Jméno: Ladislav Fuks
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): HaničkaS
Své dětství Ladislav Fuks považuje za nejšťastnější období svého života. Kvůli jeho odlišné orientaci, kterou nemohl dát najevo v období okupace, bylo léta následující mnohem horší. Jeho hlavním tématem pro psaní bylo psychologická stránka člověka, její úzkosti a nesvobody, a to především v období 2. sv. války.
Život:
Jako syn policejního úředníka od svého otce nedostával příliš lásky ani náklonnosti. Jeho matka mu tak alespoň poskytla společenskou výchovu, za kterou se ji Ladislav odvděčil svou péčí ve věku, kdy si ji už nemohla poskytnout sama. Ačkoli se jeho dětství nejeví příliš vesele, přišly doby, kdy na dětství vesele vzpomínal. Smutně sledoval osud spolužáků gymnázia, kteří byli židovského původu a byli za to trestáni. Ale pro to, aby člověk vyhovoval době, musel mít také správnou orientaci. A právě toho se Ladislav obával, na sklonku dospívání si totiž začal uvědomovat svou odlišnost. Právě díky tomuto pocitu vyčleněnosti se velmi dobře dokázal vcítit i do židovské populace. Jakmile dokončil gymnázium, krátce se ocitl na pozemkovém úřadě, kde spravoval statek. Po válce navázal na UK, konkrétně na filosofickou fakultu, kde se zajímal zejména o psychologii, filosofii, ale také o dějiny umění. Po úspěšně dokončeném navazujícím magisterském studiu začal pracovat. Zlomovou prací v jeho kariéře byla pozice na zámku Kynžvart, o němž napsal odbornou studii. Později se mu podařilo získat funkci zaměstnance Národní galerie, kde se mu ve svých čtyřiceti letech podařilo vydat první knihu – Pan Theodor Mundstock. Že toto dílo sklidilo skutečně úspěch, dokazuje i fakt, že jej chtěl zfilmovat i Charlie Chaplin. Avšak tvorba od konce 60. let byla značně ovlivněna vlivy normalizace a jeho socialistickým smýšlením. Za tuto propagandu byl kritizován. Ani v soukromém životě to neměl příliš snadné. Často se stýkal s prostituty, mnohdy i s kriminální minulosti. A ačkoli je to v rozepři s jeho orientací, dokonce se i r. 1964 oženil a to s bohatou Italkou. Ale hned na svatební hostině vyplynula na povrch pravda, kterou se zřejmě tímto sňatkem snažil zakrýt. Svedl zde totiž číšníka a ze své svatby uprchl. Po opětovném návratu do Prahy se nechal zavřít do psychiatrické léčebny, aby se skryl před svou ženou. V sedmdesátých a osmdesátých letech dále publikoval. Těsně před svou smrtí zničil vše, co nechtěl, aby vyplulo na povrch, například i zápisy rozhovorů s příslušníky StB, které si zaznamenával během jejich pravidelného navštěvování. L. Fuks umřel v Praze roku 1994.
Dílo:
Spalovač mrtvol – psychologický román s prvky hororu; hlavní postava Karl Kopfrkingl, pracovník krematoria, se postupně vyvíjí, až jeho árijský původ v kombinaci s nacistickými myšlenky, z něj učiní vraha
Pan Theodor Mundstock – psychologický román; hlavní postavou je Žid, který se snaží připravit na nadcházející situaci v koncentračním táboře; je tím tak posedlý, že jeho život ukončí pouhé pneumatiky automobilu
Mí černovlasí bratři – soucítění se židovskou menšinou; povídky o osudech spolužáků z gymnázia
Návrat z žitného pole – zde je nejvíce patrna jeho inklinace ke komunistickému režimu
Myši Natálie Mooshabrové – sci-fi román s prvky hororu; chudá vdova, jejíž syn je kriminálníkem a dcera prostitutkou
Vévodkyně a kuchařka – jeho poslední dílo; historický román; předzvěst habsburské monarchie; postava vévodkyně představuje Fukse samotného
