jako vládnoucí organizaci, proto je spojen s reformačním hnutím
- nejvýznamnějším humanistou byl Erasmus Rotterdamský
- humanisté studují antické spisy
- reformace (z latinského reformare – přetvářet, obnovovat)
- cílem tohoto hnutí bylo reformovat římskokatolickou církve, odstraňovat její nedostatky
- podle reformátorů se církev odklonila od svého původního poslání, začala hromadit majetek, prodávat odpustky a bojovat o moc (Martin Luther, Jean Calvin)
NICCOLÓ MACHIAVELLI (1469 – 1527)
- florentský historik, dramatik, spisovatel, ale i politik a diplomat
- za své protipapežské názory vypovězen na venkov
- ve svém díle podává představu ideálního státu – sjednocené Itálie
- Vladař – historicko- politický spis
- autor uvažuje o prostředcích vládu, radí vladaři jak vládnout, na koho se spolehnout, před kým být ostražitý; je podle něj těžší si moc udržet než ji získat
- k udržení moci lze proto využívat jakýchkoliv prostředků, ve jménu prospěchu státu a jeho obyvatel zle užít jakýchkoliv prostředků
- Machiavelismus ® politologická teorie o původu státu, podle níž politici nemají být svazování morální odpovědností
- Mandragora – drama
- vypráví o nábožensky založené ženě Lukrécii, která se brání nevěře
- nakonec je k ní přemluvena mnichem, ochotným pro peníze učinit cokoli
THOMAS MORE (1478 – 1535)
- humanista
- Utopie
- spis, ve kterém popisuje fiktivní stejnojmennou zemi, v níž jsou si lidé rovni, neexistují mezi nimi majetkové rozdíly, všichni pracují na společných hodnotách
- je kritikou Morovi doby, žádá jedinci ve společnosti svobodu a rovnost
Král Lear (1605 – 1606)
ŽÁNR
- literární druh: drama
- literární žánr: tragédie (divadlo) – forma dramatu s převážně vážným obsahem, hrdina je často vystaven konfliktu se svým vlastním osudem a nakonec umírá
- forma: poezie, občas prozaické prvky
HLAVNÍ MYŠLENKA DĚJE A TÉMA
- autor zpodobnil v Králi Learovi, postavu pyšného, pošetilého krále, který rozdělí své království na základě prázdných slov svých dcer
- o putování od pýchy k pokoře, od panovačné a autoritářské sebestřednosti k soucitu a odpuštění, od koruny ze zlata, která má symbolizovat slávu, bohatství a moc k věnečku z plevele a polního kvítí
- je to hra o „ničem“ – o tom jak nic znamená všechno a všechno znamená nic
- slovo nic se ve hře neustále opakuje
- drama o lidské duši, která nalézá rozum až v šílenství a prohlédne až ve slepotě
- drama o lidském údělu, o světě, který se otřásá v základech, o světě v němž se hroutí všechny tradiční hodnoty
- o muži, který pochopil a otevřel oči reálnému světu až, když ho dvě nejstarší dcery vyhodili přes práh
KDE A KDY SE DĚJ ODEHRÁVÁ
- děj se odehrává v Británii v blíže nespecifikovaném čase, nejspíše však období středověku
CHARAKTERISTIKA POSTAV
LEAR, král británský
- otec Goneril, Regan a Kordelie
- pyšný, sobecký a naivní král
- spravedlivý, vznětlivý, teatrální, netrpělivý
- postupně se osamostatní, prohlédne a dospěje
- postupně se stává více ochotnějším a méně sobeckým
- nepřátelský, hrdý, odvážný
- za své činy se na konci kál a snažil se je napravit, chrabě bránil Kordélii
KRÁL FRANCOUZSKÝ
- vezme si Kordelii i přesto, že nemá žádné věno
- miluje jí a říká, že taková žena je poklad, pošle kvůli ní celé vojsko do Británie, protože je mu jí velice líto
VÉVODA ALBANSKÝ
- rozpolcený muž, manžel Goneril
- který dokáže prohlédnout skrz faleš své ženy a pohlédnout na její pravý charakter
- je spravedlivý
HRABĚ Z KENTU
- věrný rádce a služebník krále, který ho ani po tom, co ho král vyžene, neopouští, ale převléká se, aby u něj dále mohl sloužit
- má velice rád Kordelii, které si velmi váží
- brání pravdu
- je upřímný, přímočarý, velice inteligentní, prozíravý, vidí do lidí, moudrý
- snaží se krále chránit, před sebou samým
- je odvážný a umí bojovat
- až téměř směšně oddaný králi, až do úplného konce
- snaží se chránit svoji zem
HRABĚ Z GLOSTRU
- věrný králi, i přes pohrůžky Regan a Goneril mu poskytne útočiště v chalupě
- snaží se chránit svoji zem
- je možná až příliš důvěřivý a trochu naivní, když věří svému levobočkovi to, co mu namluvil o Edmundovi
- na konce svých činů lituje, uvědomuje si, že byl slepý a že na hrudi hada si hřál, místo aby věrného syna u sebe si nechal tak ho vyhnal
- miluje své syny – a to jak Edgara tak Edmunda
- pověrčivý, to co se děje svádí na konstelaci planet (i to, že je Edmund takový jaký je přisuzuje tomu, že byl narozen pod špatnou hvězdou)
EDGAR, syn hraběte z Glostru
- laskavý mladý muž, dědic hraběte z Glostru
- chytrý, vynalézavý, učený
- věrný
EDMUND, levoboček hraběte z Glostru
- zlý, zákeřný a podlý panchart
- amorální, lstivý, v honbě za mocí a majetkem je schopen poštvat proti svému nevinnému, laskavému bratru svého otce a později zradit i otce Regan a Vévodovy Kornwallskému, kteří Glostrovi vypíchnou obě oči za jeho údajnou zradu
- velmi podlý, neústupný a nemající svědomí
- ambiciózní, perverzní, bezzásadový, bezskrupulózní
- ztepilý mladý muž, o rok mladší než Edgar
- svůdník, děvkař, hazardní hráč
- nemilosrdný, talent na manipulaci s lidmi
GONERIL
- nejstarší dcera krále Leara
- zlá, zrádná, potvora, která se obrátí proti svému otci, manželovi i své sestře
- záletná nevěrnice, žena volnějších mravů, vztah s Edmundem (cizoložnice)
- sobecká, arogantní
- její slova jsou prázdná, svému otce lichotí jen dokud jí má co dát, jakmile vše rozdal, nařkne ho z toho, že je starý, prchlivý a vrtošivý a vyžene k sestře
- manželka vévody Albanského
- úkladná, lstivá, ctižádostivá, podlá, pyšná
REGAN
- druhá nejstarší dcera krále Leare
- manželka vévody Kornwallského, po jeho smrti si plánuje vzít Edmunda
- je charakterově podobná své sestře Goneril
- je zákeřná, ale působí na mne lepším dojmem než Goneril, která je hlavní osnovatelkou úkladných plánů na zbavení se svého otce a která hlavně otravuje mysl své sestry
KORDELIE
- laskavá, dobrá, pravdomluvná dívka
- její povaha a charakter je jedním z hlavních důvodů proč si ji Král Francouzský odvede i přesto, že přišla o věno
- není záštiplná, umí odpouštět křivdu a svého otce upřímně lituje a strachuje se o něj (to je jeden z důvodů proč francouzská vojska vtrhla do británia – jejímu choti se jí zželelo)
- své sestry i otce miluje i přes jejich chyby, které si však uvědomuje
- není slepá, mluví pravdu a je upřímná – ví, že slova jejích sester jsou prázdná
- houževnatá, odvážná a dobrosrdečná
- klidná, neústupná, ohleduplná
ŠAŠEK
- ve svém bláznovství je moudrý
- pozoruhodné postava, mající relativně významnou roli
- je jakýmsi závažím vyvažující Learovo šílenství
- zdá se šíleným, ale je velmi nadaný v prohlédnutí lidí a jejich činů, spoustu věcí odhadl ještě před tím než se staly
VÉVODA KORNWALLSKÝ, OSWALD, Gonerilin správce domu; ŠLECHTIC, z průvodu Kordeliina a další.
DĚJ
Děj začíná, když se hrabě z Glostru a hrabě z Kentu potkají a pozorují Leara, britského krále, který se ve stáří vzdává své vlády ve prospěch svých třech dcer a jejich druhů. Gloster představí Kentovi svého nelegitimního syna Edminda. Král Lear, který je postarší a chce se vzdát své vlády se rozhodně rozdělit svou zemi mezi jeho tři dcery na základě toho, kterážto ho miluje nejvíce. Nejstarší dcera, Goneril mluví první a vyjádří svou lásku k otci velkými, vzletnými slovy. Pohnut jejími lichotkami daruje jí Lear její podíl hned poté, co domluví. Poté odmění Regan za její krásná slova. Když je konečně řada na nejmladší dceři, kterou král Lear miluje nejvíce, Kordélie odmítne říct cokoliv a řekne, že zde není nic, k čemu by svou lásku mohla přirovnat a že jednou část její lásky dostane její manžel. Mluví upřímně, ale prostě a to krále velmi rozčílí. V záchvatu zuřivosti vydědí Kordélii a její podíl rozdělí mezi Regan a Goneril. Kent namítá proti tomuto nespravedlivému rozhodnutí a je za to králem vypovězen ze země. Poté svolá Lear vévodu Burgundského a krále Francie, kteří oba požádali o Kordéliinu ruku. Poté co se dozvědí, že Kordélie nedostane nic ze slíbeného věna vévoda Burgundský stáhne svojí žádost, ale král Francie je dojat a okouzlen její upřímností a povahou a vezme si jí i přes její chudobu. Lear ohlásí, že bude žít střídavě u Goneril a Regan a jejich druhů vévody Albanského a Kornwallského. Nechá si pouze 100 rytířů, aby ho doprovázeli na jeho cestách. Goneril poté v soukromí sdělí své sestře Regan, že se obává otcovi prchlivosti a že by si ně něj měli dávat pozor, protože je starý a bláznivý čímž popře svá předešlá slova.
Edmund, který nenávidí svůj nelegitimní status, vymyslí plán jak se zbavit svého legitimního staršího bratra Edgara. Přesvědčí svého otce Glostra o tom, že mu Edmund napsal dopis, ve kterém píše o tom, jak chce svého otce zbavit majetků a statků.
Kent se navrátí z exilu v převleku a vloudí se zpět do služeb krále Leara jako sluha, pod jménem Caius Král který právě pobívá u Goneril, zjišťuje, že nyní, když už nemá co své dceři nabídnout, přestala ho respektovat a nařídím mu aby se choval jak se sluší a aby se zbavil části svého doprovodu. Rozzuřený Lear odjíždí k Regan, šašek se směje jeho neštěstí, které si však Lear zavinil sám.
Edmund předstírá, že ho napadl jeho bratr Edgar a přesvědčí tak Glostra o vině jeho legitimního syna. Edgar je vyděděn a prohlášen za zrádce.
Kent donese zprávu Regan, která ale dá přednost Oswaldovi, který slouží její sestře a která jí píše nehezké věci o králově návštěvě. Kent vyzve Oswalda na souboj, je ale vsazen do klády.
Lear přijede a je zhrozen tím, že si někdo dovolil dát jeho kurýra do klády, poté co se dozví, že to byl muž její dcera a že Regan není nakloněna jeho situaci o nic více než Goneril, která přijede a Regan jí podpoří – naprosto rozzuřen utíká ven z hradu, kam ho následuje Kent, aby ho ochránil. Dveře do hradu jsou uzamčeny a Lear bloudí bouří doprovázen jen Caiusem a Šaškem.
V chatrči uprostřed bouře narazí na převlečeného Edgara, nyní jdoucí pod jménem Tom, který předstírá, že je šílený muž. Glostr je v bouři najde a zavede je do chatky, mezitím je zrazen Edmundem, který ho před Regan, Goneril a Kornwallem obviní ze spolupráce s Francií. Když Edmund odjede s Goneril varovat jejího muže Albanyho před plánovanou invazí Francie do Británie, je jeho otec zatčen a Kornwall mu vypíchne obě oči, přičemž je smrtelně zraněn jedním ze sluhů, kterého poté zabije Regan.
Edgar potká svého otce a nabídne mu, že ho doprovodí do Doveru.
Goneril je okouzlena Edmundem a navíc svého upřímného a spravedlivého Albanyho nemiluje a kterého shledává zbabělým. Zaslíbí se proto Edmundovi, i když je vdaná za Albanyho. Albany prokoukne její pletky a je jí znechucen. Goneril posílá Edmunda zpět ke své sestře, ale když se dozví, že sestra ovdověla a obává se, že jí ho přebere a tak Edmundovi po Oswaldovi posílá dopis.
Kent doprovází Leara do Doveru, kde se nachází francouzská armáda, které velí Kordélie, která sužována strachem a obavami o svého otce, přesvědčí svého manžela, aby tuto akci podnikl. Ale Lear je už napůl šílený a je sužován výčitkami svědomí a studem.
Regan potvrdí své podezření o vztahu Goneril a Edmunda a prohlásí, že je mnohem lepší volbou pro Edmunda.
Edgar předstírá, že vede Glostra k útesu, poté změní hlas a řekne Glostrovi, že zázračně přežil pád. Lear se objeví, úplně šílený, oblečený v polním kvítí. Oswald se objeví s dopisem pro Edmunda, chce zabít Glostra, ale je zabit Edgarem, který mu vezme dopis od Goneril, ve kterém dodává odvahu Edmundovi k zabití jejího manžela, aby mohli být spolu.
Kent s Kordélií se postarají o Leara, který se vrací ke zdravému rozumu. Edgar dá Albanymu dopis od Goneril pro Edmunda. Začne bitva, britská armáda porazí francouzskou a Kordélie a Lear padnou do zajetí, kde je plánuje úkladně zabít Edmund.
Velitelé vítězné strany se setkávají. Regen prohlásí, že si vezme Edmuna, ale Albany odhalí intriky Edmunda a obviní jej ze zrady. Edmund je vyzván na souboj převlečeným Edgarem. Nikdo neví kdo to je. Edgar zraní smrtelně Edmunda, který ovšem neumře okamžitě. Albany konfrontuje Goneril ohledně jejího dopisu a ona utíká ze scény zostuzen a rozzuřena. Edgar se odhalí, a řekne Albanymu že, Gloster zemřel offstage z šoku a radosti, když se dozvěděl, že jeho syn Edgar je naživu, poté co se mu Edgar odhalí.
Offstage spáchá Goneril sebevraždu, předtím ještě stihla otrávit Regan jedem, k čemuž se před smrtí dozná.
Umírající Edmund se rozhodne odlehčit alespoň trochu svou duši a nabádá Edgara a a Albanyho, aby pospíchali zachránit Leara a Kordélii. Jeho přiznání však přichází příliš pozdě. Na scénu přichází Lear s Kordelií v náručí. Pozná Kenta a Albany ho urguje, aby si vzal zpátky svůj trůn, ale stejně jako Gloster, vše co se stalo konečně dostihlo i Leara a ten umírá. Kent odchází, vysvětlujíc že ho jeho pán volá na cestu. Albany má finální řeč, ve kterém naznačí, že se nyní stane králem Edgar.
STYL A UMĚLECKÉ POSTŘEDKY, JAZYK, KOMPOZICE
- ich-forma
- vyprávění
- tragédie o pěti dějstvích
- příčinou renesanční tragédie je lidská vášeň nebo náhoda
- jazyk veršovaný se střídá s prózou (nejnižší vrstvy, komické postavy)
- spisovný jazyk
- bohatý, vznešený a vytříbený styl
- metafory, přirovnání, hyperboly
- blankvers (pětistopý nerýmovaný jamb)
- chronologicky
- archaismus, gradace
- dialogy a monology
- má to výstavbu jako drama:
- expozice – uvedení do děje
- kolice – rozpor, konflikt
- krize – vyvrcholení dramatu
- peripetie – obrat a možnosti řešení
- katastrofa – rozuzlení a očista (katarze)
- časté jsou dlouhé monology a prudké dialogy
- inverze, poetismy, zvolání, jmenné tvary přídavných jmen (mlád, platen)
- komické prvky
- využití kontrastů, paradoxů
- velký důraz na charakter postav, který se postupně mění
- anafora, asyndeton, ironie, slovní hříčku
- narážky na antická božstva
VLASTNÍ NÁZOR
- je to jedno z nejlepších děl, které Shakespeare napsal, nejspíš jedna z nejlepších tragédií
- líbí se mi jak mate svou zdánlivou pohádkovostí a přitom je plná tragických zvratů, které nikoho nešetří
