Kniha: Král Vávra
Autor: Milan Uhde
Přidal(a): Gábi
Autor:
Dramatik, prozaik, básník, scénárista, publicista a literární kritik, autor rozhlasových her, politik (bývalý ministr kultury, předseda České národní rady a poté Poslanecké sněmovny ČR) – Milan Uhde (žije v Brně)
Milan Uhde – narozen 28. července 1936 – patří ke generaci dramatiků, jako jsou Václav Havel, Josef Topol, Pavel Kohout nebo Milan Kundera.
Vystudoval gymnázium a Filozofickou fakultu (studium bohemistiky a rusistiky).
Po absolvování vysoké školy a povinné vojenské služby byl až do jeho zákazu v roce 1970 redaktorem literárního měsíčníku Host do domu.
V letech 1967 -1971 působil jako externí pedagog také na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.
V roce 1972 se stal zakázaným spisovatelem a zůstal v domácnosti (jiné prameny uvádějí svobodné povolání, jiné že byl bez zaměstnání). Brzy se začal angažovat v disentu, přispíval do samizdatové Edice Petlice či sborníku O divadle a stal se také signatářem Charty 77 a Hnutí za občanskou svobodu v roce 1988. V období tzv. normalizace mohl svá díla zveřejňovat pouze v samizdatu nebo pod vypůjčenými jmény.
V utajení spolupracoval s Divadlem na provázku, především s režisérem Zdeňkem Pospíšilem.
V roce 1989 spolu s jinými disidenty založil nakladatelství Atlantis a stal se jeho šéfredaktorem.
V roce 1990 se stal druhým polistopadovým ministrem kultury, byl spoluzakladatelem Občanské demokratické strany, předsedou České národní rady, od ledna 1993 do června 1998 poslancem a v letech 1993 – 1996 předsedou poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Od svého odchodu z politiky v roce 1998 se věnuje především spisovatelské a novinářské tvorbě a opět externě vyučuje na brněnské JAMU a Literární akademii Josefa Škvoreckého.
Dílo:
Lidé z přízemí – 1962, básně Obloha samej cvok – 1967, písňové texty Hrách na stěnu – 1964, povídkový soubor Ošetřovna – 1966, novela Záhadná věž v B. – 1967 Král – Vávra – 1964, navazuje na Karla Havlíčka Borovského Svědkové – 1965 Výběrčí – 1966 Děvka z města Théby – 1967, veršovaná divadelní hra podle antické Antigony Balada pro banditu – 1975, dramatizace Olbrachtova Nikoly Šuhaje Parta – 1969 Zubařovo pokušení – 1976 Pán plamínků – 1977 Modrý anděl – 1979 Hodina obrany – 1980 Velice tiché Ave – 1981, rozhlasová hra Zvěstování aneb Bedřichu, jsi anděl – 1986, politická fraška Desítka her – 1995, obsahuje konečnou podobu her Král – Vávra, Svědkové, Výběrčí, Parta, Zubařovo pokušení, Pán plamínků, Hodina obrany, Velice tiché Ave a Zvěstování aneb Bedřichu, jsi anděl.
Král – Vávra
Žánr:
Česká literatura – divadelní hra
Struktura díla:
Hra je rozdělena do deseti obrazů, které od sebe dělí lyrické či lyrickoepické písně.
Hlavní postavy:
Král-Vávra – irský ředitel zemské poloosy
Kukulín – holič
Starý Vrba
Šéfredaktor
Červíček – novinář
Kolíček – synovec Starého Vrby
Jazyk: slang
Záměr:
Hra, která odhalující skutečné příčiny kritizovaného stavu věcí.
Obsah:
Král – Vávra byl první divadelní hra, kterou Milan Uhde napsal. Rozhodl se zdramatizovat Krále Lávru Karla Havlíčka. Děj se měl ovšem přesunout do současnosti a z krále Lávry se měl stát ředitel zemské poloosy Král – Vávra. V Satirickém divadle Večerní Brno, měl nakonec Král – Vávra v únoru 1964 premiéru.
V Králi – Vávrovi navazuje na Havlíčka, inspiroval se irskou pohádkou, a ta zřejmě čerpá ze starověkých mýtů o králi Midasovi, kterého oslíma ušima potrestal bůh Apolón za jeho zpupnost.
Král Lávra se u Uhdeho jmenuje Vávra a není králem, ale irským ředitelem zemské poloosy.
Spolu se svými pobočníky holičem Kukulínem a Starým Vrbou tvoří jakýsi triumvirát, který řídí Irsko a celou zemskou poloosu (druhý konec je údajně pod nadvládou Angličanů, se kterými svádí Irové odvěké boje).
Uhde jakoby začínal tam, kde Havlíček skončil. Tajemství krále Lávry je prozrazeno a lid si na krále s oslíma ušima rychle zvyká: „Zdálo se jim, že ty dlouhé uši , právě dobře ke koruně sluší, velká věc je zvyk! “
Uhde děj začíná sledovat v době, kdy se po odhalení oslích uší Krále – Vávry doba již konsolidovala a veřejné tajemství už nikoho nevzrušuje.
Král-Vávra nechal kvůli svým oslím uším vyvraždit kromě svého tajemníka Kukulína všechny holiče v zemi a navíc zavedl zásadu:
„S čím kdo zachází, tím také schází“ a „Irsko – země bez holení člověka člověkem.“
Celá země je tak ovšem vousatá a způsobuje to nemalé problémy, protože co chvíli někdo zemře na následky úrazu, který se mu stal právě díky jeho dlouhým vousům.
Král – Vávra s Kukulínem se snaží situaci změnit a vymýšlejí stále nové a nové nesmyslné zásady, které život komplikují. Navíc se zaplétají do stále nových lží, aby Lid obojího pohlaví nepřišel na to, že řízení zemské poloosy pouze předstírají a nejsou tedy v žádném případě nepostradatelní.
V šíření zásad jim pomáhá Šéfredaktor, který právě zaučuje mladého novináře Červíčka. Ten spolu se synovcem Starého Vrby Kolíčkem, který se právě vrátil z vězení, začíná odhalovat lživost celého systému a rozhodnou se vypátrat pravdu, kdo skutečně řídí zemskou osu.
U starého Archiváře zjistí, že Král – Vávra nechal zneškodnit všechny holiče, aby se nepřišlo na jeho oslí uši, a také, že zemskou osu neřídí, a roznesou to mezi lid.
Lid to ovšem nijak nepřekvapuje, Vávrovy oslí uši se staly už dávno veřejným tajemstvím:
„První žena: Jo ták. A co má bejt? To je přece starý, že jo. Můj to vopakuje každej večír už koliknáct let. A kvůli tomu mě zdržujete? Páni, máte vy to ale přepychový starosti. A já že dostali telecí.“
Kolíček s Červíčkem jsou rozčarováni ze zjištění, že nikomu kromě nich dvou už na pravdě nezáleží, rozhodnou se aspoň jít na audienci ke Králi – Vávrovi.
Následně ovšem umírá Starý Vrba, na jeho místo zasedá Šéfredaktor aKolíček s Červíčkem dostanou nabídku, aby přijali šéfovskou pozici místo něj. Oba dva ji nakonec konformně přijímají a stejně jako předtím Šéfredaktor pomáhají udržovat chod ředitelství zemské poloosy.
Celý kruh se uzavírá novou zprávou o železničním neštěstí, které způsobily opět příliš dlouhé vousy.
Uhdemu se podařilo povýšit Krále – Vávru ze satiry na hru, která odhaluje skutečné příčiny kritizovaného stavu věcí.
Král – Vávra po svém prvním uvedení v únoru 1964 vzbudil velký rozruch, okamžitě byl uveden na dalších scénách a o rok později byl vydán i knižně.
Zdroje:
cs.wikipedia.org
s.muni.cz
Milan Uhde – Král Vávra, nakladatelství Orbis 1965
