Kniha: Kuře melancholik
Autor: Josef Karel Šlejhar
Přidal(a): Edgee, Tomáš
Josef Karel Šlejhar
- * 17. 10. 1864 Stará Paka – † 4. 9. 1914 Praha (působil přelom 19./20. století)
- Český spisovatel a významný představitel naturalismu (nebyl příliš výrazný)
- Signatář manifestu České moderny
- Nejčastější téma jsou smrt, zlo a paralelní osudy lidí a zvířat, zájem o přírodu
- Expresivní jazyk, drastický pohled na mezilidské vztahy
- Postavy jsou lidskou zlobou nebo vnějšími okolnostmi tlačeny do tragických konfliktů, kde je smrt často jediným východiskem.
- Jeho povídky vycházely v časopise – Lumír, Světozor, Rozhledů, Národní listy..
- Vliv na jeho dílo měli: F. M. Dostojevský, L. N. Tolstoj, J. Vrchlický
Další jeho díla:
- Dojmy z přírody a společnosti (povídka, podobné dílo jako KM)
- Maloměstská idyla (povídka)
- Co život opomíjí (povídka)
- Temno (povídka)
- Peklo
- Lípa a vraždění (tyto tři díla jsou román)
Podobní autoři:
- Karel Matěj Čapek-Chod (Turbína)
- Alois a Vilém Mrštíkové (Maryša)
Rozbor díla: Kuře melancholik
- Poprvé vydaná: v roce 1889
- Literární druh: epika
- Literární forma: próza
- Literární žánr: naturalistická novela (od povídky se liší tím, že se soustředí na jeden napínavý příběh)
- Funkční styl: umělecký
Téma a motiv
- Hlavní téma: Příběh chlapce, kterého postihne nenávist macechy a nikdo mu není ochoten pomoci, bojuje o přežití
- Témata: nespravedlnost, nenávist, smrt, zlo jako součást lidské přirozenosti,
- Vedlejší téma: kontrast mezi dítětem a kuřetem, kontrast lásky matky a nenávistí macechy
Kompozice a forma
- chronologická kompozice
- er forma
Jazykové prostředky:
- Jazyk povídky je zastaralý a místy komplikovaný, hovorová čeština
- Přímá a nepřímá řeč, zvláštní stavba vět, zvláštní slovosled
- Velké množství přechodníků (našvitořivše, vyběhavše a na slunci vyhřávše atd.)
- Nářečí, slang, metafory, archaismy (slova, jejichž obsah existuje, ale vyjadřují se jinak), metafory
- Nevyskytují se verše
Časoprostor (kde, kdy)
- v knize neuvedeno, ale předpokládá se autorova soudobost (znak vesnického realismu, kritika) – 19. století na české vesnici
Postavy
- Dítě (malý hošík) – v knize bez jména, malý, citlivý, nemocný, bezbranný, bitý, týraný, proměna dítěte
- Kuře – spojeno s chlapcem, zaostalé, podobný příběh s dítětem
- Maminka – laskavá, milující, umře na nemoc
- Otec – nezajímá se o dítě, zamiluje se do macechy, tvrdý pán statk
- Katla – starší služebná, milá, hodná, vyhozená
- Macecha – obrovská nenávist k dítěti, ztělesnění zla, sobecká, falešná
- Pepka – hlavní služebná, pravá ruka macechy, společně týrají dítě, ošklivá vzhledem i charakterem
Stručný obsah děje
- Malému chlapci umírá jeho milovaná maminka, ve stejnou dobu se na statku vylíhla kuřata – jedno zaostávalo, proto se o něj chlapec stará
- Otec si přivedl novou ženu, která předstírá náklonnost k dítěti, ale on má rád jen Katlu
- Po čase se stává paní domů a mění služebnictvo, Katla odchází od chlapce a místo ní přichází Pepka, jež chlapce nemá ráda a je velmi zlá
- Pepka se stala pravou rukou hospodyně a navzájem chlapce „týrají“
- Na statku si našel jediného přítele – a to zmíněné kuřátko, které zaostává za ostatníma, chlapec se o něj stará
- Zjistí, že má doma kuře, je bit a je odstrčeno od ostatních
- Zdravotní stav chlapce se zhoršuje, a proto ho poslali do kůlny, kde po čase umřel a odchází za maminkou
Věcný obsah:
Hlavním hrdinou knihy je malý hošík, zhruba tři roky staré děcko, jehož jméno není v díle uvedeno (ve filmu se klučina jmenoval Vojtíšek). Jeho matka zemře po dlouhé nemoci a dítě zpočátku není schopno pochopit, co se to vlastně stalo. Ve stejnou dobu jako zemře jeho matka, se vylíhnou na statku kuřata; jedno mezi nimi znatelně zaostává a tak se o něj hošík snaží starat.
Do chalupy přichází na výpomoc sestra zemřelé, mladá a krásná dívka, která se pokusí obalamutit hošíkova otce strojenou vlídností a ochotou. Ten si ji vezme za ženu, načež veškeré staré služebnictvo je vyměněno za nové. Hošíkovi nastávají kruté časy – macecha ho nenávidí a všemožně ho týrá. Společně s nenávistnou děvečkou Pepkou, která se stane pravou rukou nové hospodyně, hošíka metodicky ničí.
Jedinou milou bytostí pro něj zůstává kuře. Snaží se ho všemožně bránit a nachází v něm svého jediného přítele. Nakonec dítě přepadne těžká nemoc a kvůli zanedbané péči se hošíkův stav neustále horší. Nakonec je přivolán lékař, který konstatuje, že smrt je nevyhnutelná. Hospodyně naoko předstírá šílený smutek, ale ihned po odchodu doktora strčí ubohé děcko do kůlny, kde zanedlouho ve společnosti kuřete zemře.
Ideový obsah:
Naturalismus této povídky tkví především v tom, že Šlejhar staví děcko, lidského tvora, a odstrkované kuře na stejnou rovinu. Oba tvorové se nacházejí v situaci, kdy si musí k přežití pomoci jakýmikoliv prostředky. Už nezáleží na tom, že jedna z trpících bytostí je člověk, tvor obdařený rozumem a citem, a druhá pouze zaostalé kuře, které příroda nevybavila vhodnými geny. Obě bytosti se ve svém utrpení dostávají až k nejzákladnější potřebě, potřebě přežít. Autor tak poukazuje na to, že v konečném důsledku jsme všichni pouze výtvory matky přírody. Zaměřuje se na citovou rovinu textu (snaží se čtenáře upozornit na bezpráví, které se okolo nás běžně děje, ale kterému většinou nepřičítáme větší důležitosti; text apeluje na naše city a nutí nás zamyslet se, jak obrovská musela být zášť nové hospodyně a jak bezmezná musela být nevšímavost hošíkova otce, aby se chlapcův osud mohl skončit tak tragicky). Autor také vyzdvihuje fakt, že pokud člověk strádá psychicky, odrazí se to většinou i v jeho fyzickém stavu- hošík později nemluví, neprojevuje emoce, pouze tiše trpí a snáší svůj přetěžký úděl, až už je toho na něj moc, vnitřní nerovnováha se projeví navenek a dítě těžce onemocní.
Vlastní zhodnocení
- Kniha na mě působila smutně a dojemně. Určitě na tuto knížku nezapomenu, jelikož na tak silný příběh se jen tak nezapomene. A při dalším výběru knihy, si vyberu veselejší téma. Ale zase je to téma dnešní doby – né každé dítě má milující rodinu.
