Kniha: Markéta Lazarová
Autor: Vladislav Vančura
Přidal(a): Péťa
1931,baladicky laděný román
1. Literární kontext
Česká próza na konci 1.svět.války do konce 2.svět.války– Imaginativní próza představitelé- Karel Konrád– Robinsonáda, Rozchod, Postele bez nebes
Vladislav Vančura, narozený 23. června roku 1891 v Hájích u Opavy, byl prozaik, dramatik, filmový scénárista a režisér. Své studium medicíny po vystudování dále prohloubil lékařskou praxí, postupem času se začal věnovat rovněž umělecké činnosti.
Za heydrichiády byl v Praze 1. června 1942 nacisty popraven.
Imaginativní próza
= básnická próza, obrazná, převaha lyriky (tzn. dojmy, city, úvahy), volné asociace. Důraz na jazyk: metafory, hra se slovy, dlouhá a složitá souvětí, archaismy, ale i lidový „jadrný“ jazyk.
Vladislav Vančura – prozaik, dramatik. Za okupace zastřelen.
Pole orná a válečná – obraz války, nesmyslného běsnění. Zlý blázen, zloděj a vrah je na frontě pochován jako neznámý hrdina.
Rozmarné léto – humoristická novela, příhody tří starých mládenců, kteří se scházejí na plovárně.
Markéta Lazarová – historický román ze středověku, boj mezi dvěma rody. Zbožná Markéta se zamiluje do svého únosce Mikoláše Kozlíka, ten je v závěru popraven.
Obrazy z dějin národa českého – česká historie až do doby posledních Přemyslovců, psal je v době okupace.
Kubula a Kuba Kubikula – pro děti.
Toto bych chtěla, abyste uměli.
2. Literární druh , útvar
Baladický román atmosféry a imaginace, lyrické složky , básnická próza.
lyrickoepický román
3. Místo a doba děje
Děj příběhu se odehrává v okolí Mladé Boleslavi doba blíže neurčena, asi 13. stol.
Hrad Obořiště (Lazar), hrad Roháček (Kozlík)
4. Děj , ukázka
Král se rozhodne potrestat všechny loupežníky, kteří se živí loupením u obchodních cest, a proto vysílá vojsko v čele s hejtmanem Pivem. Loupežnický šlechtic Kozlík se se svými osmi syny a devíti dcerami rozhodne spojit se sousedním rodem Lazarů. Tyto rody proti sobě odedávna bojují, a proto když Kozlíkův syn Mikoláš v roli posla dorazí na Obořiště – sídlo Lazarů, aby vyjednal spojenectví, je zbit. Aby se Mikoláš pomstil, unese při dalším přepadení Markétu, dceru, kterou Lazar zaslíbil kláštěru.
Oba se do sebe zamilují. Markéta bojuje sama v sobě s láskou k Mikolášovi a s poslušností otci. Ví, že porušila slib daný bohu, a proto se pokusí o sebevraždu. V té době je zajat i Kristián, syn říšského hraběte, do kterého se zamiluje Kozlíkova dcera Alexandra. On její lásku opětuje.
Když dojde ke střetu mezi loupežníky a královským vojskem, padne několik Kozlíkových synů a zbytek utíká do okolních lesů. Kristián poslechne otce a zůstává s ním. Brzy si však uvědomí, že se rozhodl špatně a vydá se hledat Alexandru do lesů, kde zešílí. Alexandra jej nachází a v záchvatu zuřivosti zabije.
Markéta se vrací ke svému otci na Obořiště. Ten ji však odmítne a posílá do kláštera, aby se očistila ze svých hříchů.
Zbytek Kozlíkových synů shání žoldáky, aby mohli vysvobodit svého otce z vězení. V bitvě jsou však poraženi a zajati. Na šibenici jdou s hrdostí loupežníků. U popravy je i Markéta s Kateřinou, ženou Kozlíka.
Markétě i Alexandře se narodí synové. Když Alexandra spáchá sebevraždu, vychovává Markéta obě děti.
Ukázka
„Král,“ řekl opět Kozlík, „ je pánem nás všech , ale válka je pánem králů. Válka je soudcem mojí pře. Viděl jsi biřice, který mě hledal s půhonem , či vojáky? Nebuď pyšnější , než se zajatci sluší. Rozbiji pluk a budu mluviti s královými vyjednavači před Bolaslaví. Možná , že budu poražen a zabit, nevíme , co nás čeká.Stane se po právu vítěze, avšak ty roztrhni a pusť svůj list, ať jej unáší vítr. Řekl jsem, že je válka , a nemám písaře .“
5. Charakteristika postav
Markéta Lazarová – Odmala je vychovávána jinak než její sourozenci. Neví o činech, které páchá její rodina. Je to krásná, citlivá a zbožná dívka. Mikoláše oddaně milovala, a nedovedla svého hříchu litovat. Místo aby se v klášteře modlila za vykoupení své duše, modlila se za Mikoláše. Markéta se vyvíjí – zprvu křehká dívka, bez vlastního názoru, všemi milovaná, ochraňovaná se mění ve zralou ženu, rozhodnou, dokáže bojovat za svou lásku.
Kozlík a jeho synové – Jsou hrubí, suroví a zabijí bez výčitek. Ale jsou čestní a přímí. K dosažení svého cíle jsou schopni obětovat život. Žijí život naplno. Autor nutí diváka, aby se přiklonil na jejich stranu.
Lazar – Je stejně jako Kozlík loupežník, ale je to zbabělec, který se radši u krále vykoupí, než aby bojoval za svůj způsob život. Velice miloval svojí dceru, s kterou se chlubil, ale když potřebovala pomoct, obrátil se k ní zády.
6. Téma, hlavní myšlenka
Kritika soudobého měšťáctví, malosti a šedivé jednotvárnosti, oslava svobodného života a společnosti, která člověka neomezuje, smyslem života je láska, oslava krás života, který je nezničitelný, neztrácí půvab a pokročuje přes pokolení, porozumění po odvahu, sílu a mládí, fantazií + ironie = sobecká slabost, nuda, prázdnota.
Obdiv k lidem, kteří žili svůj život na plno, nebyli omezeni společenskými pravidly, byli upřímní, jejich city byly opravdové.
7. Rozbor
Lyrickoepický román, er – forma, chronologická kompozice
-dějová linie narušovaná postavou vypravěče – otázky , nutící k přemýšlení (důraz na rozumovou a poznávací stránku chápání, odvádí od citové roviny)
– autorův komentář – mluví k sobě (řečnické otázky)
– k postavám Nešťastná Markéta! Není tato modlitba rouhavá?
– k čtenáři „ Rozeznáváte, jak se prosebnice vynáší“
– výrazné lyrické složky- básnická próza
-kontrasty- bída+ naděje, ponížení+ hrdost, svět krásný+ krutý,práce+nečinnost,síla+slabost
-jazyk- různé stylové vrstvy(poetismus, básnické výrazy+ vulgarismy, argot), lidové prvky knižní výrazy a archaismy.
-dlouhá souvětí- sklon ke knižnosti (humanistické periody)
-obraznost, ironie, osobitý výběr slov, originální spojení,četná citovost, oslovení, věty zvolací a tázací
8. Vlastní názor
Kniha se mi velmi líbila. Vančura chtěl ukázat hrdost a morálnost lidí, které bychom jinak odsoudili. Ale i tak dělá mezi loupežníky rozdíly. Také zde poukazuje na zbytečnost válek. Hlavním tématem je láska prostých lidí. Není nijak dokonalá, protože dohromady svede zbožnou a krásnou Markétu a hrubého loupežníka Mikoláše. Je zde i kritika současné literatury.
Velmi dobře jsem se dokázala vžít do pocitů osob a představit si krajinu středověku.
Československý spisovatel v Praze 1966,vydal jako svou 2537.publikaci.
