Jméno práce: Loučení s devátou třídou
Slohový útvar: Proslov
Přidal(a): Lucik.havlova
Vážený pane řediteli, učitelský sbore, milí spolužáci a všichni přítomní.
Dovolte mi, abych vás přivítala na posledním školním dnu, který my deváťáci strávíme společně. Pro všechny ostatní je tento den jen dalším z mnoha, ale pro nás je dnešek něčím výjimečný. Letos poprvé cítíme určité rozpaky a nejen čisté nadšení z nadcházejících prázdninových dnů. Dnes se musíme rozloučit s částí svého života a zároveň přivítat novou životní etapu.
Je to už devět let, co jsme poprvé vstoupili do této budovy. Provázela nás obrovská nervozita, strach, ale i zvědavost a těšení na nové zážitky a kamarády. Pokud bych měla vzpomenout na první setkání, vidím nervózní holčičku těšící se na razítka, jedničky, paní učitelku a v neposlední řadě na nové kamarády. Den, kdy jsme jako prvňáčkové dostávali naše první vysvědčení, byl rozhodně velmi krásný.
Později se samozřejmě ukazovaly nejen jedničky, ale i dvojky, trojky atd. Jak jsme proplouvali prvním stupněm, kupily se skvělé zážitky z výletů a různých akcí, tvořila se nová přátelství. Několik spolužáků odešlo, stejně tak ale noví přicházeli, jádro kolektivu se téměř nezměnilo.
Čím jsme byli starší, tím víc věcí se nám nelíbilo a tím drzeji jsme dávali najevo své názory. Za některými z nich si dodnes stojíme, naopak některé věci, jež jsme vyřkli, bychom rádi vzali zpět.
Od dnešního dne budeme na svou základní školu jen vzpomínat. Na to, co se nám podařilo, co jsme vyvedli, na kamarádství, na společné průšvihy, na Vás učitele, ke kterým jsme byli mockrát velmi kritičtí a měli jsme pocit, že toho, co po nás chcete, je moc, že je to zbytečné a že nás vlastně trápíte.
Rádi bychom se i v budoucnu setkávali a zavzpomínali si na staré dobré časy prožité na téhle škole.
Neradi bychom zůstali jako matná vzpomínka a proto doufám, že na nás budete rádi vzpomínat jako na bezva třídu. A z toho důvodu neříkám sbohem, nýbrž na shledanou!
Hodnocení: Můj proslov ke spolužákům, rodičům a učitelům ze základní školy.
