Kniha: Krysař
Autor: Viktor Dyk
Přidal(a): spmonika
ANALÝZA UMĚLECKÉHO TEXTU (KRYSAŘ)
Téma a motiv
Motiv = ze středověké saské pověsti, ve které krysař očistí město od krys, ale nedostane zaplaceno, rozhněvá se a za trest odvede děti obyvatel města; realismus s prvky romantismu a realismu (kontrast snu a skutečnosti, nešťastná láska, hlavní hrdina se odlišuje od společnosti), symbolismu (krysař = tajuplnost, píšťala = moc, Agnes = krysařův smysl života, krysy = společenská špína, propast u hory Koppel = rozhraní mezi životem a smrtí, Sepp Jörgen = čistá duše, nezkaženost, dítě = nevinnost, naděje, lepší život) a dekadence (úpadek společnosti); téma → láska a pomsta, zneužívání veřejných funkcí (radní, co nechtějí zaplatit), kritika maloměšťáctví, lhostejnost k neštěstí druhých (výsměch rybáři)
Časoprostor doba
- neurčena, Německo, hanzovní (obchodní) město Hammeln a jeho okolí (hora Koppel)
Kompoziční výstavba
- er-forma, chronologická, 26 kratších kapitol (číslované římskými číslicemi); retrospektivní – když krysař vzpomíná na hezké chvíle s Agnes; realismu s prvky romantismu, symbolismu a dekadence; vložena báseň o sedmihradské zemi (zpívá Agnes s matkou)
Literární druh a žánr
- epika, novela
Vypravěč
- vševědoucí vypravěč – vystupuje v er-formě, sleduje a rozebírá jednání všech postav, vidí do jejich nitra, stojí nad příběhem
Postavy
- Krysař – ústřední postava, nevázaný tulák, symbol tajuplnosti, romantický hrdina = stojí na okraji lidské společnosti, chová k ní nenávist, lidé se ho bojí, jsou rádi, když přijde do města, ale ještě radši jsou, když odchází; symbolická kladná postava, která vyčistí město od krys (krys jako takových i od lidí, kteří se jako krysy chovají); miluje Agnes a s ní získává smysl života, nedává najevo city, nesnese nespravedlnost; je rozumný → nenechá se ošidit ani přemluvit, aby upsal duši ďáblu; když se od Agnes dozví, že čeká dítě (asi s Kristiánem), ztrácí smysl života, převládá v něm zloba a zoufalství, chce odpustit, ale Agnes spáchá sebevraždu; zná moc své píšťaly, nikdy ji nechce zneužít, ale poté, co přichází o Agnes, vede lidi do propasti, zbavuje se píšťaly a sám končí život (odchází za Agnes do země sedmihradské)
- Agnes – milující kladná postava, krásná a něžná dívka, která žije s matkou, v duši stále dítě (nechá si matkou vyprávět pohádky), má milence a snoubence Kristiána (z rozumu – dokáže ji materiálně zabezpečit), ale zamiluje se do krysaře; když čeká Kristiánovo dítě, zjišťuje, že miluje krysaře, dítě nechce a žádá krysaře, aby ji zabil; problém řeší sebevraždou = skočí do propasti (do země sedmihradské)
- Dlouhý Kristián – posměváček, maloměšťák, syn počestných rodičů, zaměstnán v obchodě strýce Ondřeje, zajímá se o majetek, touží po spokojeném životě; netuší o krysaři jako o milenci Agnes; život končí v propasti jako všichni ostatní
- Sepp Jörgen – kladná postava, urostlý mladý rybář, trpělivý, hodný a odevzdaný, má dobré srdce; posmívají se mu, mají ho za blázna, protože je nechápavý → události dne mu docházejí až další den; na jediného nepůsobí tóny krysařovy píšťaly, podmaňují si ho až druhý den, kdy začíná chápat, co se stalo; cestou na horu nalézá plačící dítě, chce ho vzít s sebou do země sedmihradské, ale dětský pláč ho osvobozuje od lákavých tónů a zachraňuje ho; odchází najít ženu, která by dítěti dala napít
- Truhlář Gottlieb Frosch a krejčí Bonifác Strumm – zkažení a zákeřní lidé, kteří neumí dodržet svoje sliby, záleží jim pouze na penězích, majetku a vlastním prospěchu; nabídli mu částku 100 rýnských, což se jim za vyhnání krys zdá dost; nabízejí mu své zboží jako náhradu za každou polovinu odměny; mají špatné svědomí (zlé sny = 1000 postelí se změní v 1000 rakví, 1000 nádherných šatů v 1000 rubášů); symbolizují úpadek celé společnosti, končí tragicky jako ostatní obyvatelé města
Vyprávěcí způsoby
- vyprávěcí i popisný styl, charakterizační i úvahový (prostřednictvím hlavní postavy), monology a stručné dialogy, řeč postav je přímá
Typy promluv
- spisovný jazyk, přímá řeč postav, monology (krysařovy myšlenky a vzpomínky na Agnes) a dialogy, řečnické otázky
Veršová výstavba
Jazykové prostředky
- spisovný jazyk, německá jména postav, jednoduché a kratší věty a souvětí, minimum uměleckých jazykových prostředků, archaismy, slova neutrální, ale i zabarvená, tázací věty (komunikace se čtenářem)
- krásným hansovním městem – přívlastek postupně rozvíjející
- Hammeln, Koppel – zeměpisné názvy
- pot se řine – archaismus (pot stéká)
- nejsmutnější les – 3.stupeň; epiteton
- les pozbyde – archaismus (les ztratí)
- jinoch – archaismus (chlapec)
- stoupat je nutno – inverze
- balvany zbloudily – personifikace; archaismus (zbloudit = zabloudit)
- usaďte, pohleďte, vyhřívejte, užívejte – 2.os., rozkazovací způsob
- propast je chladná a hluboká – několikanásobný přísudek jmenný se sponou
- nikdo, nic – zájmena záporná
- sedmihradská země – složenina vlastní
Kontext autorovy tvorby (Viktor Dyk)
- český muzikál autora Daniela Landy z roku 1996; americký osmiminutový film z roku 1933; československý loutkový film z roku 1985; český film F. A. Brabce z roku 2003, který vznikl za jediný den
- sbírka – Marnosti, Satiry a sarkasmy, válečná tetralogie (Lehké a těžké kroky, Anebo, Okno, Poslední rok), Devátá vlna
- lyrickoepická skladba – Milá sedmi loupežníků
- drama – Zmoudření dona Quijota
Fráňa Šrámek – sb. Modrý a rudý, Splav; Stříbrný vítr, Měsíc nad řekou
Karel Toman – Měsíce, Melancholická pouť, Sluneční hodiny
František Gellner – Po nás ať přijde potopa!, Radosti života
Petr Bezruč – Slezské písně
Stanislav Kostka Neumann – Kniha lesů, vod a strání; Nové zpěvy, Rudé zpěvy
