Manon Lescaut – rozbor díla k maturitě

 

Kniha: Manon Lescaut

Autor: Vítězslav Nezval

Přidal(a): L.

 

Vítězslav Nezval

• (1900 – 1958)
• Vítězslav Nezval byl český básník, dramatik. prozaik, vůdčí představitel avantgardní poezie v první polovině 20. století, poetismu a surrealismu.
• V roce 1953 byl jmenován národním umělcem Československé republiky, byl držitelem zlaté medaile Světové rady míru.
• Jako člen Devětsilu (surrealistická skupina, která propagovala poetismus) byl Vítězslav Nezval nejvýznamnějším představitelem poetismu.
• Po válce se angažoval ve prospěch socialisticky orientované kultury. Experimentuje ve všech literárních formách.

 

Další díla:

• Pantomima (teoretický manifest)
• Podivuhodný kouzelník, Básně noci – básně Edison a Akrobat (poetismus)
• Absolutní hrobař
• Matka naděje
• 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida (surrealismus)
• Pět minut za městem (vlastenectví)
• Stalin
• Zpěv míru (komunistické)

Literárně-historický kontext

• Tvořil v období války a v 50. letech 20. století, Manon až 1940
• Proletářská poezie – poetismus – surrealismus – vlastenecká poezie – komunistická, budovatelská poezie

Poetismus

• jediný avantgardní mezinárodně uznávaný směr českého původu. Roku 1924 ho vytvořili Karel Teige a Vítězslav Nezval. Inspirován hravostí dadaismu. Stal se nejenom uměleckým směrem, ale i životním stylem, uměním bavit se a žít. Základem poetistické tvůrčí metody je hra, rozumem nekontrolovaná řada volných asociací. Hravost, optimismus, sklon k parodii, zlehčování. Časopis RED. Poetismus je metoda, jak nazírat svět básní (jednoduchá, složena z asociací, volný verš, rým udržovat, vnímat všemi smysly)

Surrealismus

• literární a umělecký směr založený na snaze spontánně a bez rozumového kontroly vypovědět o tom, co se děje v lidském povědomí. Základem je psychický automatismus. Ponory do snového světa, osvobození od logiky. Zakladatel: A. Breton

 

Další autoři:

• Jiří Wolker (Těžká hodina, Host do domu)
• Konstantin Biebl (S lodí, jež dováží čaj a kávu)
• Josef Hora (Bouřlivé jaro)
• Jaroslav Seifert (Na vlnách TSF, Slavík zpívá špatně, Zhasněte světla)
• František Halas (Kohout plaší smrt)
• František Hrubín

 

Rozbor díla: Manon Lescaut

Literární druh a žánr:

• drama ve verších, tragédie

 

Hlavní myšlenka:

• vybízí k zamyšlení, jakou sílu má a může mít opravdová láska
• jaký smysl má „věrnost srdce a věrnost těla“,
• jaký má smysl láska, „jež má zadní vrátka“
• je láska obchod, kdy získáváme „něco za něco“?

 

Datum vydání:

• Nezval vytvořil na žádost E. F. Buriana na konci roku 1939.

 

Téma: Konflikt postav, boj mezi muži o ženu, oslava českého jazyka.

• Láska Manon a rytíře Des Grieux (kontrast)
• I když je osud milenců smutný a Manon umírá, svým vyzněním přinášela hra divákům i čtenářům v protektorátu útěchu. V době německé okupace, kdy byl český jazyk vytlačován z veřejného života, drama silně působilo poetickou krásou Nezvalovy češtiny.

 

Motiv:

• Manon, láska, krása, bohatství, šperky, osud, žárlivost, nevěra, chamtivost…

 

Námět:

• Tato divadelní hra je dramatizací románu francouzského spisovatel A. Prévosta (18.století).

 

Kompozice 

• Chronologická
• Kompozičně je hra založena na villonské baladě (Lyrická forma složená ze 3 strof a 7 až 12 verších a závěrečného poslání, zpravidla v rozsahu poloviny předešlé strofy. Poslání je zakončené veršem, který se refrénovitě opakuje na konci každé strofy.)
• Veršované drama o sedmi obrazech (scény)
  • 1. obraz; před zájezdní hospodou v Amiensu
  • 2. obraz: v pařížském bytě Manon a rytíře des Grieux
  • 3. obraz: před sakristií blízko vetešníka
  • 4. obraz: Duvalově bytě
  • 5. obraz: v jiném bytě Manon a rytíře des Crieux
  • 6. obraz: v bytě Duvala syna
  • 7. obraz: v přístavní krčmě v Havru

Jazykové prostředky:

• Próza i verše
• krátké věty, převážně spisovný jazyk, archaismy, časté opakování slov, pasáže, rýmu, verše
• básnické obraty (neztratí nikdy svůj pel)
• nespisovné výrazy (všecko)
• řečnická otázka (Kdo je Manon?)
• větný ekvivalent (Zázrak!)
• odborné výrazy (theologických)
• věta zvolací (Manon, ach Manon, Manon z Arrasu!)
• poetismy (pel, plavovláska)

 

Obrazná pojmenování:

• Epanastrofa: Manon je můj osud. // Manon je můj osud.
• Epizeuxis: Manon je motýl. Manon je včela
• Anafora: Manon…//Manon…
• Metonymie: podle toho je Manon ďábel
• Dále přirovnání, hyperboly, metafory…

 

Místo děje:

• Francie – 18. století

 

Postavy

 

Konflikt postav (rozdílné pojetí životního stylu)

• Svět lásky a hry x svět přísné askeze, nepřístupný hrám
• Básnická řeč – plná vroucích apostrof Manon x chladná próza Tiberga

 

Děj:

První obraz: Rytíř des Grieux, Tiberge a ostatní studenti oslavují v hostinci v Amiensu před nástupem do řádu, když do hostince dorazí Manon se svým bratrancem Pierem, který má na starost Manon doprovodit do kláštera stát se jeptiškou. Des Grieux se na první pohled zamiluje do Manon, a ta ho pozve k sobě do pokoje, kde si vyznají lásku. Manon souhlasí, že si des Grieuxe vezme a odjedou spolu do Paříže, proto jde mladý rytíř zařídit odvoz. Mezi tím do hostince přijde pan Duval, kterému se také Manon velmi zalíbí a dá ji darem náhrdelník. Vše vidí Tiberge. Když se des Grieux vrátí, zklame ho, že Manon má na sobě náhrdelník od cizího muže, protože sám chtěl Manon věnovat svůj medailón, ale i tak spolu odjedou.

Druhý obraz: Manon a des Grieux jsou spolu v pařížském bytě a des Grieux chce napsat svému otci s návrhem na sňatek. Dopis sice několikrát přepíše, ale nedokončí. Když není des Grieux doma, přijde na návštěvu pan Duval. Za nedlouho však musí odejít zadním vchodem, protože des Grieux se vrací. Služebná však nechce rytíře pustit dovnitř. Des Grieux se nakonec dozví pravdu. Na scénu přichází Tiberge a řekne des Grieuxovi vše, co se stalo v Amiensu. Des Grieux se rozzlobí a chce ublížit Duvalovi, Tibrege ho uklidní a des Grieux se rozhodne přece jen vstoupit do řádu

Třetí obraz: Des Grieux je teď abbé. Manon přijde do kostela a přesvědčí abbého o své lásce: Des Grieux ji uvěří a odchází z řádu. Mezi tím Manon panu Duvalovi namluvila, že se musí starat o svého bratra, kterého má hrát des Grieux a za to budou od pana Duvala dostávat peníze. Rytíři se to sice nelíbí, ale Manon miluje nadevše a udělá pro nic cokoli.

Čtvrtý obraz: Manon a des Grieux, který se vydává za Manonina bratra jsou u Duvala doma a sluha prostírá stůl pro tři. Duval Manon daruje další šperky a probírají peníze pro Manon. Když všichni chtějí usednout ke stolu, strhne se komická scéna o to, kdo bude sedět na židli pod parožím (nasadit parohy se používá jako pojmenování pro muže, kterému žena byla nebo je nevěrná). Najednou sluha ohlašuje dalšího hosta, kterým je Tiberge. Jelikož Tiberge neví o plánu Manon, osloví rytíře jeho pravým jménem a pravda vyjde najevo. Duval si vezme veškeré šperky a peníze zpět, vyhodí se z domu a ještě vyhrožuje, že je nechá zavřít.

Pátý obraz: Byt Manon a rytíře na pařížském venkově. Tiberge navrhuje des Grieuxovi, že se přimluví mladého pana Duvala, syna prokurátora soudního dvora pana Duvala, kterého dobře zná, aby jim zajistil beztrestnost. Když mladý pan Duval dorazí, všechny okouzluje svým šarmem a rozdavačností, nejvíce však zaujme Manon pozváním do opery. Když jsou Duval a Manon v divadle, přispěchá Tiberge za des Grieuxem se zprávou, že Manon chce Duval svést. Des Grieux se velmi rozzlobí, ale ne na Manon, ale na Tiberge a obviní jej z intrik. Poté přijde Modesta (Duvalova přítelkyně) s dopisem od Manon, ve kterém sděluje des Grieuxovi, že je s Duvalem v jeho bytě. Nahněvaný des Grieux nakáže Tibergovi, že se vydá do Duvalova bytu, vyláká ho ven a des Grieux si bude moci promluvit s Manon.  

Šestý obraz: Do bytu mladého pana Duvala, ve kterém je pouze Manon, vtrhne des Grieux. Vyčítá Manon její hříchy, avšak ona se ze všeho vymluví a mladý rytíř ji opět věří. Podle předchozí domluvy se služebnou, mladého pana Duvala napadnou a unesou. Tiberge to ihned nahlásí panu Duvalovi, který se vydá do synova bytu. Když tu najde Manon s des Grieuxem, nechá je zatknout, avšak Tiberge se přimluví a Duval, k úctě k des Grieuxově rodu, jej propustí. Za to Manon je poslána do vyhnanství do Mississippi.

Sedmý obraz: Celá posádka i se zajatkyněmi jsou v přístavní krčmě v Havru. Manon doprovází des Grieux a v tajnosti i Tiberge. Právě Tiberge se přimluví u velitele výpravy, aby dostali des Grieux s Manon jistou volnost. Velitel respektuje dvojici, dokud se nedozví, že des Grieux a Manon ve skutečnosti nejsou manželé, proto chce dodržet svůj slib vůči synovci, kterému přislíbil Manon jako manželku. Manon naposledy vyjádří svou lásku k des Grieuxovi a umře. Synelet, synovec velitele výpravy, vyzve na souboj des Grieuxe o Manon a zlomený des Grieux na to přistoupí. V tom přichází do krčmy Tiberge. Když ho des Grieux spatří, zahodí meč. Opona padá.

 

Ukázka:

DES GRIEUX

• Nechápu, jak jste mi mohla poslat jeho milenku…

 

MANON

• Líbila se mi, a poněvadž jsem neměla pochybnosti, že vám má nepřítomnost způsobí hoře, přála jsem si opravdově, aby vás na chvíli povyrazila, neboť od vás žádám jen věrnost srdce…

 

DES GRIEUX

• Vznáším se z pekla do nebe.
• Jak málo byste chtěla!
• Já, Manon, já chci od tebe,
• žel, také věrnost těla…