Kniha: Labyrint světa a ráj srdce
Autor: Jan Amos Komenský
Přidal(a): Ondřej Vítek
První vydání – 1631 později rozšířeno (1663)
Lit. Forma: próza (neni ve verších)
lit. Druh: epika (je tu děj)
lit. Žánr: příběh (děj – putování poutníka a poznávání světa), filozofický román, alegorie, Komenský sám označuje za „drama“, traktár, či báseň
lit. Směr: česká literatura 17. stol.
Místo děje: poutník pozoruje celý tehdejší svět nahrazený jedním smyšleným městem
čas děje: 17. stol.
Teorie
Jazyková vrstva:
- spisovný knižní jazyk 17. stol.
- Humanistická čeština, hodně dlouhých souvětí
- použivání archaismů (brylle, aňt, neb)
- místy cizí slova – latina ( arx Fortunae, Speculare)
- germanizmy (přivandrovat, glejch)
- někdy jazyk uspůsoben popisovanému stavu (nábožesnká terminologie, řemesl.slang
- složité věty a souvětí, plno přechodníků
- ich-forma
Tropy:
- personifikace (mysl kojili)
- alegorie ( doslovný význam má ještě druhý, přenesený význam)
- epiteton konstans (smrtedlní lidé)
- symbol (velké město označuje celý svět; dům, pokoj označuje poutníkovo srdce)
- metonymie (plný stůl)
Kompoziční vrstva:
kompozice chronologická, 2 části, 54 kapitol
kompozice tektonická, kauzální
Tématická vrstva:
téma: putování, zkoumání a pozorování podoby zla ve světě, následné odhalení pravdy, křestanský život,
motivy: brýle mámení, šípy a luk Smrti, losy (papírky s názvy povolání)
postavy: poutník – mladý, nezkušený, chce poznat svět takový jaký je, nakonec se znechucen obrací do svého nitra
Všezvěd Všudybud – první z průvodců poutníka světem, představitel zvědavosti
Mámení – tlumočník „královny světa“, druhý průvodce, dal brýle poutníkovi, které mají zastírat skutečnost.
Bůh – konečná spása každého v koncích
Literární Historie:
- baroko
- motivy z Komenského života, ovliněno pobytem v Polsku, plavbou po moři do Anglie
- hlavní inspirace pochází z barokního tehdejšího života, mysterium smrti, pocit marnosti, boží dokonalost x nicota lidství
Barokní Autoři: Španělská mystika – Tereza z Ávily
Epika – Pedro de la Branca
Anglie – John Milton
Česko – Bedřich Briedel, Bohuslav Balbín – katolíci, často jezuité.
Jan Amos Komenský:
– narozen 28. března 1592 na jihovýchodní Moravě
– zemřel 15. Listopadu 1670 (78 let) v Amsterdamu
- poslední biskup Jednoty Bratrské, jeden z největších českých myslitelů, filozofů a spisovatelů
- Pedagog, tvůrce originální pedagogické soustavy vzdělávání v českých zemí
- působil i v jiných zemích – Učitel Národů
- nekatolík – nucen odejít do exilu – promítá se v tvorbě
- psal latinsky, německy i bohatou češtinou
- tvořil hlavně Filosofická a teologická díla
- Komeniologie – vědní obor zabývající se Komenského životem a dílem
– zakladatel – Ján Kvačala okolo začátku 19. století
- spisy se nazývají komenia – bohatý fond knih Komenského vydané od roku 1800 vlastní Moravská zemská knihovna. České i zahraniční vydání, několik světových unikátů.
Díla:
Filozofická – Obecná porada o nápravě věcí lidských – nastínění cesty k „nápravě“ tehdejšího světa
- Labyrint světa a ráj srdce – epická próza o cestě poutníka světem 17. stol.
- Cesta světla – zabývá se vševědou (pansofií) – názor, když u lidí zmizí nevědomost, ustanou války, vládne sbor mudrců, jednotný jazyk na celém světě
Pedagogická – Didactica magna – spis o vyučovacích metodách
- Dvéře jazyků odevřené – o důležitosti jazyku a jak se jim učit
- Orbis pictus – učebnice latiny, později i jiných jazyků
- Navržení krátké o obnovení škol v Království Českém – návrh školské reformy
Písňová tvorba – psal texty duchovních písní, upravoval bratrské písně a překládal z němčiny a polštiny. Příklady – Studně nepřevážená
- Moudrosti poklad z nebe
- Králi věku důstojný
Děj:
Kniha má dvě části.První z nich je Labyrint světa v němž Komenský předkládá satirický pohled na společnost tehdejšího světa. Druhá je Ráj srdce, která je svým ideálem harmonie opakem části první. Poutník chce na začátku poznat uspořádání tohoto světa, který je stvořen autorem, aby odrážel skutečný svět. Je zobrazen v jednom velkém městě, kde je každé povolání. Poutník jde nejdřív k Osudu aby třeba našel povolání ale jeho osud je poznávat a vybrat si svobodně. Jeho průvodci jsou Všezvěd Všudybud a Mámení. Od nich dostal uzdu všetečnosti a brýle mámení. Brýle nepřiléhali a poutník tedy viděl vedle klamu i skutečnost. Z vysoké věže pozoruje město, tedy alegoricky svět, v němž se zdá být věechno pěkně uspořádáno. Z blízka je však vidět opak a svět poutník shledává, že všude vládne zmatek, nepořádek a nepoctivost. Poutník postupně prohlíží všechny stavy společnosti, profese a povolání. Stav domácí popisuje manželství, Poté řemeslnický, učených, církev, bohatých, vojenský až po umírajících. Také navštěvuje Hrad štěstí, kde nachází snůšku lží a přetvářky a nakonec Hrad moudrosti, kde sídlila královna Moudrost a tam poutník uzří všechnu pravdu a zhnuseně odchází do svého srdce, kde začíná druhá část. Srdce je vypodobněno jako malá světnička a tam se snese k němu Ježíš a napovídá mu ať hledá potěšení a pravdu v bohu.
Dal mu Bibli. Poutník zjistí, že praví křesťané mají v sobě světlo rozumu a světlo víry, oboje řídí duch svatý. Dílo končí motlitbou a chvalozpěvem.
Labyrint světla a ráj srdce – vznik díla a okolnosti:
Dílo vzniklo během autorova pobytu v Brandýse nad Orlicí, kde se skrýval před pobělohorskými represemi. Tvoří skupinu s tzv. Útěšnými spisy, (např. Truchlivý) které vznikly v době autorova skrývání a pronásledování a posléze nuceným odchodem do exilu.
Líčení na základě vlastních zkušeností (mořská plavba do Anglie).
Významnou roli sehrál v době národního obrození.
Byl přeložen do mnoha evropských jazyků.
Stal se námětem mnoha divadelních her.
Literární Kritika:
dílo je pokládáno za jedno z nejlepších filozofických děl autora, stejně tak jako za vrcholné barokní dílo.
Dílo pasuje na jak tehdejší společnost, když Komenský umísťuje barokní pojem marnosti přímo do ohniska renesančního úsilí, tak i na tu dnešní, což z něj dělá nadčasové dílo.
