Máj – rozbor díla k maturitě (8)

 

Kniha: Máj

Autor: Karel Hynek Mácha

Přidal(a): Ondras

 

 

 

 Máj (1836)

1) Druh, Forma, Žánr

Druh = lyricko-epický, Forma = poezie

Žánr = báseň (básnická povídka (poema) – děj a přímá řeč)

 

2) Literární směr

Romantismus

  • směr konce 18. století – 1. polovina 19. století – fantazie, city a minulost
  • zaměřuje se na obrazotvornost a citlivost, individualismus a subjektivismus, emocionalitu, spontánnost
  • hrdina je příkladem nenaplněné lásky – člověk výjimečný, osamělí, rozervaný, neprojevuje zájem přizpůsobit se společnosti (odmítá její konvence) – často loupežník, poutník (neznáme minulost, ani budoucnost) a varianty poutníka jsou: potulný rytíř (např. W. Scott – Ivanhoe), kat, mnich, poustevník, vyvrženec ze společnosti – útěk z každodenního života, svoboda, nespoutanost
  • romantická hrdinka je vdaná, ale je zamilovaná do jiného muže, ale kvůli společenským normám zůstává věrná
  • hrdinové romantických děl vědí, že svět nelze změnit ani vůli, ani vírou v ideál, ani vzpourou, z čehož plyne melancholie, pesimismus, zklamání, skepse romantismu
  • romantikové jsou zklamáni ze své doby – lidé jsou zkažení (ideálem je středověký rytíř)
  • přírodní scenérie – příroda je ideál něčeho čistého, krásného – utíkají tam
  • často autobiografické prvky, hodně metafor, archaismů, lidský jazyk, kontrasty
  • důraz na melodičnost (zvukomalba – eufonie)
  • romantismus může být aktivní (revoluční) – hrdina se bouří proti společnosti, hlásá svůj názor (Byron, Mácha) nebo pasivní (konzervativní) – hrdina utíká do snů a přijímá svůj osud

3)Témata, motivy a hlavní myšlenka

  • vina a trest, smrt, čas, Země, láska
  • úvaha o vině a trestu, o tom, zda smrtí končí život a co je po smrti – Mácha se domnívá, že po smrti je nekonečné nic („Kdy dopadne konce svého? Nikdy – nikde – žádný cíl“)
  • rozpor s křesťanským názorem, který smrt bere jako předěl, po kterém se dostáváme do jiné dimenze
  • rozpor s cyklickým vnímáním života a smrti
  • úvaha o čase, Vilém zažívá nekonečnou noc před popravou vs. smrt – čas ztrácí význam – čas nemá smysl
  • oslava májové přírody

 

4) Kompozice, čas a prostor, stručný děj

  • podstatou není děj, ale příroda + filosofické úvahy
  • vychází v roce 1836, děj v okolí Bezdězu, Doksy

Děj – 1. zpěv: (3 postavy – Vilém, Jarmila, její svůdce) – podle skutečné události – Mladý Vilém se dozví, že Jarmila byla svedena dřív, než ji poznal. Zavraždí svůdce, aniž tuší, že zabil svého otce (dříve vyvržen). Vilem je za svůj čin uvězněn, druhý den poprava a zdrcená Jarmila se utopí – motiv vlahého večer a lásky v podobě Jarmily

2. zpěv – Vilémovy úvahy ve vězení – kritizuje společnost za pouze mechanické potrestání viníka, aniž by se zajímala o konkrétní případ. Strach z posmrtného života (nic)

3. zpěv – nejdůležitější je země (vlast) jako jistota

4. zpěv – Mácha se ztotožňuje se svým revoltujícím hrdinou, stojí za jeho činy, mění třetí osobu za první a v závěru uvádí své jméno na prvním místě

– skladba není optimistická ani vlastenecká, jen kritizuje, nevychovává, ptá se po skutečné vině, přemýšlí o čase

– kritika náboženství a boha, který připustil nevinnou a zbytečnou smrt dvou mladých lidí

–          ostrá kritika tehdejší společnosti (rozvrácená rodina, bezcitnost v mezilidských vztazích,

–          lhostejnost k osudu člověka – kontrast s krásnou májovou přírodou)

–          marná vzpoura proti osudu

 

– úvod, 4 zpěvy, 2 intermezza (vsuvky = mezihra nakrátko přerušující hlavní děj, vedlejší událost)

5) Postavy

  • Vilém (strašný lesů pán) – žárlivý, pomstychtivý, odsouzený na smrt – nevěří ve svou vinu, lituje sám sebe, zatracuje se, typický romantický hrdina
  • Jarmila – naprosto vedlejší postava (ani krásná, ani věrná nebo zamilovaná)
  • Hynek – sám autor, zamyšlený, depresivní, otřesen Vilémovým osudem, ztotožňuje se s Vilémem

6) Jazyk, styl, vyprávěč

  • obraz přírody – barvivost (kontrast, záměrná kombinace)
  • kontrasty – jarní příroda X poprava, život X smrt
  • subjektivizace (vztah básníka a lyrického hrdiny)
  • dramatická kompozice: vzestup, vrchol, sestup
  • epiteta: bělavé pár, modrý blankyt (básnický přívlastek)
  • přirovnání: co slzy lásky
  • oxymóron: umřelé hvězdy svit
  • metonymie: hrdliččin zval ku lásce hlas
  • personifikace: břeh jí objímal kola a kol
  • důraz na zvukovou stránku verše: lhal lásky žal
  • rýmy: sdružené, střídavé, obkročné
  • opakování počáteční sloky, popis krajiny, monolog, dialog, zvukomalba
  • vypravěčem je sám autor – Hynek – v posledním zpěvu mění třetí osobu za první (er –ich forma)

7) Charakteristika doby vzniku díla

  • vydáno v roce 1836, u nás doba národního obrození, proto nebyl Máj příliš ceněn ve své době
  • 1830 byly ve spoustě evropských zemí revoluce, u nás: Metternich – svatá aliance
  • gesto osamělého jedince
  • tehdejší česká společnost byla zaměřena na sentimentální vlastenecké hry – převládají výchovné cíle než umělecké
  • literatura si nekladla vyšší cíle než bavit čtenáře
  • ani soudobí umělci si Máchy moc necenili (J. K. Tyl napsal hejt „Rozervanec“)

8) Autor – Karel Hynek Mácha

  • 1810 – 1836
  • největší představitel českého romantismu, zakladatel moderní české poezie, životopisci bývá popisován jako samotářský zamlklý melancholik
  • pěšky navštěvoval hradní zříceniny, kde přespával a maloval je
  • inspiroval se u mnohých evropských romantistů
  • vystudoval gympl, filozofii, práva, poté pracoval jako advokátní praktikant u soudu
  • sympatizoval s revolučními hnutími v Evropě – podporoval polské vlastence
  • měl snoubenku a syna
  • zemřel na choleru nebo tyfus, který údajně chytil při hašení požáru skrz kontaminovanou vodu
  • svoje názory prezentuje do symbolů ve své tvorbě – postavy poutníků, katů, Cikánů a poustevníků, kteří utíkají o samoty, protože jim společnost nerozumí
  • poutník dále vyjadřuje romantickou touhu po svobodném putování – pasivní postoj
  • symbol loupežníka (aktivní postoj), který svým násilným činem protestuje proti řádu a společnosti, ale nenabízí alternativu
  • rozpor mezi snem a skutečností – skutečnosti je úplně jiná
  • rozervanost – člověk je rozpolcený (světobod)
  • Mácha se ztotožňuje s hrdiny v jejich nevíře v posmrtný život

9) Inspirace dílem

  • Májovci – ovlivnil celou generaci májovců (Máj byl považován za 1. českou moderní báseň)
  • byl natočen stejnojmenný film (F. A. Brabec – 2008)

 

10) Další autorova tvorba

  • Básnická próza – „Pouť krkonošská“ (1833 – 34)
    • hrdina/poutník na vrcholu Sněžky vidí zemřelé mnichy, kteří ožívají na jeden den v roce
    • Historická próza – „Křivoklad“ (1831)
      • je to první část nedokončeného čtyřdílného prozaického příběhu „Kat“
      • další díly měly být nazvány podle českých hradů: Valdek, Vyšehrad, Karlštejn
      • uvěznění Václava IV., jeho vztah k přemyslovskému levobočku-katu je odhalován jako tragédie obou hrdinů: král je nespokojen se svým vysokým postavením, kat po něm touží
      • „Návrat“, „Obrazy ze života mého“ (1834)
        • Obrazy ze života mého obsahují „Večer na Bezdězu“ a povídku „Márinka“
          • v této povídce je hrdinkou krásná dívka, žijící v neutěšeném prostředí pražské čtvrti chudoby Na Františku (protiklad krásy)
          • jejím otcem je žebravý houslista. Básník se s ní seznamuje za její nemoci (tubera) a po návratu z Krkonoš je už svědkem jejího pohřbu, psáno jako deník + realistické prvky
          • „Obrazy ze života mého“ jsou autobiografické
          • „Cikáni“ (1835)
            • román
            • za Máchova života nevyšel, rozporuplná city, romantický děj, tragické zápletky
            • vyděděnci společnosti, bez vlasti a domova, touha po spravedlnosti je dohání ke mstě za zločiny spáchané hrabětem Valdemarem z Kroku
            • cikán Giacomo pomstí svou milenku vraždou Valdemara a je popraven

11) Další představitelé

Romantismus v české literatuře

  • Karel Jaromír Erbenzakladatel moderní české balady, nemají ještě sociální podtext
    • sbírá ústní lidovou slovesnost – stará představa o světě, vztah člověka s přírodou = romantická koncepce – snažil se rekonstruovat charakter národa
    • „Sto prostonárodních pohádek a pověsti slovanských v nářečích původních“
    • „České pohádky“ – Dlouhý široký a Bystrozraký, Tři zlaté vlasy, Pták ohnivák, atd..
    • „Písně národní v Čechách“
    • „Kytice z pověstí národních“ (1853 – zkráceno Kytice)
      • sbírka 13 balad, lyricko-epické balady
      • Josef Kajetán Tyl– přiklad romantického sentimentálního pojetí literatury
        • časově patří do romantismu, charakterem tvorby do národního obrození (výchova, důraz na jazyk, vlastenectví)
        • schází individualita – lacinost, povrchnost, snaha přiblížit se požadavkům primitivního obecenstva, přehnaná snaha vychovávat
        • Próza:
          • 1. historické povídky – ukazuje, že je hrdý – Čech
            • Statný Beneda“, „Dekret kutnohorský“, „Rozina Ruthardová“
        • 2. povídky ze současnosti (od poloviny 30. let)
          • hrdinové jsou mladí lidé, překonávající různé překážky pro vlastenectví
        • 3. novely a povídky z hudebního života– tragické osudy ztroskotaných umělců
          • „Hudební dobrodruzi“, „Pouť českých umělců“, „Bláznivý houslista“
        • 4. povídky, v nichž polemizuje s romantickým životním postojem – zkreslí romantický typ, aby byla vidět jeho neudržitelnost („Rozervanec“ 1840) – karikatura Máchy (Tyl zavrhuje Máchovu poezii)
        • „Poslední Čech“ (1844)
          • povídka, pokus o novodobý český román, kolem ní polemika (Tyla napadl Havlíček a nařkl ho ze sentimentalismu a snahu získat šlechtu pro vlastenecké cíle)
        • Tyl poté omezuje vlastenecký charakter tvorby a prohlubuje sociální a politickou stránku děl
  • Drama:
    • 1. hry ze současného života – „Pražský flamendr“, „Fidlovačka, aneb žádný hněv a žádná rvačka“ (Škraloup – Hymna),
    • 2. dramatické báchorky – „Strakonický dudák“ – lidovost, komičnost
    • 3. historické hry – Jan Hus“, „Žižka z Trocnova“, „Kutnohorští havíři“
    • Božena Němcová –venkovské povídky, pohádkové sbírky – první skutečná spisovatelka (zakladatelka novodobé české prózy)
      • „V zámku a podzámčí“ – realistická povídka – obraz života vesničanů x život panstva – sociální realismus
      • „Babička“ – rozsáhlá povídka – život na Starém bělidle, popis přírodního dění
      • Karel Havlíček Borovský– nekompromisní, kritik vlády, církve, orgánů státu – žurnalistika
        • „Tyrolské elegie“ – poezie – popis zatčení a deportace do Tyrol
        • „Král Lávra“
        • „Epigramy“ – krátké satirické básně – nečekaná pointa – kruté stručné pravdivé
        • „Obrazy z Rus“ – próza

Světový romantismus

error: Stahujte 15 000 materiálů v rámci našeho členství nebo v online kurzech.