Kniha: Lakomec
Autor: Molière
Přidal(a): Marc
Molière
- narozen 15.ledna 1622, francouzský herec, spisovatel, dramatik období klasicismu, Jean-Baptiste Poquelin
- syn měšťana, proti vůli rodičů se stal komediantem, založil vlastní kočovnou společnost, práva v Paříži
- často režíroval nebo hrával hlavní role
- zabýval se tzv. nízkým dramatem – frašky, komedie à kritika společnosti -> spory s královským dvorem
- satirické komedie, veršované (Misantrop) i prozaické (Lakomec), nešvary společnosti, pokrytectví, lakota, snobství, zápletka se točí často kolem lásky a nevěry
- důmyslný jazyk i humor
- zemřel 17.února 1673, když hrál hlavní roli ve své hře Zdravý nemocný
Další díla:
-
- Popleta – 1. významnější dílo
- Tartuffe neboli Pokrytec – satir. veršovaná komedie, proti politické situaci a církvi
- Misantrop – veršovaná komedie, fanatický zastánce pravdy se zamiluje do ženy – přetvářky
- Sňatek z donucení – komedie-balet s hudbou Jean-Baptisty Lullyho
- Zdravý nemocný – komedie-balet v próze, měšťácký sobec, hloupý hypochondr
Literárně historický kontext
Klasicismus (17., 18., 19. století)
- rozvoj už během doznívání baroka, na konci 18.století vyústil do empíru
- myslitel – Immanuel Kant
- v architektuře navázal na renesanční architekturu A. Palladia, stavby pravidelné, mají přímé a čisté linie, často mohutná sloupořadí, pařížský Louvre nebo Černínský palác v Praze, Stavovské divadlo v Praze, celé čtvrti a plánovitá města – Terezín, Petrohrad
Literatura
- dobové myšlení v duchu racionalismu, příklon k antickým vzorům (i obsah a forma díla)
- důraz na jasnost, harmonii, potřeba řádu, pravidelnost, jednota času, děje a místa
- dramata: rozpory v lidském nitru
Další autoři této doby:
- FRANCIE
-
- Pierre Corneille: tragédie Cid – konflikt povinnosti a vášně, Chiména + Rodrigo
- Jean Racine: tragédie Faidra – žena ničící životy kvůli neopětované lásce
- Jean de la Fontaine: sbírka Elegie; Bajky – vychází z Ezopových, odsuzuje pokrytectví
- Charles Perrault: Příběhy a vyprávění z minulých dob – pohádky
- ITÁLIE
-
- Carlo Goldoni: Poprask na laguně – kolektivní hra (jako Fuente Ovejuna), Sluha dvou pánů, Pan Teodor Brumla
Rozbor díla: Lakomec
Jazyk
- vtipná komediální zápletka, komické zábavné nedorozumění
- živé dialogy a satirický tón
- výsměch, zdařilá charakteristika postav
Aktuálnost díla
- Moliérova díla jsou svou tématikou velmi aktuální a nadčasová. Jsou známa po celém světě a byla přeložena do mnoha světových jazyků. Jsou oblíbená i proto, že je v nich otevřeně projeven demokratický a kritický pohled na svět. Většinu Moliérových her přeložil do češtiny Svatopluk Kadlec.
Postavy
- Harpagon – Moliére na něm ukazuje obraz lichváře, který je pro své peníze ochoten obětovat cokoliv. Citovými vztahy počínaje a vlastní rodinou konče. Ztráta peněz pro něj znamená naprostou tragédii, nenávist ke všemu živému, nechuť k životu a ztracený smysl života.
- Kleant – Harpagonův syn. Zamiloval se do Mariany, i když byla velice chudá. Šílená láska k penězům jeho otce se mu příčí. Je tedy jeho pravým opakem.
- Eliška – Harpagonova dcera, zamilovaná do Valéra, spravedlivá, upřímná,
- Marie – Chudá dívka, která se stará o sovu nemocnou matku. Zamilovala se do Kleantena. Ne pro jeho peníze, ale proto, že je takový, jaký je.
- Valér – Harpagonův správce a Eliščin
- Anselm – stařec, kterému chce dát Harpagon Elišku za ženu
- Frosina – dohazovačka
- Jakub – Harpagonův kočí a kuchař
- Čipera – Kleantův sluha
Děj
Dějištěm Moliérovi komedie je Paříž roku 1670. Vypráví o životě lakomého Harpagona a jeho dvou dětech. Měl dceru Elišku a syna Kleanta, který, aby mohl slušně žít, dělal si samé dluhy. Obě dvě děti neměly svého otce příliš rády, protože celé město vědělo, že je hrozně bohatý, ale byl lakomec a škudlil. Eliška se zasnoubila s Valérem, který dělal u nich v domě správce. Protože se však báli požádat otce o svolení k svatbě, rozhodli se, že se Eliška nejprve svěří svému bratrovi Kleantovi. Ten ji však mile překvapil a jako první se jí svěřil se svým trápením. Měl rád chudou dívku z ulice Marianu, ale stejně tak jako Eliška měl strach z otce. Chtěli jít za otcem společně. Harpagon však začal o manželství mluvit sám. Mluvil velice pěkně o Marianě a byl rád, že mu jeho syn dával za pravdu v tom, že by z ní byla dobrá manželka, ale musela by dostat aspoň nějaké věno. Potom Harpagon řekl, že si chce vzít Marianu sám za ženu a Kleant se málem skácel. Harpagon pak svým potomkům oznámil, že jim také našel vhodné protějšky. Pro svou dceru našel pana Anselma, velice bohatého staršího pána a pro Kleanta bohatou vdovu. K Harpagonovi dovedla Marianu dohazovačka Frosina. Ta však zjistila, že Mariana miluje Kleanta a tak, protože jí Harpagon za její služby nezaplatil, rozhodla se, že pomůže mladému páru. Později se Kleant pohádal s otcem a řekl mu jak je to s Marianou. Otec se na něj velice rozzlobil. Kleant odešel do zahrady a tam potkal svého sluhu Čiperu. Čipera ukradl Harpagonovi kazetu s třiceti tisíci. Když to Harpagon zjistil, hrozně se rozzuřil a zavolal komisaře. Jakub, kuchař a kočí, obvinili ze zlosti Valéra, protože ho předtím zbil. Valér přišel za Harpagonem a ten se ho začal vyptávat, jak si něco takového mohl dovolit. Bohužel Valér mluvil o Elišce a Harpagon o svých ukradených penězích. Proto došlo k vyzrazení dalšího tajemství. Po příchodu pana Anselma, který se měl ještě ten samý večer oženit s Eliškou, řekl Valér Harpagonovi, že je synem zesnulého hraběte Tomáše d‘Alburciho z Neapole. Anselm mu to nechtěl věřit, protože prý hraběte znal a on se svou celou rodinou údajně zahynul na moři. Děj vrcholí tím, že pan Anselm prohlásí, že je hrabě Tomáš d‘Alburci a setkává se po letech nejen se svým synem, ale i s dcerou, kterou je Mariana (Valérova sestra), a se svou manželkou, se kterou Mariana žila. Harpagon je nesmírně šťastný, protože Kleant mu vrátí jeho třicet tisíc, ale hlavně proto, že hrabě souhlasí s oběma svatbami a Harpagon nemusí vydat ani haléř.
Film:
- 1980 Lakomec Francouzská komedie. Režie: Jean Girault a Louis de Funès, hrají: Louis de Funès
- 2002 Lakomec Česká televizní inscenace. Režie: Zdeněk Zelenka, hrají: Viktor Preiss, Jan Dolanský, Jiřina Bohdalová, Rudolf Hrušínský ml., Miroslav Vladyka
