Krysař - rozbor díla k maturitě (3)

rozbor-díla

Kniha: Krysař

Autor: Viktor Dyk

Přidal(a): Umpa

Viktor Dyk

Spisovatel, publicista, politik, novinář a antisemitista, vystudovaný právník, poté se stal novinářem (Národní listy)
Narodil se v Pšovce u Mělníka. Navštěvoval gymnázium v Praze, jedním z jeho učitelů Alois Jirásek. Dokončil Právnickou fakultu Karlovy Univerzity. Působil jako novinář a spisovatel. K rozhodnutí nevěnovat se právu došel v roce své justiční zkoušky (1905).
V mládí jeden z představitelů tzv. generace anarchistických buřičů, později nacionalisticky orientovaný autor
Od roku 1907 až do své smrti se podílel na redigování časopisu Lumír. V letech 1910–1914 redigoval také časopis Samostatnost.Za první světové války se podílel na protirakouském odboji a byl vězněn kvůli své literární činnosti (1916–1917) ve Vídni. Od roku 1918 byl redaktorem Národních listů.
V roce 1911, se stal členem Státoprávně pokrokové. Roku 1918 se podílel na založení Československé národní demokracie. V parlamentních volbách v roce 1920 získal za národní demokracii poslanecké křeslo v Národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1925 se pak za tuto stranu dostal do senátu. V senátu setrval do své smrti roku 1931.
Pravicově orientovaný politický nacionalista, názorově mu neseděli Židé
Časopis Vlajka – psal a posílal tam články (vydávalo nacionalistické a z části fašistické hnutí Vlajka)
Zemřel předčasně – postihl ho infarkt a utopil se v moři poblíž Dubrovníku

Charakteristika tvorby:

byl všestranný – psal poezii, prózu i drama, ideál národa často promítán v jeho dílech, symbolismus, dekadence prvky novoromantismu – hrdina individualista, výjimečný, rozpor sen x skutečnost
často využíval aforistickou úsečnost, satiru a pravidelný rytmický verš
díla zpravidla obsahují jasnou pointu, využíval paradoxy

Další autorova tvorba

Poezie:

„A porta infern“ – ranná subjektivní lyrika
„Milá sedmi loupežníků“ – lyrickoepická balada
„Buřiči“ -vrcholí protispolečenský postoj (veršované povídky)
„Satiry a sarkasmy“ – poukazuje na nedostatky české povahy
„Buřiči a smíření“
„Válečná tetralogie“– hlavní myšlenkou je národní samostatnost
„Lehké a těžké kroky“, „Anebo“, „Okno“, „Poslední rok“

Literárně-historický kontext

Realismus s prvky romantismu, symbolismu a dekadence (Fráňa Šrámek, Petr Bezruč – protispolečenští buřiči). Dyk používá symboly – připodobnění, prvky neoromantismu

přelom 19. a 20. Století
byl to anarchistický buřič

Buřičská literatura

český literární směr přelomu 19. a 20. století
vystupuje proti hospodářskému růstu a společenskému pohybu
protispolečenští buřiči vyjadřovali v dílech myšlenky satanismu, dekadence a anarchismu
vedli bohémský a tulácký způsob života
dočasně je spojoval časopis Nový kult (1897-1905)
poezie má charakter osobního prožitku, pohledu na skutečnost, bez iluzí
do veršů vstupuje hovorový jazyk a motiv moderní civilizace
antimilitarní se zájmem o sociální otázky

Další díla:

V. Dyk
F. Šrámek
J. Hašek
P. Bezruč
S. K. Neumann
K. Toman

Rozbor díla: Krysař

Literární druh:

epika

Literární žánr:

novela (odehrává se v krátkém časovém úseku)

Prostředí a doba:

německé město Hammeln, doba neurčena

Typy témat

Celkové téma: láska a pomsta
Hlavní téma: krysařův život
Vedlejší téma: rybář Jorgen Sepp

Epizoda

objevení retrospektivy, např.: Krysař přemýšlí a vzpomíná na hezké chvíle s Agnes

Vložka

píseň o zemi sedmihradské

Motiv

volné zpracování středověké saské pověsti o krysaři z města Hammeln, kterou autor obohatil o milostný motiv

Kompozice

dílo je členěné na kapitoly

Kompoziční postupy:

Chronologický postup v celém vyprávění. Gradace zřetelná jen ke konci příběhu.

Vztah dějových linií:

Řetězový, návaznost událostí, spjaty s ústředním příběhem.

Vnitřní výstavba děje:

Expozice – Krysařův příchod do hanzovního města, Hamelnu, jeho seznámení s městem a dívkou Agnes.
Kolize – Vyhnání krys, nezaplacení krysaři, chce si s městem vyrovnat účty, ale rozhodl se jej ušetřit kvůli lásce k Agnes.
Krize – Agnes řeší své problémy (vztahy ke svým milencům) sebevraždou.
Závěr – Krysař se rozhodne Agnes následovat, při tom hraje na svou píšťalu a strhává tak do svého průvodu všechny obyvatele města (kromě Jörgena a jednoho nemluvněte). Krysař a jeho následovatelé končí v propasti. Po této události nachází Jörgen jedno opuštěné dítě a začíná mu hledat matku, která by mu mohla dát napít.

Jazyk a styl

Příběh je vyprávěný v er-formě. Krátké holé věty. Opakování vět nebo slovních spojení ve vypjatých okamžicích a celková úsečnost. Použití archaických slov a přechodníků.

Symbolismus:

Symbol sedmihradského království jako ráje; dítěte jako nového lepšího života.

Útvary jazyka:

Ve vyprávění i v dialozích použitá jen spisovná čeština. Nespisovné formy jazyka se v díle nevyskytují. Nejsou zde použitá ani slova z cizích jazyků (výjimkou jsou pouze německá jména, neboť se příběh odehrává v hanzovním městě).

Stylové rozvrstvení slovní zásoby, pojmenování:

Slova jak stylově neutrální, tak stylově zabarvená. Využití nepřímých pojmenování – personifikace („A vody míjejí a míjejí a šeptají důvěrná konejšivá slova bolesti truchlící tam na břehu.“) – a řečnických figur (řečnické otázky).

Textové prostředky:

Styl vyprávěcí střídá styl popisný, charakterizační i úvahový (prostřednictvím hlavní postavy, krysaře). Dialogy, monology. Řeč postav je přímá.

Postavy:

Krysař– Tajemný cizinec, samotář, podivín, ponurý, pesimistický, vzbuzuje v lidech strach miluje Agnes, vyhání krysy z měst. Člověk, který přišel do německého města Hammeln, aby z vesnice vyvedl krysy. Provádí tak, že pomocí své píšťaly píská a krysy jej následují, které pak bez jakéhokoliv odporu spadají do řeky a jsou vyplaveny do moře
Agnes– mladá a krásná, milenka Krysaře a zároveň dlouhého Kristiána; miluje Krysaře
Dlouhý Kristián – mladík toužící po spokojeném průměrném životě
Sepp Jörgen – chudý rybář, který všechno chápe až druhý den konšelé Strumm a Frosch – chamtiví, podlí, neschopný dodržet slib.

Děj:

Do města Hammeln přichází mladý krysař, aby město zbavil přemnožených krys. Konšelé mu však odmítnou zaplatit za vyhnání krys. Krysař se seznámí s mladou dívkou Agnes, do které se hned zamiluje. Agnes jeho lásku opětuje.

Krysař se dozví, že se Agnes zmocnil její bývalý milenec Kristián. Agnes ze zoufalství vrhla do propasti. Krysař v návalu smutku, vezme svou píšťalu a začne hrát tak silně, že to přivábí všechny obyvatele města, kteří ho následují až na horu Koppel, kde všichni skončí v propasti.

Jediný kdo přežije, je Sepp Jorgen, na kterého kouzlo krysařovy píšťaly nepůsobí, protože ho vytrhne nářek nemluvněte. Sepp se vydá hledat ženu, jež by se mohla dát dítěti napít a stala se jeho matkou.