Kniha: Máj
Autor: Karel Hynek Mácha
Přidal(a): Viky
Výňatek z uměleckého textu:
Ouplné lůny krásná tvář – (1)
tak bledě jasná, jasně bledá – (2)
jak milence milenka hledá –
ve růžovou vzplanula zář;
na vodách obrazy své zřela (3)
a sama k sobě láskou mřela. (3)
Dál blyštil bledý dvorů stín, (4)
jenž k sobě šly vždy blíž a blíž, (4)
jak v objetí by níž a níž (4)
se vinuly v soumraku klín, (4)
až posléze šerem v jedno splynou.
S nimi se stromy k stromům vinou. –
Nejzáze (5) stíní šero hor, (6)
tam bříza k boru, k bříze bor (6) (7)
se kloní. Vlna za vlnou (6)
potokem spěchá. Vře plnou – (6)
v čas lásky – láskou každý tvor.
Za růžového večera (8)
pod dubem sličná děva sedí,
se skály v břehu jezera
daleko přes jezero hledí.
Tu se jí modro k nohám vine, (8)
dále zeleně zakvítá, (8)
vždy zeleněji prosvítá, (8)
až v dálce v bledé jasno splyne. (8)
Po široširé hladině (9)
umdlelý dívka zrak upírá; (9)
po široširé hladině (9)
nic mimo promyk hvězd nezírá; (9)
Dívčina krásná, anděl padlý, (10)
co amaranth na jaro svadlý, (10)
v ubledlých lících krásy spějí.
Hodina jenž jí všecko vzala,
ta v ústa, zraky, čelo její
půvabný žal (11) i smutek psala.
Rozbor uměleckého textu:
- Ukázka z básně Máj, první zpěv, strana 10.
Na celou ukázku se vztahuje, že je to:
- Elegie – žalozpěv, báseň smutného a teskného charakteru. Tématem je ztráta něčeho, co je člověku drahé.
- Metrum – norma pro rytmickou výstavbu básně, má ideální schéma verše.
- Systém sylabotónický je uměle vytvořený Jamb – je dvouslabičná básnická stopa, sestávající z první slabiky krátké a druhé dlouhé případně první nepřízvučné a druhé přízvučné
Umělecké prostředky jsou označeny v textu, legendu značení najdete níže:
- (1) Personifikace – připisování lidských vlastností neživým věcem
- (2) Básnická změna pojmenování – zvukomalba
- (3) Rým tirádový (částečný) – spojení několika po sobě následujících veršů jedním rýmem. (schéma aaaa)
- (4) Rým obkročný – v obkročném rýmu se rýmuje první verš se čtvrtým a druhý se třetím (schéma abba)
- (5) Archaismus – označení pro zastaralý jazykový prvek. Může se jednat o zastaralý prvek fonetiky jazyka, gramatický tvar, prvek slovní zásoby nebo obra
- (6) Rým sdružený – označuje shodu slabik na konci dvou sousedních veršů (schéma aabbcc)
- (7) Epanastrofa (opakování) – básnická figura založena na opakování stejného slova či slovních spojení
- (8) Epiteton – básnický přívlastek který zdůrazňuje určitou vlastnost osoby, předmětu nebo jevu, případně autorův hodnotící nebo citový vztah k nim
- (9) Rým střídavý – používá shodu slabik na konci prvního a třetího a druhého a čtvrtého verše (schéma aabbcc)
- (10) Metafora – obrazné pojmenování na základě vnější podobnosti.
Metafora má různé druhy: epiteton, přirovnání nebo personifikace. - (11) Oxymóron – vyjádření myšlenky slovním spojením, jehož části jsou zdánlivě ve vzájemném rozporu
