Kniha: Kytice
Autor: Karel Jaromír Erben
Přidal(a): 3liska
Karel Jaromír Erben
- Narodil se v roce 1811 v podkrkonošském Miletíně.
- Maminka pocházela z učitelské rodiny, tatínek byl švec.
- Po absolvování gymnázia studoval v Praze filozofii a práva.
- Během studií se seznámil s Františkem Palackým, který v něm probudil zájem o historii a národopis. Ten mu také dopomohl k místu archiváře města Prahy v roce 1851. Toto místo mu zajistilo existenci.
- Vedle archivářství se věnoval vydávání starších literárních památek, překládal ze slovanských jazyků a sbíral lidovou slovesnost.
- Cestoval po českém venkově a zachycoval původní vyprávění i písně a říkadla. Zároveň sám psal poezii ovlivněnou lidovými bájemi. Postupně tak – po řadu let – vznikala sbírka balad (dramatických básní s vážnými až tragickými náměty) Kytice z pověstí národních; podle autorova záměru měla oživit památkydávných dob (nikoli ovšem jen napodobovat lidovou tvorbu), podařilo se mu však mnohem víc.
- Sbírka se stala slavnou už za jeho života a dodnes patří k nejčtenějším knihám české literatury vůbec; některé básně zlidověly.
- Její věhlas pomáhal nesmělému, nemocí, hmotnou nouzí a neštěstími (smrt syna) stíhanému Erbenovi snášet životnístrasti. Onemocněl tuberkulózou a 27. listopadu 1870 v Praze zemřel.
Kytice
Stručný obsah
Je to sbírka třinácti lidových balad. Představuje obraz dávných lidových představ a názorů na život v Erbenově pojetí lidské morálky a vymezení lidského osudu. Základním motivem balad je vina a trest, popřípadě odpuštění. V baladách kromě přírodních a životních katastrof zasahují i nadpřirozené bytosti (vodník, polednice).
Děj a kompozice
Kytice vyniká důmyslně vymyšlenou kompozicí, v níž balady na základně shodných znaků korespondují (první s poslední, druhý z předposlední, třetí z třetí od konce). Děj se odehrává ve venkovském prostředí. Všechny balady kromě Záhořova lože mají ženské hlavní hrdinky, ve velkém procentu příběhů jsou to matky, jež se nějak proviní proti svému potomkovi, i přes nepochybnou mateřskou lásku k němu.
Celá kniha je protknuta jakousi magií – objevují se zde zvláštní bytosti, působení tajemných sil, je zde silně vyjádřena a připomenuta síla
přírody. To poukazuje na dávný, pohanský původ těchto příběhů, které Erben jen upravil. Všechny příběhy znázorňují lidové obyčeje a ukazují na lidovou mravní normu.
Balady:
1. Kytice
Symbol mateřídoušky na hrobě zemřelé matky je útěchou pro její děti.
2.Poklad
Motiv Velkého pátku, kdy se otevírají brány k pokladům. Matka v touze po bohatství zapomene v jeskyni dítě. Po roce se v modlitbách k dítěti vrací, už ji neláká bohatství, ale myslí pouze na záchranu dítěte.
3.Svatební košile
Motivem se stal návrat mrtvého milého. Dívka se v modlitbách prosí, aby se jí milí vrátil, jinak vyhrožuje sebevraždou, tím se proviní. Mrtví milý si pro nevěstu přichází v měsíční noci. Unáší ji na hřbitov. Po cestě jí vezme modlitební knížky, růženec i křížek po matce. Dívka se ukryje v umrlčí komoře a modlitbami a pokáním vykupuje svůj hřích a zachrání se. V této baladě vítězí život nad smrtí.
4.Polednice
Rozhněvaná matka zavolá na své dítě polednici, když se ale polednice doopravdy objeví matka se snaží dítě zachránit. Nepodaří se jí to a když přijde domu otec nalezne zalknuté dítě.
5.Zlatý kolovrat
Jedná se o pohádku. Hlavní hrdinkou je krásná Dorička, která se měla stát ženou krále, ale její nevlastní matka se sestrou jí v lese zabijí a Dory sestra se stane ženou krále. Čin však vyjde najevo. Dorička je kouzlem oživena a její vražedkyně jsou králem potrestány stejným způsobem jakým zabili ony Doru.
6.Štědrý večer
Námětem je touha po poznání budoucnosti. Dvě sestry Hana a Marie prosekali o půlnoci led, a tím nahlédly do vlastní budoucnosti. Věštba Haniny svatby a Mariiny smrti se splnila. Jsou využity lidové obyčeje – o budoucnosti jen snít.
7.Holoubek
Mladá žena zabila svého muže a znovu se vdala. Nad hrobem zemřelého manžela zpíval holoubek o její vině. Výčitky svědomí jí dovedli k sebevraždě.
8.Záhořovo lože
Jedná se o jistou polemiku s Máchou. Je to báseň o vině a odpuštění. Líčí cestu mladého poutníka do pekla (otec ho zaprodal Satanu), který se setká se zločincem Záhořem. Když se mladík vrátí vypraví Záhořovi jaké úděsné lože ho v pekle čeká. Záhořovo pokání trvá 90 let, obrostl mechem a z jeho kyje vyrostla jabloň, tím získá Zahoř odpuštění.
9.Vodník
Balada pojednává o kruté pomstě nadpřirozené síly. Mladá neposlušná dívka se utopila, vzala si vodníka a měla s ním dítě. Stýskalo se jí po matce. U vodníka si vyprosila, že jí může navštívit. Ten
souhlasil pouze pod podmínkou, že mu nechá dítě. Dívka se nevrátí a následuje krutá vodníkova pomsta-zabije dítě. Jedná se o střet dvou mateřských lásek, čímž je mladá dívka vržena do bezvýchodné situace.
10.Vrba
Mladá žena byla svázána s vrbou. Když její muž vrbu pokácel zemřela i žena. Kolébka z vrbového dřeva měla nahradit matčino náručí a píšťalka její hlas.
11.Lilie
Balada o dívce, která se po smrti převtělila do lilie. V noci se coby dívka stane ženou jistého mládence. Ten ji chrání (květ) před sluncem zdí. V jeho nepřítomnosti dá matka zeď zbořit a tím dívku zahubí.
12.Dceřina kletba
Balada, která pojednává o rozmluvě matky s dcerou, která zabila své dítě a chce se oběsit. Proklíná svého svůdce i matku.
13.Věštkyně
Jedná se jistý projev vlastenectví a výru v budoucnost národa. Věštkyně jako Libuše předpovídá dějiny českého národa.
Balada je původně epická, později lyricko-epická nebo lyrická báseň s ponurým, tragickým dějem a zejména koncem.
Postavy
Důležitou roli v díle mají ženské hrdinky, které jsou zastoupeny ve všech baladách kromě Záhořova lože. Všechny postavy přijímají svůj osud, ať je dobrý nebo špatný. Ve většině balad se autor zamýšlí nad mateřskou láskou, její velikostí a úskalími. Postavy jsou za své prohřešky úmyslné či neúmyslné, jsou posuzovány dle mravního kodexu.
Jazyk a styl
- lidový, zvukomalba, dynamické dialogy
- popisy osoba krajiny – stručné, názorné
- jazykové prostředky – metafora, epiteton, apostrofa, epizeuxis, elipsa
Básně jsou psány s řadou básnických prostředků typickou pro lidovou poezii (přirovnání), tak pro umělecký básnický text (metafory, názorná popisnost postav a přírody).
Převažuje forma lidové balady, sbírka zahrnuje různé druhy žánrů lidové epiky – pohádky, mýtus, pověst.
Kytici formou sedmi vybraných balad zfilmoval v roce 2000 František Antonín Vrabec.
